Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pohodí vs realita
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.5.22 08:37
Kdybych byla na tvem miste, dite bych si nenechala a rozvedla se. Takhle se akorat trapis. Miminko nic nevyresi. Najdi si nejake kamaradky, nejake konicky a uzivej zivota. Jsi jeste mlada 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 08:37
Proč myslíš, že ti většina lidí napíše, že máš jít? Navíc v situaci, kdy jsi těhotná a dvě děti už máte. Ta pilulka je úplně stejně potrat přece..Nevím, to si musíš rozhodnout sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.22 08:42
Ano je, jen člověk nemusí do celkové narkozy.
Děti byly tenkrát týden u mě a týden u manžela, brali to tak, že je to spravedlivé. Bohužel i oni mají s tatínkem studený vztah. A tím, že starší se mnou víc věcí prožívá, tak mi i řekne, že by si v životě nenašla chlapa, jako je táta.
Kamarádky mám, o to nejde. Jen jim asi nechci sdělovat o těhotenství. Asi se mi o tom lépe mluví anonymně.
- Citovat
- Upravit
2.5.22 08:44
Pochybuji, že až se dítě narodí, že on nezdrhne. Budeš na to sama s ním i bez něj. Nepřemýšlela bych a šla na potrat a pořádně si uspořádala život - už je na čase žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 08:48
Jako takhle-pokud toužíš po miminku, nech si ho, ale připrav se, že na děti zůstaneš sama. A je sakra rozdíl zůstat sama se dvěma dětmi v pubertě a mít k tomu ještě mimino a omezení na trhu práce. A po psychické stránce to bude taky naprd. Být na tvém místě, dítě si nenechám a rozvedu se. Pořád ještě nejsi na prahu důchodu, abys veškeré své potřeby upozadila a přežívala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 08:49
Je to jen o te predstave, kde se za par let vidis…sama, svobodna, vlastni zajmy, klid, pratele…nebo touha mit jeste jedno miminko, ktere sama zvladnu a uziju si ho…manzela bych do svych planu uz nezahrnovala, ten vztah je mrtvy. Clovek, co by me dal podvadel, nekomunikoval a nesdilel moje starosti, je pro me zbytecny (ale tak to mam ja, jsem hrda, znam svou cenu a vydelam si na sebe). Je to jen o tom, co chces a na co se citis. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.22 08:50
On určitě nezdrhne, spíš si bude dál dělat co chce. Máme dům, všichni v rodině by mu to omlátili o hlavu. Vím, že mě večer bude čekat rozhovor, co dál. Jen jsem chtěla vědět, zda tu je někdo, kdo funguje i přes to vše ve vztahu kvůli dětem. I když ty já mám velké. Nebýt těhotenství, tak to neřeším. Popravdě, bude mi líto, když půjdu na ukončení, ale asi i když zůstanu smutná a ve vztahu jako spotřební zboží.
Tenkrát mi mamka řekla, že má peníze, a že ona by na mém místě držela hubu a krok a byla poslušná žena. (generace našich rodičů a prarodičů to tak asi měla nastavené).
Jste tu někdo taky takový? opravdu peníze nutí člověka být poslušný za cenu dovolených, aut, domu, volnosti?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.5.22 08:52
Do toho se samozřejmě přidává nejistota z budoucnosti. Ukrajina a veškeré zdražování, které se s tou válkou i svezlo. Zda to zvládnu, zda si to nebudu vyčítat. Jen jsem se potřebovala vykecat…
- Citovat
- Upravit
2.5.22 08:58
Hele, já myslím, že tenhle pragmatický vztah, co tu popisuješ, může fungovat, pokud jsi schopná se od toho citově oprostit. Žít si po svém, být šťastná i bez chlapa. Což myslím, že nejsi, bohužel.
Já se vůbec divím, že jsi s ním spala, když víš, že kuká ještě někde jinde a ani se s tím netají 
Dovedu si představit, že tenhle vztah ještě nějakou dobu potáhnete, kvůli starším dětem. Ale to miminko bych v tomto vyrůstat nenechala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:03
@Anonymní píše:
On určitě nezdrhne, spíš si bude dál dělat co chce. Máme dům, všichni v rodině by mu to omlátili o hlavu. Vím, že mě večer bude čekat rozhovor, co dál. Jen jsem chtěla vědět, zda tu je někdo, kdo funguje i přes to vše ve vztahu kvůli dětem. I když ty já mám velké. Nebýt těhotenství, tak to neřeším. Popravdě, bude mi líto, když půjdu na ukončení, ale asi i když zůstanu smutná a ve vztahu jako spotřební zboží.Tenkrát mi mamka řekla, že má peníze, a že ona by na mém místě držela hubu a krok a byla poslušná žena. (generace našich rodičů a prarodičů to tak asi měla nastavené).
Jste tu někdo taky takový? opravdu peníze nutí člověka být poslušný za cenu dovolených, aut, domu, volnosti?
Nenene, to neni vztah, ani fungovani ve vztahu, uz davno ne.
Kazdy si zijete sam na sebe.
Pokud zustanes, zustala bych s tim, ze manzel uz zadny partner neni, ze jsi sama a klidne bych se v tomhle smyslu koukala kolem sebe.
Pokud se na potrat necitis, muzes to udelat presne takhle.
Ale uz zadny sex, zadne ocekavani pomoci, zadna „prace na vztahu“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.22 09:20
Já žiju v nefunkčním manželství 11 let 
Manžel mě několikrát zradil, důvěra na bodu nula, ale mě už to nevadí. Citově jsem se odstřihla a je mi to v podstatě jedno jak to je. Finančně nestrádáme, kupuji co chci, dělám si radost jinak. Nějak nevěřím, že s jiným by to bylo jiné.
Nás potkala navíc tragedie, že nám zemřela dcera a nějak nemáme chuť hledat jinde, tedy aspoň já ne, jak to má muž nevím, ale nevěra kdysi z jeho strany taky proběhla. Teď už nepátrám, tenkrát mi to hodně ublížilo a v ten moment zemřely city, ale potřebovala jsem jo abych mohla mít dítě (ivf)
Neporadím ti, ale pokud tě to nesžírá v čem žiješ, tak tak funguj. Mě to vyhovuje. Vím, že večer někdo přijde a celý den si dělám co chci. Jsem ráda s dětmi sama. Já to manželovi řekla, že jsem s ním jen kvůli financím a on to tak nějak přijal. Ze začátku se snažil vyhrožovat, že tedy odejde když ho nemiluji, ale já mu řekla, že kdyby on zažil se mnou to co já s ním, kdybych tolikrát zradila jeho důvěru, tak by mi taky nevěřil a nechoval ke mě žádné city, ale jestli chce, tak ať jde (nemovitost je moje) Neodešel… asi to vyhovuje takhle všem.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.5.22 09:23
A fungujete spolu i po sexuální stránce? v tomhle je můj muž docela náruživý, bohužel se mu po tom všem neumím odevzdat a u sexu myslím na to, at už to mám za sebou. 
- Citovat
- Upravit
2.5.22 09:35
Kvuli detem v tom vztahu opravdu nezustavej. Mluvim z vlastni zkusenosti z pohledu ditete. Mamka byla taky nestastna, ale nechtela, aby mely deti rozvedene rodice. I kdyz nas tata nebil, nechlastal, tak se proste nestaral a kdyz se rozvedli, tak nam vsem bylo lip. Sama pises, ze starsi ti rika, ze by nechtela chlapa jako je tata. Tak uz to nejspis taky dost vnima…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 09:36
@Anonymní píše:
A fungujete spolu i po sexuální stránce? v tomhle je můj muž docela náruživý, bohužel se mu po tom všem neumím odevzdat a u sexu myslím na to, at už to mám za sebou.
Tak proc s nim spis, kdyz ti to neni prijemne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Snad se vám v tom trošku zorientujete. Ráda bych si početla vaše zkušenosti i postřehy, pokud to je jen trošku možné, prosím v klidu. Vím, že si asi vyslechnu své, ale momentálně to nemám ani s kým probrat a toto je vlastně i poslední možnost.
Mám dvě děti (střední škola a druhý stupeň), takže velké. Manželství - dlouhé, nudné, manžel je studený, byl tak vychovávaný a je takový i jeho otec. S dětmi nikdy nepomáhal. Žije ve svém světě. Telefon, pc, tv. Do práce chodí minimálně, spíš vymýšlí blbosti. Umí do mě zaseknout šíp, opravdu kolikrát volí bolestivá slova.
Před rokem jsme měli krizi, opravdu velkou. Byla jsem i pár měsíců sama. On někoho potkal, doteď si píšou. Paní se nějak nechce odmlčet. Domluvili jsme se, že tomu dáme šanci /zabojovat o manželství a snažit se na něm pracovat/. Ale tady je kámen úrazu. Z nás dvou se snažím já, on se jen veze. Vše dělám já a vlastně jsem na tom ještě hůř, než když jsem byla sama (svoboda, volnost, čas, finance-ty byly odjakživa rozdělené).
O co mi jde, myslela jsem si, že bude vděčný za tu šanci, že jsem svolila k tomu, aby mě měl zpět, ale v podstatě se lidé asi nemění. Nějak mě to nenaplňuje, očekávání bylo větší než je realita. Bohužel jsem do toho všeho otěhotněla. Vím, že přivézt dítě bude buď a nebo. Buď budu s manželem, finančně nadstandardní život, bohužel už ne tak naplněná láskou z partnerství. A nebo to budu muset řešit přerušením /tabletu stíhám/ a odejít. Vím, že mi většina napíše, že mám jít. Protože život je jen jeden. A máte pravdu. Logicky mi to tak vychází. Ale…opravdu někde existují fajn chlapi nebo je to v dnešní době sci-fi? Samozřejmě chci zůstat sama, jen bych ráda měla alespoň malou ideu, že tomu tak do budoucnosti opravdu bude. Žije tu někdo v partnerství, které ho nenaplňuje - jen kvůli dětem? Bude mi 40. Takže asi poslední šance na to mít miminko. Nemyslím si, že bych chtěla zakládat rodinu s někým novým po krátké době. Manžel se postará - ale jen finančně. Takže na vše budu sama. Mám před sebou velkou životní volbu a nevím, na kterou stranu se přiklonit. Myslím, že at se rozhodnu tak jako tak, vždy mě bude druhá možnost mrzet. Ach jo…
Minulý týden jsem mu řekla, že jsem těhotná, reakce skoro nijaká. Dnes mu říkám, že se objednám k doktorce. Nic na to neřekl, jen že to pak můžeme probrat, jestli chci. Celý týden na toto téma nenarazil. Vlastně vůbec nevím, co se mu honí hlavou. Spís si myslím, že si drží zadní vrátka k paní - kdyby to nevyšlo se mnou. Ale tím, že se chová studeně, tím mi to vlastně i ulehčuje, protože si pořád myslím, že to opravdu nemá smysl lámat přes koleno.
Jinak samozřejmě jsem káča, že jsem to nehlídala. Dítě jsem nechtěla, ale antikoncepci ani 10let neberu, protože nemůžu. Stalo se… Všem děkuji za reakce.