Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rezignovala jsem na lásku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.7.17 20:56
Ty uz si diskuzi zakladala. Tvuj manzel je ten co lovi holky pod 18 i 15 let?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.7.17 21:00
Ach jo…
musíš být báječná máma, když tohle všechno zvládáš s takovým klidem, který na mě z tvého psaní působí.
Taky nyní řeším takovou manželskou krizi a je to těžký, kord když jsou ve hře děti. 
- Citovat
- Upravit
18.7.17 21:02
Víš co? Obetujes roky svého života a nikdo, nikdo ti za to nepodekuje. A nikdo tě za to nebude obdivovat. Budeš se po x letech tlouct do hlavy. Co si z takového vztahu odnesou děti, těžko říct. Co jim chceš vysvětlovat, aby na to byly větší? Že je jejich otec obsournicky prase? To snad ne… A že jdou lidí od sebe, když se přestanou mít rádi, aby se nehadali, to chápe i můj čtyřletý syn.
Není potřeba se hned vrhat do vztahu a bezhlavě se zamilovávat. Ale je fajn mít čistý stůl a nenechat ze sebe dělat krávu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.7.17 21:02
@Anonymní píše:
Ach jo…
musíš být báječná máma, když tohle všechno zvládáš s takovým klidem, který na mě z tvého psaní působí.
Taky nyní řeším takovou manželskou krizi a je to těžký, kord když jsou ve hře děti.
Je to neuvěřitelně těžké… je to sebezapření, leckdy sebetrýznění.. 
Nemám ani páru, kde jsem na tohle přišla, ale asi s dcerou kočárkem nachodím kilometry lesem a jen čichám vůni lesa a říkám si, proč se jako trápit něčím co nezměním? Člověka nezměním…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.17 21:04
@Helileli píše:
Víš co? Obetujes roky svého života a nikdo, nikdo ti za to nepodekuje. A nikdo tě za to nebude obdivovat. Budeš se po x letech tlouct do hlavy. Co si z takového vztahu odnesou děti, těžko říct. Co jim chceš vysvětlovat, aby na to byly větší? Že je jejich otec obsournicky prase? To snad ne… A že jdou lidí od sebe, když se přestanou mít rádi, aby se nehadali, to chápe i můj čtyřletý syn.Není potřeba se hned vrhat do vztahu a bezhlavě se zamilovávat. Ale je fajn mít čistý stůl a nenechat ze sebe dělat krávu.
Máš pravdu, ale já to nevidím tak, že ze sebe dělám krávu. Dělala bych, kdybych toho člověka milovala, obletovala, srdcem žila pro něj.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.17 21:07
@Anonymní píše:
Je to neuvěřitelně těžké… je to sebezapření, leckdy sebetrýznění..
Nemám ani páru, kde jsem na tohle přišla, ale asi s dcerou kočárkem nachodím kilometry lesem a jen čichám vůni lesa a říkám si, proč se jako trápit něčím co nezměním? Člověka nezměním…
To je pravda, že nezměníš druhého, který ani nechce
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.17 21:38
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím ráda bych psala anonymně, možná po přečtení pochopíte.
Kdyby si to přečetl můj muž, určitě by poznal, že píši já
Tak nějak mi uslo mimčo a já zas přemýšlím… jako pokaždé, když mám chvilku klidu a mám náladu si napsat s někým, kdo to možná vidí podobně, nebo i jinak
Jsem máma od dvou dětí, manžel pracuje přes týden pryč, doma je na víkendy, příští měsíc ale chce do jiné práce a tudíž by byl opět doma s námi a klasicky pracoval 8h denně
Leckdo by si řekl normální rodinka, s penězi problém nemají, veřejně se také nehádají, špínu na sebe „nekydají“, docela i pohodička.. ale za oponou.??
Kdo vidí do rodin za zavřené vchodové dveře??
Jsme spolu skoro 10let a manžel žádné problémy v manželství nevidí, samozřejmě
Já jsem ve fázi, kdy jsem úplně rezignovala, rezignovala na lásku, na manželství, na důvěru?Co je to za dnešní dobu? Že jedním kliknutím se můžeme dívat na porno? Plný internet, facebook, seznamky nahatých těl, vulgarních roztahovaček nohou bez nějaké sebeúcty?
Jsem z 21.století, vypadám jako normální moderní ženská, nebojte se, ale v hlavě to mám nějaké obrácené, nějaké jiné asi, než moderní lidé.
Přijdou jen mě všichni podvodníci, nevěrníci, lháři?
Proč se sakra někdo žení/vdává, když potom co nevidět podvádí, lže?? Z jakého důvodu?Říkám si, moje manželství je sakra taky v kopru, sedím konečně po celém dni na gauči u filmu a dívám se, jak si můj manžel vesele vypisuje na FB.. nedávno jsem náááhodou zkusila v 1h ráno otevřít FB při krmení dcery a co nevidím…můj manžel byl na messengeru na telefonování obsazený, jelikož měl jiný hovor…
Celé je to tak komické… Jakou dobu se snažím z něj vypáčit proč tedy nejdeme od sebe, když má nutkání si volat s ženskýma? (píši narovinu o ženských, jelikož to trvá již dlouho, tyhle jeho aférky).
V realitě? Vzorný manžel, výborný táta… virtuální svět?? Po zprávičkách je nadržený prase co obepisuje všechen možnej materiál…Takový ten stav, kdy on se pokaždé dozví, že jsem to zjistila, doma seká latinu, a cca měsíc a je zpět..
Jsem ve fázi, kdy jsem si uvědomila, že já nemám právo vzít dětem domov, tátu, rodinu.
Aby jsme si děti přehazovali, víkendy, Vánoce?? To pro své děti nechci.
Já jsem se rozhodla s tím člověkem mít děti, vzít si ho za manžela, s tímto člověkem finančně fungujeme, děti mají krásný pokojíček, výlety, zájmy, pěkné oblečení, atd. tak proč jim to vše vzít kvůli svému štěstí??Jsem si stoprocentně jistá, že s ním nezůstanu, moje budoucnost není vedle někoho, jako je on, mám jiné zájmy, jiné plány do života, jiné sny (i třicítky mají sny)
Rozhodla jsem se, že ted není důležité mé štěstí, abych jako patnáctka prožívala „novou“ lásku, abych se chovala střeštěně, poblázněně, ted je důležité udělat dětem dětství, zázemí, domov a nechat jim mámu s tátou.
Určitě tu nebudu pochopena, vím to, ale musela jsem se někde svěřit, kamarádka mi říká, že jsem blázen
Snažte se mě neodsoudit prosím…
Klobouk dolů. Smekam. Musím mít neuvěřitelnou sílu, když dokážeš i přes to všechno v podstatě pozitivně myslet. Já se v tom topim jak blbec už rok a půl a pořád ne a ne nabrat sílu. Za mě teda žena s velkým Že a matka s velkým M.
Kéž by se ta síla dala rozdávat.
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
18.7.17 22:20
@Anonymní píše:
Máš pravdu, ale já to nevidím tak, že ze sebe dělám krávu. Dělala bych, kdybych toho člověka milovala, obletovala, srdcem žila pro něj.
A tak bude kapat kapka po kapce, on se ti bude vzdalovat dál a dál, nebude tě přitahovat, pak si začne stěžovat, že to musí dělat, protože nejsi na něj dostatečně vlídná. A třeba tě opustí on, protože s tebou nic nebylo. A vůbec si neuvědomí, že to začalo jeho virtuálními flirtíky. Ještě nedospěl a hraje si, chudák…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.17 22:23
@Kobliha51 píše:
A tak bude kapat kapka po kapce, on se ti bude vzdalovat dál a dál, nebude tě přitahovat, pak si začne stěžovat, že to musí dělat, protože nejsi na něj dostatečně vlídná. A třeba tě opustí on, protože s tebou nic nebylo. A vůbec si neuvědomí, že to začalo jeho virtuálními flirtíky. Ještě nedospěl a hraje si, chudák…
Ano, i tu variantu si připouštím. Ale víš co je zvláštní? Že mě by to ulehčilo. On by udělal to rozhodnutí za mě. Vím, jsem si stoprocentně jistá, že jsem pro záchranu, snahu o manželství a o fér vztah udělala vše co bylo v mých silách.
Pokud si on zvolí, že od nás odejde, bude to jen a jen jeho volba.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.7.17 22:31
Jiny anonym.Taky rezignuju uz.Mame synka 3,5leteho tak se snazin zit v tom pochybnem vztahu. Pritel mi vycte prvni posledni, pak se zas omlouva, pak zase si stezuje na me. Pritom sam se rodine nevenuje, prednist ma hospoda, jeho kamosi. Vlastne zijem vedle sebe.Ale neumim tento vztah ukoncit, jelikoz mame syna. Rikam si tez, mozna az bude vetsi, tak tu frasku ukoncim. Jenze nevim jak dlouho takto dokazu zit-bez lasky, bez uznani, bez vsech hodnot, ktere ve zdravem vztahu jsou.Je to tezke.
- Citovat
- Upravit
19.7.17 07:55
Má to smysl na něco čekat? Vždyť pořád se vyskytne něco, proč bys nemohla odejít. Pokud se manžel nezmění, tak veškeré čekání je k ničemu. Jestli je naděje, tak bych čekal, ale jestli není, tak není důvod ztrácet čas. Vždyť čas je skoro to nejcennější, co v životě můžeme dát. Každý jej máme omezený a nevíme, jak dlouhý. Pak si třeba budeš říkat, proč jsem ztratila tolik let, měla jsem to udělat už dávno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, prosím ráda bych psala anonymně, možná po přečtení pochopíte.
Kdyby si to přečetl můj muž, určitě by poznal, že píši já
Tak nějak mi uslo mimčo a já zas přemýšlím… jako pokaždé, když mám chvilku klidu a mám náladu si napsat s někým, kdo to možná vidí podobně, nebo i jinak
Jsem máma od dvou dětí, manžel pracuje přes týden pryč, doma je na víkendy, příští měsíc ale chce do jiné práce a tudíž by byl opět doma s námi a klasicky pracoval 8h denně
Leckdo by si řekl normální rodinka, s penězi problém nemají, veřejně se také nehádají, špínu na sebe „nekydají“, docela i pohodička.. ale za oponou.??
Kdo vidí do rodin za zavřené vchodové dveře??
Jsme spolu skoro 10let a manžel žádné problémy v manželství nevidí, samozřejmě
Já jsem ve fázi, kdy jsem úplně rezignovala, rezignovala na lásku, na manželství, na důvěru?
Co je to za dnešní dobu? Že jedním kliknutím se můžeme dívat na porno? Plný internet, facebook, seznamky nahatých těl, vulgarních roztahovaček nohou bez nějaké sebeúcty?
Jsem z 21.století, vypadám jako normální moderní ženská, nebojte se, ale v hlavě to mám nějaké obrácené, nějaké jiné asi, než moderní lidé.
Přijdou jen mě všichni podvodníci, nevěrníci, lháři?
Proč se sakra někdo žení/vdává, když potom co nevidět podvádí, lže?? Z jakého důvodu?
Říkám si, moje manželství je sakra taky v kopru, sedím konečně po celém dni na gauči u filmu a dívám se, jak si můj manžel vesele vypisuje na FB.. nedávno jsem náááhodou zkusila v 1h ráno otevřít FB při krmení dcery a co nevidím…můj manžel byl na messengeru na telefonování obsazený, jelikož měl jiný hovor…
Celé je to tak komické… Jakou dobu se snažím z něj vypáčit proč tedy nejdeme od sebe, když má nutkání si volat s ženskýma? (píši narovinu o ženských, jelikož to trvá již dlouho, tyhle jeho aférky).
V realitě? Vzorný manžel, výborný táta… virtuální svět?? Po zprávičkách je nadržený prase co obepisuje všechen možnej materiál…
Takový ten stav, kdy on se pokaždé dozví, že jsem to zjistila, doma seká latinu, a cca měsíc a je zpět..
Jsem ve fázi, kdy jsem si uvědomila, že já nemám právo vzít dětem domov, tátu, rodinu.
Aby jsme si děti přehazovali, víkendy, Vánoce?? To pro své děti nechci.
Já jsem se rozhodla s tím člověkem mít děti, vzít si ho za manžela, s tímto člověkem finančně fungujeme, děti mají krásný pokojíček, výlety, zájmy, pěkné oblečení, atd. tak proč jim to vše vzít kvůli svému štěstí??
Jsem si stoprocentně jistá, že s ním nezůstanu, moje budoucnost není vedle někoho, jako je on, mám jiné zájmy, jiné plány do života, jiné sny (i třicítky mají sny)
… ale mám pocit, že TEĎ, zrovna ted v tuhle chvíli, když je dětem 7 a 1rok, není ta chvíle, kdy máme jít od sebe… Přijde to, až budou děti větší, až s nimi bude rozumná řeč a pochopí, budou moci se jak k mamce tak k tátovi sami dopravit, nebudeme si je přehazovat jako bramboru, co vidím v mém okolí.
Rozhodla jsem se, že ted není důležité mé štěstí, abych jako patnáctka prožívala „novou“ lásku, abych se chovala střeštěně, poblázněně, ted je důležité udělat dětem dětství, zázemí, domov a nechat jim mámu s tátou.
Určitě tu nebudu pochopena, vím to, ale musela jsem se někde svěřit, kamarádka mi říká, že jsem blázen
Snažte se mě neodsoudit prosím…