Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Obávám se, že ho nezměníš. Pokud je takový ood začátku, a neměl motivaci v největší zamilovanosti, ted se nehne už vůbec. Je prostě takový
@Anonymní píše: Více
To sotva změníš. Musí chtít on. Ale kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.
V jeho případě to bude chtít velkou dávku odhodlání a pevný vůle.
@Anonymní píše: Více
Máš doma chcíplinu.
Kolik ti je? Já nebýt několikrát týdně na Javorníku nebo Pustevnách, buď na kole nebo pěšky, tak umřu. Můžeme se tam někdy sejít.
Ale jsem ženat. ![]()
@Anonymní píše: Více
buď se přizpůsobíš, najdeš si na výlety kamarádky, kamarády nebo rozchod, když se nedonutil dosud, tak už to nepůjde
Prostě je takovej. Líná kůže. Každej jsme nějakej. Jeho štve že ty ho honíš a tebe štve že on nehoní tebe. Vyměnit. Jinak budete frustrovaný oba.
Buď je jinak suprový, ty se s tím smíříš a najdeš si na tyhle výlety jiného parťáka a nebo jdi od toho. Jeho nezměníš, jeho chování a připomínky jen ukazují, že to dělal z donucení. Můj muž zase nesnáší procházky bez cíle a většinou nabere odporné tempo. Já si i cestu ráda užívám a mám opravdu procházkové tempo. Taky spolu nemůžeme nikam chodit ![]()
Motivovat ho nemůžeš nijak. Chtít musí sám a on nechce. Nech ho doma a chod sama nebo s kamarady.
Příspěvek upraven 19.06.24 v 16:06
@Anonymní píše: Více
Mám radu, najdi si někoho, kdo to bude mít stejně jako ty, tenhle to není a nezmění se. Prostě ho to nebaví no.
A byl takový už na zacátku vztahu?
pokud ano, tak určitě nezměníš, kdyz je takovy odjakziva
S chlapem sme spolu 3 roky. (moje první vážná známost)
Poslední 2 roky co už spolu bydlíme poslouchám, že když chci jet na výlet tak pojedeme až..
Až budeme mít víc peněz, až bude dělat jen ranní, až bude lepší auto apod.
Takže u nás nehrozí, že bych někdy přišla domů a čekalo by tady na mě nějaké překvapení, kdy by mě chlap naložil do auta, něco pro mě vymyslel…
No teď mu, ale ty „až“ došly. Tak sem mu dala „nůž na krk“ a prostě musely sme jet aspoň na výlet, na hory. Nechtěl, ale udělali jsme
kompromis. Tak v sobotu jsme jely na Pustevny.. a teda že vyjedeme autem na horu a půjdeme aspoň ke kaply. Protože prý to jinak nestihneme…
No ok a on…
Celou cestu remcal, vadilo mu snad všechno. Nejvíc mě dostalo, že i když sme měli pohodové tempo, každou chvíli potřeboval pauzu. Někam si sednout a odpočívat. Asi po 3 km (to jsme byli teprve u Radegasta) se už chtěl vracet abychom náhodou nepřijeli domů moc pozdě. Třeba až za tmy..
Nakonec jsem mu řekla, že když už jsme tady tak aspoň to dojedeme prostě tam a Z5. No asi už se nikam nepodívám..
Vůbec nechápu jak může být mladý chlap tak líný? Nevím co stím, ani jak ho motivovat k pohybu.. Máte rady?