Proč nemůže opustit rodinu žena?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kobliha51
2.3.15 17:46

2×

Příspěvek upraven 03.03.15 v 10:10

  • Citovat
  • Upravit
215
2.3.15 17:51

@Kobliha51 jj vim…jsem smazala text, ale uz jsi me to tu napsala tak smula:p co uz…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
872
13.5.18 08:49

Má vlastní zkušenost. Dítě je prostě více spojené s matkou, ač si to třeba ani neuvědomuje, prostě MÁMA je jen jedna a je jedno, jestli je hodná, zlá, hezká, či ošklivá. Dítě potřebuje její lásku a přízeň. Mě matka opustila v 6ti letech, kdy mi řekla, že “toto si s sebou rozhodně brát nebude”, když se stěhovala od nás a pak jsem ji douhé roky neviděla. Až do mých 18, ona nechtěla. Nicméně, jako špunt jsem to nechápala, nepamatuji si, že bych nějak moc brečela, měla jsem skvělou babičku a tátu, co mě všude vozil, zábava, kroužky, sport, atd., ale prostě jsem to nepochopila. Přestala jsem trávit a skončila na kapačkách jako absolutně podvyživené dítě (a to jsem jedla - jen šlo vše do půl hodiny ven) a palce na psychiatrii. Pomohlo mi až odstěhování se s babičkou a dědou do Německa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1757
13.5.18 09:39

Tak já si fakt myslim, že VĚTŠINOU, ne vždy, je to mateřské pouto hodně silné, asi silnější v určitém smyslu než u chlapa..navíc případů, kdy se chlap dokáže od bývalé rodiny úplně odstřihnout a dlabat na děti, je požehnaně, u ženských to nebývá tak častý, takže na to lidi nejsou moc zvyklý…

jinak ženy podle mě musely být vždycky silnější a vyžadovalo se od nich víc, než od chlapa a stále to tak je..od chlapa se vlastně vyžaduje hlavně to, aby měl nějakou aspoň trochu slušnou práci a uživil rodinu, ale dnes se toto vyžaduje i od ženy..

žena by navíc měla být skvělá hospodyňka, umět vařit, být pečlivá, pořádkumilovná atd..zatímco chlapovi se nějak omluví, když je nepořádný a umí udělat nanejvýš čaj. Ok, tohle chápu v dobách minulých, kdy bylo vše přísně rozdělené, ale dnes by tohle neměla být už doména žen.
Mě třeba uklízet ani vařit nebaví a nestydím se za to, nepřijdu si kvůli tomu jako žena míň a nechtěla bych stání u plotny podřídit půl života. Samozřejmě to neznamená, že domácí práce nedělám, ale rozhodně z toho nejsem na větvi. Plus samozřejmě by žena měla vypadat vždy reprezentativně, že..

Stejně tak stereotypy o počtu partnerů, o milenkách atd..žena vždycky musí být ta, co chlapa usměrní, co vždycky bude zodpovědná a nikdy se nenechá unést nějakou vášní, na to nemá nárok a vždycky za to bude odsouzená…
a mohla bych pokračovat..

jinak paradoxně tyhle stereotypy často rozšiřují ženy a učí je své syny, protože se ženy mezi sebou moc rády obecně nemají..takže pak se nedá divit, že chlap často očekává od ženy příliš, aniž by sám nabízel nazpět stejnou měrou..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25179
13.5.18 09:47

@Janina B1 tak to ti vlastní máma dala tvrdou a pro většinu z nás nepochopitelnou životní lekci :hug: Zrovna včera jsme se o tom bavily se sousedkou, že některé ženy jsou prostě citově „defektní“ a jsou schopné odvrhnout vlastní mládě, natož pak ev. vyvdané. Protože citům neporučíš a ona je prostě nemá, resp. má je absurdně nastavené. Sousedka má známého, je to psychiatr, říkal jí, že se s takovými ženami profesně setkává.
Je to hnusná hříčka přírody a obětí jsou traumatizované děti. Ještě že jsi měla fungujícího otce a prarodiče - nkdo nemá ani to. Jak se k tobě matka chovala před tím, než odešla - vzpomeneš si? Pochybuji, že by to byla laskavá a srdečná máma :nevim: Měla ještě nějaké další děti?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.5.18 09:56

Meho nevlastniho bratra nechala jeho matka nasemu otci v asi ctyrech letech a nejak jsme ji to nikdo nemeli za zle, protoze otec se zdal byt pro bratra lepsi, ona byla takova laxni. Pak se ji narodilo dalsi dite, ktere uz vychovala a hrozne ho rozmazlila a dneska je to hroznej grazl.

  • Citovat
  • Upravit
325
13.5.18 10:14

Také znám matku, která se dítěte zřekla hned po narození a dcera vyrostla v dětském domově. Otec byl neznámý. Asi ve čtrnácti letech se nějak našly a staly se z nich tak trochu kamarádky. Dneska se spolu normálně baví.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25179
13.5.18 10:31
@Svetlana87 píše:
Také znám matku, která se dítěte zřekla hned po narození a dcera vyrostla v dětském domově. Otec byl neznámý. Asi ve čtrnácti letech se nějak našly a staly se z nich tak trochu kamarádky. Dneska se spolu normálně baví.

já ti nevím, jestli je to happy end :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
109973
13.5.18 10:52
@pe-terka píše:
@Janina B1 tak to ti vlastní máma dala tvrdou a pro většinu z nás nepochopitelnou životní lekci :hug: Zrovna včera jsme se o tom bavily se sousedkou, že některé ženy jsou prostě citově „defektní“ a jsou schopné odvrhnout vlastní mládě, natož pak ev. vyvdané. Protože citům neporučíš a ona je prostě nemá, resp. má je absurdně nastavené. Sousedka má známého, je to psychiatr, říkal jí, že se s takovými ženami profesně setkává.
Je to hnusná hříčka přírody a obětí jsou traumatizované děti. Ještě že jsi měla fungujícího otce a prarodiče - nkdo nemá ani to. Jak se k tobě matka chovala před tím, než odešla - vzpomeneš si? Pochybuji, že by to byla laskavá a srdečná máma :nevim: Měla ještě nějaké další děti?

ono by bylo dobré pochopit, že každá žena nemá to mateřské citení a celkově vztah k dětem stejné…vlastní asi miluje každá, i když se v té roli nijak nevyžívá a zbytek dětí prostě nemusí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25179
13.5.18 10:58
@Venetia píše:
ono by bylo dobré pochopit, že každá žena nemá to mateřské citení a celkově vztah k dětem stejné…vlastní asi miluje každá, i když se v té roli nijak nevyžívá a zbytek dětí prostě nemusí

tak já tohle chápu - byt se s tím neztotožnuju ;) Ale znám i případy, kdy ženě (či zvířecí samici) nepřiroste k srdci vlastní mládě. Dokonce znám i takovou, která straší děti jakž tak ráda má, ale nejmadší prostě ne - a ani se s tím netají. Kluk je po babičkách a šrámy na duši má značné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
109973
13.5.18 11:03
@pe-terka píše:
tak já tohle chápu - byt se s tím neztotožnuju ;) Ale znám i případy, kdy ženě (či zvířecí samici) nepřiroste k srdci vlastní mládě. Dokonce znám i takovou, která straší děti jakž tak ráda má, ale nejmadší prostě ne - a ani se s tím netají. Kluk je po babičkách a šrámy na duši má značné.

bohužel je to taky dost časté..že jedno dítě je preferované na ukor druhého… to už je hodně divné

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4140
13.5.18 11:11

Ja znam taky,,matku", co odesla od dvou malych deti a nechala je otci. Prilis ji materstvi v zivote omezovalo. Dneska je jim kolem deseti let. Se synem se nevida vubec nikdy a s dceru si bere obcas na vikend… Jinak je to mila, chytra a vzdelana zenska, ale tohle ja nikdy nepochopim odsuzuju ji za to :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 21:12

Opustila malé dítě

Matka, alkoholička, si našla v léčebně novou lásku, o šest let mladší. Odešla ode mne a pětiletého synka. Syna jsem dostal do péče, s tím, že matka má nárok jednou za čtrnáct dní s ním být o víkendu. Dnes je mu osm a moc se mu k ní, do sto kilometrů vzdáleného města, nechce. Taky už několikrát odmítl jet. Jinak ve škole prospívá výborně, sportuje a když jsem v zaměstnání, hlídají mi ho rodiče. K druhé babičce nechce. Asi má v sobě zafixováno, když pomáhala své dceři se stěhováním a chovala se k nám nepříčetně. Poté co jsem synka dostal do péče, požádal jsem o odklad školní docházky. Pro jistotu, kdyby odchod matky nechal klukovi následky. Dnes spolu žijeme krásný život….i když určitě mu matka chybí, nedává to zatím nijak najevo.
Tak takové umí taky ženy býti…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Poradna na téma rodinné právo

Ikona - Zoltán Duna

Mgr. Zoltán Duna