Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Připadám si jako...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.9.10 10:39
Je mi líto, ale musím souhlasit s vulpes, tohle je psychické týrání. Asi tušíš, že to není v pořádku, že manžel již překračuje hranice, proto píšeš anonymně, musíš to řešit, samo se to nezlepší… A že toho má hodně? Kdo dnes ne? To není vůbec žádná omluva… Jak to řešit, nevím, asi bych se obrátila na nějakou neziskovku, např. Bílý kruh bezpečí, tam ti určitě dobře poradí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 11:12
Naprosto souhlasím s holkama, i s Vulpes, která to napsala na rovinu. Je to týrání! Nechápu, jak ti může mluvit třeba do malování s dětmi? Snad se ho ještě neptáš, zda „můžeš“? 
Do fitka si zajdi - prostě ulož děti a řekni „jdu“. Jinak - jsem s manželem od 18, je o čtyři roky starší a poznal mě jako 14letou holku, tak to na mě taky zkoušel, poučování a srážení sebevědomí… rozešla jsem se s ním (to jsme ještě neměli děti a nežili spolu), a on vůbec netušil, co bylo špatně!!! Po roce jsme se dali zase dohromady a jsme spolu dodnes, ale nebylo to snadný a musela jsem si opakovaně „bránit svůj prostor“. Nicméně ubránila a dnes ho mám myslím víc než naprostá většina žen a matek. 
Je ale pravda, že jsem vždy byla finančně soběstačná - mám naštěstí práci, kterou můžu dělat i z domova. Kdybych nebyla, bylo by to určitě horší. Myslím, že některé muže může znervózňovat, že finanční starost o rodinu najednou leží víceméně jen na nich, zvlášť se to týká těch, kteří o sobě vskrytu pochybují. Mají prostě strach, co kdyby… Ale to takové chování ani trochu neomlouvá. Nenech se sebou orat, nezasloužíš si to! Musíš si ale opravdu rázně dupnout, v krajním případě pohrozit rozchodem, abys mu otevřela oči (snad se to ještě podaří). Nějaké jemné domlouvání tu nepomůže. No, držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 12:00
ahoj, plně souhlasím s vulpes. Takhle to začíná.
Vlastní zkušenosti nemám, ale mam kamarádku, která si něčím podobným prošla. Jenže u ní to začlo už před svatbou. Urážky a snižování sebevědomí. Nikomu nic neřekla, měla tak nízké sebevědomí, že si myslela, že jí nikdo neuvěří. Měla ho ráda a myslela že se po svatbě změní. Naopak. Začal ničit její věci. Tedy ty věci, které do bytu koupila ona. Do kuchyňské linky zapichoval nože, když jí vykvytla kytka a ona z toho měla radost tak ustřihak květy atp. Na své věci ani nešáh. On chtěl dítě a ona si myslela že to malý ho změní, tak vysadila antiko. Jenže se nedařilo tak jak si on naplánoval a dal jí ultimátum, že pokud neotěhotní do roka ať odejde. Vše vyvrcholilo když si ona chtěla koupit PC, vše zařídila a jednoho dne si ke kamarádovi pro PC měla jet. On ten den kamarádovi zavolal, že si to ona rozmyslela a že PC už nechce. Shazoval jí takhle i před kamarádama. Pak šla s kámoškama na kafe, on si doma uvařil oběd a když ona přijela, tak jí řekl, že se měla najíst ve městě, že to jídlo co uvařil je jen jeho a když si večer pustila TV tak jí přestřihl akténu, že v jeho domě se ona nebude koukat na to co ona chce. Brzy na to se odstěhovala. Ještě pár týdnů čekala, že jí zavolá a omluví se. Kdyby to udělal tak byla schopná se vrátit. Rozvedli se a on si koupil PC, psa, motorku a vlastně vše co ona chtěla a on jí to zakázal. Naštěstí děti neměli. Ona je teď šťastná. Má nového manžela a roční holčičku. Nevím kdyby se k němu tenkrát vrátila jak by to dopadlo, ale v tomhle případě by to asi dobře nedopadlo.
Tím nechci říct aby ses rozvedla, ale ukaž manželovi že máš taky svůj názor, že něco víš a umíš. Buď si tě bude víc vážit a váš vztah se zlepší, nebo ti ještě víc ublíží a to bude signál, že pro tebe tenhle vztah nemá cenu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.9.10 15:26
Ahoj zakladatelko,
asi Tě moc nepotěším, ale Tvůj manžel se nezmění a naopak ještě přitvrdí (i když to nemusí nutně skončit fyzickým nasilím).
Zkus si s ním nejdřív promluvit. Zkus si najít nějakou odbornou pomoc. Psychologa nebo prostě někoho. Kdo Ti pomůže se v tom zorientovat a nasměruje Tě, jak se dál chovat.
Já mám na rozdíl od většiny ostatních osobní zkušenost.
Nehnula jsem s bývalým ničím. Zkoušela jsem všechno, po dobrém, po zlém. Bojovala jsem jako lvice, abych náš vztah zachránila, ale nepomohlo to. Udělala jsem fakt všechno. Přitom bývalý se choval jinak, když jsme bydleli pár měsíců sami a jinak, když jsme se pak sestěhovali do jeho nového domu s jeho rodiči. Neslyšela jsem od něj nic jiného, že že jsem blbá, neschopná, nesměla jsem si zvát návštěvy, i moji rodiče je obtěžovali. Neměla jsem klíče od domu, nemohla jsem tam o ničem rozhodovat, protože jsem nedonesla do baráku žádné peníze. Co jsem udělala, bylo vždycky špatně. Vždycky byl po ruce on nebo jeho matka (bývalá učitelka), aby mě poučili, co jsem já hlupačka udělala špatně a jak jsem to měla udělat k jejich plné spokojenosti. Pochvalu jsem tam za dva a půl roku neslyšela žádnou.
Nakonec jsem podala žádost o rozvod, na který on se svými rodiči reagoval takovým tlakem a terorem, že jsem nakonec nevydržela, sebrala jsem děti a utekla jsem.
Tím neříkám, že dopadneš jako já. Jen jsem Ti chtěla napsat, abys tu situaci řešila, zvlášť, když se Ti to nelíbí. Protože se to bude fakt stupňovat. Držím Ti palce, aby Ti to nakonec všechno dobře dopadlo. Sebrat se se dvěma dětmi a jít si svou cestou je hodně těžké. Lepší je nejdřív zkusit všechno, aby s vztah napravil.
J.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.9.10 18:12
Přeju ti hodně štěstí, budeš ho potřebovat 
.
A kdyby se ti chtělo, dej nám vědět, jak to dopadlo. Já doufám, že dobře hlavně pro tebe!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.9.10 17:39
Vulpes to asi rozlouskla a ztrefila se. 
U nás bylo vše taky v pořádku v době chození, pak jak jsme se sestěhovali pomalu to začelo, vlastně se to nejvíc projevilo, až po narození syna. Kdybych to tady vše rozepisovala bylo by to hodně na dlouho. Bohužel jsem asi dál než ty, protože mi už je vyhrožováno mlácením, prý jsem ženská s kterou to jinak nejde a vyloženě to potřebuju. Nesmím jet za našima, jsou to oba … podle mého přítele, nesmím sama do města, mám děti a ty jsem chtěla tak jedině s nima, už párkrát si vzal normálně klíčky od auta a stoupl si mezi dveře a že nikam nepojedu. Psycholožky jsou taky …, moje kamarádky to samý. Podle něj jsem moc na e-miminu, takže mi pc chce rozmlátit. Prostě vztah pán a služka. Když má nervy mlátí do věcí kolem a ničí zatím jen majetek, ale myslím, že jen otázka času, kdy fakt sáhne po mě a proto jsem se rozhodla to skončit, dřív než bude pozdě. Jednou jsem to zkusila, na něho zvýšit hlas a vysvětlit, že na mě řvát nebude, že jsem jeho partnerka a bylo mi řečeno, ať už to nikdy nezkouším nebo dostanu facku.
Já totiž neumím práskat dveřma, talíři a furt být ve střehu a hájit si své a obhajovat něco. Pro mě nic z toho není přirozené a jeho ta má pasivita ještě opravdu víc dráždí a dovoluje si víc a víc. Já chci mít doma klid a od člověka, který je mým partnerem a má být na stejné úrovni bych to nečekala a vždy jsem jeho chováním šokovaná, že jen koukám.
Takže moje rada zní, jestli to umíš zařvat a nedáš se, jsi schopná bojovat za svou pravdu, tak se snaž a bojuj za váš vztah, ale jestli jsi na tom povahově jako já, tak se raději smiř s tím, že to prostě fungovat nebude.
Venku jsem společně nebyli už přes rok.
Přeju ti tu první možnost, už jen kvůli dítěti.
- Citovat
- Upravit
etatinek
29.9.10 17:52
pro anonymku, já jen doufám, že už jsi od něj pryč, protože tohle nemělo budoucnost, tohle by nakonec hodně špatně dopadlo…
pro zakladatelku, taky se bojím, aby jsi nedopadla jako poslední anonymka, a že to k tomu směřuje je jasné…
- Citovat
- Upravit
29.9.10 20:02
Anonymko poslední a jak to tedy teď máš?
Mně to přijde naprosto šílený, ale naprosto. Vůbec si něco takovýho nedovedu ani představit, natož pochopit, že to tak někde skutečně funguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.10 20:37
Anonymní píše:
Vulpes to asi rozlouskla a ztrefila se.Já totiž neumím práskat dveřma, talíři a furt být ve střehu a hájit si své a obhajovat něco. Pro mě nic z toho není přirozené a jeho ta má pasivita ještě opravdu víc dráždí a dovoluje si víc a víc. Já chci mít doma klid a od člověka, který je mým partnerem a má být na stejné úrovni bych to nečekala a vždy jsem jeho chováním šokovaná, že jen koukám.
Takže moje rada zní, jestli to umíš zařvat a nedáš se, jsi schopná bojovat za svou pravdu, tak se snaž a bojuj za váš vztah, ale jestli jsi na tom povahově jako já, tak se raději smiř s tím, že to prostě fungovat nebude.
Venku jsem společně nebyli už přes rok.
Přeju ti tu první možnost, už jen kvůli dítěti.
Anonymní a jak je to teď? Jseš ještě teď s manželem? Jestli ano, zkoušela jsi třeba ten Bílý kruh bezpečí? Kamarádka tam chodila na praxi a myslím, že opravdu umí pomoct… Vždyť takový život - smířit se s tím, že takhle (nebo horší) už to prostě bude furt, to přece není život… Už kvůli dětem, vždyť ty to musí taky vycítit. Ten Bílý kruh pomůžou psycholožkou, ale hlavně i právně, pomůžou zařídit, aby sis vklidu uspořádala svoje věci a mohla odejít a aby vám manžel nemohl ublížit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.10.10 14:59
Tady anonymní, která psala v 17:39
etatinek - nejsem od něj pryč, teprve nedávno jsem se to po hodně dlouhém uvažování rozhodla skončit a včera mu to řekla.
Shílenka - mně to co zažívám přijde už jako normální život, teda nelíbí se mi, jsem nešťastná a chtěla bych někoho, kdoby si mě vážil, miloval mě takovou jaká jsem a byl na mě hodný, ale když v tom žiješ, tak si zvykneš na vše.
verusak.berusak - na jejich stránky jsem koukala a nevím, jestli je to až můj případ, dětem by neublížil a mě nikdy taky nic neudělal a říkal mi, že to jen říká, aby postrašil a ve vzteku, ale nikdy by to neudělal.
Občas si říkám, jestli nejsem fakt tak strašná partnerka, že ho k takovýmu chování doháním, ale nepodvádím ho, po nocích nikde nepiju, ani nekouřím, jsem jen s dětma a dělám co mi síly a nervy stačí, aby se měli co nejlíp, neřvu na něj, nepeskuju, tak snad si to nezasloužím.
- Citovat
- Upravit
Watsonek
1.10.10 16:32
Anonymní .. ta poslední. ne nejsi !! Nejsi tak šílená partnerka.. Víš on má malý sebevědomí a potřebuje si ho zvedat tím, že někoho ponižuje a vytahuje se a vyhrožuje. Ne Ty ..ale on má problém a velkej.
Holky -obě anonymní … rychle nohy na ramena a pryč .. nedat na sliby-chyby že se změní ..nezmění ..a pokud náhodou jo tak jedině k horšímu.
to chcete aby vaše děti získaly do budoucna takovejhle model rodiny ? Chcete aby si vaši synové mysleli že takhle jednat se ženou je v pořádku ? Chcete aby se vaše holčičky učily že muž je pán a žena hadr na podlahu ?
Já vím že to je strašně těžký ..ale právě kvůli dětem - pryč !
- Citovat
- Upravit
1.10.10 21:42
Tak já mám výborný citát, který mluví za vše: „Žena je pro muže tím, co z ní udělá.“ (Honoré de Balzac)
Takže by se chlapi neměli divit, že…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
