Chci miminko - 19 let

Anonymní
29.1.12 17:03

Prosím o názor a jiný pohled na věc

Chtěla bych znát názor někoho jiného něž jsem já či můj přítel. Jsme spolu 2,5 roku z toho 1,5 spolu bydlíme. Je mi 19 a příteli 25. Vždycky jsem chtěla díte až tak ve 30ti. Vše se změnilo když má sestra v 27letech nemohla otěhotnět, snížila jsem si hranici na 25let. Jenže se u mě objevily touhy po dítěti nejdřív slabě a poslední dobou je to čím dál silnější trvá to skoro rok. Myslím na mimi kudy chudím, pokukuji do kočárků, po těhotenském bříšku, dětském zboží pocity citím až závistivé. Když jsem se svěřila příteli tak byl celkem veděšený (ani se mu nedivím, vždy jsem zarputile tvrdila že díte hned po škole je ta největší blbost). Jenže mě pořád blázní hormony a touho po dítět je silnější než já. S přítelem jsem se tedy dohodly, že počkáme dva roky. ( Spíš jsem ho ukecala) Jenže den ode dne je to silnější a silnější. Vzlášt když mám menstruaci- jsem strašně protivná, brečím, nemám na nic náladu. Není jeden den kdy se o dítěti příteli nezmínín a proto mám občas pocit, že si najde jinou která poněm nebude chtít dítě. Jednou jsem to nevydržela a zbrekem jsem se o tom svěřila a říkal, že to by neudělala, ale že bych se s tím mohla trochu krotit, jenže at se snažím jak se snažím prostě to nejde, pořád přemýšlím o miminku. Chtěla bych se zeptat co by jste na mém místě dělali vy? Máte nějaké rady jak na mimi tolik nemyslet? Jsem vůbec normální, že jsem tam mladá a mám tak silné touhy po dítěti? Jen ještě doplním: já dodělávám školu, nevydělávám, rodiče mi platí jídlo. Přítel pracuje teď je to v práci hrůza, ale za dva měsíce nastupuje do nové kde bude mít 20tis čistýho. Byt je přítele, hypo nemáme zdědil ho, platí jen půjču co si vzal na opravu bytu 4000/měs. Jeho rodiče jsem celkem zavodou a občas příteli finančně pomůžou, ale bohužel mě nemají rádi a vůbec nevím proč. Prostě jsem jim nesedla tak ani nevím jestli by nám kdyžtak vypomohli, ale myslím si že kvůli vnoučeti by nám pomohly kdyby něco. Moji rodiče by nám po finanční stránce nebyli schopni pomoci sami mají co dělat, jelikož můuj otec přišel o práci 5let před důchodem… Díky e jste odčetli až jsem a díky za rady.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
14500
29.1.12 17:10

Ahoj, samozřejmě, že jsou i mladé maminky, ale já měla dítě až po 30 a myslím si, že mi nic neuteklo. Mládí jsem si užila, hospůdky, kamarádi, víkendy, prostě co k tomu mládí patří. Navíc se určitě změníš, ve 30 budeš jiná než teď, otázka je, jestli ještě budeš s tímto přítelem. Jestli chceš radu, tak si počkej a užívej si toho, že jsi mladá a volná, rodiče Ti nemůžou do ničeho moc mluvit, dostuduj, najdi si práci a zařizuj si svůj život :)
Když chci dneska někam jít, musím si najít hlídání. Představ si, že tvoji vrstevníci děti mít nebudou, a Ty budeš sedět sama doma a nikam nebudeš moct. A spoléhat se na pomoc rodičů??? To je trošku nedospělé :) Myslím, že jsi ještě hodně mladá. Ne, že bys to nezvládla, ale za pár let dáš dítěti určitě mnohem víc (nemyslím teď jenom finančně). Jsi v nejkrásnějších letech :)

Jo a taky jsem měla záchvaty mateřství, ve 20, to se se mnou rozešel kluk, ještě se nechtěl vázat, pak ve 25 a pak po 30 :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5misa6
29.1.12 17:12

Tak brzo to není,já v 19 otěhotnila a potratila.Bylo to chtěné mimi.A za půl roku znova,a to už se udrželo.Je to jen na vás,musí to chtít i přítel né jen ty,to je dost důležité.Jenže já si už 16 vydělávala,a nestudovala jako ty.Nejde jen o peníze,mimi musí být chtěné z obou stran,pak si myslím ve většině případů nekončí dobře.

  • Citovat
  • Upravit
462
29.1.12 17:12

Ahoj tady každá rada drahá je jasné a buď ráda,že se mateřské pudy již dostavily,alezatím nejsi zajištěná finančně a ještě k tomu studuješ.Řadit ti jak na to nemyslet ti asi žádná neporadí to prostě nejde.Pokud aspoň něco,tak si pořiďte nějaké malé zvíře to aspoň částečně udělá záplatu na srdíčku. na jeho rodiče nereaguj oni s tebou nechodí a co je ti po nich prostě pýcha. Nejdřív dostuduj a mladého zatím nech nebo ti opravdu zahne. Neboj trošku možná se to zpraví,ale dva roky utečou jako voda co ty víš třeba jeden nechráněný sex a mimi je tady proto ti držím hodně pěstě ať to zvládneš

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
69235
29.1.12 17:14

No tak, ať jsou touhy jakékoliv, já na tvém místě bych je krotila. Přítel se na dítě necítí, ani se mu nedivím, nemáš ještě ani školu, nemáš nic, spoléhat se na to, že možná vypomůžou rodiče je dětsky naivní, ne-li sobecké. Nechci být zlá, ani působit zle, znám zoufalou touhu po dítěti, ale na tvém místě, dodělej si v klidu školu, najdi práci, ať alespoň rok pracuješ, ať máš nárok na nemocenskou a mateřskou, nespěchej tolik. Hlavně pozor na ten tlak, co vyvíjíš na přítele, nemusel by ho ustát, ikdyž tvrdí něco jiného. na dítě musí být dva.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27010
29.1.12 17:15

Těžko radit osobně byhc první dítě nechtěla dýl ja ve 25 ale pokud plánuješ je lepší mít orpavdu školu a nějaké fin.zázemí..my ho sice neměli a zlvádli jsme to ale mohlo to být snadnější ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.1.12 17:16

Právě někteří moji kamarádi taky začínají mít děti. Většinou mám kamarády starší než jsem já. Dostala mě teda jedna 17tiletá kamarádka přítele, která se jen tak rozhodla že chce dítě a do měsíce otěhotněla. Když jsem se to dozvěděla tak jsem ani nevěděla jak reagovat, jelikož já se stím trápím pomale rok, prostě přemýšlím, počítám zda by jsme vyžily na co by jsem měli a co ne…
Co se týká těch diskoték tak jsem začla chodit na ně brzo cca od 13 :oops: a poslední dobou jdeme jen občas někam zablbnout a myslím že u mě by s hlídáním problém nebyl, mám hodně sourozenců, pak jsou tu rodiče, kamarádi…

Amber píše:
Ahoj, samozřejmě, že jsou i mladé maminky, ale já měla dítě až po 30 a myslím si, že mi nic neuteklo. Mládí jsem si užila, hospůdky, kamarádi, víkendy, prostě co k tomu mládí patří. Navíc se určitě změníš, ve 30 budeš jiná než teď, otázka je, jestli ještě budeš s tímto přítelem. Jestli chceš radu, tak si počkej a užívej si toho, že jsi mladá a volná, rodiče Ti nemůžou do ničeho moc mluvit, dostuduj, najdi si práci a zařizuj si svůj život :)
Když chci dneska někam jít, musím si najít hlídání. Představ si, že tvoji vrstevníci děti mít nebudou, a Ty budeš sedět sama doma a nikam nebudeš moct. A spoléhat se na pomoc rodičů??? To je trošku nedospělé :) Myslím, že jsi ještě hodně mladá. Ne, že bys to nezvládla, ale za pár let dáš dítěti určitě mnohem víc (nemyslím teď jenom finančně). Jsi v nejkrásnějších letech :)Jo a taky jsem měla záchvaty mateřství, ve 20, to se se mnou rozešel kluk, ještě se nechtěl vázat, pak ve 25 a pak po 30 :)
  • Citovat
  • Upravit
Sandra752
29.1.12 17:16

Ahojda,nebud zoufala;) me je 20,priteli 24.jsme spolu pres 2roky o mimi se snazime skoro 8 mesicu.moje rada zni at pritele do niceho nenutis,touha musi byt obostranna:)hlavne at te nenapadne nebrat prasky a pak oznamitpriteli ze cekas mimi.asi by na to pozitivne nereagoval.rozhodne dokonci skolu a chvili pracuj.srdce ti rika mej dite ale zapoj rozum a premysli co pritel a dite…

  • Citovat
  • Upravit
325
29.1.12 17:19

Ahojda, myslím že holky-ženy v tomhle dospívají dřív, ale tvůj přítel je ještě mladý a pokud dítě sám nechce, tak není dobré ho přesvědčovat - třeba by povolil, ale pak by nebyl šťastný a třeba nedej bůh by vás opustil - ne proto že by neměl dítko rád, ale chlapi na tohle holt potřebujou dozrát… Já měla první mimčo v 26 letech a manželovi bylo 32 a sám mi řekl, že je rád, že mimčo přišlo až v době, kdy na něj byl připravený, že třeba právě v těch 25 měl v hlavě úplně jiný věci…
A také jak už je psáno v příspěvku výše, není to jen o krásném miminku, ale i o tom, že se ti změní život a budeš často sama jen s dítkem - což je sem tam na palici :nevim: Najednou si nebudeš moct kdykoliv vyrazit s kamarádkou na kafe atd… a pak by mohla nastat ta chvíle, kdy si řekneš … proč já jen nepočkala …
Je spoustu mladých maminek a nevidím na tom nic špatného mít dítko brzy, když to tak cítíš, ale musí o tom být 100% přesvědčeni oba, jinak to holt nemůže dřív či později dobře dopadnout a chlapi se nejhůř cejtí, když jsou do něčeho tlačený…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
225
29.1.12 17:21

Ahoj,
a popřemýšlela jsi jak by to bylo do budoucna? Co kdyby přítel ztatil práci? Jak by to bylo s penězma? Nějaké úspory máte? Já vím že o práci člověk dnes může přijít ze dne na den ale přece jen je rozdíl když pak má kam „šáhnout“ pokud je nejhůř.Nechci tě vůbec odrazovat jen mě tohle napadlo…A zkusila jsi se ho zeptat proč teď miminko nechce? Necítí se ještě připraven, bojí se, kuli tomu finančnímu zajištění apod.? Ono pokud by jsi byla na mateřeské tak to je hodně na něm aby se postaral…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.1.12 17:33
Minnnie píše:
Ahoj,
a popřemýšlela jsi jak by to bylo do budoucna? Co kdyby přítel ztatil práci? Jak by to bylo s penězma? Nějaké úspory máte? Já vím že o práci člověk dnes může přijít ze dne na den ale přece jen je rozdíl když pak má kam „šáhnout“ pokud je nejhůř.Nechci tě vůbec odrazovat jen mě tohle napadlo…A zkusila jsi se ho zeptat proč teď miminko nechce? Necítí se ještě připraven, bojí se, kuli tomu finančnímu zajištění apod.? Ono pokud by jsi byla na mateřeské tak to je hodně na něm aby se postaral…

co se týče těch rezerv tak momentálně ne má práci kde má tak 14tis. čistýho a platí všechno sám jelikož já studuju a platím jen jídlo. Jak nastoupí do nové práce tak nebude problém udělat nejaké rezervy.
Neřekla bych že má strach, když mě vidí jak si hraji se synovcem tak mu září oči a poslední dobou se rád dívá na vtipný videa s dětma apod. Spíš má strach, že žádný jeho kamarád (krom dvou vyjímek) nemá zatím dítě. V tom bych řekla, že je problém.

  • Citovat
  • Upravit
462
29.1.12 17:41

nevíš co se mu honí hlavou a pokud je takhle mladý,tak se bojí,že vás nezajistí dost finančně 20 tisíc je málo na byt a zvládnout maminku s prckem a kdo koupí oblečky,kočár,plenky,prací prostředky,kosmetiku a toho je víc plus očkování. Asi se zatím na to necítí a pokud jde o kamarády,tak si myslím,že tím to nebude,ale je asi vidět,že děti rád má a plánuje do budoucna rodinu,ale jak psaly hoklky netlač na něj ono to přijde samo,nejdříve musíš zajistit trochu sebe,buď trošku sobecká a užívej průšvihů,diskoték,kámošky atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13119
29.1.12 17:44

proč si myslíš, že by vám jeho rodiče pomohli? To je teda odvaz počítat už dopředu s tím, že oni jsou za vodou a kdyby něco tak pomůžou. Moje rada zní. Ačkoliv je spousta mladých maminek, přestaň blbnout, soustřeď se na školu, dodělej ji, sežeň si práci a udělej něco pro to, aby se měla vaše rodina dobře, něco si ušetřete a pak teprv měj mimino.Nemůžeš zodpovědnost házet na ostatní - přítel má peníze, jeho rodiče mají… jen já nemám nic, neumím nic, práci nemám…ale chci dítě. ˇVždyť přítel může práci ztratit, takhle bys neměla nárok na mateřskou a co kdybys byla na rizikovém, vždyť bys neměla nárok ani na neschopenku. Holka prober se, svýma náladama ho klidně můžeš ztratit, takže se zklidni a nejdřív udělej něco pro svou a jeho budoucnost. Takhle totiž zodpovědná máma nepřemýšlí. Máma chce pro svoje dítě to nejlepší, takhle mi to přijde spíš jen jako, že dítě chce panenku na hraní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1297
29.1.12 17:46

Jestli jste se dohodli, že bude mimi za dva roky, tak si myslím že je to rozumnej kompromis.
Kvůli financím je pro Tebe lepší dodělat si školu a alespoň rok být zaměstnaná, budeš pak mít nárok na mateřskou, vyšší rodičovský příspěvek, kdybys náhodou skončila na nemocenské, tak nebudeš doma zadarmo.
Děťátko bude přece vaše, ne Tvých nebo přítelových rodičů, a proto bych se nejprve pokusila udělat maximum pro to, abyste to finančně zvládli sami, za ty dva roky naspořit nějakou korunu do rezervy, ono to i na toho přítele bude působit. Když ty budeš s prckem doma, je to finanční zabezpečení na něm.
A dva roky utečou jak voda…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lizzi
29.1.12 17:56

Ahoj já měla ty stejné pocity v prváku na výšce a jsem ráda, že jsem jim nepodlehla. Ono chtít miminko je jedna věc, ale vychovávat dítě je druhá věc. V Tvém věku pro mě byla priorita vysoká škola, pro partnera taky, pak nějakou dobu práce, kvůli praxi a teď, když je mi 26 a mám dva roky praxi, jsme na to vlítli a čekáme naše první. Opravdu není kam spěchat :-)
Co se týče rodičů, když jsme s přítelem začínali spolu být, taky jsem jeho rodičům nesedla, ale teď už je to v pohodě. Přítel jim dal jasně najevo, že já patřím do jeho života a pokud se s tím nesmíří, tak ztratí syna. Je to radikální, ale funkční.
Navíc je Ti 19. Já byla v 19 s někým jiným, než je můj nynější muž a taky jsem s ním strašně chtěla dšti, ale nakonec nám to (naštěstí) nevyšlo. nechci Tě strašit, jen Ti píšu svůj příběh. Opravdu není kam spěchat. Věci můžou být úplně jinak, než si je plánuješ a 19 let je na výchovu dítěte opravdu brzy.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová