Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, chtěla bych požádat o radu a o povzbuzení. Je mi 18 let, 164 cm a 50 kg. Před několika týdny jsme se dozvěděli, že nám neprodlouží nájemní smlouvu, kterou máme vždy jen na rok. Najednou jsem pod velikým tlakem a stresem, stejně jako zbytek rodiny. Moje máma se první den zhroutila, sestra to taky nese těžce, táta se snaží to na sobě nedat znat, i kdyz taky kolikrat rika, ze jsme bezdomovci, ze lide v nasi situaci tohle resi sebevrazdou apod. Já se snažím být pro všechny silná a povzbuzovat. O sedm let starsi sestra říká, že ať se stane cokoli, mě se to dotkne nejmíň, že jsem nejmladší, takže nove bydleni se bude řešit podle mé školy. A pak začne mluvit o sobě, jak to bude mít složité apod. To mi od ní přijde sobecké, možná, že má pravdu, ale já se nehroutim jen kvůli nim, aby ke mně mohli přijít a odešli s tím, že všechno bude v pořádku. I když mě tuhle jistotu a pocit bezpečí nikdo nedává a neříká. Nejsem v pohodě, mám také strach, navíc jsem před několika měsíci bojovala s pocitem, že jsem tlustá, málo jsem jedla, pořád jsem cvičila a nikdo o tom nevěděl, a teď mám pocit, že pod tlakem a stresem, který teď prožíváme, se mi to vrací. Celý život žijeme v nájmu, ještě pred mým narozením a když jsem byla hodně malá se rodiče s mou sestrou stěhovali velmi často. Nakonec jsme žili v jednom malinké bytu, a posledních 5 let, žijeme v nájmu, který je vždy jen na rok a to je vždycky veliký stres. Mám strach, myslela jsem, že to zvládnu, ale teď v ničem nevidím smysl, nemám vubec v ničem jistotu, která je v dospívání tak důležitá! Prosím, máte radu, jak to teď zvládnout a přitom být oporou pro mou rodinu?
@Sáralucie Holčičko, je mi moc líto, co prožíváš. Měla by ses svěřit rodičům, ty nejsi ta, kdo má celou rodinu podržet. Možná se o to tak snažíš, že rodiče ani nenapadne, jak jsi uvnitř utrápená.
Přeju ti moc, aby se vaše problémy brzy vyřešily!
Lidi často ve stresu říkají věci, které nemysli tak úplně vážně.
Hlavně si uvědom, že nejsi zodpovědná za jejich pocity a ty neneses břímě rodiny.
K tvoji sestře - pokud počítám, tak má 25. V tu dobu už mnoho lidí bydlí samo, takže pokud se jí něco nelíbí, už by měla být schopna se zajistit sama.
Je na tvých rodičích sehnat bydlení, můžeš jim samozřejmě pomoc v hledání, ale hlavní zodpovědnost mají oni.
Pokud jsi měla psychicky problém, tak ve stresu je velká šance, že k němu budeš inklinovat. Každému pomáhá něco jiného. Pochopila jsem, že jsi se z toho nějakým způsobem dostala. Možná by ti pomohlo si každý den v klidu sednout a uvědomovat si svoji sílu, kterou jsi měla na zdolání problémů a tímto si ji denně připomínat. Prostě si najít něco o co se v sobě můžeš opřít. Ne nadarmo chodí třeba vyléčení alkoholici na posilovací léčbu.
Držím ti pěsti. Taky jsem prožívala v tomto období prožívala nelehké věci, ale vždy to nějak dopadlo.
Pamatuj, že strach má velké oči.
Drž se 🌹
Je super promluvit si s psychologem nebo alespoň se někomu svěřit, je moc důležité mluvit aby to nedopadlo špatně