Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj. A mluvil o tom se svým doktorem - psychiatrem? Agresivitu a změnu osobnosti často způsobují chybně indikované AD (měl je pseudotáta a mamka si taky užila své
)
@puntice píše:
Ahoj. A mluvil o tom se svým doktorem - psychiatrem? Agresivitu a změnu osobnosti často způsobují chybně indikované AD (měl je pseudotáta a mamka si taky užila své)
Ano, s doktorem o tom mluvil, ale mám dojem, že tomu lékaři na tom asi moc nezáleží, protože mu léky nezměnil
.Možná by pomohlo změnit psychiatra, ale to nevím, jak udělat, protože manžel je na tohoto lékaře nějak fixovaný
. Je to hrůza, fakt už jsem z toho zralá na blázinec, bez nadsázky.
Myslím, že tohle je přesně jeden z případů který potvrzuje, jak důležitá je spolupráce rodiny s psychiatrem či psychologem. Dovedu si představit, že manžel to tak vůbec vnímat nemusí, možná jen občas, jak je psáno - ve světlých chvilkách. Spojila bych se s lékařem a situaci s ním probrala. Manžel může při terapiích podávat úplně jiné informace a je na místě, aby lékař měl více informací. Přeji hodně sil! ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, po pravdě nevím, jak celou situaci popsat a právě teď na tom nejsem úplně psychicky nejlépe. No, zkrátím to, s manželem jsme 7 let, velmi hodný člověk, spolehlivý, dobře si rozumíme, máme hodně společného. Tedy, spíše mám pocit, že se tohle všechno ztrácí. Tedy, ve zkratce, před nějakou dobou došlo u manžela v rodině k tragédii, manžel to psychicky neustál a zhroutil se, začal navštěvovat psychologa, později psychiatra, v současné době bere asi dvoje antidepresiva a jeho osobnost se mění, jakoby rozpadá, je to hrůza, vůbec ho nepoznávám. Začíná být agresivní, nadává mi (dost sprostě), v noci nespí, tvrdí věci, které se třeba nikdy nestaly (jakoby by měl bludy), pak mě za ně třeba obviňuje. Neposlouchá mě, jakákoliv debata vyjde naprazdno. Jsem z toho úplně na dně, je to cizí člověk. Dnes měl světlou chvilku a řekl mi, že ví, že je blázen a že se chce rozvést
![]()
. Nemáte někdo, prosím, podobnou zkušenost s takovou změnou osobnosti? Já ho nechci ztratit. Vím, jak nám bylo roky fajn a pak se to všechno zvrtlo
.
ahoj asi bych zašla za doktorem, ke kterému chodí a zeptala se ho na to, čím to je, není to třeba těma práškama?
Ahoj,
antidepresiva jsou hrozné svinstvo.
Asi bych také zašla za jeho psychiatrem a všechno mu řekla. On by ti měl poradit: „Jak na manžela“. Možná ti poradí nějakou fintu ![]()
Sama to stejně nevyřešíš, akorát se budeš trápit
Což si promluvit s jeho psychiatrem a psychologem, pokud to bude jen trošku možné…možná by to nebylo od věci či pokud by muž souhlasil, tak aj nějaké společné sezení.
těžko radit - můj otec bral také antidepresiva atd,,, a byl to opravdu mazec, k tomu ještě nějaká ta porucha osobnosti. měli jsme doma vlastně všichni peklo…a tím myslím doslova a dopísmene; a agrasivita též, stupňovala se - toho bych se bála; zažila jsem jako dítě utíkání z domu oknem v pyžamu, bačkorech do mínus 15ti stupňů a hledání sousedů, kteří by byli ochotni mě ukrýt a nebáli se, že po nich taky půjde s nožem či sekerou. máti jej mezitím „bavila“, abych měla šanci utéct; pak utíkala též…atd…atd…to by bylo na dlouho
zkus opravdu navšívit jeho doktory a říct jim své obavy (agresivita, bludy). třeba by jen stačily jiné prášky. je možné, že manžel jim to ani nepřizná. můj otec u doktorů vypadal „vyrovnaně“ a pak takhle řádil a nevěděl o tom. a doktoři pak řekli, že jsme jej jistě vyprovokovali a po jednom dni jej pustili domů…
Mám stejnou zkušenost, ale ne s manželem, ale s někým jiným z rodiny. Pomohlo až to, že byl vše konzultovat s jiným lékařem na psychiatrické klinice. Pak hospitalizace a postupné vysazování léků. To co píšeš, to dělaly ty léky - úplná změna osobnosti - přesný opak. Brečela jsem, jak se chová. Te´d už je všechno ok.
@jruz píše:
Což si promluvit s jeho psychiatrem a psychologem, pokud to bude jen trošku možné…možná by to nebylo od věci či pokud by muž souhlasil, tak aj nějaké společné sezení.těžko radit - můj otec bral také antidepresiva atd,,, a byl to opravdu mazec, k tomu ještě nějaká ta porucha osobnosti. měli jsme doma vlastně všichni peklo…a tím myslím doslova a dopísmene; a agrasivita též, stupňovala se - toho bych se bála; zažila jsem jako dítě utíkání z domu oknem v pyžamu, bačkorech do mínus 15ti stupňů a hledání sousedů, kteří by byli ochotni mě ukrýt a nebáli se, že po nich taky půjde s nožem či sekerou. máti jej mezitím „bavila“, abych měla šanci utéct; pak utíkala též…atd…atd…to by bylo na dlouho
zkus opravdu navšívit jeho doktory a říct jim své obavy (agresivita, bludy). třeba by jen stačily jiné prášky. je možné, že manžel jim to ani nepřizná. můj otec u doktorů vypadal „vyrovnaně“ a pak takhle řádil a nevěděl o tom. a doktoři pak řekli, že jsme jej jistě vyprovokovali a po jednom dni jej pustili domů…
To je přesné, myslím, že zkusím nejdříve vystihnout dobrou chvíli (těch má ještě poměrně dost, jak říkám postupně se to zhoršuje) a navrhnout jiného lékaře. Pokud na to nepřistoupí, promluvím si s tím současným. Ano, u svého doktora vypadá „vyrovnaně“ a doma je pak peklo.
@Anonymní píše:
To je přesné, myslím, že zkusím nejdříve vystihnout dobrou chvíli (těch má ještě poměrně dost, jak říkám postupně se to zhoršuje) a navrhnout jiného lékaře. Pokud na to nepřistoupí, promluvím si s tím současným. Ano, u svého doktora vypadá „vyrovnaně“ a doma je pak peklo.
No to je přesně ono, fakt bych tipla špatné prášky. Pseudotáta měl pak blezkové výkyvy nálad (mazlili se a nejdnou ji začal škrtit apod.), není to sranda, porada s lékakařem je 100% na místě
Navštiv jeho lékař a vše mu popiš. Pokud to nebude chtít řešit, najdi manželovi jiného lékaře.
@Anonymní píše:
To je přesné, myslím, že zkusím nejdříve vystihnout dobrou chvíli (těch má ještě poměrně dost, jak říkám postupně se to zhoršuje) a navrhnout jiného lékaře. Pokud na to nepřistoupí, promluvím si s tím současným. Ano, u svého doktora vypadá „vyrovnaně“ a doma je pak peklo.
jestliže vypadá vyrovnaně u svého doktora, bude vypadat vyrovnaně i u ostatních - je třeba to říct jeho doktorovi a pokud ten nebude reagovat, tak vyhledat jiného. máš-li možnost nějak nenápadně nahrát reakce na mobil, kameru, učiň tak a přehraj dr. ten by měl být natolik velký profík, aby muži o tom neřekl a začal ihned jednat…
držím palce, vím jak ti je…
Co zkusit přírodní cestu Bachovy esence, paní, která se tím zabývá je skoro jako psychiatr, velmi milá, úžasná paní, mě moc pomohla…ať vyhodí chemii a zkusí Bachovy esence…
@madrianova píše:
Co zkusit přírodní cestu Bachovy esence, paní, která se tím zabývá je skoro jako psychiatr, velmi milá, úžasná paní, mě moc pomohla…ať vyhodí chemii a zkusí Bachovy esence…
No já nevím, mně to příjde jako hodně vážný stav na přírodní léčbu…
, určitě bych to řešila s lékařem, případně urychleně vyhledala jiného…
Ahoj, po pravdě nevím, jak celou situaci popsat a právě teď na tom nejsem úplně psychicky nejlépe. No, zkrátím to, s manželem jsme 7 let, velmi hodný člověk, spolehlivý, dobře si rozumíme, máme hodně společného. Tedy, spíše mám pocit, že se tohle všechno ztrácí. Tedy, ve zkratce, před nějakou dobou došlo u manžela v rodině k tragédii, manžel to psychicky neustál a zhroutil se, začal navštěvovat psychologa, později psychiatra, v současné době bere asi dvoje antidepresiva a jeho osobnost se mění, jakoby rozpadá, je to hrůza, vůbec ho nepoznávám. Začíná být agresivní, nadává mi (dost sprostě), v noci nespí, tvrdí věci, které se třeba nikdy nestaly (jakoby by měl bludy
), pak mě za ně třeba obviňuje. Neposlouchá mě, jakákoliv debata vyjde naprazdno. Jsem z toho úplně na dně, je to cizí člověk. Dnes měl světlou chvilku a řekl mi, že ví, že je blázen a že se chce rozvést
. Nemáte někdo, prosím, podobnou zkušenost s takovou změnou osobnosti? Já ho nechci ztratit. Vím, jak nám bylo roky fajn a pak se to všechno zvrtlo
.