Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na to se nedá říci nic jiného, než že jsi totálně hloupá, že jsi mu to říkala…ale on by teda také nemusel dělat z věrnosti posvátnou krávu…
Špatný svědomí jsi hodila na chudáka jeho. Ty jsi trouba. No teď už musíš čekat, co on na to, když jsi mu to naprasila. Nepomohlo to ani jednomu. Mohlo z toho být jen poučení pro tebe.
Nevěru tím neschvaluju, ale když už se stane úlet, který je opravdu uletem a nevěrný vztah nechce ničit.. Tak mlčet, mlčet, mlčet a vyžrat si to sám/sama.
No ze si ho podvedla je jedna vec, ale podvest ho a pak na nej byt jeste hnusna… to je teda sila… nic jineho nez sypat si popel na hlavu a omlouvat se delat nemuzes. Doufam ze jsi poucena… drzim palce
Ikdybych měla ve svých vztazích techtle, tak by mě nikdy, ani jeden z partnerů, kteří se objevili v mém životě neuhodil. Řekla bych, že kdysi bych jednu zasloužila, ale nikdy mě žádný muž neuhodil. Čímž neschvaluji co jsi udělala ty. Tyhle pózy, včetně tvých proslovů o zamilovanosti, jsou zbytečné, je z toho akorát fraška. Tak se seber a čel tomu se vztyčenou hlavou… A taky nepij…
Přidejte mi spíš jak na základce než vysokoškoláci. Když ho miluješ a nechceš o něj přijít, proč seš na něj protivná, nekomunikuješ, říkáš že s ním nejsi šťastná?? Tys udělala chybu a pak ses chovala, jako by za to mohl on
zklamala si ho no. Ale jestli k tobě cítí to samé co ty k němu tak odpustí, tak ho teď nech to vstřebat a v neděli si o tom v klidu promluvte jako dva dospělý lidé.
Jsi s prominutím blbá, že jsi mu to řekla!! Jo hrozně jsi mu ublížila. Na tvém místě bych pokud bych chtěla vztah udržet mu nikdy nic neřekla a zatloukala. Takhle jsi mu plivla do srdce a cos tím vyřešila? Proč jsi mu to vubec řekla? Já byla kdysi taky taková, no jsem poučena. Tys ujela, tebe žralo svědomí, tys s tím měla žít. Plus ve strachu z prozrazení. Ale absolutně nechápu tu snahu svěřit se a blábolit jak ho miluješ a chceš. Proč jsi mu to řekla?
Měla jsi mlčet a vyžrat si tu morální kocovinu sama. Jste mladí, nejsou v tom děti, v dlouhém horizontu se nic tak strašného nestalo. Prostě se s ním rozejdi, nech ho někomu, kdo nemá kalhotky jak jojo po pár sklenkách, a ty si z toho třeba odnes nějaké ponaučení do budoucna, co člověk chvilkovými úlety riskuje. Tentokrát to stálo jen vztah, ale z toho se oba oklepete. Kdyby v tom byly děti, je to horší. Ale nezůstával bych v tom vztahu dál, už to nad vámi bude viset vždycky
Bože ty jsi tele. Proč jsi mu to řekla? Chtěla sis ulevit a přitom jsi přitížila jemu. Já bych se na tebe vybodla. Ale treba to zkousne. Nicmeně už ti nikdy nebude věřit jako doposud.
@Anonymní píše:
Ikdybych měla ve svých vztazích techtle, tak by mě nikdy, ani jeden z partnerů, kteří se objevili v mém životě neuhodil. Řekla bych, že kdysi bych jednu zasloužila, ale nikdy mě žádný muž neuhodil. Čímž neschvaluji co jsi udělala ty. Tyhle pózy, včetně tvých proslovů o zamilovanosti, jsou zbytečné, je z toho akorát fraška. Tak se seber a čel tomu se vztyčenou hlavou… A taky nepij…
uhodil = slovně tlačil, ježiši, on je ťunťa. navíc bych ho přeprala…
@ontar píše:
Na to se nedá říci nic jiného, než že jsi totálně hloupá, že jsi mu to říkala…ale on by teda také nemusel dělat z věrnosti posvátnou krávu…
Jediná moje naděje je, že nedělá. Psala mi jeho kamarádka, že ví, co se stalo. Že s ním mluvila a že to bude určitě dobrý. Zná ho dlouho a ví, že je splachovací. Že teď bude hrát chvíli divadlo, abych to neměla zadarmo a pak to bude zas ok. Doufám, že má pravdu… A ano, jsem poučená! Fakt je to nejlepší, co mě potkalo…
@Anonymní píše:
Udělala jsem strašnou blbost. S přítelem jsem 3 roky a byla jsem s nim strašně šťastná.
Bohužel jsem se ve minulou středu strašně opila (jsem na VŠ). Byla jsem v klubu a jsem taková živelná povaha. Prostě jsem se spustila s kamarádem a skončila u nej na pokoji. Sex nebyl, ale něco ano. Přítel dělá státnice a už dlouho jsme byli domluvení, že za mnou přijede. Já se od té doby cítím hrozné. Nechtěla jsem mu nic říct. Ten kamarád je mi fuk. Vůbec nevím, proc se to stalo. Minuly týden jsem to zrušila a rekla mu, ze jsem nemocná. A cely týden s nim nechtěla moc mluvit ani po telefonu. Včera nečekaně přijel. Měl kytku a čekal na mě před školou. Já na nej byla protivna a nakonec jsem mu rekla, ze ho nechci vidět. Ze s nim nejsem šťastná a utekla jsem. Večer mi volal, ze si semnou chce promluvit a ať jdu ven. Šla jsem. On na mě uhodil a zeptal se, co se stalo doopravdy a jestli nekoho mám. Všechno jsem mu rekla. Nevydržela jsem to. A on začal koktat. Byl upne v šoku a řekl mi, že něco má a ze musí jit. Měl úplně slzy v očích. Myslím, ze nechtěl, abych ho viděla brecet. Zkoušela jsem mu volat a nic. On mi napsal, ze semnou teď mluvit nechce. Ze se chce uklidnit a všechno si promyslet, aby nejednal unáhleně. Ze bude někde v hotelu. A ať to udělám taky. Ze je to samozřejmě spis na něm, ale kdybych chtěl byt s někým jiným, tak ok. A pokud teda chci, tak se semnou chce sejít v neděli večer někde v restauraci. A pak si vypnul telefon. Já vůbec nevím, co mám dělat a co mu mám říct. Strašně ho miluju a nechci ho ztratit. Strašně se toho setkání bojím. Chci, aby to bylo zamnou.
No, udělala jsi chybu. Podle mě teda, když někoho miluješ doopravdy, tak ho nepodvedeš ani v opilosti. Druhá chyba byla „všechno mu říct“, muselo ho to ranit a nikdy už to nevyžene z hlavy. Podle mě byste se měli rozejít.
@Anonymní píše:
Ikdybych měla ve svých vztazích techtle, tak by mě nikdy, ani jeden z partnerů, kteří se objevili v mém životě neuhodil. Řekla bych, že kdysi bych jednu zasloužila, ale nikdy mě žádný muž neuhodil. Čímž neschvaluji co jsi udělala ty. Tyhle pózy, včetně tvých proslovů o zamilovanosti, jsou zbytečné, je z toho akorát fraška. Tak se seber a čel tomu se vztyčenou hlavou… A taky nepij…
On NA ni uhodil, ne JI uhodil. ![]()
Tak to se dá jenom doufat že si nepřečetl článek o tom, že alkohol nemění morální kompas, tudíž že opilecká rozhoďnožka je rozhoďnožkou i za střízliva. Jinak chyba byla, že jste se k němu chovala hnusně kvůli vašemu pochybení a ještě mu hodila vaše černé svědomí na hlavu. Myslím že největší poučení je už nepít, nikdy, když se pod vlivem nedokážete ovládat. Zbytek je na něm jestli dokáže odpustit a zapomenout. Jinak ten vztah fungovat nebude.
@Anonymní píše:
Jediná moje naděje je, že nedělá. Psala mi jeho kamarádka, že ví, co se stalo. Že s ním mluvila a že to bude určitě dobrý. Zná ho dlouho a ví, že je splachovací. Že teď bude hrát chvíli divadlo, abych to neměla zadarmo a pak to bude zas ok. Doufám, že má pravdu… A ano, jsem poučená! Fakt je to nejlepší, co mě potkalo…
No, když myslíš… Já myslím, že ho to bude mrzet ještě pár let.
Udělala jsem strašnou blbost. S přítelem jsem 3 roky a byla jsem s nim strašně šťastná.
Bohužel jsem se ve minulou středu strašně opila (jsem na VŠ). Byla jsem v klubu a jsem taková živelná povaha. Prostě jsem se spustila s kamarádem a skončila u nej na pokoji. Sex nebyl, ale něco ano. Přítel dělá státnice a už dlouho jsme byli domluvení, že za mnou přijede. Já se od té doby cítím hrozné. Nechtěla jsem mu nic říct. Ten kamarád je mi fuk. Vůbec nevím, proc se to stalo. Minuly týden jsem to zrušila a rekla mu, ze jsem nemocná. A cely týden s nim nechtěla moc mluvit ani po telefonu. Včera nečekaně přijel. Měl kytku a čekal na mě před školou. Já na nej byla protivna a nakonec jsem mu rekla, ze ho nechci vidět. Ze s nim nejsem šťastná a utekla jsem. Večer mi volal, ze si semnou chce promluvit a ať jdu ven. Šla jsem. On na mě uhodil a zeptal se, co se stalo doopravdy a jestli nekoho mám. Všechno jsem mu rekla. Nevydržela jsem to. A on začal koktat. Byl upne v šoku a řekl mi, že něco má a ze musí jit. Měl úplně slzy v očích. Myslím, ze nechtěl, abych ho viděla brecet. Zkoušela jsem mu volat a nic. On mi napsal, ze semnou teď mluvit nechce. Ze se chce uklidnit a všechno si promyslet, aby nejednal unáhleně. Ze bude někde v hotelu. A ať to udělám taky. Ze je to samozřejmě spis na něm, ale kdybych chtěl byt s někým jiným, tak ok. A pokud teda chci, tak se semnou chce sejít v neděli večer někde v restauraci. A pak si vypnul telefon. Já vůbec nevím, co mám dělat a co mu mám říct. Strašně ho miluju a nechci ho ztratit. Strašně se toho setkání bojím. Chci, aby to bylo zamnou.