Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@kajj píše:
Jsem zastánkyně rovnoprávnosti, protože i muži mají city.
Co kdyby s tímto návrhem přišel otec dětí. Děti by bydlely u něho, ty by jsi je mohla 2×-3× týdně vyzvednout ze školy, na večeři by byly doma a víkendy by jste si střídali?
Tak bychom se domluvili na střídavce. Já jsem psala, že pro mě by ta varianta byla schůdnější, ale samozřejmě za předpokladu, že by tatínek souhlasil. Pokud by nesouhlasil, tak bychom se domluvily buď na klasické střídavce, nebo střídavce s tím, že když by bylo dítě u mě, mohl by za ním přijít on a něco s ním podniknout a naopak.
Jediné, co mi na klasické střídavce vadí, je délka toho odloučení, jinak nic.
@zrcadlo Nepochybuju o tom, že i pro otce musí být těžké odloučení od dítěte, nejen pro matku.
@jkra píše:
ono to pak konci tim, ze tatinek prijde jen kdyz chce.Dite vraci zasadne bez vecere a tak dale. a kdyz ma rodinu jinde, je to jeste veselejsi:)
Jojo, stát se to může, ale aspoň bych to zkusila. Zas přítel je typ hospodyňky a co se týká syna, tak ochotně zvládá péči se vším všudy, látkové plínky, nošení v šátku, krmení, čištění zubů, uklízení blitíček, případně noční vstávání, takže moc nevěřím, že by tu péči o něj flinkal. I když stát se to samozřejmě může.
@Hoa Mai píše:
Tak bychom se domluvili na střídavce. Já jsem psala, že pro mě by ta varianta byla schůdnější, ale samozřejmě za předpokladu, že by tatínek souhlasil. Pokud by nesouhlasil, tak bychom se domluvily buď na klasické střídavce, nebo střídavce s tím, že když by bylo dítě u mě, mohl by za ním přijít on a něco s ním podniknout a naopak.
Jediné, co mi na klasické střídavce vadí, je délka toho odloučení, jinak nic.
Domnívám se že bránění v kontaktu mezi rodičem a dítětem mimo soudně danou dobu styku, nebo péče je špatné samo o sobě, nezávisle na formě péče. Žádný rodič nemá zákonné ani morální právo bránit styku dítěte s druhým rodičem. Souvisí to se základním pravidlem života v civilizované společnosti: Práva a svobody jednoho člověka (jeden rodič) končí tam, kde začínají práva a svobody jiných lidí (dítě, druhý rodič).
V rozsudcích se většinou píše něco takového:„Otec je oprávněn stýkat se s…“. Když si nebudu všímat nového občanského zákoniku, kde je právo styku především právem dítěte, je v tomto případě bránění ve styku velkým zásahem do práv otce (podle již neplatného Zákona o rodině), podle nového občanského zákoníku je to nejen zásah do práv otce, ale především do práv dítěte.
Zde je příslušný paragraf: § 888
Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
@kajj No to je sice hezké, ale to je teorie a víš, jaká je praxe. Často jeden rodič neumožní tomu druhému kontakt žádný a nic moc se neděje. Nejsem si jistá, jestli by někdo řešil, kdyby matka/otec řekl tomu druhému že „teď je můj týden, ty máš příští, tak si trhni nohou“, ale to bychom se museli zeptat někoho, kdo v tom má praxi, třeba @canaglia by nám to mohl objasnit.
Já to teď řeším spíš jen z toho teoretického hlediska a taky máme teprve roční dítě. Třeba až by mu bylo 5, tak bych to bez něj mileráda ten týden přežila
.
@kajj píše:
Domnívám se že bránění v kontaktu mezi rodičem a dítětem mimo soudně danou dobu styku, nebo péče je špatné samo o sobě, nezávisle na formě péče. Žádný rodič nemá zákonné ani morální právo bránit styku dítěte s druhým rodičem. Souvisí to se základním pravidlem života v civilizované společnosti: Práva a svobody jednoho člověka (jeden rodič) končí tam, kde začínají práva a svobody jiných lidí (dítě, druhý rodič).V rozsudcích se většinou píše něco takového:„Otec je oprávněn stýkat se s…“. Když si nebudu všímat nového občanského zákoniku, kde je právo styku především právem dítěte, je v tomto případě bránění ve styku velkým zásahem do práv otce (podle již neplatného Zákona o rodině), podle nového občanského zákoníku je to nejen zásah do práv otce, ale především do práv dítěte.
Zde je příslušný paragraf: § 888
Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
ale jo, paragraph vybornej. ale v realite…
@jkra @Hoa Mai Již jsem zde mnohokrát psala a je to známo nejen u nás, ale i v zahraničí, že vymahatelnost práva je u nás tragická. Netýká se to jen dětí, ale je to obecný stav. Slyšela jsem, i mnohokrát jsem četla, že je to pozůstatek a dědictví po minulém režimu. Já jsem ho nezažila, ale třeba táta musel být členem SSSM aby mohl jít studovat práva a v průběhu studia musel jít na vojnu a prý byla „nepovinná“ povinnost zažádat si o vstup do KSČM. Asi to píši zmateně, nežila jsem tehdy. V té době prý něco jako lidská práva neexistovala, vše bylo podřízeno společnosti. Dívala jsem se do tehdejší zákonů a věřím tomu.
@kajj píše:
@jkra @Hoa Mai Již jsem zde mnohokrát psala a je to známo nejen u nás, ale i v zahraničí, že vymahatelnost práva je u nás tragická. Netýká se to jen dětí, ale je to obecný stav. Slyšela jsem, i mnohokrát jsem četla, že je to pozůstatek a dědictví po minulém režimu. Já jsem ho nezažila, ale třeba táta musel být členem SSSM aby mohl jít studovat práva a v průběhu studia musel jít na vojnu a prý byla „nepovinná“ povinnost zažádat si o vstup do KSČM. Asi to píši zmateně, nežila jsem tehdy. V té době prý něco jako lidská práva neexistovala, vše bylo podřízeno společnosti. Dívala jsem se do tehdejší zákonů a věřím tomu.
Daleko od pravdy nebudeš, i když já si tu dobu taky moc nepamatuju, v době revoluce jsem byla prtě. Na druhou stranu, poslední dobou narážím na články o odebírání dětí sociálkou (Norsko, VB, ale i jiné západoevropské země) a vstávají mi z toho hrůzou vlasy na hlavě, takže ono to není ideální nejen u nás, ale i v zemích dávno vyspělých, i když je to trochu z jiné oblasti práv dětí.
@Hoa Mai Nalezla jsem Zákon o rodině ve znění z roku 1963, vyfotila tak ho zde mohu dát jako ukázku:
Je to opravdu zajímavé. Dnes byla podpora mateřství nahrazena podporou rodičovství (mateřství i otcovství). Nový občanský zákoník:
§ 3
(1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
(2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že
a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,
b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,
c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,
d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a
f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.
V tomto znění z roku 1963 je podle mého velká diskriminace, nejen otců, ale i žen.
Mateřství je podle tohoto znění nejčestnějším posláním ženy. Ale neznamená to například i (parafrázuju):„buď hezky matkou, stůj u plotny, per špinavé oblečení, nervuj se s dětmi, my jako stát tě podpoříme, ale na ostatní věci jako je seberealizace, koníčky nemáš právo“.
Myslím si, že je to velmi diskriminační. Myslím si, že to psali chlapi, kteří chtěli ženy připoutatk dětem a plotně aby oni měli čas na své koníčky.
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za anonym, ale je to téma citlivé. Chtěla bych se zeptat na všeobecný názor žen na tomto foru. Proč je docela běžné, že muž opustí rodinu a všechny starosti zůstanou ženě? (kromě směšných alimentů) Znám několik odloučených dvojic, kdy muž bez mrknutí oka odešel od rodiny a okolí ho nikterak nesoudí. (předpokládají dokonce že na vině je manželka). Nebo proběhne jen,,pokrčení rameny" holt byl nedospělý a nezodpovědný. Ale když tohle udělá žena (vím JEN o jedné a to ještě z doslechu) je odsouzena jako naprostá bezcitná bestie, která opustila vlastní dítě. Je to bráno jako taková ostuda, že se daná raději odstěhovala na druhou stranu republiky. Ani rodina se s ní nechce kvůli tomu bavit. (Důvod byl údajně taky touha po svobodě a nezávislosti). Je nebo není to diskriminace? Jak se na toto dívají zdejší dámy?:)Podobné téma jsem tu ještě neviděla..
diskusi jsem necetla - za me: jednak je to samozrejme genderovy stereotyp, tj. ze zena ma roli jako matka-manzelka, co nemuze opustit, a muz je rozsevac semene.
Vezmete si Petra Hapku, alev hasholem, jak kazdy clanek o nem zduraznuje, s kolika ruznyma zenama mel kolik deti, a jaky to byl kanec a kabrnak, zaroven kdyby jina skladatelka mela tolik deti s tolika ruznymi muzi, bude za kur..u, dev..u a ja nevim, co vse. Rozhodne se o ni bude psat jinak.
A totez pri odchodu od rodiny, muz si jde seme rozsevat dal (pokracovat ve sve biologicke roli), ale pokud zena opusti roli matky, tak selhala v biologicky nejzakladnejsi roli. Muz tim, ze je s rodinou, dela te rodine laskavost, kdezto od zeny je to povinnost.
Takze je to samozrejme diskriminujici videni, ktere vychazi ciste z konceptu biologicke role, nikoli treba socialni (tj. ze by lepe placena zena chodila do prace a muz byl doma na materske, takovych par je, ale standard to neni).
@vykladzkaret To je docela hnus, když si člověk vezme, že jsme ve 21. století…asi budu feministka:) I když u nás je to, světe div se, pomalu sprosté slovo! Když to tak vidím ty zastaralé názory mám chuť vrčet:)
I takový seznam.cz a jeich novinky z,,kultůůůry" jak se píše o ženě, tak se řeší akorát její prsa, nebo jak může oblíct to a ono když už je tak srášně staráá a má zalézt do pytle a mlčet. A když se píše o chlapech, tak to je jak si zase nabrnkl novou mladou kočičku atd. Prostě je to vidět všude:/
@kajj Diskriminační to je a obě strany si to do dneška „vyžírají“. Bohužel, změny ve společnosti neprobíhají ze dne na den a když, tak spíš k horšímu.
Na druhou stranu, mě osobně se biologický model „matka-pečovatelka, otec-lovec“ líbí za předpokladu, že oběma vyhovuje a hlavně, že oba navzájem si toho druhého v jeho roli váží. Něco jiného je, když mužský postoj vyznívá jako „tvoje místo je u plotny a u děcek, na nic jiného se nehodíš“ a něco jiného, když vyjadřuje „vážím si tě za to, jak dobře se staráš o naše děti a jak vytváříš pohodovou domácnost, do které se rád vracím“.
A z pohledu ženy je taky rozdíl, jestli řekne „já jsem matka a kdo je víc a ty koukej solit alíky“ nebo „vážím si tě za to, že zabezpečuješ naši rodinu a staráš se o to, abychom se měli dobře a nemuseli počítat každou korunu“.
Jenže to je a bude vždycky o lidech…
@zilinkaz souhlasim s Vami prakticky ve vsem. Internetovym portalum u nas sefuji muzi, takze tam strkaji jen miss, modelky, pseudozpevacky a resi jen jejich kozy a hadry, a rikaji tomu kultura.
Zena je pouze doplnek muze, soucasti JEHO statu, a zadny vlastni nema podle nich, a podle toho take prezentuji spolecenske videni sveta.
Je to smutne a je to ostuda.
Feminismus je u nas diagnoza
, coz je smesne.
@kajj píše:
Pouze stýkat se je málo. Pro dítě je důležité i prožívání každodenního života s rodiči, s matkou i otcem. Četla jsem již od mnoha psychologů, že ty momenty spojené s prožíváním každodenního života s rodičem jsou pro dítě velmi důležité. Ani jeden z nich nevyzdvihoval matku nebo otce. Každý rodič má něco co ten druhý dát nemůže.
Styk dítěte s rodičem se podobá spíše rande. Oba jsou připravení. Každodenní život je jiný, šedivější a náročnější. A právě tato „šedivost“ je pro dítě i pro rodiče opravdu důležitá.
Na druhou stranu je dost detskych psychologu proti stridavce u malych deti, nekdy vsech vek, kateg…Takze jednoznacne se neshodnou ani odbornici…Kazdopadne kdyz jsou mezi rodici nqvic spatne vztahy a dore pendluje mezi dve rozbourenymi domovi, musi to byt tezke pro nej…Navic jsme. slysela. jednoho dets,psych.jak.rikal at si to zkusi dospeli mit dva domovy a po tydnu je stridat a pak.az teprve at ppspudi, ze. o nic nejde
Proste ani odbornici nevi zda je to spravna cesta ![]()