Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítelkyně kamaráda je bordelářka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.12.12 15:33
Rada pro kamaráda
Ahoj holky,
mám dotaz na který se mě ptal muj kamarád. Má přítelkyni, 1,5 starého kluka a byt 2+kk. Přijel se mě dneska zeptat jestli bych mu nemohla poradit jak na jeho přítelkyni že už mu dochází trpělivost. Jde prý o to že je děsná bordelářka. Schovává prý věci které nepotřebuje - co kdyby náhodou byli potreba, nedávno si k nám na půdu dali spoustu věcí tak doufal jak budou mít vic prostoru na věci co neměli kam uložit a ona je stačila zaplni dalšími blbostmi že ji pry už zas skříně nejdou ani dozavřít. Stůl prý plný cajků a prýzdých krabiček že tam neni co dát, a spoustu jiného. Nevěděla jsem co mu mám na to říct, jen to že tohle je v člověku a že se to špatně mění. Ano - pokoušel se jí to říct, jenže ona pry hned začne štěkat a vyhazuje ho z bytu a hádá se s ním. Nechápe že děla něco špatně a nechce si to přiznat. Chtěji předělavat byt kdy budou z ložnice dělat malému pokoj a oni budou v obyváku, tak jsem mu řekla že při te přiležitosti at SPOLU probíraj každou věc a pokud ji nepozívaj at to prostě vyhodi a je. Je nějaká rada jak to dotyčné zdělit když si sama nepřipouští že je bordelářka?? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.12.12 15:39
Tak je bordelarka nebo hromadi veci? Pokud hromadi, tak vymezit treba skrin, kam si to muze davat a vic ani tuk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 15:42
Kde mají nejvíc volného místa? Na stropě. Tak ať si ty věci, co odtáhli k vám na půdu, přitlučou nastřelovacíma hřebíkama do stropu… 
(Néé, fakt mu tu situaci nezávidím…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 15:46
Ja se obavam, ze neni bordelarka ale „schranitelka veci na horsi casy a co kdyby..“.A to je nemoc za kterou ona nemuze. Takze asi doporucit si pokecat s doktorem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 15:50
@darkblack píše:
Je nějaká rada jak to dotyčné zdělit když si sama nepřipouští že je bordelářka??
Ale ona není bordelářka!
Pokud se nemýlím, tak extrémní hromadění věcí patří mezi obsedantně kompulzivní poruchy - takže otázka by spíš měla znít „jak jí pomoci se toho zbavit?“
V první řadě bude potřeba ji přimět k tomu, aby si přiznala, že má problém. Že to už není normální, že je sice v pořádku nevyhazovat věci bez rozmyslu, ale že co je moc, je příliš. Tzn. dát přečíst nějaké články, popovídat si o tom v klidu, na neutrální půdě, požádat nezávislou osobu, které paní důvěřuje a kterou respektuje, aby s ní na to téma dala řeč, apod.
Druhý krok se nejspíš neobejde bez porady s psychologem - stejně jako na žádnou jinou podobnou poruchu rozhodně nezaberou „dobré rady“ typu „to je blbost, co děláš“, „k ničemu to nepotřebuješ“ nebo „rozejdu se s Tebou, když toho nenecháš“.
Ale tyhle dva kroky musejí přijít v tomto pořadí, ne obráceně - jak se o to v podobných případech bohužel spousta lidí snaží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 15:52
Bohužel toto je nemoc, takže nějaké řvaní na ní a domluvy nepomohou..Takže nejlépe psycholog ten jí nasměruje dále..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 16:22
Na tu diskuzi jsem koukala před chvílí a název byl jinak, mám obavy, že zasáhl admin a ne zcela správně 
Mě to taky několikrát udělali a nechápu proč, názvy diskuzí jsem měla jasné a stručné.
Jinak k problému, toto měl i můj děda. Když umřel, musela babička do domova a jak se uklízelo, nestačily jsme se divit, co kde za ty roky poschoval a nahromadil. Samé „výhodné“ koupě. On byl starý a nikam k psychologovi by nešel, ale ta o které je řeč tady, by opravdu asi měla navštívit odborníka. Když budou věci probírat, bude mít na každou „vysvětlení“ proč ji potřebuje.
Pozoruju to někdy i u sebe 
, ale asi se mi to jen zdá, ve vyhazování věcí jsem občas mistr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 16:23
Záleží kolik toho schraňuje a jak moc je na to citlivá. Tohle dělal můj děda, „tchán“, můj chlap. Vždycky si to nanosí do sklepa a já mu to do roka vyhodím, nic neřeknu.
Někdo vymývá sáčky, platové kelímky a další…
Pokud se to týká všeho a nechce nic vyhodit, bude to už problém 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 16:28
Můj přítel je to samý - a jediným řešením u nás zůstalo to, že když není doma, tak mu prostě to, co uznám já, že je fakt k ničemu, vyhodím…
občas je sice den dva dusno, ale to přežiju - hlavně že tu můžu dýchat. Jinak máme velké sklepy, takže spoustu bordelu má tam, na to už jsem celkem rezignovala, hlavně že mi to nestraší v baráku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 16:36
To, že dotyčná „dělá něco špatně a nechce si to přiznat“ je názor, který má někdo s jiným postojem k věcem. Jiný neznamená nezbytně správný. Ano, jsou lidé, co mají věcí jen málo a stačí jim to a jsou jiní, kteří jich mají víc. Někdo si rád povystaví „lapače prachu“, někdo si schovává na horší časy starší funkční žehličku, přestože už má novou. To skutečně rovnou neznamená, že dotyčný má psychický problém. Navíc spousta lidí si podobné návyky nese z rodiny, protože za minulého režimu bylo schovávání kde čeho logickou reakcí na to, že se ledacos nedalo sehnat - můj tchán dodneška schovává každou blbost, která by se jednou mohla hodit - a čas od času něco z toho vytáhne a někde to použije. Nemám dojem, že by měl psychickou poruchu - prostě je na to odmalička zvyklej…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 16:56
@Elke píše:
To, že dotyčná „dělá něco špatně a nechce si to přiznat“ je názor, který má někdo s jiným postojem k věcem. Jiný neznamená nezbytně správný. Ano, jsou lidé, co mají věcí jen málo a stačí jim to a jsou jiní, kteří jich mají víc. Někdo si rád povystaví „lapače prachu“, někdo si schovává na horší časy starší funkční žehličku, přestože už má novou. To skutečně rovnou neznamená, že dotyčný má psychický problém. Navíc spousta lidí si podobné návyky nese z rodiny, protože za minulého režimu bylo schovávání kde čeho logickou reakcí na to, že se ledacos nedalo sehnat - můj tchán dodneška schovává každou blbost, která by se jednou mohla hodit - a čas od času něco z toho vytáhne a někde to použije. Nemám dojem, že by měl psychickou poruchu - prostě je na to odmalička zvyklej…
Jenomže tyhle věci je potřeba rozlišovat. Jedna věc je, když to dělají staří lidé - lidé, kteří zažili válku nebo jiný extrémní nedostatek, lidé, kteří byli zvyklí, že museli vyžít z ničeho. Takoví lidé opravdu nemají psychickou poruchu, ti jsou tak prostě jenom celý život zvyklí, naučení.
Ale „hromadění věcí“ skutečně mezi psychické poruchy patří - a může se vyvinout i u lidí, kteří nic podobného neprožili, kteří žili a žijí v dostatku. Takoví lidé si tímto hromaděním věcí nedělají „zásoby“, jako ti staří. Oni si tím kompenzují nějaký problém - stejně jako se někdo v krizi uchyluje k jídlu, k extrémnímu nakupování, k neustálému uklízení… oni si hledají útočiště a jistotu v hromadění věcí.
Pokud si někdo schovává na horší časy „starší žehličku“, v pohodě - ale tito lidé si neschovávají jednu žehličku - schovávají si skutečně nepotřebné věci, ale co především, schovávají si jich nepřiměřená kvanta. Čímž samozřejmě omezují své okolí, hodně špatně se s nimi žije - a oni si přesto nechtějí ani připustit, že dělají něco divného, natož aby byli ochotni to řešit. A taková situace už se bez psychologa zvládne velmi těžko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 17:07
Já určitě nepopírám, že taková porucha existuje, jen se vymezuji proti tomu, že ji má každý, kdo si toho prostě pořizuje a schovává víc.
První věc je, že spousta z nás v podobném modelu vyrostla, i když se poměry změnily už před 20 lety - logicky víme, že si můžeme v každém krámě koupit plastové dózy na jídlo, ale stejně si na to někteří i teď schovají pixlu od ramy.
A druhá je ta, že někteří lidé prostě mají rádi věcí spíš více, než méně - a to, že druhému přijdou nepotřebné neznamená, že to tak opravdu je. K některým věcem lze mít citový vztah (a klidně jich může být víc), jiné se třeba časem skutečně znovu použijí.
Kde je ta hranice, kdy už by to měla být nemoc? Když si člověk schová suvenýry z dovolené před deseti lety? Nebo až když je mezi těmi suvenýry z obchodu i lístek na trajekt a 3 mušle? Když má v kuchyni mezi spoustou speciálních pomůcek nočkovač, který používá 1× za 3 roky (můj případ )?
Prostě každý z nás má k věcem jiný vztah, někdo se jich zbavuje snadno a někdo zase ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 17:15
@Elke píše:
Já určitě nepopírám, že taková porucha existuje, jen se vymezuji proti tomu, že ji má každý, kdo si toho prostě pořizuje a schovává víc.První věc je, že spousta z nás v podobném modelu vyrostla, i když se poměry změnily už před 20 lety - logicky víme, že si můžeme v každém krámě koupit plastové dózy na jídlo, ale stejně si na to někteří i teď schovají pixlu od ramy.
A druhá je ta, že někteří lidé prostě mají rádi věcí spíš více, než méně - a to, že druhému přijdou nepotřebné neznamená, že to tak opravdu je. K některým věcem lze mít citový vztah (a klidně jich může být víc), jiné se třeba časem skutečně znovu použijí.
Kde je ta hranice, kdy už by to měla být nemoc? Když si člověk schová suvenýry z dovolené před deseti lety? Nebo až když je mezi těmi suvenýry z obchodu i lístek na trajekt a 3 mušle? Když má v kuchyni mezi spoustou speciálních pomůcek nočkovač, který používá 1× za 3 roky (můj případ
Prostě každý z nás má k věcem jiný vztah, někdo se jich zbavuje snadno a někdo zase ne.
Tady nejde o jednu schovanou pixlu od ramy nebo nepoužívaný nočkovač (takových heblat, které nepoužívám mám doma taky spousta - do linky se těch přístrojů vleze ). Lidi s touto poruchou ale schovávají takové věci, které už použít nejdou a jsou srovnatelné se se smetím z odpadkového koše. Například mají doma komínky z mastných krabic od pizzy, přes hory letáků nejde vidět botník, na stole není místo na psaní, protože je tam 50 kelímků od jogurtů, 70 prázdných pet lahví, v lince zase nenajdeš hrnce, protože je přes 200 igelitových sáčků a 40 igelitových tašek nevidíš. V lepších případech tedy najdeš alespoň tu linku. Manželka zakladatelčiného kamaráda na tom ještě podle mě není tak špatně, ale takhle to podle mého začíná.
Podívej se např. na nějaký díl „Máte doma uklizeno?“ Např. tady http://www.youtube.com/watch?… takto to končí, když nad tím lidi přestanou mít kontrolu - čili nikdo je „nekrotí“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.12 17:19
Jasně, šlo mi přesně o to, že takhle to podle popisu u té slečny skutečně nevypadá - a může to navždycky zůstat tak, jak to je. To, že má někdo hodně věcí a nerad je vyhazuje neznamená, že je to začátek patologického stavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
