Přehnaný strach o dítě

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.01.17 11:49
Přehnaný strach o dítě

Ahoj holky, jdu se poradit. O první dítě jsem přišla a musela ho porodit mrtvé, druhé se narodilo předčasně a bylo cca 3 týdny v nemocnici(z toho 12dní v inkubátoru).Co mě ubíjí od narození miminka je strach, neustálé obavy o něj o jeho vývoj atd.Byla jsem s tím u psycholožky a ta mi jen řekla že vzhledem k tomu co jsem vše prožila je to normalni, ale ze antidepresiva nepotrebuji.Ze začatku byl strach o to zda dite bude chodit, řikala jsem si že to přejde až uvidím že se vyvijí dobře. Teď obchází nábytek, a ano ulevilo se mi ale zas přišel přehnaný strach o jeho psychický vývoj. Ubíjí mne to, neustále ho pozoruji jesti délá to a to :zed:.Jsou dny kdy to je ok a řeknu si že jsem kráva že se furt strachuji.Ale také jsou dny kdy manžel přijde domů a já brečím že naše dítě nenī v pořádku že na internetu psali to a to :pocitac: a naše to nedělá. Prostě jeden strach střídá druhý a nevím jak se ho zbavit. Jestli zajít znova k doktorce?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.01.17 12:05

Ahoj, taky jsem nedávno prišla o první miminko :( já mám zase strach z dalšího tehu jestli se to nebude opakovat jestli všecho bude v pořádku… uz ted vím když to dobře dopadne že budu mit stejne furt strach az se narodí budu mít strach o něj celý život…ale je to normální vzhledem k tomu co jsme si prožili… jinak já ad beru nemohla jsem bez nich ubec fungovat ted uz to je o 100% lepší možná v létě se chcem začít snažit..přeji pevné nervy :hug:

 
Daduka
Ukecaná baba ;) 1166 příspěvků 20.01.17 12:06

V kterém týdnu se ti malé narodilo? A byly po porodu nějaké komplikace (krvácení do mozku ap), že se tak bojíš, ze bude mít nějaký problém?

 
Kotatko03
Echt Kelišová 8059 příspěvků 20.01.17 12:08

Zašla bych si k psychologovi, situaci bych řešila, vždyť takhle se dočista zblázníš strachy…

 
Daduka
Ukecaná baba ;) 1166 příspěvků 20.01.17 12:13

Jinak tě snad uklidním. Mám holčičky narozené v 33tt, v inkubátoru byly 11dní, v nemocnici měsíc. Po porodu resuscitace, lehký nález na mozku způsobený hypoxií při/po porodu. Rok doháněly vrstevníky, všechno dělaly později, ale na neurologii bylo vždy vše OK. Teď je jim 5 a půl, jsou šikovné (Hrubá i jemná motorka bez problému) a chytré jak opice. Tak neboj. Na neurologii nebo do rizikové poradny chodíte? Aby tě uklidnil odborník a řekl ti, že je vše v pořádku a malé se vyvíjí správně?

 
Gosi
Kelišová 5689 příspěvků 20.01.17 12:17

Zašla bych za doktorkou, ale zkusila bych jinou… mám jedno dítě z jednoho těhu a bojím se o ní taky, ale tak něják to beru jako přirozenou součást tý radosti… ono asi o každýho na kom ti záleží máš trochu strach, to je normální, ale neměl by tě niják omezovat v běžném živote…

 
luca241
Ukecaná baba ;) 1644 příspěvků 20.01.17 12:18

Po tom cos prožila, se ti vůbec nedivím. Ale určitě bych to ještě zkusila s psycholožkou pořešit. Na druhou stranu- když si představíš, že by mělo nějaký vývojový problém- milovala by jsi ho míň??Určitě ne!!!Je tvoje a je dokonalé takové jaké je. a určitě je/bude v pořádku :kytka:.Ale ta psycholožka by fakt nebyla od věci…

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.01.17 12:48

Mimčo se narodilo ve 33tt, komplikace po porodu byly, měl infekci a malé zakrvácení do hlavy ale opravdu malé nález na mozku nikdy žaden nebyl, neurologii a poradnu pro nedonošence chodime, vše ok, všude ho chválí, nikdy nebyl ani pozadu ve vývoji, odpovídá bio věku ani se mu to nemusí prý už odečítat na korigo. věk. A přesto ten strach.Na rehabky chodime také spíš na můj popud-chtěla aby dohlídli na správný vývoj. Cvičíme bobath a prý to ani nepotřebuje. Potřebuji se začít asi soustředit na něco jiného a nechat syna napokoji :nevim: @Daduka to je super že to dcerky takto zvládly!

 
xammy
Zasloužilá kecalka 517 příspěvků 20.01.17 13:03

Prvni syn se narodil v 35 tt akutni sekci pro hypoxii plodu, zjistena VVV, druhy den operace, pak cca tyden na pristrojich pod morfinem, hodne natlumen, aby se nehybal a dobre to srostlo. Taky jsem mela porad strasnej strach a vsechno srovnavala s ostatnima detma. Byl pohybove opozdenej, ale necvicili jsme, dr. to hodnotila jako normalni, brala v potaz ten tezsi start. Dnes jsou mu 4 roky a je uplne v poradku :-)

Příspěvek upraven 20.01.17 v 13:05

 
Janina_81
Ukecaná baba ;) 2235 příspěvků 20.01.17 13:05

A co si zkusit vsugerovat, i když vím, že obalamutit mysle není jednoduchý, že to stejně nemůžeš ovlivnit? Jeho vývoj, motorický i ostatní, prostě neovlivníš. Tak se zkus nenervovat.
Mně tohle pomohlo při mém posledním těhotenství, které bylo vymodlené po porodu mrtvých dvojčat a samozřejmě jsem se přek každou kontrolou, hlavně tou velkou, klepala, ale zbytek jsem strávila v poklidu, že stejně to ovlivnit nemůžu, tak co se budu neustále strachovat.

 
Ela515 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.01.17 13:10

Blázen nejsi, prostě si s tebou osud nepěkně pohrál a strach o dítě je jen přirozený důsledek.
Jestli tě to uklidní, i maminky, které o dítě nepřišly, trpí podobnými stavy.
Pokud matka své dítě opravdu miluje, začne se o něj bát od prvního momentu, kdy zjistí, že je na cestě a bude se bát do konce svého života. Více či méně, ale vždy tam ten strach bude.

Kdysi mi tohle přistálo na emailu a je to tááák výstižné:

Co ZNAMENÁ BÝT MATKOU
jednoho dne jsme seděly u oběda, když se moje dcera mimochodem zmínila o tom, že s manželem přemýšlí nad založením rodiny. Děláme průzkum, říká napůl v žertu. Myslíš, že bychom si měli pořídit miminko? Změní se ti celý život, odpovídám opatrně neutrálním tonem. Já vím, říká. Už žádné válení se o víkendu v posteli a žádné neplánované výlety.

Ale to není to, co jsem měla na mysli. Dívám se na svou dceru a přemýšlím, co jí říct. Chci, aby věděla to, co se nedozví v prenatálních kurzech. Chtěla bych jí říct, že tělesné rány z těhotenství a porodu se zahojí, ale přeměna v matku jí po citové stránce poznamená tak, že už navždy bude zranitelná.

Zvažuji, zda ji varovat, že už nikdy nebude číst noviny, aniž by se sama sebe neptala: Co kdyby to bylo MÉ dítě? Každý pád letadla, každý požár ji bude pronásledovat. A když uvidí záběry hladovějících dětí, bude přemýšlet, zda existuje něco horšího, než se dívat jak její dítě umírá. Dívám se na její důkladně nalakované nehty a padnoucí oblek a uvědomuji si, že ať už je jakkoliv sofistikovaná, role matky ji sníží na úroveň medvědice chránící svá mláďata. Že kvůli každému naléhavému zavolání MAMI! bez jakéhokoliv zaváhání upustí, co drží v ruce, i kdyby to byla sada jejich nejkrásnějších broušených skleniček.

Mám pocit, že bych ji měla varovat, ze je jedno, kolik své kariéře věnovala let, mateřství ji úplně vykolejí. Sice si může zajistit hlídání, ale jednoho dne se bude účastnit velice důležitého obchodního jednání a bude při tom myslet na sladkou vůni svého dítěte. Bude muset použít každý gram sebeovládání, aby se neběžela domů přesvědčit, že je její dítě v pořádku.

Chci, aby věděla, že žádné z jejích rozhodnutí nebude rutinní. Že touha pětiletého syna jít u McDonalda na pánský záchod a ne na dámský bude velké dilema. Že přímo tam na místě za křiku dětí a ťukání podnosu bude muset zvážit problémy nezávislosti a uvědomování si svého pohlaví a možnost, ze se na tom pánském záchodku poflakuje pedofil. Jakkoliv rychle se rozhoduje v práci, jako matka bude o svých rozhodnutích vždycky pochybovat.

Dívám se na svou pohlednou dceru a chtěla bych ji ujistit, že jednoho dne se zbaví všech kil navíc, které přibrala v těhotenství, ale už nikdy nebude tím, kým bývala. Že její teď tak důležitý život už nebude tak důležitý, až se ji narodí dítě. že ho bude ochotna dát za život svého dítěte, ale zároveň začne doufat v dlouhověkost, ne aby se dožila naplnění svých snu, ale aby viděla jak se plni sny jejIch dětí.

Chci, aby věděla, ze jizva po císaři a nebo leklé strie se stanou čestnými řády. Její vztah k manželovi se změní, ale ne tak, jak si představuje. Kéž by porozuměla, ze se znovu zamiluje do muže, který opatrně pudruje miminku pr… a nikdy neváhá si se svým dítětem hrát. Ze se znovu zamiluje z důvodů, které se ji teď mohou zdát velmi neromantické.

Přála bych si, aby cítila pouto, které se vytvoří mezi ni a ostatními ženami v historii, které se snažily zastavit války, předsudky za řízení pod vlivem alkoholu. Doufám, ze jednou porozumí, proč jsem schopna racionálně uvazovat o spoustě věcí, ale dočasně se stávám nepříčetnou, když mluvím o vlivu jaderné války na budoucnost svých děti. Chtěla bych ji popsat ten úžasný pocit, když sleduje jak se její Ditě učí jezdit na kole. Chtěla bych pro ni zachytit srdečný smích dítěte, které se poprvé dotýká hebké srsti psa nebo kočky. Chtěla bych, aby ochutnala tohle štěstí, které je tak skutečné, až bolí.

Tázavý pohled mé dcery mě upozornil na to, že se mi v očích objevily slzy. Nikdy toho nebudeš litovat, říkám nakonec. Pak se natáhnu přes stůl, stisknu její ruku a nabídnu ji tichou modlitbu za ni a všechny smrtelné ženy, které propadnou tomuhle nejnádhernějšímu z povolání. Tomuhle daru od Boha - BYT MATKOU.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.01.17 13:46

@Ela515 ano toto je uplně, výstižné, u mne je to taky možná způsobené tím, že jsem před mateřstvím žila trochu takový lehkomyslný život, vše tak nějak samo vycházelo, štestí vždy přálo. Byla jsem dost flegmatik a teď? citim obrovskou zodpovědnost jsem máma! Opravdu to změní celý život. Být máma je to nejlepší co mě kdy potkalo, budu se snažit uklidnit a syna si více užívat a ne se jen o něj bát.

 
Ela515 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.01.17 13:54

Chápu tě :)
Ještě k tomu, že se plašíš, že tvoje dítě nedělá to či tamto, když internet říká, žvoje by mělo.. Každé dítě je jiné, každé dítě se vyvíjí svým tempem. Děti mám 4 a nemůžu říct, že by jely ve stejných kolejích, co dítě, to originál. Co jeden dělal ve 4 měsících, druhý zvládl v 8mi, další v roce.. Jako třešničku na dortu mám ještě vnučku, která se narodila ve 31+5 loni v dubnu, tak se zájmem sleduji vývoj i u ní a mám obrovskou radost ze všeho, ať už to přichází dřív či později oproti běžným vrstevníkům.
V každém případě - své dítě nebudeš milovat o nic méně, pokud ti nebude dělat to či ono v tabulkovém čase. Miluješ jej, protože je to tvoje dítě :) :srdce:

 
wobludka
Extra třída :D 11708 příspěvků 1 inzerát 20.01.17 19:07

Problém bude v tom, že jsi všechny svoje role odhodila a jsi jenom mámou. Neříkám, že to není důležité, samozřejmě je, ale ty ostatní role člověku pomáhají udržovat určitý nadhled, takhle Tě to vcucne a za pár let vyplivne :nevim: Špatné zkušenosti mám taky a přesto jsem matka salámistka - do jisté míry je to povahou, ale především je to sebekontrola, jó taky mám někdy slabší chvilku, ale vím, že kdybych polevila a neustále hysterčila, budou tím trpět všichni členové rodiny a mně se nijak neuleví.

 
Danulinka16
Ukecaná baba ;) 2408 příspěvků 22.01.17 06:23
@Ela515 píše:
Blázen nejsi, prostě si s tebou osud nepěkně pohrál a strach o dítě je jen přirozený důsledek.
Jestli tě to uklidní, i maminky, které o dítě nepřišly, trpí podobnými stavy.
Pokud matka své dítě opravdu miluje, začne se o něj bát od prvního momentu, kdy zjistí, že je na cestě a bude se bát do konce svého života. Více či méně, ale vždy tam ten strach bude.

Kdysi mi tohle přistálo na emailu a je to tááák výstižné:

Co ZNAMENÁ BÝT MATKOU
jednoho dne jsme seděly u oběda, když se moje dcera mimochodem zmínila o tom, že s manželem přemýšlí nad založením rodiny. Děláme průzkum, říká napůl v žertu. Myslíš, že bychom si měli pořídit miminko? Změní se ti celý život, odpovídám opatrně neutrálním tonem. Já vím, říká. Už žádné válení se o víkendu v posteli a žádné neplánované výlety.

Ale to není to, co jsem měla na mysli. Dívám se na svou dceru a přemýšlím, co jí říct. Chci, aby věděla to, co se nedozví v prenatálních kurzech. Chtěla bych jí říct, že tělesné rány z těhotenství a porodu se zahojí, ale přeměna v matku jí po citové stránce poznamená tak, že už navždy bude zranitelná.

Zvažuji, zda ji varovat, že už nikdy nebude číst noviny, aniž by se sama sebe neptala: Co kdyby to bylo MÉ dítě? Každý pád letadla, každý požár ji bude pronásledovat. A když uvidí záběry hladovějících dětí, bude přemýšlet, zda existuje něco horšího, než se dívat jak její dítě umírá. Dívám se na její důkladně nalakované nehty a padnoucí oblek a uvědomuji si, že ať už je jakkoliv sofistikovaná, role matky ji sníží na úroveň medvědice chránící svá mláďata. Že kvůli každému naléhavému zavolání MAMI! bez jakéhokoliv zaváhání upustí, co drží v ruce, i kdyby to byla sada jejich nejkrásnějších broušených skleniček.

Mám pocit, že bych ji měla varovat, ze je jedno, kolik své kariéře věnovala let, mateřství ji úplně vykolejí. Sice si může zajistit hlídání, ale jednoho dne se bude účastnit velice důležitého obchodního jednání a bude při tom myslet na sladkou vůni svého dítěte. Bude muset použít každý gram sebeovládání, aby se neběžela domů přesvědčit, že je její dítě v pořádku.

Chci, aby věděla, že žádné z jejích rozhodnutí nebude rutinní. Že touha pětiletého syna jít u McDonalda na pánský záchod a ne na dámský bude velké dilema. Že přímo tam na místě za křiku dětí a ťukání podnosu bude muset zvážit problémy nezávislosti a uvědomování si svého pohlaví a možnost, ze se na tom pánském záchodku poflakuje pedofil. Jakkoliv rychle se rozhoduje v práci, jako matka bude o svých rozhodnutích vždycky pochybovat.

Dívám se na svou pohlednou dceru a chtěla bych ji ujistit, že jednoho dne se zbaví všech kil navíc, které přibrala v těhotenství, ale už nikdy nebude tím, kým bývala. Že její teď tak důležitý život už nebude tak důležitý, až se ji narodí dítě. že ho bude ochotna dát za život svého dítěte, ale zároveň začne doufat v dlouhověkost, ne aby se dožila naplnění svých snu, ale aby viděla jak se plni sny jejIch dětí.

Chci, aby věděla, ze jizva po císaři a nebo leklé strie se stanou čestnými řády. Její vztah k manželovi se změní, ale ne tak, jak si představuje. Kéž by porozuměla, ze se znovu zamiluje do muže, který opatrně pudruje miminku pr… a nikdy neváhá si se svým dítětem hrát. Ze se znovu zamiluje z důvodů, které se ji teď mohou zdát velmi neromantické.

Přála bych si, aby cítila pouto, které se vytvoří mezi ni a ostatními ženami v historii, které se snažily zastavit války, předsudky za řízení pod vlivem alkoholu. Doufám, ze jednou porozumí, proč jsem schopna racionálně uvazovat o spoustě věcí, ale dočasně se stávám nepříčetnou, když mluvím o vlivu jaderné války na budoucnost svých děti. Chtěla bych ji popsat ten úžasný pocit, když sleduje jak se její Ditě učí jezdit na kole. Chtěla bych pro ni zachytit srdečný smích dítěte, které se poprvé dotýká hebké srsti psa nebo kočky. Chtěla bych, aby ochutnala tohle štěstí, které je tak skutečné, až bolí.

Tázavý pohled mé dcery mě upozornil na to, že se mi v očích objevily slzy. Nikdy toho nebudeš litovat, říkám nakonec. Pak se natáhnu přes stůl, stisknu její ruku a nabídnu ji tichou modlitbu za ni a všechny smrtelné ženy, které propadnou tomuhle nejnádhernějšímu z povolání. Tomuhle daru od Boha - BYT MATKOU.

Kurňa, to je doják :,(…mohu zkopírovat?

Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát... číst dále >

Podzimní čtení: Tyhle knihy vás v klidu nenechají

Podzim je ideální na to uvařit si čaj (nebo nalít dvojku červeného), zavrtat... číst dále >

Články z Expres.cz

Novinky z Pákistánu: Tereza si ve vazbě našla kamarádku a chybí jí vepřové maso

Češka Tereza H., která je obviněna z pašování devíti kilogramů heroinu, v... číst dále >

Plekanec se sice vrátil, aby rodina byla spolu, syny ale nechal v Kanadě

Vracím se do Čech, abych mohl být se svými syny, tak se dají parafrázovat... číst dále >

Články z Ona Dnes

KVÍZ: Kdo byl svatý Martin a co se v jeho svátek jí, pije a dělá?

Po roce 1989 se opět začaly dostávat ke slovu tradice, kterým bývalý režim... číst dále >

Do chladného počasí stačí troje boty. Na kozačky do půli lýtek zapomeňte

Letní střevíčky a žabky jsme už definitivně uložili na dno botníku. Nastává... číst dále >