Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Je hrozné tohle vůbec psát tady na toto forum a ještě k tomu já - donedávna sama ještě snažilka…
s bývalým přítelem se nám nepodařilo 2 roky otěhotnět. Rozešli jsme se letos v lednu a já si v květnu našla „prince na bílém koni“… zamilovala se a zblba a jsem teď těhotná (potvrzeno krev a utz) jsem v 6tt. - samozřejmě chlapec vycouval a prý si nedokáže představit že by mělo někde běhat jeho dítě a nechce abych si ho nechala (což je samozřejmě na mě!) a ani mě samozřejmě také ne
Ví to jenom jedna moje kamarádka a on samozřejmě. Kamarádka je opravdová kamarádka a je neutrální a bez názoru a nechává to čistě na mě. Proto si vylévám srdce tady a ptám se žen, které možná něco podobného řeší či řešily i těch které nic podobného řešit nemusí… potrat ano či ne? Bydlím v Praze, práci nemám kdo ví jak dobře placenou. Bývalý přítel (otec) je OSVČ a už teď mě je jasné že s ním bude vše těžké.. prostě bych mu tím „zkazila život“… nevím co dělat. Nevím jak hodně by to byla finanční zátěž, kolik jsem schopná od něho vyhádat apod. Nechci žít život s prckem, kterýmu nemohu dát to co jsem si představovala že jednou dítěti dát chci… holky, prosím.. nějaké názory??? zítra jdu na další utz a případně podepsat žádost na potrat a fakt nevím. Mě osobně se pocitově nechce, ale rozum říká pravý opak! Děkuji předem za jakoukoli! reakci… LILI
Příspěvek upraven 26.06.12 v 16:07
Lili, tohle nemůžeš řešit rozumem, pokud nejsi skutečně přesvědčená, že potrat ano, pokud takhle váháš a rozmýšlíš, pokud ti srdce říká, že ne. Tak to nedělej, nevyrovnáš se s tím, budeš toho litovat, nikdy nezapomeneš, budeš si to vyčítat, ty výčitky jsou hrozné, prošla jsem si tím, nedobrovolně, na potrat jsem musela, bylo to mimoděložní, nebylo to z mé vůle, už mám nový zázrak, přesto nemůžu zapomenout. Nedělej to.
Za me NE
Samozrejme, konecne rozhodnuti je na tobe, a at se rozhodnes jakkoli, nebude to spatne ![]()
@lili81 píše:
Je hrozné tohle vůbec psát tady na toto forum a ještě k tomu já - donedávna sama ještě snažilka…
s bývalým přítelem se nám nepodařilo 2 roky otěhotnět. Rozešli jsme se letos v lednu a já si v květnu našla „prince na bílém koni“… zamilovala se a zblba a jsem teď těhotná (potvrzeno krev a utz) jsem v 6tt. - samozřejmě chlapec vycouval a prý si nedokáže představit že by mělo někde běhat jeho dítě a nechce abych si ho nechala (což je samozřejmě na mě!) a ani mě samozřejmě také neVí to jenom jedna moje kamarádka a on samozřejmě. Kamarádka je opravdová kamarádka a je neutrální a bez názoru a nechává to čistě na mě. Proto si vylévám srdce tady a ptám se žen, které možná něco podobného řeší či řešily i těch které nic podobného řešit nemusí… potrat ano či ne? Bydlím v Praze, práci nemám kdo ví jak dobře placenou. Bývalý přítel (otec) je OSVČ a už teď mě je jasné že s ním bude vše těžké.. prostě bych mu tím „zkazila život“… nevím co dělat. Nevím jak hodně by to byla finanční zátěž, kolik jsem schopná od něho vyhádat apod. Nechci žít život s prckem, kterýmu nemohu dát to co jsem si představovala že jednou dítěti dát chci… holky, prosím.. nějaké názory??? zítra jdu na další utz a případně podepsat žádost na potrat a fakt nevím. Mě osobně se pocitově nechce, ale rozum říká pravý opak! Děkuji předem za jakoukoli! reakci… LILIPříspěvek upraven 26.06.12 v 16:07
Ahoj, tohle jsem řešila před pěti měsíci a věř, že jsem ted štastná, že jsem se rozhodla pro miminko ![]()
Nedělej to, pokud Ti mužu trošku radit. Kolik Ti je?
Poslechla bych srdce! Zvlaste pokud jsi deti chtela a predtim to neslo. Ono se to nejak utrepe, teda jako myslim, nejak to zvladnes, kdyz budes muset, s otcem ditete bych nepocitala.
dite potrebuje hlavne lasku a tu mu dat muzes ![]()
Já 14dní nevěděla, co mam dělat, jeden den tak, druhej jinak a ještě pak jsem si řikala, že jsem si zničila život, ale neni to tak, zničila bych si ho, kdybych na ten potrat šla ![]()
Divej, ja osobne jsem taky nezamestnana, pritel studuje vysokou…a kazdou chvili se nam prcek narodi…vzdycky to jde nejak resit…taky jsem mela strach, jak to vsechno zvladnem…ale ted verim, ze kdyz se chce, vsechno jde…ja osobne jsem proti potratum…ale to je muj nazor, vim, ze se najde spousta lidi, co je opacneho nazoru…
A kolik ti je let! A problem proc jsi tenkrat nemohla otehotnenim byl na strane partnera? Ty jsi mela vsechny vysledky v poradku?
Příspěvek upraven 26.06.12 v 16:15
Tvůj bývalý přítel je asi nebetyčný sobec - jaképak že bys mu zkazila život??? Do tohoto jdou vždycky dva lidi a nejde jen tak vycouvat! Nedokážu ti poradit, zda si mimi nechat či nikoli, ale jedno je jisté - o takového chlapa bych si neopřela ani kolo ![]()
A pokud se týká o finance, nic by sis vyhádavat nemusela, o to by se postaral soud.
Sasanko: skutečně jsi to také řešila? je mi 30 let. Ani nevím jak se nám to stalo - chránili jsme se a ještě ke všemu mě doktor řekl, že mám endometriozu a mit dite je pro me problem a po prvnim mesici s ex pritelem tohle… ja hrozne dite chci - modlila jsem se za dite posledni dva roky, ale bojim se, ze budeme drit bidu z nouzi a bude to zivot na nic - ne pro me, ale pro to male…
Jinak holky, moc dekuju za vzkazy! pomahate ani nevite jak!!!
![]()
Za mě taky NE. A jestli jsi ročník co máš v nicku, tak vůbec ne. Na otce dítěte se vykašli, ale zamysli se na tím- dítě si chtěla, snažila se o to dva roky a ted když tak to dáš pryč?? Co až se fakt budete chtít snažit zase a už to nepůjde?? Neblázni, práci máš, dítě zajistíš a že bude šťastný a spokojený to nepochybuju, protože ty budeš skvělá máma neboj ![]()
Jestli jsi ročník 81 tak už bych o potratu asi neuvažovala!! já tím prošla ale bylo mi 18 a měla jsem pak velké problémy s otěhotněním! natož v 31 letech… ach jo holka…ale třeba by se ten váš taťka časem taťkou stal, až by to malé viděl ![]()
Být matkou je nádherné, nenech si vzít tuhle událost. Třeba dítě už mít potom nebudeš.