Přítel a kamarádi

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.03.19 18:57
přítel a kamarádi

Ahoj, jsem už opravdu zoufalá. S přítelem jsme spolu přes 2 a půl roku. Je nám oboum 17 let. Prožili jsme toho spolu opravdu hodně a nechci se jej vzdát, protože ho miluju. Ale problém je v tom, že nechce abych se bavila s klukama, nemohu chodit s kamarády ven, prostě nic. Dříve mi to nevadilo-byla jsem zamilovaná až po uši, ale čím dál víc mě to nebaví. Chci mít i svůj osobní život, svoje kamarády a nevidím nic špatného na bavení se se spolužáky. On musí vědět o všem co dělám, s kým se bavím. Ztratila jsem kvůli němu prakticky všechny kamarády, protože moc dívčích kamarádek nemám a když jsem si nedávno našla kamarádku se kterou si fakt rozumím- zase mu vadí, že si s ní píšu. Tak moc mu to vadí, že se kvůli tomu skoro denně hádáme. Jestli máte někdo podobnou zkušenost či nějakou rozumnou radu, byla bych moc ráda. Čekala jsem už dlouho na to jestli to nějak odezní ale ono pořád nic.

Reakce:
Malina7
Závislačka 2794 příspěvků 11.03.19 19:05

On nemá právo To nic není zakazovat. Frajer je dost oprsklej. Řekni mu, jasně a důrazně, že Ti nebude nařizovat, co a jak, že se budeš bavit a stýkat s tím, s kým uznáš za vhodné, a že pokud se mu to nelíbí, tak končíš. Musíš takhle přímo. Tohle opravdu nemáš zapotřebí. A když ve vztahu víc ztrácíš, než nalézáš, je dobře z toho vycouvat. A buď ráda, že s ním nebydlíš.

Anna766
Hvězda diskuse 76501 příspěvků 11.03.19 19:11

Neodezní.Prosím tě je ti 17,jsi na prahu života…co tě drží s někým kdo se k tobě chová jak k majetku?

nostress
Extra třída :D 14680 příspěvků 11.03.19 19:13
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem už opravdu zoufalá. S přítelem jsme spolu přes 2 a půl roku. Je nám oboum 17 let. Prožili jsme toho spolu opravdu hodně a nechci se jej vzdát, protože ho miluju. Ale problém je v tom, že nechce abych se bavila s klukama, nemohu chodit s kamarády ven, prostě nic. Dříve mi to nevadilo-byla jsem zamilovaná až po uši, ale čím dál víc mě to nebaví. Chci mít i svůj osobní život, svoje kamarády a nevidím nic špatného na bavení se se spolužáky. On musí vědět o všem co dělám, s kým se bavím. Ztratila jsem kvůli němu prakticky všechny kamarády, protože moc dívčích kamarádek nemám a když jsem si nedávno našla kamarádku se kterou si fakt rozumím- zase mu vadí, že si s ní píšu. Tak moc mu to vadí, že se kvůli tomu skoro denně hádáme. Jestli máte někdo podobnou zkušenost či nějakou rozumnou radu, byla bych moc ráda. Čekala jsem už dlouho na to jestli to nějak odezní ale ono pořád nic.

První lásky zpravidla nemají dlouhé trvání.Tvůj kluk se projevuje jako ukázkový majetnický a žárlivý manipulátor.Tobě spadly po dvou letech zamilovanosti růžové brýle, a začínáš ho vidět reální optikou.Je jedno, jestli je vám 17, nebo třeba 37. Toto chování je u partnera neomluvitelné.Pokud si nechceš s ním pokazit nejlepší roky života, tak ho rychle pošli do oběhu.

lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 23220 příspěvků 11.03.19 19:20

Vidím to tak. Je vám oběma 17, jste pořád mlaďátka a pro jedno kvítí.....
Na druhou stranu chápu, že mu vadí klučičí kamarádi, má strach

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.03.19 19:26

@lleennttiillkkaa no jistě ale on vůbec nemá důvod žárlit. Vždy jsem chtěla jen ho, nikdy jsem neměla blbé narážky ani jsem neříkala podobné řeči typu „joo, ten má dobrej zadek“ - které slyším u kamarádek. To mi přijde blbé, ale zase nemít vůbec žádný kontakt- vadí mu i když po mě spolužák chce půjčit tužku. Dělají si ze mě ve třídě srandu a okamžitě mu podobné věci hlásí. Chtěla jsem to nějak vyřešit ale zatím mi každý radí jen rozchod, čekala jsem, že to půjde nějak vyřešit :((

Ginella
Kecalka 249 příspěvků 11.03.19 19:38
@Anonymní píše:
@lleennttiillkkaa no jistě ale on vůbec nemá důvod žárlit. Vždy jsem chtěla jen ho, nikdy jsem neměla blbé narážky ani jsem neříkala podobné řeči typu „joo, ten má dobrej zadek“ - které slyším u kamarádek. To mi přijde blbé, ale zase nemít vůbec žádný kontakt- vadí mu i když po mě spolužák chce půjčit tužku. Dělají si ze mě ve třídě srandu a okamžitě mu podobné věci hlásí. Chtěla jsem to nějak vyřešit ale zatím mi každý radí jen rozchod, čekala jsem, že to půjde nějak vyřešit :((

Pokud to nechce řešit on, tak ty sama s tím nic nenaděláš. Můžeš mu říct, že takhle to dál nejde a jestli s tím nepřestane, tak konec. Dost ale pochybuju, že to na něj zabere. Rozchod je v téhle situaci asi to nejlepší řešení.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.03.19 19:43
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem už opravdu zoufalá. S přítelem jsme spolu přes 2 a půl roku. Je nám oboum 17 let. Prožili jsme toho spolu opravdu hodně a nechci se jej vzdát, protože ho miluju. Ale problém je v tom, že nechce abych se bavila s klukama, nemohu chodit s kamarády ven, prostě nic. Dříve mi to nevadilo-byla jsem zamilovaná až po uši, ale čím dál víc mě to nebaví. Chci mít i svůj osobní život, svoje kamarády a nevidím nic špatného na bavení se se spolužáky. On musí vědět o všem co dělám, s kým se bavím. Ztratila jsem kvůli němu prakticky všechny kamarády, protože moc dívčích kamarádek nemám a když jsem si nedávno našla kamarádku se kterou si fakt rozumím- zase mu vadí, že si s ní píšu. Tak moc mu to vadí, že se kvůli tomu skoro denně hádáme. Jestli máte někdo podobnou zkušenost či nějakou rozumnou radu, byla bych moc ráda. Čekala jsem už dlouho na to jestli to nějak odezní ale ono pořád nic.

Měla jsem to samé, dokonce i věk a délka vztahu je skoro shodná. Chodila jsem s ním od 15ti do 19ti. Po čase to kromě kamarádů byla už i rodina, kterou mi začal zakazovat a když už jsem se prostě sebrala a šla třeba k babičce, tak jedině s jeho doprovodem až ke dveřím a pak čekal a zase mě odprovodil až domů, kde jsem se musela co hodinu hlásit a plnit úkoly jako otevři okno, ať vidím, že jsi doma. Za další čas to byly kontroly telefonu a kabelky. Studovali jsme na stejné škole. Dále to pokračovalo první fackou, když jsem se vzepřela s tím, že prostě jdu s kamarádkou nakupovat, pak mě držel pod krkem a přibylo i dalších pár facek. Nakonec to skončilo tak, že jsem se před ním musela schovávat a zapírat u rodiny. Ven jsem vycházela k oblečení kamarádek, protože ho neznal a buďto v čepici nebo paruce. Pak jednou někde vyslídil, že jsem šla s kamarádkou slavit její narozeniny do podniku, kam jsem nikdy předtím nechodila, tudíž normálně by mě tam nehledal a dostala jsem pěkně přes hubu a z toho podniku ho vyhodili. Čekal venku a já ten den poznala svého nynějšího manžela, byl to kamarád mého kamaráda, který byl také pozvaný. Vyšli jsme ven a on se do mě chtěl zase pustit, ale manžel do něj vlítnul a tak mu upravil fasádu, že ho od něj museli silou rvát dva chlapi. Od té doby byl pořád se mnou, všude mě doprovázel a dával na mě pozor a přesto to trvalo ještě rok, než mi ten psychopat dál úplně pokoj. Děvče, zamysli se nad tím vztahem. Teď už mi táhne na 30 a dodneška mě kolikrát přepadne pocit úzkosti a strach, který jsem cítila, když jsem se před tím schovávala a to můj manžel je nejhodnější chlap pod sluncem a nikdy mi nijak neublížil.

Týnuška95
Stálice 66 příspěvků 11.03.19 19:49

Měla jsem něco podobného. Bylo mi 16 let a byli jsme spolu od 15 let . ( Oba stejně staří ) Vadili mu kamarádi. Dokonce jsem měla kamaráda gaye a stejně mu vadil. Jednou po škole jeho brácha semnou čekal na bus. To byla scéna. Pak mu lehce začali vadit i kamarádky . Pak jsem zjistila, že se mi hrabe v telefonu . Hlavně četl SMS … No rozešla jsem se ním . Protože velký žárlivec bude pořád žárlivec.

Cosmopol
Ukecaná baba ;) 1503 příspěvků 12.03.19 02:52
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem už opravdu zoufalá. S přítelemjsme spolu přes 2 a půl roku. Je nám oboum 17 let. Prožili jsme toho spolu opravdu hodně a nechci se jej vzdát, protože ho miluju.

…tak tohle je hnedka ta prvni a zakladni chyba.

Okamzite jdete od sebe! V tomhle veku mate osukat, co se vam dostane pod ruku. A ne hrat si „na vztah“.

free333
Generální žvanilka 23379 příspěvků 12.03.19 03:59
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem už opravdu zoufalá. S přítelem jsme spolu přes 2 a půl roku. Je nám oboum 17 let. Prožili jsme toho spolu opravdu hodně a nechci se jej vzdát, protože ho miluju. Ale problém je v tom, že nechce abych se bavila s klukama, nemohu chodit s kamarády ven, prostě nic. Dříve mi to nevadilo-byla jsem zamilovaná až po uši, ale čím dál víc mě to nebaví. Chci mít i svůj osobní život, svoje kamarády a nevidím nic špatného na bavení se se spolužáky. On musí vědět o všem co dělám, s kým se bavím. Ztratila jsem kvůli němu prakticky všechny kamarády, protože moc dívčích kamarádek nemám a když jsem si nedávno našla kamarádku se kterou si fakt rozumím- zase mu vadí, že si s ní píšu. Tak moc mu to vadí, že se kvůli tomu skoro denně hádáme. Jestli máte někdo podobnou zkušenost či nějakou rozumnou radu, byla bych moc ráda. Čekala jsem už dlouho na to jestli to nějak odezní ale ono pořád nic.

Jsi moc mladá na to, aby sis uvázala žárlivého a majetnického blba na krk, bych řekla… 8)

Váš příspěvek
Reklama