Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
U vás je problém asi i to, že ty bys ty kamarády mít mohla, vlastně je máš, ale je ti blbé s nimi (bez něj) trávit čas, když on žádné nemá, že?
Pokud je někdo introvert, vystačí si sám se sebou a partnerem a jedním, či dvěma přáteli, se kterými se vidí třeba jen jednou za rok…
Buď ráda, že je tak aktivní, co se sportu týká.
To, že ho matka pomluvila po městě, je nad mé chápání, proč to udělala, ale jemu to zas tak moc vadit nebude, nikoho nemá, tak nemusí nic řešit. Že nejuchá s tvými kámoškami a ony ho proto nemají rády? Celé je to divné, k introvertum lidi moc nezaujímají žádný postoj, většinou je přirozeně přehlíží. Možná jim řipadají divní, že nikam nechodí do společnosti, apod..
Ale pokud někdo někoho, nemá rád, tak je to jedině proto, že i on se k nim musí chovat nějak špatně.
Proč nejdeš s kámoškama sama?
Příspěvek upraven 02.02.19 v 20:01
Kdybych měla koule, budu si myslet, že píšeš o mně
. Ale když tě po dvou letech nebaví s jim trávit čas, je asi něco špatně
.
Mám to podobné s kamosky manželem. Je na ní hodný , rodinný typ, ale strašný suchar, pohodlný nejraději je v posilovně nebo na pc, jsme šli kdysi ve ctyrech do hospody dal si 1 pivo a chtěl jít domů přitom jsme se bavili dobře, bylo asi 21 hod, tím to úplně pokazil a od té doby mi vadí. Kámoška na něho nikdy neřekla špatného slova … Nic jako chlap neumí nebo se do ničeho radši nepousti, na dovolenou nejezdí, ale velice rád hodnotí ostatni - taková ta česká malost… Má práci to jo, ale jinak žádná energie v něm není … Akorát šetří peníze a nevím na co … Prostě naprd no
když by to byl jiný typ člověka tak bysme mohli jet ve 4 na dovolenou, na hory, na výlet, na pivko - a to vše jsme kvuli němu přišli protože on toto nedělá a kámoška se mu přizpůsobila ![]()
Kazdy jsme jiny… Ja mam svagra (mlady chlap, 29 let) a neznat ho, tak mu ten napis na auto mozna udelam taky ![]()
Tvari se prevelice nepristupne, neusmiva se, zadne bezne projevy vrelosti (objimani pri rozlouceni, huronsky smich, zertiky, ..). Naopak. Pritom je to jeden z nejcitlivejsich lidi, ktere znam! V hlave to ma na svuj vek uzasne srovnane (co se hodnot tyka), ma i velmi dobry charakter a hodne na sobe pracuje (trenuje trpelivost, odhodlani, vytrvalost apod. Je to velky sportovec.) Jeho pritelkyne se s nim ma uzasne a je naprosto stastna. Chova se k ni jako k princezne. Ke vsem v rodine se take vzdy chova velmi pekne. Kamarady ma, ale na nejake pokecavani, pivecka a podobne proste neni delany.
Brala bych to tak, ze pokud objektivne lidem kolem sebe skutecne neskodi, nebo jimi neopovrhuje, tak to muze byt podobny pripad. Ryzi, ferovy a laskavy chlap, ktery proste jen nema touhu a potrebu mit kolem sebe hejno „kamosu“ a na vsechny strany rozdavat americke usmevy.
Nejsem tak úplně tichý. Ale nejsem ani moc společenský. Kamarády taky nemám. Každý kdo mě poznal v nové práci mě spíš pomlouval (řekli mi to později). Jen velice těžko navazuji přátelský vztah. Nedokážu se lidem koukat do očí. Obvykle si člověka proto neprohlídnu a pak ani nevím, že to byl „on“ co jsme se potkali dříve. Ale za největší problém u seznamování a přátelství považuji svůj největší problém, kterým je výraz v obličeji. Nejsem hezký a to tomu jenom napomáhá. Vypadá to, že se mračím. Spíš že jsem nasraný. I když se lehce usměju, kolem si všichni myslí, že mě něco štve. Jak to vím? Před lety jsem byl na kurzu portrétní fotografie a tam jsme se to učili samy na sobě. A mě řekli, lehce se usměj. Přesně vím, jak jsem se tvářil (vnitřně), ale na fotce jsem skutečně naštvaný.
Proč o tom píšu. Nemůže to být podobné i u tebe?
Já bych ale přátele chtěl, jenom to neumím, nejde mi to. Jsem stydlivý, i když mi to z mých projevů nikdo nevěří. Dokonce jsem tak stydlivý, že když jsem před lety fotil méně známou, nebo pro mne úplně neznámou holku, nekoukal jsem se jí do očí ani na „ní“. Teda koukal jsem se jenom natolik, abych jí dokázal rozumně vyfotit. Na celek a ne na člověka. To mi přinášelo situace, že jsem jí vlastně poznal až doma, když jsem fotky dodělal a mohl se pořádně podívat. Připadám si divný. ![]()
Já jsem také těžký introvert. Ti, co mě neznají říkají, že ze mě mají strach a působím namyšleně - což taková vůbec nejsem, ba naopak. Pro druhé bych se rozkrajela. V neznámé společnosti jsem spíš posluchač, ale nikdy mi to nikdo nevyčetl, natož aby mi psal hanlivá slova na auto. Kdoví, komu co Tvůj přítel řekl, či udělal ![]()
Ja se povazuju za docela spolecenskou, ale vzdy mi stacila 1-2 opravdu dobre kamaradky. A predstava jezdeni na vylety ci dovolene s kamarady me tedy vzdy dost desila. Svuj volny cas chci travit posle sebe a ne se prizpusobavat x kamaradkam a jejich partnerum. Takze jsme vzdy travili s muzem volny cas samy, staci nam par navstev kamaradu za rok. ![]()
Edit: zas nemam problem vzit deti nebo sama jet s kamoskou na chatu nebo jit do hosody.
Příspěvek upraven 03.02.19 v 08:40
@Ju21na píše:
Já jsem také těžký introvert. Ti, co mě neznají říkají, že ze mě mají strach a působím namyšleně - což taková vůbec nejsem, ba naopak. Pro druhé bych se rozkrajela. V neznámé společnosti jsem spíš posluchač, ale nikdy mi to nikdo nevyčetl, natož aby mi psal hanlivá slova na auto. Kdoví, komu co Tvůj přítel řekl, či udělal
Nebo taky nikomu nic neudelal a nerekl, ale sousedi jspu proste bl*ci. ![]()
@Ju21na píše:
Já jsem také těžký introvert. Ti, co mě neznají říkají, že ze mě mají strach a působím namyšleně - což taková vůbec nejsem, ba naopak. Pro druhé bych se rozkrajela. V neznámé společnosti jsem spíš posluchač, ale nikdy mi to nikdo nevyčetl, natož aby mi psal hanlivá slova na auto. Kdoví, komu co Tvůj přítel řekl, či udělal
Přesně tak, že je někdo uzavřený přece není důvod, aby ho ostatní neměli rádi, psali mu na auto a neměl žádné, ale vůbec žádné kamarády. Je v tom něco víc. Já taky nejsem kdovíjak kamarádská, lidi moc nemusím, cizí už vůbec ne, na první pohled vyloženě „sympaťanda“
přesto mám své kamarády, s kolegy žádné problémy nemám, nevím o nikom, kdo by se mnou měl nějakou výraznou potiz.
Souhlasím, uzavřenost a introvert není důvodem ke všeobecné nenávisti okolí. Měla jsem taky přítele, kterého nikdo nemusel, bylo mi to divné. Zpětně jsem zjistila, že je to fakt to, co si o něm mysleli všichni okolo. Byla jsem jen zaslepena zamilovanim.
Btw., zakladatelko, proč nechodíš pořád s kamarádkama ? Proč jsi je kvůli němu odstřihla ???
@káťa píše:
Souhlasím, uzavřenost a introvert není důvodem ke všeobecné nenávisti okolí.
On taky může působit tak, že okolí si myslí, že jimi pohrdá.
Ta hranice mezi zdvořilým nezájmem a urážející ignorací, kde má okolí pocit, že to vyžaduje odplatu, může být dost tenká.
A u každého někde jinde.
Podle popisu to vypadá, že přítel působí na ostatní divně, asociálně. Jemu stačí nejbližší a nemá potřebu komunikovat s druhými lidmi. Potud je to v pořádku, protože on je takový a nepředěláš ho.
Problém vidím v tom, že Tobě to vadí, nechceš trávit volný čas jenom s ním. Je to na Tobě, jak to rozštípneš, jestli to sneseš nebo ho vyměníš za jiného, více společenského.
Je to škoda, protože ten muž působí jinak fakt dobře.
Mně by taky vadilo, kdybych byla ve společnosti osoby, která by se mnou nekomunikovala (teď to beru z pozice Tvé mámy, protože Ty bys mohla být v pohodě moje dcera). Připadal by mi divný a nafoukaný, dokud bych nepochopila, že prostě jen nemá potřebu pořád s někým hovořit. Vadilo by mi to, ale můj přítel by to nebyl, tak bych ho prostě nechala žít
. Ale každý to nebere jako já, pak proto vznikají ty problémy okolo, kdy všichni nezávadného člověka vnímají jako podivína a buď mu škodí nebo ho obcházejí obloukem. Není to správné, ale lidi nepředěláš.