Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ne. Mam stejnou sebestrednou nezralou osobu za matku.
Normalni hovor k dceri ma probihat asi takto: „Ahoj, promin, ze te rusim, mohla bych k tobe na chvili prijit pockat na tatu? Opozdil se v praci a nechci stat na nadrazi.“
Asi ne. Nikdo není na povel povinen vyskočit, přiskočit, vyhovět a posloužit. Je to věc rodičů, ti byli domluvení, takže matka se nemá co rozčilovat, že telefon nezvedáš. Taky jsi nemusela být doma. Je fuk, jestli mimi pláče, nebo jestli se jako bezdětná někde bavíš. Matka může mít vztek akorát sama na sebe, jak si cestu zorganizovala. Žádné omlouvání, žádné rozebírání zpětné. Moje matka se taky děsně diví, kde jsem, že nezvedám. Zřejmě si myslí, že sedím doma na zadku a čekám na její telefony.
@VitaminC
Ano přesně takto bych si to představovala. Akorát bych na ní stejně ten čas neměla a to jsem ji říkala, dokonce jsme i k té lékařce přišli pozdě protože malá nešla utišit..
Určitě ne. Nejsi pes, abys skakala jak ona zapískne. To, že oni se nedokázali domluvit není tvoje starost - mohla jít někam na kafe a nedělat takový cirkus.
@Anonymní píše: Více
Proste jsi neměla čas
ze si pískne tak přece nebudes měnit plány a brecici sotva odrostleho novorozence hodis do koše at můžeš vesele klabosit
nevolala bych.
Když je dost inteligentní aby zvládne cestu z Varů do Brna tak zvládne i 30 minut další vlak nebo počkat na svého muže. Akorad chtěla pořídit a otravovat protože to nebylo podle ní. Není neschopná ale líná a čeká, že někdo její problém vyřeší za ní.
Kdyby venku lilo, neměla se kde schovat a tys bydlela za rohem, mohla přijít a zazvonit, při zdravém vztahu matka-dcera naprosto normální situace. Za všech ostatních okolností dcera nezvedne telefon, co nadělám, asi je zaneprázdněna, čtyřicet minut počkám. Nemluvíme o x hodinách, že. Nehledě na to, že pokud něco potřebuju já, snažím se být ještě slušnější než jindy.
Mám podobnou matku - nevolala bych zpět ani omylem!!! A nechala se jí vycukat a ať se ve vlastních negativních emocích podusí sama a nepřenáší je na mne. Jediný, kdo to bohužel odskace, bude táta, ale to si musí vyřešit on sám.
Jelikož už jsem starší a o oba rodiče jsem už přišla, jsem už smířlivější a nejspíš bych v téhle situaci poslala matce SMS, že za jiné situace bys jí na kafe ráda pozvala, ale tentokrát to nešlo a že věříš, že se v pořádku dostala domů. A pak bych to nechala už na ní, jestli a co odepíše. Rodiče si nevybíráme.
Zavolej ji, až ji budeš něco potřebovat a nebo popřát atd.. Takové to volání jen tak, to bych nedělala.
Cela moje matka
Mela jsi „to nejak udelat“, aby ona dostala vsechno hned, princezna, ze.
@aprazanda píše: Více
Tim bys ji akorat dala vetsi prostor na tebe vystekavat. ![]()
A priste by si na tebe dovolila jeste vic.
@PaníBovaryová a hlavně měla vědět už předem, že má matka strašlivý problém, takže číhat s telefonem v ruce, až zavolá. Když už není schopna si sama od sebe ověřit, že tím vlakem dojela v pořádku a vyzvednutí otcem klaplo. A žádný, žádný problém na světě nemůže být horší než ten, co zrovna řeší matka, takže vůbec nemá smysl se omlouvat, vždycky se to dá nějak zařídit, když se chce.
Ahoj holky, mám celkem dilema. Mám poměrně složitý vztah s matkou. Je to člověk, který rád manipuluje, vztahovačná, neustále má potřebu podsouvat své názory a běda pokud se ohradím a řeknu svůj pohled na věc.
Včera se stala situace, kdy se matka vracela od kamarádky z Varů vlakem do Brna, vyjížděla poměrně brzy ráno ( cca v 5 ) vlakem. Měl ji na nádraží vyzvednout otec, ten se ale zdržel v práci, tak ji volal, že přijede max o 40 minut později. Do toho volala mě, já ji první hovor nezvedla, máme doma 2 měsíční hodně náročné miminko, které celé dny pláče protože trpí na bříško, takže jsem malou utěšovala a snažila se ji nakrmit a telefon jsem měla v kuchyni. Volala po chvilce podruhé, tak jsem pro ten telefon letěla, od prvního slova byla nepříjemná a v podstatě mě sprdla, že ji nezvedám telefon a že je na nádraží a že neví co má dělat, že se otec opozdí a že jestli jsem doma, tak jsem ji řekla že jsem ale že teď nemám moc čas, že mi tam brečí malá a do toho mám jít za hodinu a půl k lékářce ale že jestli teda potřebuje tak ať přijde. V tu chvíli mi típla telefon a v zápětí mi napsala že se teda omlouva že si myslela že ji pozvu na kafe a nenechám ji stát na ulici.
Já teda nevím ale pro mě v tu chvíli bylo přednější moje mimi než to, že dospělá žena neví co má dělat když se jí muž o chvíli opozdí. Přitom sama mohla dojet vlakem až přímo domů, akorát by musela přestoupit a jet další půl hodinu vlakem.
Zavolali by jste ji jako první?