Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Připadám si jako...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.9.10 09:24
Já ti asi úplně neporadím, ale v první řadě bych se od něho nenechala ovládat, prostě když něco chceš, tak to uděláš a může ti být jedno, co on si o tom myslí. Klidně bych na něj pořádně zařvala, co si o sobě myslí, že ti bude takhle rozkazovat. Ať vidí, že po sobě nenecháš šlapat.
Jinak se to bude jen stupňovat a mohlo by to skončit i hůř…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 09:29
Škoda, žes to nechala dojít tak daleko. Nechat takhle se sebou jednat? Nevím, ale braň se trošičku. Seřvi ho, nadej mu, vztekle občas práskni dveřma. Prostě cokoliv, co mu dá najevo, že nejsi hadrová loutka, kterou on může manipulovat tak, jak chce on a kdy chce on. Všichni toho máme hodně, nejenom on, všichni něco řešíme a o něco se staráme. Ale to přece není důvod k tomu, aby se k tobě choval jako k otrokyni bez nějakých práv. Si nějak poplet století, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 09:33
Měla bys mu přestat uhýbat, chceš mít kamarádku na návštěvu? Tak si ji pozvi. Chceš tvořit s dětmi? Tak to udělej. A trvej na tom, nepodřizuj se, jste parťáci, ne nadřízený a podřízený. Přestaň být ta submisivní, co si všechno nechá líbit a nechá sebou vláčet. A říkej mu, co si myslíš a co chceš. Pokud byl tři roky bezvadnej, tak by se k tomu mohl zas vrátit, ale ty mu musíš jasně stanovit hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 09:39
Píšeš:
„Nedokáže pochopit ani, že teď prostě nemám chu´t ani moc na sex. A když se sním nevyspím, když chce, je to k nevydržení. Většinou se musím podřídit. Spíme spolu dvakrát do týdne, je mu se to zdá málo, pro mě je to moc. Jsem 3 měsíce po porodu a prostě momentálně nemám chuť, ale snad se to zlepší.“
Ta poslední věta je jako co? To se ho tolik bojíš? Že se už dopředu modlíš, že by to teda mohlo být tak, jak si přeje tvůj pán a vládce?
Holka, začni být trošku svá, ty jsi osobnost a ne jeho majetek. Ty máš přece taky své sny, touhy, chutě,…Začni trošku mlátit s těma okovama, do kterých tě tvůj manžílek spoutal. A to nejsem žádná extra velká feministka, ale tohle zavání trošičku týráním (ponižuje tě).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.9.10 09:54
Holky moc děkuju za příspěvky, je asi opravdu na čase stím něco udělat. Moc díky dodáváte mi odvahy.
- Citovat
- Upravit
28.9.10 10:01
Asi jo, jinak tě zašlape do země. Jestli ho máš ráda a nechceš se rozvádět, budeš si muset sem tam „otevřít hubu“. Držím palce, abys ho zmákla s grácií ženské vlastní 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 10:03
Je to smutný a mě to docela zavání psychickým týráním. On má pravděpodobně nějaký komplex a háže ho na tebe. Řešení nemám, já jsem tohle zažila s ex, ale to jsme nebyli manželé ani jsme neměli děti, takže po roce takového týrání táhl s kuframa. V manželství a s dětma je to určitě o sto procent horší. Ale něco by si s tím měla dělat. Snad ti tu někdo poradí. Hrosně mě mrzí, že se někteří chlapi chovají jako by jim patřil svět. A množstvím práce bych to neomlouvala. Ty snad nic na práci nemáš? Celý den se flákáš? Jistě ne… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 10:21
Je to trošku jako číst román z dávných dob, já myslím, že tohle už pominulo, abys musela poslouchat, co ti tvůj pán a vládce rozkáže 
. Nejsem žádná feministka, ale rozhodně bys měla prosadit své, jinak to bude horší a horší. Může toho mít hodně, kdo dnes nemá 
, sama jsi psala, že jsi mu chtěla pomoci, ale nepovolil to, takže omlouvat ho, že toho má hodně rozhodně nejde. Pomalu ale jistě na něm budeš totálně závislá a pak už nebude cestička ven .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 10:21
Jo jo, je potřeba si to nenechat líbit. Je to těžký, to je mi jasný, ale když ženská sklopí ocas při každém jeho výpadu, dá mu v podstatě za pravdu a on je na koni. To se to pak vesele uráží! Vím, o čem mluvím. A pak si o sobě myslíš, že jsi fakt magor, přitom je to on, kdo má problém…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 10:21
Zakladatelko, to je normální! …normální první stupeň domácího násilí - snaha ušlapat sebevědomí, omezit kontakt s okolím, ponížit.
Za pár let (spíš dřív) přijdou sprosté urážky a pak tě začne konečně i tlouct.
Můžeš si za to sama - tím, že ustupuješ. S někým, kdo v sobě má zakořeněn tento druh šikany, tak nemůžeš vyjít nikdy tak, že mu budeš ustupovat a budeš si myslet, že bude klid. Takový typ povahy prostě dráždí ten ústup a pasivita a postupně bude podvědomě (svým způsobem za to nemůže, je to jen reakce na tebe) zvyšovat ústrky vůči tobě.
Kdyby ses mu dokázala postavit tím způsobem, že budeš naprosto svéprávná a budeš mít svoje názory a stát si za nimi, tak i on může fungovat docela normálně.
Když to nebudeš řešit, tak budeš za 5 let zakládat diskuzi „pomoc, on mě bije, ale přece nevezmu dětem tátu“…teda, pokud ti do té doby ještě nezakáže internet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 10:32
Ani se nedivím, že si připadáš jako… ať už bylo myšleno cokoliv. Tohle je totiž fakt šílený. Nechápu, proč si některý chlapi myslí, že oni dělají všechno a ženská nic… Píšeš, že chodí do práce, a pak dělá ještě na baráku. Tak bych zkusila, aspoň když je v práci, si prostě dělat to, co chceš. Vyrábět s dětmi nebo si i přivydělat. Proč ne? Můžeš si dávat ty peníze stranou a mít je pro jistotu a on o tom nemusí ani vědět, že?
Ale jak píšou holky, chce to si občas dupnout, nas..t se a třeba s ním i nemluvit. Přestane si pak totiž myslet, že jsi kus hadru bez vlastního názoru, což si teď evidentně skutečně myslí.
Držím palce a hlavu vzhůru 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 10:39
Jestli se zacnes branit ted, kdyz si to tak dlouho nechala jen tak, tak to myslim mozna ani moc nepomuze, je zvyklej, ze poslouchas. Kazdopadne - co mu je po tom, jestli budes s detma malovat nebo ne, to je tvoje vec, dyt ho to nijak neomezuje. Ostatni veci nekomentuju, jenze ja sem huba otevrena, na me by to zkusil jednou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.10 10:39
Je mi líto, ale musím souhlasit s vulpes, tohle je psychické týrání. Asi tušíš, že to není v pořádku, že manžel již překračuje hranice, proto píšeš anonymně, musíš to řešit, samo se to nezlepší… A že toho má hodně? Kdo dnes ne? To není vůbec žádná omluva… Jak to řešit, nevím, asi bych se obrátila na nějakou neziskovku, např. Bílý kruh bezpečí, tam ti určitě dobře poradí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Potřebuji se aspoń trošku vypovídat. Můj manžel se hrozně změnil. Od dob kdy jsme spolu jen chodili, bylo všechno super, výlety, plánování rodiny, manželství, neustálé povídání, milování…Prostě nádhera. Po 3 rokách jsme se brali a už to pomaličku začínalo. Po roce se nám narodil první syn.Začali jsme rekonstruovat domek, jeto práce ještě na pár let. Můj manžel se hrozně snaží, v práci je od rána do večera, pak jde a dělá na baráku. Kámen úrazu je v tom, že si myslí, že jsem hloupá. Říká mi to, říká s kým se mám a nemám bavit, když si domů pozvu nějakou kam. tak potom co odejde tak mi hned vyčte co tu dělala. S některýma už se raději nebavím. Né že by mě urážel sprostě to ne. Když se mi něco líbí, tak mi hned řekne, že nemám vkus, že je to hnusný, že to doma nechce. Abych někam šla jen tak třeba jsem chtěla začít cvičit, to neexistuje, kdo by se jako staral o děti. Chtěla jsemchodit večer až spí, u nás je otevřeno do 23h. A te´d když se narodila dcera tak je to ještě horší. Chtěla jsem si přivydělat abychom měli peníze na barák, taky nejde hned miřekl, že je to blbost a nehodlá se o tom bavit. Chtěla jsem dětem malovat obrázky a vytvářet s dětma věci, hnedmi bylo řečeno, že to neumím a´t to nedělám. Nejraději je, když jsem doma. Prý jsem podle něho jen hloupá. Nedokáže pochopit ani, že teď prostě nemám chu´t ani moc na sex. A když se sním nevyspím, když chce, je to k nevydržení. Většinou se musím podřídit. Spíme spolu dvakrát do týdne, je mu se to zdá málo, pro mě je to moc. Jsem 3 měsíce po porodu a prostě momentálně nemám chuť, ale snad se to zlepší.Když malá pláče, tak mi hned řekne, a´t si sní něco udělám, že to nechce poslouchat nebo dá postýlku do jiné místnosti, když se koupu a nejsem kdyspozici. Nikam nechodíme a ani nejezdíme na výlety ani na procházky s náma nechodí.Já se nechci rozvést, miluji ho a asi si ho pořád idealizuji.nA DRUHOU STRANU CHÁPU, ŽE PROSTĚ TOHO MÁ HODNĚ. Jenže já pro něho nechci být jen ta hloupá, co podle něho doma nic nedělá. Děje se to u někoho z vás také? Prostě se ke mě chová jako bych byla jen jeho majetek.Promluva s ním neexistuje, když začnu, tak mi hned vynadá, jestli toho dělá málo, jestli mi to jako nestačí. Každý ho chválí, říká mi jak mám doma šikovnýho chlapa a tak. Jenže.....