Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
“Finanční ředitel menší nadnárodní společnosti a brand managerka kosmetické firmy”
to by nevymyslela snad ani Klopča ![]()
@Anonymní píše: Více
Takhle my ženy vychováváme své syny, a některé z nás k tomu dokonce přispívají i v jejich dospělosti (= tchyně )
Odpovědnost nula.
Každá z nás by měla začít na začátku, to je výchovou synu.
Ano, na tohle byly dobré dřívější doby, kdy odchod manžela od rodiny byl nemožný.
@stinga
No nevím. Lidi bydlí v bytech tak posledních 200 let někteří méně. Dřív to bylo normální že chlap dělal chlapské těžké práce a ne že vařil a staral se o deti. Ano mohl vzít syna do učení už třeba od 5 let, mohl být vzorem svým chováním. Ale že by se nějak extra věnovali dětem o tom teda z historie nevím…a že by se to tak rychle z genů vypařilo je tedy divné.
Jen sem chtěla napsat, že jeho požadavky asi nejsou nenormální ale ne pro tuto dobu. Jak se nahnaly ženy do práce tak se to prostě změnilo.
Málokterá chce být ženou v domácnosti nějak dlouho, když nemá zaručeno, že to bude napořád ( rozejdou se) a to hlavně pod tlakem společnosti…nebude platit pojištění, nebude mít důchod atd…
@LunaP píše: Více
co bylo před 200 lety, není dnes v paneláku zas až tak důležité,
většina lidí bydlí v nájemním bydlení, takže nemá kde štípat dříví, takže chlap má ležet na gauči a žena smekat a dělat všechno?
@sahrazad1 píše: Více
Anebo to vidí u otců, že žena všechno sama, strká se mu všechno až pod nos, chlap nemusí a hlavně ani nechce se zapojit do výchovy a péči o děti a o společnou domácnost, ve které je jako paša, všechno se mu doma všechno dovalí až k rukám tak nějak samo. Ono je snazší všechno svalit na ženy. Ale to je ten úhel pohledu kterým na to chce kdo nahlížet.
O té dřívější době kdy se neodcházelo by mohly ty babičky a prababičky taky vyprávět. Ne každá byla šťastná a život v klidu si některé užily až když ovdověly.
Ahoj zakladateli.
Na můj vkus jsi tu dostal zbytečně bídu. ![]()
Já se přiznám, že jsem okolo sebe neměla nikdy žádná mimina, takže jsem žila v představě z reklam, že když "má miminko suchý zadeček a plné bříško, je nejšťastnější na světě ". Našemu miminku byl stav jeho zadečku a bříška úplně u zadečku a řvalo dny i noci. Takže za naivní představy tě opravdu nepranýřuju.
Můj muž dítě chtěl (oba jsme chtěli), ale péče o malé děcko pro něj byla prostě moc (zvlášť, když to pořád ječí), takže pro mě nebyl takovou oporou, jak bych potřebovala. Ačkoli dělal tedy maximum toho, co mohl. Bylo to VELMI náročné období a málem jsme se rozvedli.
Nicméně. Pokud vymyslíte nějaký systém, kdy se budete dělit o péči + přidáte chůvu, jesle atd., může to být v pohodě. V okolí mám dost párů, kdy se žena po mateřské (půl roku) vrátila na částečný úvazek do práce, něco obstarala babička (či chůva), pár dní jesle, něco ona a něco manžel.
Ale odcházet do práce v 6:30 a vracet se v 19:30…to je stejné, jako by byla samoživitelka.
S penězi se to má tak, že je třeba počítat na delší čas se sníženým příjmem a zvýšenými vydaji. Tak abyste to poplatili a nakolik jste případně ochotni slevit ze svého standartu.
Dítě a péče o něj je výrazná třecí plocha, pro vztah velká zátěž.
Gratuluji pandam ![]()
@vokishka píše: Více
také super nápad, akorát to poleze trochu do peněz, ale manželka dá brigádku po večerech a koupí nový nábytek ![]()
Pokud jeden z partnerů nechce dítě, zajímavý článek k tématu kdo by si chtěl přečíst:
https://www.prozeny.cz/…eden-p-97418#…