Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@avm3 ano… také si myslím, vidím to u mě ve třídě /jsem uč. na 1.stupni/.. většinou, kdo hodně zlobí, tak se něco děje doma… a ještě mám takovou zvláštní další zkušenost– děti, o které se maminky moc nestarají a mají takovou volnou výchovu jsou většinou celý rok zdravé, žádná absence… a všechny děti, které nějakým způsobem zlobí, tak své maminky bezmezně milují, ve vyjadřování jim to tak ´100krát více září z očí než z očí dětí, které žijí ve spokojené rodině.. čím to je??? že by si už od malička tam moc vážily lásky maminky, kterou asi nemají tak často?? asi ano…no..omlouvám se… odbočila jsem od tématu…
Příspěvek upraven 05.03.14 v 21:43
Ježiš ženské, moji sestru také vychovávala babička a sestra je mnohem vychovanější a vždycky byla hodnější, než já (vyrůstala jsem s mámou), holka normálně zlobí.
Zakladatelko - a ona nemá mámu vůbec, nebo je tu jiný důvod, proč je u babičky? Co otec? Funguje? My se tu tím zabýváme pouze hypoteticky ale ono to taky může být úplně jinak.
@Selfi Zajímavé
ty brďo… k zamyšlení. Není nad příklad z praxe… dneska ty děcka učit, to musí být o nervy. Já šla s malou poprvé do školky a taky jsem ty děti pozorovala a dedukovala… znám jejich maminky, je to firemní školka.
Děkuji za odpovědi, věc se má takhle, že já se moc snažím, děláme spolu v rámci možnosti blbiny, pohladím jí, popusuji pomačkám, ale já nevidím u ní zadnou snahu, bít bych si jí nedovolila, i když nekdy je to na ránu, a jednou jsem jí dala na zadek jinak ani svou dceru neuhodím. mám je ráda, jsem ráda když si spolu vyhrajou, ale je tech chvil tak strašně málo
mamka vidím sama je nato slabá. přijde ze školy a říkám mami nech jí ty věci vytáhnout z aktovky, at si sama nychystá co mají za úkol, né mamka jde a vše dela, jde sní večer do koupelny tam jí okoupe, učeše, vše nachystá. ona nemá snahu cokoli sama
a přitom to vidí že jí to pěkně říkáme, je to tak těžké nebo jsem blbá
mluvím k ní slušně, když něco udělá řeknu tak tablet se schová, vten moment začne rodeo a řev, řev, řev…vemu jí do naruče a klidně jí říkám, až se uklidníš přijdi za námi, a vynesu jí do pokoje za dveře, to pak začne kopaní do dveří křičení této ja tě nesnáším, mamka si jde radči zapálit nebo křičí at je potichu, je mi za všeho smutno, hrozně smutno a nevím jak nastolit pořádek. nemám sil, už kvůli dceři se snažím nenervačit, ale to jsou takové točky, u sebe mužu říct že důsledná jsem, ale co to pomuže když me neposlouchá
když jsem jí řekla, at po sobe uklidí věci, řekla mi nejsem tvůj otrok…tak jak se mám snažit víc
@Fjodorka ono asi půjde o přístup k dítěti a o projevy náklonnosti, lásky, zájmy, výchova atd. Co my víme, jak se k ní chová babi, jak se k ní chovala máma, táta atd.
Provokace
- ta holka volá o pomoc a vůbec se jí nedivím, nemá maminku a vidí, že její sestřenka ano, to co chce každé dítě, laskavou náruč maminky, pochopení, lásku. Je zmatená a jinak to vyjádřit neumí.
@Anonymní píše:
Děkuji za odpovědi, věc se má takhle, že já se moc snažím, děláme spolu v rámci možnosti blbiny, pohladím jí, popusuji pomačkám, ale já nevidím u ní zadnou snahu, bít bych si jí nedovolila, i když nekdy je to na ránu, a jednou jsem jí dala na zadek jinak ani svou dceru neuhodím. mám je ráda, jsem ráda když si spolu vyhrajou, ale je tech chvil tak strašně málomamka vidím sama je nato slabá. přijde ze školy a říkám mami nech jí ty věci vytáhnout z aktovky, at si sama nychystá co mají za úkol, né mamka jde a vše dela, jde sní večer do koupelny tam jí okoupe, učeše, vše nachystá. ona nemá snahu cokoli sama
a přitom to vidí že jí to pěkně říkáme, je to tak těžké nebo jsem blbá
mluvím k ní slušně, když něco udělá řeknu tak tablet se schová, vten moment začne rodeo a řev, řev, řev…vemu jí do naruče a klidně jí říkám, až se uklidníš přijdi za námi, a vynesu jí do pokoje za dveře, to pak začne kopaní do dveří křičení této ja tě nesnáším, mamka si jde radči zapálit nebo křičí at je potichu, je mi za všeho smutno, hrozně smutno a nevím jak nastolit pořádek. nemám sil, už kvůli dceři se snažím nenervačit, ale to jsou takové točky, u sebe mužu říct že důsledná jsem, ale co to pomuže když me neposlouchá
když jsem jí řekla, at po sobe uklidí věci, řekla mi nejsem tvůj otrok…tak jak se mám snažit víc
tvůj přístup mi přijde fajn a kdyby malá byla s tebou, tak by to časem neslo ovoce. Takhle jedině promluvit s babi a vysvětlit jí to. Babi si asi teda myslí, že vnučka je chudinka a musí jí podstrojovat a dělat věci za ní. Ano je chudák, když nevyrůstá s mami, ale zase potřebuje nějaké vedení.
Promluva s babi?
Ona ji mamka(babička) fakt asi rozmazluje. Možná na to nemá nervy a radši některé věci udělá, než by ji „přemlouala“, ať o udělá ona (někdy to pozoruju i u sebe
). A vychovávát dceru a vnučku je veliká rozdíl… já bych fakt oslovila nějakého odborníka… promluvit si, nastínit. Ty jsi tak jako tak zaujatá a potřebujete nestanný náhled. Tady ti můžeme naspat cokoliv, ale osobní setkání je prostě osobní…
A proč s ní není její mamka-nemůže i v tom konkrétním důvodu být příčina?
Omlouvám se za chyby, jsem unavená, skoro na to nevidím a pletou se mi prsty, jdu do sprchy a spát ![]()
Neteř nemůže být ani u mě, my bydlíme uplně společně, jakože jedna domácnost. akorát mame své pokoje(ložnice)jinak vše spol. a ta výchová moje a mamky se mísí, míchá, já se snažím a mamka to delá jinač. neteř mamku ani otce nemá…mamka jí nechala a otec neznámý ![]()
@Anonymní píše:
Neteř nemůže být ani u mě, my bydlíme uplně společně, jakože jedna domácnost. akorát mame své pokoje(ložnice)jinak vše spol. a ta výchová moje a mamky se mísí, míchá, já se snažím a mamka to delá jinač. neteř mamku ani otce nemá…mamka jí nechala a otec neznámý
chudák
nemá to opravdu jednoduché. Měly byste se semknout a domluvit vy dvě, abyste byly za jedno. Podobný styl jako když máma, táta jsou za jedno nebo proti sobě - dítě pak v tom má zmatek
Tak to se opravdu musíte domluvit vy dvě dospělé… jinak to za pár let skončí tím, že se vykašle na školu, uteče z domova, chytne se party…
Osmiletou bych za dveře nedávala, to je ponižujíci. Asi by pomohl psycholog, zkuste to. Každopádně neteř trpí, bude si to nést, není u ní máma, je jí to určitě líto. Opravdu bych se to snažila vidět i z té druhé strany.
Já jsem si aktovku nevybírala - měla jsem tam třeba po týdnu plesnivou svačinu. S mamkou jsme se neustále dohadovaly o pořádku. Neuklízela jsem si, byla jsem bordelář, občas nečistila si zuby apod. Teď jsem pořádná, čistotná, mám navařeno, vystudovala jsem, zuby si čistím 2× denně.
Prostě na tom svět nestojí. Když bude vidět dobré vzory, ono se to k ní časem prosákne.
Opět je toto jen subjektivní názor, nikomu neberu názor ať holku zbije, ať je na ni tvrdá apod.
A neciti se neter treba odstrkovana? Nevim ale pochopila jsem, ze nema rodice, tomuze mit velky vliv na ni, prosteji dle meho ‚chybí‘ láska, nevim co se teda stalo, ale me by v jejim veku asi nebylo dobre kdybych nemela mamu.
a u sestrenky videla fungujici rodinu.