Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja tam z jeho strany vidim jen kamaradstvi a ne lasku. Ulovila jsi ho ty sama, vetsina chlapu potrebuje dobyvat a lovit.
Kluk se ma pred tebou predvadet a ne, ze se ti na treti schuzce sveruje, ze ma z neceho strach. To mi znaci, ze te bere spis jako kamaradku.
V zadnym pripade uz bych se mu neozyvala. Kdyz bude chtit, tak se ozve sam.
Napiš mu, že to nemá smysl, a že už o něj nestojís.. ať to máš uzavřené a muzes jít dál.. chyba bude asi v něm
Kolik je mu let? Možná dostal strach
výmluvy, že bude se svým kamarádem, no nevím no. Být Tebou, tak mu nepíšu a jdu dál. Vsadila bych si na to, že se časem ozve a bude se vymlouvat.
Nepiš mu už. Nechce tě. Čím rychleji na něj zapomeneš, tím lépe pro tebe, věř mi.
Pamatuj si! Chlap má ženu dobývat, volat, psát, pozvat na procházku, na večeři, do kina. Musíš z něj cítit zájem, pokud ne, utni to.
Muži mají rádi hrdé ženy, královny, kterým se mohou tvořit.
Kup si něco hezkého na sebe, usmívej se na kluky kolem sebe a tam toho frajera pusť z hlavy.
Zajem o tebe opadl, nebo o jinou se naopak zvysil. I to je mozne a bezne
Ja tedy hlasuju pro odmlceni. Vis, i mlceni je odpoved. Kontakt na tebe ma. Neztrapnuj se dalsim nadbihanim. Skoda, ale asi to nesedlo. Nemuselas udelat nic špatného.
I když se mu ozveš a budeš žádat vysvětlení, nic pořádného ti stejně neodpoví. Možná nějaké milosrdné kecy do ztracena, aby tě jako neranil. Neponižuj se. Jeho odmlčení znamená, že už nechce pokračovat a že ti to dojde samo. Je to trochu srabácké, ale kdo z nás to aspoň jednou neudělal?
@Veveří píše:
I když se mu ozveš a budeš žádat vysvětlení, nic pořádného ti stejně neodpoví. Možná nějaké milosrdné kecy do ztracena, aby tě jako neranil. Neponižuj se. Jeho odmlčení znamená, že už nechce pokračovat a že ti to dojde samo. Je to trochu srabácké, ale kdo z nás to aspoň jednou neudělal?
Presne, naprosto typicky zensky chovani. ![]()
@Veveří píše:
I když se mu ozveš a budeš žádat vysvětlení, nic pořádného ti stejně neodpoví. Možná nějaké milosrdné kecy do ztracena, aby tě jako neranil. Neponižuj se. Jeho odmlčení znamená, že už nechce pokračovat a že ti to dojde samo. Je to trochu srabácké, ale kdo z nás to aspoň jednou neudělal?
Třeba já. Takové chování je pod mojí úroveň. Ale ty to máš třeba jinak, chápu…
@Freyia Podle příspěvku budeš hodně mladá bez zkušeností s chlapama. Já tohle řešila když mi bylo 15-16
Když se chce rozhodovat podle kamaráda, tak buď je mu přednější, nebo třeba nemá kamaráda ale holku a vrátila se mu z dovolený?
Po mých hromadě zkušeností s chlapama věř, že nemá cenu dolejzat a pídit se v tom, prostě na něj kašli a hledej jinde ![]()
@TrueIsFalse ale ale, opravdu?
To tady máme moralistů
Spousta lidí se odmlčí, hlavně po takových těch schůzkách naslepo, kde nikdo nikomu nic nesliboval, kde není CO vysvětlovat a kde je nad slunce jasné, že prostě jen nepreskocila jiskra. Někomu to prostě nestačí říct slušně a jednou a žádají další a další vysvětlování. Tak jsem to prostě utla a byl pokoj. A dělají to i muži, takže v klidu ![]()
@tzipora píše:
Nepiš mu už. Nechce tě. Čím rychleji na něj zapomeneš, tím lépe pro tebe, věř mi.
Pamatuj si! Chlap má ženu dobývat, volat, psát, pozvat na procházku, na večeři, do kina. Musíš z něj cítit zájem, pokud ne, utni to.
Muži mají rádi hrdé ženy, královny, kterým se mohou tvořit.
Kup si něco hezkého na sebe, usmívej se na kluky kolem sebe a tam toho frajera pusť z hlavy.
To je nesmysl. Nemusím se ženy doprošovat, plazit se před ní, kupovat si ji apod. aby mě měla ráda. Kolik mužů tohle dělá a končí jako kamarádi, které ženy rádi využijí ale to je vše. Momentálně mám nový vztah a přítelkyně si mě vybrala právě proto, že mám svojí hrdost a nechávám se jako otrapa. Naopak zkušenosti mám opačné. Kdo ženě pořád psal, zval a dělal pro ní vše možné, tak končil jako kamarád nebo si ho žena blokla, protože už to nemohla vydržet a já jsem byl ten, který s nima dělal daleko příjemnější věci. Mimochodem jsou to 3 případy z poslední doby.
Asi novej úlovek, kterej je na vyšším příčku ženský hitparády z hlediska atraktivity, případně jsi ho svojí zvýšenou aktivitou vyděsila.
Nedávno jsem se seznámila se skvělým klukem, padli jsme si do noty. Byl to on, kdo mě oslovil jako první. Vydrželi jsme si psát dlouhé hodiny, jednou s přestávkami i celý den. Pak jsem ho pozvala na rande a on se jen zastyděl, že už mě dávno chtěl pozvat, ale styděl se.

Pak jsme šli. Ze začátku to bylo trochu nervózní, ale pak jsme se oba uvolnili a dál to šlo suprově. Pak jsme šli na dalsí dvě rande a vše bylo čím dál lepší. Zjistili jsme, že máme dost společného.
I se mi začal svěřovat se svými hlubšími starostmi.
Jednou mi i napsal o jedný jedný nepříjemnosti, která ho čeká a ze který má strach. Já mu odpověděla, že kdykoli mě bude potřebovat, tak tu pro něj budu a on mi byl hrozně vděčný. Já měla samozřejmě radost z té důvěry mezi námi.
Jenže teď to z jeho strany začíná váznout. Posledních pár dní už mi sám od sebe nenapíše. Dala jsem tomu dva dny čas a doufala jsem, že se třeba ozve, ale neozval.
Pak jsem mu po těch dvou dnech napsala, že bych ho ráda viděla. On mi odpověděl, že neví, kdy bude mìt čas, že teď bude hodně se svým kamarádem, že se zařídí podle ně něj a že mi zítra (což bylo už včera) dá vědět. Nedal.
Nechci na něj tlačit a už vůbec nechci být za stíhačku, ale na druhou stranu mi to, jak se teď ke mně začal stavět, hrozně vadí.
Pořád na něj myslím a ptám se sama sebe, co jsem udělala špatně, že o mě zřejmě přestává mìt zájem.
Byla bych radši, kdyby mi rovnou řekl nebo aspoň napsal, že už o mě nemá zájem a hlavně proč.
Prostě jsem se zamilovala do někoho, komu je to evidentně šumák.????
Už na tom třetim rande mi řekl, že o mně řekl mamce a celkově mi přišlo, že se chová, jako kdybychom spolu už dlouho chodili.
Ale co má do háje znamenat to jeho nynější chování? Bere mě snad jako samozřejmost?
Rozhodla jsem se, že pokud se mi sám neozve do několika dní, přímo se ho zeptám, jak na tom u něj jsem a proč se takhle chová. Možná mě jeho odpověď zklame, ale aspoň už budu konečně vědět, jak na tom u něj jsem.
Ta nejistota mě hrozně ubíjí a nechci se dál trápit a už vůbec se sebou nechci nechat takhle zametat.
Už se to někomu z vás taky stalo? Jak jste to řešili a jak to nakonec dopadlo?