Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@iziwolvie píše:
Milá zakladatelko, ani nevíš, jak ti rozumím. Měla jsem v kotci 3 hafany. A můžu říct, že jakmile byli puštění po zahradě, byly to nervy. Většinou jsem chodila od okna k oknu a kontrolovala, jestli jsou stále na zahradě nebo už vzali roha. Také byli vykastrovaní. Nepomohlo nic - nové ploty, ostnatý drát dole kolem plotu, dlouhé procházky. I po dvou hodinové procházce byli schopní vzít do půl hodiny po vyvenčení kramle.V kotci to vypadalo úplně stejně jako u vás, prostě jak kdyby tam byla prasata místo psů.
Takže také byli zavření v kotci, pak venčení po zahradě pod dozorem, někdy procházka a pak zase šup do kotce. V kotci stejně většinou chrápali a zaštěkali jen, když chtěli jít ven.
![]()
A co nakonec pomohlo? Stáří. Dva mi vloni umřeli ( 12 a 14 let ), fenka mi zůstala. Letos v zimě jí bylo 15 let a už se jí nikam chodit nechce, takže je celý den puštěná na zahradě, kde většinu času prospí.
Byli to strašní průseráři a těch nervů s nimi. Ale moc mi chybí.
A abych tě uklidnila, moje kamarádka to má stejné - doma jí hafan ničil barák, venku zdrhal. Teď má kotec a na venčení po dvoře dlouhý řetěz. A spokojení jsou všichni. I ten hafan, který má svoji oblast, kde se může procházet a vyvenčí se.
Asi tak. Taky si myslím, že se zklidní věkem. Zakladatelko, já zase chápu, že toho času tolik není, já bych taky neměla čas se X hodin denně věnovat psům v případě, že už mám děti. Proto říkám, at jsi v klidu. A za mě pořád lepší u tebe, než kdybys štěňátka šoupla do útulku.
@jannina1 protože prostě nemáme na to, abysme ten náš lán obehnali plotem s kamenným soklem - to jediné nesežerou a neumí se pod tím prohrabat. Ohradu v tomto duchu taky měli, několikrát zvyšovanou, protože holt 1,7 metru přeskočí bez potíží. Pak se podhrabali. Vždy během chvilky. Fakt jako leda se od nich nehnout a řvát po nich, at nehrabou.
@Amelie30 děkuju, jsi hodná
oni tam nevypadají nešťastně, válí se tam, vyhřívají na sluníčku, okusují hračky, když přijdeme tak vrtí ocasy nastavují bříška. Do útulku je právě dát nechceme - nikde není záruka, že by skončili u někoho kdo na ně bude mít x hodin denně a bude schopen je vychovat. Dost možná by je nikdo nechtěl a uspali by je, taky by je mohli rozdělit a to si teda neumím představit, jsou spolu od narození
vím, že to má k ideálnímu stavu daleko, ale i tak bych řekla, že je to menší zlo… budeme se holt snažit aby jsme je fakt vzali každý den projít, zkusíme s nimi tu stopu a budeme doufat, že se to s věkem zlepší ![]()
Jinak teda chci všem co přispěli poděkovat, čekala jsem, že dostanu pověstný emiminovský “výprask”, ale všechny jste byli slušné a milé, Ikdyž si asi o nás myslíte svoje, a věřím, že jste chtěly pomoct a poradit. Takže děkuji.
Určitě se u vás mají dobře, jen je nedávaj do útulku. Ti moji byli právě z útulku, nikdo je nechtěl, nebýt toho, že jsem tam pracovala, jsou tam snad dodnes. Jakmile totiž lidi slyší, že utíkají, mají s tím problém a nechtějí je.
@Anonymní píše:
Jinak teda chci všem co přispěli poděkovat, čekala jsem, že dostanu pověstný emiminovský “výprask”, ale všechny jste byli slušné a milé, Ikdyž si asi o nás myslíte svoje, a věřím, že jste chtěly pomoct a poradit. Takže děkuji.
Určitě se u vás nemají zle. Co se týče sousedky, tak kotec má mít určité parametry. Pokud je ten váš splňuje, tak je všechno vcajku.
Věkem by se pak měli sklidit.
Holky, na věk bych nespoléhala. Máme feny cca kolem 15 let, jedna byla odjakživa divočanda (kříženec ovčáka a loveckého psa), dnes má slabší srdíčko a občas už vidíme, že po delší procházce i ten pohyb začíná bolet, pravděpodobně od štěněte má silnou dysplazii kyčelních kloubů, přesto jí to nikdy nebránilo v pohybu, a pustit ji dnes z vodítka v terénu, tak zdrhá a ani se neohlédne.
Ti kříženci loveckých plemen v sobě nesou silné lovecké pudy, potlačit je je hodně těžké.
Přiznám se, že my se s tím se ctí bohužel nepoprali, celých 10 let, co je u nás, prožila na 8metrovém vodítku. Na druhou stranu jsme ale dělali dlouhé procházky, o víkendech 25 km tůry (i víc, když se zadařilo), kde se mohla dostatečně vyňufat, každá dovolená je taky se psy a aktivní. S dětmi jsem je naučila chodit na vodítku u kočáru, s miminy jsem každý den nalítala nějakých 10 km, navíc prcci začali celkem brzy ťapat i sami, takže potom bez kočáru třeba do lesoparku, děcka se vrtají v krtincích, sbírají kamínky… a feny ňufají.
Teď už toho pohybu tolik nepotřebují, ale ven je (všechny
) beru skoro každý den na 2 až 3 hodinky.
Jinak teda dodávám, že bydlíme v paneláku, takže nemusím řešit útěky ze zahrady či kotce. Zase na druhou stranu musíme zajistit pravidelné venčení, takže manžel třeba se mnou ráno vstává v 5 ráno, aby stihl vyvenčit, než v 5:30 odjedu do práce. Pak už musí být doma, aby zajistil prcky.
Nevím, jaký jste měli obojekna psy, ale když koupíte kožený a zapnete ho tak, aby se Vám tam vešel jen jeden prst, tak si ho přes hlavu nepřevlíknou.
Edit, věnujte se s nimi loveckému výcviku, budou rádi.
@MáškaMarie33 jo, asi se budeš divit, ale kožený. Když se vyvlíkli z obyčejných, koupili jsme echťácké kožené, někdo nám to poradil, ale stejně zdrhli. Za těch osm let jsme toho zkusili fakt dost. ![]()
@Anonymní píše:
@MáškaMarie33 jo, asi se budeš divit, ale kožený. Když se vyvlíkli z obyčejných, koupili jsme echťácké kožené, někdo nám to poradil, ale stejně zdrhli. Za těch osm let jsme toho zkusili fakt dost.
Zvláštní…
a jaké rozměry má ten kotec?
4×3 s tím, že bouda (1×2) je mimo kotec (je tam prořízlý otvor ve tvaru vchodu do boudy) plus mají ještě zmíněný přílepek 1×1 vysypaný štěrkem zamýšlený k venčení,
@Anonymní píše:
4×3 s tím, že bouda (1×2) je mimo kotec (je tam prořízlý otvor ve tvaru vchodu do boudy) plus mají ještě zmíněný přílepek 1×1 vysypaný štěrkem zamýšlený k venčení,
Ok a zapřáhnout do koloběžky jste je nezkoušeli? Na psy “zdrhače” tohle většinou funguje, přijdou tak vyřízení, že ani z toho kotce nevylezou ![]()
@iziwolvie přesně tak to bylo vždycky i u nás - to neustálé kontrolování, jestli jsou na místě a následné běhání po vsi když ne… věk snad opravdu utíkání zmírní… jejich matka měla od 6 let bolavé klouby a tak rozvážně se šourala, nikam neutíkala. Oni mají klouby patrně po otci, ale snad se to taky zlepší…děkuji za příspěvek, je uklidňující vědět, že to někdo taky zažil.