Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj, snad Vám tohle téma nebude připadat pohoršující. Vím, že je tu spousta žen a já jsem dost zoufalá, tak si jdu pro radu.
Situace se má tak, že mám tři měsíce přítele, který je ve spoustě ohledech skvělý a je to povahou docela chlap do života. Ale sex je naprosto příšerný. Většinou se mu nepostaví, je úplně měkký, takže žádný sex ani není a nemůže být. Když už se postaví, zasune ho do mě a je hotový do dvou, tří sekund, ani nemá cenu to zkoušet počítat. Nějaké “druhé kolo” je nemožné, protože potom se mu zase několik dní nepostaví, ať se snažím jakkoliv. Prý s tím měl potíže vždycky, ale nikdy tak velké a chce to změnit. Celou tu dobu jsem ho uklidňovala, že je to v pořádku, že tomu dáme čas a nějak to zlepšíme, ale teď už vážně nemůžu. Viděli jsme se teď po dvou týdnech, snažila jsem se být vážně pozorná a usilovala skoro dvě hodiny o to, aby se postavil, všemi možnými způsoby, ale nic. Řekla jsem mu, že mám sex ráda a takhle prostě žít nemůžu, jsem frustrovaná a nešťastná a mám toho dost. On ze mě udělal zlou mrchu, které jde jenom o sex a začal mě urážet a být dost hrubý. Prostě jsem vybouchla a už to nemůžu snést, protože nejsem asexuál a chci se svým přítelem spát. Mám za to, že ho miluju, ale prostě nedokážu žít bez sexu a na tom ten vztah prostě krachuje. On ví, že jsem kvůli tomu nešťastná a že mi to ničí psychiku, když jsem před ním nahá, snažím se a jemu ani trochu neztvrdne, ale ve finále udělá špatnou ze mě, když už něco řeknu. Snažila jsem se vážně být citlivá a trpělivá, ale po třech měsících už toho mám plné zuby, jsem extrémně sexuálně frustrovaná, jsem už na něj protivná a začínám vůči němu mít averzi. Chci rozchod, ale on furt tvrdí, že to nějak vyřeší a že jsem ho nikdy neměla doopravdy ráda, když ho nechám kvůli sexu.
Ale co mám dělat? Když sex je absolutně nefunkční, tak jak mám být šťastná a zůstat s ním? Býváme spolu třeba deset dní vkuse, jsme víc spolu než bez sebe a za tu dobu se mu postaví třeba dvakrát, na pár sekund, jinak nefunguje. Nejsem přece dítě abych si s přítelem mohla dát jen pusu a držet se za ruce, protože nic jiného nejde. Je mu 27, to přece nemůže být v pořádku. Mně je 21 a prostě nechci žít v celibátu. On pořád tvrdí, že to chce změnit, ale nevidím, že by něco dělal. Když vidí, že už jsem vážně nervózní, řekne mi, že mu musím pomoct a snažit se, asi se podle něj snažím málo.
Jediné co on udělal bylo, že donesl znecitlivující kondomy, že prý pomůžou s tou výdrží, ale samozřejmě jsme to nemohli vyzkoušet, protože se mu v první řadě ani nepostaví.
I přes to všechno, do mě často hučí, že si mě chce vzít, chce se mnou budoucnost a chce se ke mně nastěhovat. Mně to připadá, jakoby si uvědomoval závažnost situace, věděl že to lepší nebude a chtěl si pojistit, že mu neuteču.
Už se mi ani před ním nechce svlékat, nechci mu dát pusu, vadí mi jeho doteky, protože jsem z toho úplně položená.
Máte s tímhle někdo zkušenost? Pánové, měli jste třeba s tímhle taky problém a opravdu se to spravilo? A dámy, byly jste ve vztahu s někým takovým, popřípadě jak se to vyřešilo?
Díky za všechny názory a odpovědi
Rozejdi se s ním. Jen ztrácíš čas.
Nestojí mu, je na tebe hnusny. Po 3 měsících si tě chce vzít a stěhovat se? NE, NE a ještě jedou NE
Příspěvek upraven 28.01.23 v 17:11
Těch mladých s mekkousi je tu poslední dobou nějak moc. Holt bud budeš trpeliva a nebudeš se tím zabývat a resit to za nej a budeš ho podporovat, pokud se rozhodne, ze to chce nějak léčit, pokud on ti za to stojí, nebo půjdete od sebe
co jiného.
To je fakt divný, manželovi bude pomalu 50 a snažit se nemusím skoro vůbec
Navrhla bych, aby situaci AKTIVNĚ řešil, tzn. prostřednictvím lékaře, sexuologa, popř. už dál nějakými léky. Pokud odmítne, vztah bych ukončila a nenechala sebou dál manipulovat a urážet mě.
No problém vidím hlavně v tom, že to hází na tebe a spíš aby to řešil, vynakládá energii k tomu, že dává vinu vlastně tobě, když ti říká, že ti jde jen o sex. Píše, že to chce řešit. Tak co pro to dělá?
Asi bych prostě s ním promluvila jak to chce řešit a kdy, přece se nemůže divit, že ti to takto nevyhovuje. Pokud se s ním ale nepůjde v klidu domluvit a pokud bude vyvádět, tak bych šla rovnou, protože to prostě nemá řešení. Jsi dost mladá, myslím, že je brzy na to hledat chlapa,, do života ''. Pokud na tebe byl hrubý,
fakt bych zpozorňela.
Držím palce,
V první řadě by měl absolvovat všechna potřebná vyšetření, protože tento stav není normální. Příčin neschopnosti erekce může být víc. Na rozchod je času dost, ale dala bych mu ultimátum, protože kdyby ho to tak moc trápilo, tak to řeší dávno.
Rozejdi se s ním, to už lepší nebude. A další varovný signál by pro mě byl, kdyby si mě po tak krátké době chtěl vzít. To bych utíkala jako divá.
Ahoj, nečetla jsem diskuzi. Měla jsem podobný problém s bývalým přítelem a přiznám se, ze jsem teda na nej nebyla kvůli tomu nepříjemná, protože jsem vedela, ze ho to mrzi stejne jako mě. Tím Te nechci kritizovat, jen bych poradila se v tomto do nej vic vcitit… Myslím, ze tím, ze to porad dokola řešíte a jste spolu porad, jak píšeš, tak už to ma v hlavě a už se mu nepostaví jen proto, ze cítí, ze je na něj vyvinuty tlak…udelala bych tři veci: 1. Nevycitala bych mu to. 2. Zeptala se ho, co se mu v posteli líbí. Třeba je tvá snaha marna, protože ho vzrušuje neco jiného. 3. Na par dnů byste si od sebe měli odpočinout a pak si zajet na nejaky vylet, uvolnit se a nechat tomu volný průběh…
Budu upřímná, čekala jsem, že se dočtu, že je mu 40 a hulí jak sádrovej ježek a chlastá. Toto u kluka ve 27 letech normální určitě není, pokud má zdravý životní styl bez výše uvedených neřestí. Tak buď ti kecá a tento problém má jen s tebou (to prosím neber jako urážku, někdo si nesedne chemicky a muži občas zkouší, jestli se to nezmění nebo jdou do vztahu s někým, kdo je moc nepřitahuje - to je jeho chyba, nevypovídá to nic o tvé hodnotě) nebo tam je problém zdravotního (klidně třeba i psychického?) rázu a měl by to řešit. Pokud říká, že to chce řešit ale neřeší, říct, že buď se to dá do pohybu nebo odcházíš. Ale nesmí to být bezzubá výhrůžka, toto pokud řekneš, tak to opravdu musíš splnit - neřeší, odejdu.
S tímhle se žít nedá, zvlášť když ty chceš být sexuálně aktivní. Utrpí na tom strašně tvoje sebevědomí a sebeúcta. Seš mladá žaba a spokoj se prosímtě jen s mužem, co má z tebe erekci jak skála ![]()
Stačí nějaká viagra. Nechápu, že jsi na něj nepříjemná. Zamyslela bych se nad sebou.
@Lu66 píše:
Rozejdi se s ním, to už lepší nebude. A další varovný signál by pro mě byl, kdyby si mě po tak krátké době chtěl vzít. To bych utíkala jako divá.
Tak víš jak, slova nic nestojí a spousta holek to slyší rádo
Kdo si nabil už čumák, ten vidí červenou vlajku jak bejk.
Mně by blikala kontrolka teda i u toho citového vydírání, že slečně jde jen o sex a ne o něj a že ho teda tím pádem nemá ráda.
Rozejdi se s nim. Sama pises, ze uz k nemu uz zacinas mit i averzi, to nebude lepsi.. Navic, snad se nechces uvazat na chlapa, ktery jen o svych problemech maximalne mluvi, ale nema snahu je resit. Nemusi se to do budoucna tykat jen sexu. Jsi jeste mlada, je te pro nej skoda.
Ale je to fakt zvlastni. Navic v tak mladem veku. Nebere nejaky leky? Nema nejakou uchylku? Nebo neni gay, co se snazi to schovat za vztahem s holkou? Ja si myslim, ze bude tusit, kde je problem, jen to nechce priznat…
Ahoj, snad Vám tohle téma nebude připadat pohoršující. Vím, že je tu spousta žen a já jsem dost zoufalá, tak si jdu pro radu.
Situace se má tak, že mám tři měsíce přítele, který je ve spoustě ohledech skvělý a je to povahou docela chlap do života. Ale sex je naprosto příšerný. Většinou se mu nepostaví, je úplně měkký, takže žádný sex ani není a nemůže být. Když už se postaví, zasune ho do mě a je hotový do dvou, tří sekund, ani nemá cenu to zkoušet počítat. Nějaké “druhé kolo” je nemožné, protože potom se mu zase několik dní nepostaví, ať se snažím jakkoliv. Prý s tím měl potíže vždycky, ale nikdy tak velké a chce to změnit. Celou tu dobu jsem ho uklidňovala, že je to v pořádku, že tomu dáme čas a nějak to zlepšíme, ale teď už vážně nemůžu. Viděli jsme se teď po dvou týdnech, snažila jsem se být vážně pozorná a usilovala skoro dvě hodiny o to, aby se postavil, všemi možnými způsoby, ale nic. Řekla jsem mu, že mám sex ráda a takhle prostě žít nemůžu, jsem frustrovaná a nešťastná a mám toho dost. On ze mě udělal zlou mrchu, které jde jenom o sex a začal mě urážet a být dost hrubý. Prostě jsem vybouchla a už to nemůžu snést, protože nejsem asexuál a chci se svým přítelem spát. Mám za to, že ho miluju, ale prostě nedokážu žít bez sexu a na tom ten vztah prostě krachuje. On ví, že jsem kvůli tomu nešťastná a že mi to ničí psychiku, když jsem před ním nahá, snažím se a jemu ani trochu neztvrdne, ale ve finále udělá špatnou ze mě, když už něco řeknu. Snažila jsem se vážně být citlivá a trpělivá, ale po třech měsících už toho mám plné zuby, jsem extrémně sexuálně frustrovaná, jsem už na něj protivná a začínám vůči němu mít averzi. Chci rozchod, ale on furt tvrdí, že to nějak vyřeší a že jsem ho nikdy neměla doopravdy ráda, když ho nechám kvůli sexu.
Ale co mám dělat? Když sex je absolutně nefunkční, tak jak mám být šťastná a zůstat s ním? Býváme spolu třeba deset dní vkuse, jsme víc spolu než bez sebe a za tu dobu se mu postaví třeba dvakrát, na pár sekund, jinak nefunguje. Nejsem přece dítě abych si s přítelem mohla dát jen pusu a držet se za ruce, protože nic jiného nejde. Je mu 27, to přece nemůže být v pořádku. Mně je 21 a prostě nechci žít v celibátu. On pořád tvrdí, že to chce změnit, ale nevidím, že by něco dělal. Když vidí, že už jsem vážně nervózní, řekne mi, že mu musím pomoct a snažit se, asi se podle něj snažím málo.
Jediné co on udělal bylo, že donesl znecitlivující kondomy, že prý pomůžou s tou výdrží, ale samozřejmě jsme to nemohli vyzkoušet, protože se mu v první řadě ani nepostaví.
I přes to všechno, do mě často hučí, že si mě chce vzít, chce se mnou budoucnost a chce se ke mně nastěhovat. Mně to připadá, jakoby si uvědomoval závažnost situace, věděl že to lepší nebude a chtěl si pojistit, že mu neuteču.
Už se mi ani před ním nechce svlékat, nechci mu dát pusu, vadí mi jeho doteky, protože jsem z toho úplně položená.
Máte s tímhle někdo zkušenost? Pánové, měli jste třeba s tímhle taky problém a opravdu se to spravilo? A dámy, byly jste ve vztahu s někým takovým, popřípadě jak se to vyřešilo?
Díky za všechny názory a odpovědi