Říct o existenci vnoučete?

9
1.1.18 10:57

Říct o existenci vnoučete?

Ahoj holky,
Potřebovala bych nestranný názor, nebo radu od někoho kdo se ocitl třeba v podobné situaci :nevim:
S bývalým přítelem jsem po několika měsících neplánovaně otěhotněla, v polovině těhotenství mě opustil s tím, že na to budu od začátku sama, že dítě prostě nechtěl. Věděla jsem, že je reálně, že tato situace může nastat, takže si nestěžuji, o přerušení těhotenství jsem neprojevila zájem, z toho důvodu, že dítě pro mě nepředstavovalo i neplánovaně problém, a dceři dokážu i sama zajistit materiální i rodinné zázemí(rodinou z mé strany), každopádně po narození dceru párkrát viděl, ale vyžaduje pozvání(spíš žadonění )nebo speciální zacházení( přijede s vidinou přespání a tak..)několikrát i sdělil, že nemá potřebu trávit s dcerou čas, nic k ní necítí. Každopádně k dotazu jeho rodiče lehce znám, a ke své dceři chci mít čisté svědomí, že jsem jí nebrala právo na babičku s dědou alespoň, když už otec stojí za nic, a jejího otce názor-když spolu netvoříme pár, jakoby dítě nebylo. Jeho sestra třeba o malé ví, a samozrejmě ho podporuje, aby nic nikde nerikal, ze se to v zivote nikdo nesmi dozvedet a tak.. Ale já mám pocit, že alespon je informovat, že maji vnučku je správné)nebo z mého pohledu zodpovědné)- kdyby se s jejím otcem po dobu cca 18 let něco stalo, vím, že by jako prarodiče se i mohli podílet na vyživovací povinnosti nebo důvod číslo 2, že dcera je třeba stejně může kontaktovat v budoucnu(ted je jí teprve 9 mesicu tedy :roll: ) a jak se k té informaci postaví bych nechala na nich. I když jejich syn malou nebere na vědomí, třeba by měla alespon prarodice. Ale její otec mi slovně vyhrožuje když jim to sdělím smozrejme. Řekli by jste jim to? Popřípadě jak? (dopisem, osobně)? Nebo by jste se na to vykašlali? Protože jim stejně jistě nakecá, že nejít na potrat bylo mé rozhodnutí, že jsem věděla že na to budu sama? Jinak Vám přejeme Štastný Nový rok :)

Příspěvek upraven 01.01.18 v 11:00

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1883
1.1.18 11:00

Informovat. Je pro to vícero důvodů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21311
1.1.18 11:03

Řekla bych jim to a osobně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26270
1.1.18 11:06
@kajulka.k píše:
Ahoj holky,
Potřebovala bych nestranný názor, nebo radu od někoho kdo se ocitl třeba v podobné situaci :nevim:
S bývalým přítelem jsem po několika měsících neplánovaně otěhotněla, v polovině těhotenství mě opustil s tím, že na to budu od začátku sama, že dítě prostě nechtěl. Věděla jsem, že je reálně, že tato situace může nastat, takže si nestěžuji, o přerušení těhotenství jsem neprojevila zájem, z toho důvodu, že dítě pro mě nepředstavovalo i neplánovaně problém, a dceři dokážu i sama zajistit materiální i rodinné zázemí(rodinou z mé strany), každopádně po narození dceru párkrát viděl, ale vyžaduje pozvání(spíš žadonění )nebo speciální zacházení( přijede s vidinou přespání a tak..)několikrát i sdělil, že nemá potřebu trávit s dcerou čas, nic k ní necítí. Každopádně k dotazu jeho rodiče lehce znám, a ke své dceři chci mít čisté svědomí, že jsem jí nebrala právo na babičku s dědou alespoň, když už otec stojí za nic, a jejího otce názor-když spolu netvoříme pár, jakoby dítě nebylo. Jeho sestra třeba o malé ví, a samozrejmě ho podporuje, aby nic nikde nerikal, ze se to v zivote nikdo nesmi dozvedet a tak.. Ale já mám pocit, že alespon je informovat, že maji vnučku je správné)nebo z mého pohledu zodpovědné)- kdyby se s jejím otcem po dobu cca 18 let něco stalo, vím, že by jako prarodiče se i mohli podílet na vyživovací povinnosti nebo důvod číslo 2, že dcera je třeba stejně může kontaktovat v budoucnu(ted je jí teprve 9 mesicu tedy :roll: ) a jak se k té informaci postaví bych nechala na nich. I když jejich syn malou nebere na vědomí, třeba by měla alespon prarodice. Ale její otec mi slovně vyhrožuje když jim to sdělím smozrejme. Řekli by jste jim to? Popřípadě jak? (dopisem, osobně)? Nebo by jste se na to vykašlali? Protože jim stejně jistě nakecá, že nejít na potrat bylo mé rozhodnutí, že jsem věděla že na to budu sama? Jinak Vám přejeme Štastný Nový rok :)Příspěvek upraven 01.01.18 v 11:00

A proč jsi jim to neřekla hned?
podle tebe zvoleným pořadím, mi přijde že je pro tebe spíš priorita ta možnost finanční spoluúčasti než že by dcera měla druhou babičku s dědou…
Jinak bych je asi oslovila osobně, pokud je třeba potkáváš a pokud by nereagovali, tak bych zvolila dopis, pokud jsi tedy pevně rozhodnutá, že jim to chceš sdělit…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5178
1.1.18 11:07

Pokud ustojis, ze otec ditete bude nastvanej, pak je fer to rict, a to osobne, kdyz se s nimi znas.
Ono i pro ne je fer, aby vedeli, ze maji vnouce, dalsi generaci. A pro malou se taky najde dost duvodu aby to vedeli.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1.1.18 11:08

Určitě to říct, nenechat se vystrašit. Vyhrožuje jen proto, ze se jich boji. Jako malej… Nekryt mu zada, on je tobě zjevně také nekryje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
850
1.1.18 11:08

Dala bych jim vedet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
748
1.1.18 11:12

A ten otec je zapsán v rodném listě? Když píšeš o vyživovací povinnosti. A když ji budou chtít prarodiče vídat, jsi ochotná se nějak navštěvovat nebo jim dceru půjčovat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32660
1.1.18 11:14

Já bych jim to taky řekla a jak s tím naloží, bude na nich. Na jeho výhružky bych zřetel nebrala, prarodiče by měli vědět, že mají někde vnouče.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1289
1.1.18 11:15

Poslala bych fotku dítěte, nabídla, že se s ním můžou seznámit (ev. kde a jak), a nechala to otevřené. případné řeči o potratu či jakékoli jiné bych ignorovala, dítě je jeho a je tady, to je hlavní a šance na babičku a dědu je fajn

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
676
1.1.18 11:16

Složitá situace…nic není špatně nebo dobře. Tedy je. Jsi skvělá, že sis malou nechala a jsi skvělá máma bezohledu na to že její otec je nedospělý blb. Za sebe bych asi babičce a dědovi o dceři řekla…jen tak aby věděli a nenutila bych je aby kdoví co. Oni sami se rozhodnou jak aktivní budou chtít být…a jelikož to nejsou rodiče, ale už mají ledacos za sebou…možná projeví víc rozumu než jejich syn. ALE… pokud otec dcery vyhrožuje… (no a co, ať si to strčí někam, nic ti stejně nemůže), tak bych to prozatím neříkala. Ne proto, že bych se ho bála, ale asi respektovala bych jeho přání (i když vysloveno velmi nešťastně) aby to rodiče nevěděli. Je to sice blbost, ale prozatím bych to uchovávala ne v tajnosti, ale zbytečně bych jim to netroubila…třeba se vše ještě promění a uklidní a pak budeš mít víc jasno…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Janli
1.1.18 11:19

Řekni jim to. Pokud nemáš odvahu osobně, klidně jim pošli dopis s fotografií. Dcera má právo na prarodiče, oni mají právo na vnučku. A taky mají právo vědět, jaký nezodpovědný sobci jsou jejich dětičky.

Příspěvek upraven 01.01.18 v 11:19

  • Citovat
  • Upravit
8935
1.1.18 11:19

Vždy se snažím vžíd do situace každého člověka.
U tebe chápu, že pro dceru chceš to nejlepší. A necheš jí upírat vztah s babičkou a dědou, který by jí mohl obohatit.Aby jednou neřekla, že nemohla vídat prarodiče jen z toho důvodu, že oni o ní nevěděli. Ale na druhou stranu-mohou se ti plést do výchovy, dělat si na ní nároky, že si jí budou chtít půjčovat jinak než ty by si chtěla.
Otec-asi to bere jako své selhání, narodilo se mu dítě, o které neměl a nemá zájem. A nechce to dál rozmazávat v rodině, aby ho netlačili k tomu, že by se měl dceři věnovat. A je mu hloupé aby se tak zásadní životní věc dozvěděli rodiče od tebe.
Ale ze zásady, být babičkou a dědou, tak bych určitě tuto informaci vědět chtěla. Mrzelo by mě, kdyby mě to nikdo neoznámil.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
312
1.1.18 11:25

Mela bych obavy z jejich reakce ( kdyz ctu o tom, jak se chova otec a jeho sestra :(…). Snad to nejsou stejni primitivove.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uju
6750
1.1.18 11:26

Já osobně bych jim nic neříkala :nevim: Nevíš pořádně co je to za lidi. Pokud nemáš problém s výživným a existencí(či vidinu, že by měla malá jako vnouče šanci něco zdědit) tak bych se na to vyprdla. Morální „povinnost“ no, na tu si nehraje jejich syn, jak vůči Tobě, dceři a vlastně ani svým rodičům, tak proč by to měl řešit „cizí“ člověk.

Navíc pokud syn nejevý nijak zájem, platí a nevysírá, tak by mohl začít na základě žádosti či popudu rodičů. Se jim třeba taky nebude líbit, že platí moc na dítě co nevidí atd…Nevíš jak se k tomu postaví a neudělají ze svého syna chudáčka a z tebe čuchtu co se nechala zbouchnout a teď z něj tahá prachy :? Smutný, ale taky to tak bývá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová