Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky. Potřebuju poradit. Mám 11 letého syna, s kterým mám občas „trápení“. Když mu byly 3 roky, tak jsem se rozvedla. Otec si ho pak brával každý sudý víkend a pak přestal asi v jeho 6 letech. Od té doby se začaly čas od času objevovat takové příznaky, jako že si v jednom kuse odkašlával, nebo posmrkoval, nebo mrkal okem, ale nevěděl o tom, neuvědomoval si to. Vždycky to trvalo tak měsíc a pak to přešlo a po čase se to zase objevilo. Říkala jsem si, že se to časem třeba ztratí úplně, že z toho vyroste.
Jenomže minulý týden byl na 2 dny u své babičky (mojí extchýně) a druhý den ráno babička náhle zemřela. Od té doby co jsme mu to oznámili má zase tady ty svoje příznaky, ale v mnohem větší míře než kdy měl. Např. vykopává nohou, má záškuby těla, odkašlává, a NEVÍ O TOM. Poraďte mi co mám dělat. Mám zajít ráno za naší dr. aby mu napsala nějaké uklidňující léky, nebo nějaké doporučení někam, nebo to přejde samo? Už je to fakt moc. Díky za rady.
poslat na neurologii, dětskou psychiatrii - vypadá to jako tiky, ale nejsem odborník - s tím neuvědomováním si nevím, a zřejmě to rozjíždí ty stresy, rozhodně bych nedávala léky na zklidnění, ale nechala vyšetřit komplexněji
ať se to rychle vyřeší ![]()
zašla bych k obvodní, ona vás někam pošle. Dětská psychika (i ta dospělácká) by se neměla podceňovat ![]()
Mě taky napadla dětská psychiatrie. Na to potřebuju žádanku od pediatra že? Jenže nejhorší je že on je jinak úplně normální. Mluví normálně, jí normálně, všechno normální až tady na ty projevy ty jsou strašný
Ahojky!
Tak to, že potřebuje pomoc psychiatra, přeci vůbec neznamená, že není normální!!! Já si taky připadám normální a na psychiatrii jsem ležela 3 týdny. Jsou tam hospitalizováni i naprosto normální lidé, kteří prostě nají nějaký problém, který sami nedokážou řešit.
Spíš bych to viděla na dětského psychologa než na psychiatra; plus možná pro jistotu vyšetření na neurologii. Poslat by vás tam měl pediatr.
Určitě neurologie.Kamarádka také měla zdravé dítko.Po rozvodu začal tikat a později se zjistilo že má turetuv syndrom.Držím palce
Kamča.dalmatinka píše:
Určitě neurologie.Kamarádka také měla zdravé dítko.Po rozvodu začal tikat a později se zjistilo že má turetuv syndrom.Držím palce
Toho se právě bojím, viděla jsem to v televizi. Ale u nás je to vyloženě ve stresové situaci a pak to přejde. U toureta to nepřestává, tam to trvá pořád.
Anabellka píše:Kamča.dalmatinka píše:Toho se právě bojím, viděla jsem to v televizi. Ale u nás je to vyloženě ve stresové situaci a pak to přejde. U toureta to nepřestává, tam to trvá pořád.
Určitě neurologie.Kamarádka také měla zdravé dítko.Po rozvodu začal tikat a později se zjistilo že má turetuv syndrom.Držím palce
popravdě, také mě napadl, ale u toureta by si byl vědom a navíc to opravdu nemizí
ale jak to je v dětství opravdu nevím
touretteův syndrom je geneticky předurčený,mě tohle přijde, že to má tik v návaznosti na potlačený stres,takže spíš neuroza s tím se dá něco dělat, zavolala bych obvodní a probrala to s ní ať dá žádanku k dětskému psychologovi na sezení,pár sezení u nějakého dobrého psychologa, kterému se bude moc svěřit to určitě spraví ![]()
Saroya píše:Anabellka píše:popravdě, také mě napadl, ale u toureta by si byl vědom a navíc to opravdu nemizíKamča.dalmatinka píše:Toho se právě bojím, viděla jsem to v televizi. Ale u nás je to vyloženě ve stresové situaci a pak to přejde. U toureta to nepřestává, tam to trvá pořád.
Určitě neurologie.Kamarádka také měla zdravé dítko.Po rozvodu začal tikat a později se zjistilo že má turetuv syndrom.Držím palceale jak to je v dětství opravdu nevím
Ano, u Tourettova syndromu si tiky člověk uvědomuje. I dítě ví že to dělá, jen neví proč.
Zajdi za dětskou dr. a nenechej se odbýt. Některé řeknou, to je dobré, to ho přejde. Ano, může, ale proč by se měl uvnitř trípit. Myslím si, že když řekneš, že to jsi vypozorovala, že to dělá po nějakém stresu, tak ti žádanku na vyšetření dá. Podle mě by to chtělo dětského psychologa. ![]()
Ať je brzo líp.
Anonymně páč je to celkem osobní.
Zajdi k obvoďákovi a ten by ti měl vypsat žádanku na neurologii - tam by měli synovi natočit všelijaký ty eeg a co já vím jak se to všechno jmenuje a pak podle výsledků říct co dál, případně napsat něco na zklidnění. Nebo tě odeslat za psychologem či psychiatrem. Ono já mám pocit, že pokud se všechny testy na neurologii na nic neukážou tak stejně další postup je psycholog.
Měla jsem svého času problém s tiky, mrkání oka a záškuby hlavy na stranu - velmi intenzivní a silné. Prošla jsem tím co jsem popsala výše. Doteď nikdo neví co mi bylo, dostávala jsem cca co 2 měsíce injekce s botoxem(to co si píchají celebrity, aby se netvořily vrásky) upravilo se to samo až s těhotenstvím a teď se vrací pouze s velkou únavou.
Anonymní píše:
Anonymně páč je to celkem osobní.Zajdi k obvoďákovi a ten by ti měl vypsat žádanku na neurologii - tam by měli synovi natočit všelijaký ty eeg a co já vím jak se to všechno jmenuje a pak podle výsledků říct co dál, případně napsat něco na zklidnění. Nebo tě odeslat za psychologem či psychiatrem. Ono já mám pocit, že pokud se všechny testy na neurologii na nic neukážou tak stejně další postup je psycholog.
Měla jsem svého času problém s tiky, mrkání oka a záškuby hlavy na stranu - velmi intenzivní a silné. Prošla jsem tím co jsem popsala výše. Doteď nikdo neví co mi bylo, dostávala jsem cca co 2 měsíce injekce s botoxem(to co si píchají celebrity, aby se netvořily vrásky) upravilo se to samo až s těhotenstvím a teď se vrací pouze s velkou únavou.
to je zajímavý a souvislost se stresem v tom byla?
toto měl i můj syn… přesně jak píšeš, mrkání, posmrkávání, odkašlávání, záškuby rukou a zakopávání nohou. Dělali mu neurologické vyšetření, protože jsem se bála jestli nemá Touretův syndrom. Naštěstí mi to neuroložka vyvrátila. Diagnostikovali mu ale LMD a následně nás doporučila na psychoterapii, kam docházel na tzv. klidovou terapii a taky mu předepsala léky, po kterých veškeré „tiky“ postupně vymizeli, ale vždycky jen do doby, než vyrostl a přibral, pak se začali zase objevovat a museli jsme jít zvýšit dávku… léky bral cca od 5ti let do 15ti. Pak je sám chtěl zkusit vysadit jak přecházel na SŠ, tak se dohodl s dr. a pomalu je vysazovali a tiky už se zpátky neobjevili. Dnes je mu 17 pryč a je to v pořádku (ťuk ťuk na dřevo). Dr. říkala, že to někdy ustává v pubertě až doroste mozek. Takže už ho má asi dorostlý
(i když o tom někdy fakt pochybuju
)
Anabellka píše:
Ahoj holky. Potřebuju poradit. Mám 11 letého syna, s kterým mám občas „trápení“. Když mu byly 3 roky, tak jsem se rozvedla. Otec si ho pak brával každý sudý víkend a pak přestal asi v jeho 6 letech. Od té doby se začaly čas od času objevovat takové příznaky, jako že si v jednom kuse odkašlával, nebo posmrkoval, nebo mrkal okem, ale nevěděl o tom, neuvědomoval si to. Vždycky to trvalo tak měsíc a pak to přešlo a po čase se to zase objevilo. Říkala jsem si, že se to časem třeba ztratí úplně, že z toho vyroste.
Jenomže minulý týden byl na 2 dny u své babičky (mojí extchýně) a druhý den ráno babička náhle zemřela. Od té doby co jsme mu to oznámili má zase tady ty svoje příznaky, ale v mnohem větší míře než kdy měl. Např. vykopává nohou, má záškuby těla, odkašlává, a NEVÍ O TOM. Poraďte mi co mám dělat. Mám zajít ráno za naší dr. aby mu napsala nějaké uklidňující léky, nebo nějaké doporučení někam, nebo to přejde samo? Už je to fakt moc. Díky za rady.
Mína13 píše:
toto měl i můj syn… přesně jak píšeš, mrkání, posmrkávání, odkašlávání, záškuby rukou a zakopávání nohou. Dělali mu neurologické vyšetření, protože jsem se bála jestli nemá Touretův syndrom. Naštěstí mi to neuroložka vyvrátila. Diagnostikovali mu ale LMD a následně nás doporučila na psychoterapii, kam docházel na tzv. klidovou terapii a taky mu předepsala léky, po kterých veškeré „tiky“ postupně vymizeli, ale vždycky jen do doby, než vyrostl a přibral, pak se začali zase objevovat a museli jsme jít zvýšit dávku… léky bral cca od 5ti let do 15ti. Pak je sám chtěl zkusit vysadit jak přecházel na SŠ, tak se dohodl s dr. a pomalu je vysazovali a tiky už se zpátky neobjevili. Dnes je mu 17 pryč a je to v pořádku (ťuk ťuk na dřevo). Dr. říkala, že to někdy ustává v pubertě až doroste mozek. Takže už ho má asi dorostlý![]()
![]()
(i když o tom někdy fakt pochybuju
![]()
![]()
)
Anabellka píše:
Ahoj holky. Potřebuju poradit. Mám 11 letého syna, s kterým mám občas „trápení“. Když mu byly 3 roky, tak jsem se rozvedla. Otec si ho pak brával každý sudý víkend a pak přestal asi v jeho 6 letech. Od té doby se začaly čas od času objevovat takové příznaky, jako že si v jednom kuse odkašlával, nebo posmrkoval, nebo mrkal okem, ale nevěděl o tom, neuvědomoval si to. Vždycky to trvalo tak měsíc a pak to přešlo a po čase se to zase objevilo. Říkala jsem si, že se to časem třeba ztratí úplně, že z toho vyroste.
Jenomže minulý týden byl na 2 dny u své babičky (mojí extchýně) a druhý den ráno babička náhle zemřela. Od té doby co jsme mu to oznámili má zase tady ty svoje příznaky, ale v mnohem větší míře než kdy měl. Např. vykopává nohou, má záškuby těla, odkašlává, a NEVÍ O TOM. Poraďte mi co mám dělat. Mám zajít ráno za naší dr. aby mu napsala nějaké uklidňující léky, nebo nějaké doporučení někam, nebo to přejde samo? Už je to fakt moc. Díky za rady.
to je supeer že jste to přestáli ![]()