Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozchod - společné bydlení?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.3.13 21:25
Já takhle fungovala asi 3/4 roku. S láskou na to období vzpomínám, protože jsem neměla nutkavou potřebu udržovat domácnost (můj byt to nebyl), vařit pro ex (když jsem měla náladu, tak jsem mu dala kousnout, jinak ne), cokoliv řešit… polovinu energií jsem platila, to mi přišlo samozřejmé.
Dlouhodobě je to naprd - třeba novým objevům se blbě vysvětluje, že v bytě, kde bydlím, zjevně bydlí nějaký chlap a spí se mnou v ložnici 
To teda řešil spíš ex, já tou dobou nikoho nehledala (on teda řešil ženské, samozřejmě).
Blbé jsou ty dluhy, jestli máš v bytě hodnotnější vybavení, tak by ti ho mohli exekutoři sebrat a musela bys to z nich tahat zpátky. Záleží, jak to s těma dluhama je vážný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.13 21:26
@ynax píše:
Hm a on to navrhnul proč? abys mu tam uklízela, prala jeho věci, vařila, protože ti bude blbé uvařit jen sobě, nakupovala a platila polovinu nájmu a energií - a on? bude pořád v práci a večer si tam dotáhne ženskou na sex? Ustojíš to?
přesně to mě teď napadlo, i v tomto sledu 
racionální důvody jsou jedna věc, ale jakmile si tam přivede nějakou novou, tak rudo před očima bude snad mít i ten největší kliďas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.13 22:10
Nějakou dobu to určitě jde, aby to fungovalo.
Taky to mám za sebou.
Vařili jsme si každý zvlášť (i když já pro sebe moc ne - večer jsem někde byla a o víkendech taky a jinak jsem jedla třeba v práci)…a co si uvařil on, to mi bylo jedno.
Bylo na něj spolehnutí, že si po sobě uklidil a tak, ale on byl předtím rozvedený a žil sám, takže se uměl o vše sám postarat (vyprat, vyžehlit, uklidit…).
Dávala jsem mu nějaké peníe na energi a nájem.
Měla jsem pro sebe ložnici - spala tam sama a on spal většinou v obýváku a ráno odcházel do práce dřív, takže jsme se skoro nepotkávali.
Věděli jsme o sobě, kdo kdy kam odjíždí a pak jsem si tam mohla (nebo on) přivést návštěvu opačného pohlaví.
No skoro jsme se v tom bytě nepotkávali…
Takže jak kdo… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.13 22:18
Tezko radit, ale pokud nevis, tak to zkus. Zmenit rozhodnutu a odstehovat se muzes vzdy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.13 22:39
@elchirk píše:
Tezko radit, ale pokud nevis, tak to zkus. Zmenit rozhodnutu a odstehovat se muzes vzdy.
Souhlas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
G12
7.3.13 23:38
Já bych se bála jen těch dluhů případně, jinak bych to klidně zkusila
- Citovat
- Upravit
8.3.13 08:26
Může fungovat krátký čas, než Tě to přestane bavit.. S ex jsem žila ještě 3 měsíce po rozvodu, pak jsem si našla bydlení, prostě to nešlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jabadabadu
8.3.13 09:42
Podle mě je rozchod většinou i tak dost bolestná záležitost, zvlášť po tak dlouhé době a společném spolužití. Další společné bydlení by to jenom ještě zhoršovalo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.3.13 22:05
Tak on uklízí sám od sebe, a vaří taky rád takže toho bych se nebála ikdyž je fakt, že bych určitě uklízela víc a prala (přeci jen je to jen chlap) byt je vybaveny majitelkou bytu takže majetek nám vzít nemůžou a ani já si ho vzít nemůžu..má dlouhodobé problémy se sexem takže myslím, že to, že by si vodil nějaké ženské asi nehrozí..a ted tady třeba zas 3 dny není a minulý týden taky nebyl..akorát mi příjde, že si myslí, že to není jen tak konec když jsem tu zatím zůstala..museli bysme si asi sepsat pravidla nebo nevím jestli se fakt radši odstěhovat.. 
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
15.8.15 11:59
po rozchodu bydlí u mě...
Ahoj holky,
mám opačný problém, přítel se se mnou náhle rozešel, bydlíme spolu v jedné domácnosti, cca 3 roky, byt psaný na mě, vysoký nájem, sama bych to neuplatila. Přítel zůstal v bytě, odchází si jak chce, přichází si jak chce. Máme spolu kočičku. Z finančních důvodů si nemohu dovolit jít do jiného podnájmu (dluhy kvůli bývalému příteli), přítele stále miluji, cit mě nepřešel…trvá to už měsíc a půl, chuť na sex je neskutečná a jiní muži se mi hnusí..tento „bývalý přítel“ je na mě jinak celkem milý, baví se se mnou, občas se zasmějeme, ale stále ve mně vykrmuje naději, že se dáme zpět dohromady… Nedokážu se takto odpoutat, nevím co mám dělat. Většinu dní probrečím, den před rozchodem jsme plánovali koupi domu na hypotéku a mluvili o svatbě. Rozchod přišel náhle, přiběhl z práce a nejednou se se mnou rozešel…Odjela bych ke známým, ale protože nejsem v rodném městě, kamarádky mi odjeli převážně do zahraničí a rodinu (rodiče či sourozence) nemám..Mám pocit, že se zhroutim. Cítím se v pasti..Snažila jsem se s ním o tom promluvit, ale on si to snad vychutnává…Vyhodit ho nemůžu, nezaplatila bych nájem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.15 13:29
@ghet pokud u tebe přítel nemá trvalý pobyt, okamžitě, ať si vyměň zámky a sbal mu věci.
Pokud máš menší místnost, tak si ti s nájmem může pomoct studentka, kterou si tam vemeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.15 15:57
A byt je tvůj? Nemohla bys ho třeba pronajmout a jít sama do menšího, aspoň na čas? Takhle se budeš strašně trápit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.17 19:25
Společné bydlení
Dobrý večer,
už dlouho se odhodlávám sem napsat.
Pár měsíců už s přítelem bydlíme ve vlastním bytě, který jsme koupili na hypotéku. Jsme spolu už 7 let, ale příjde mi, že teď teprve zjišťujeme jací jsme. Bohužel se mi potrvzuje to, čeho jsem se obávala.
Přítel žil před naším sestěhováním s maminkou. Já rok s rodiči a předtím jsem 6 let studovala na VŠ a jezdila domů jen na víkendy. Se společným bydlením jsme chtěli počkat až dodělám školu.
Koupě bytu nám dala spoustu práce, bohužel hlavně mě. Přítel měl na všechno argument, že on tomu nerozumí a tak to prostě padlo všechno na mě. Už když bydlel s maminkou, tak jsem věděla, že není úplně na pořádek, což já taky nejsem, a doma moc nepomáhá, protože to neumí (aspoň to tak tvrdí). Naivně jsem si ale myslela, že se to změní, když bude ve vlastním, protože já to tak teď mám.
Problém teď je, že se na něj nemůžu s ničím spolehnout. Už několikrát jsme se kvůli tomu pohádali. Bylo tak už dříve. Když třeba koupil novou postel, tak stála 3 měsíce v pokoji, zabalaná v krabicích, až mě a jeho mamce došla trpělivost a domluvily jsme si někoho na pomoc a ten nám ji pomohl složit, přítel byl strašně uražený a bral to jako ponížení. Nebo když jim přestalo svítit v koupelně světlo a já ho prosila, ať koupí žárovku, tak to vyřešil tak, že do koupelny postavil lampu. Po týdnu jsem u nich byla a ta lampa tam stála pořád, nakonec tu žárovku šla koupit jeho mamka. Bohužel je to tak teď často. Někdy má světlé chvilky, většinou potom, co se pohádáme, ale teď když jsme spolu denně, tak spíš převládá to, že nic nedělá. Řešili jsme to spolu, řekl mi, že on nevídí, že je potřeba něco udělat - vysype něco na zem a neuklidí to, nádobí uklízí tak po třech dnech, dříve prý to není potřeba, nebude všechno dělat hned. Když dopije džus nebo mléko, tak dá krabici na linku. Dříve jsem to po něm uklízela, ale teď už jsem si řekla, že ne. Ale dospělo to tak daleko, že když odjel na víkend s kamarády pryč, tak jak jsem přišla domů a měli přijít moji rodiče a jeho mamka na návštěvu, tak jsem ještě uklízela sklenici, ve které už plavala plíseň, sbírala po bytě špinavé nádobí a prádlo.
Nikam spolu moc nechodíme, ale tak už to bylo i předtím, než jsme spolu bydleli. On je prostě rád doma, hraje do noci na PC a moc se se mnou nebaví. Ven chodí sportovat jen s kamarády. Když ale někam jdeme mezi lidi, tak je úplně jiný. Baví se se mnou i s ostatními. Vůbec nevím, co si mám o tom myslet. Jeho mamka už mu říkala, že spolu žijeme a že by se mnou měl někam chodit, a ptala se ho, jestli chce, abych si našla někoho jiného. Ony ty jeho chyby vidí, ale přece jen je to její syn, i když my dvě spolu máme super vztahu.
Já už ale opravdu nevím jak dál. Přemyšlím, jestli ho ještě miluju nebo už jsem s ní jen ze zvyku. Děti ještě nemáme a já bych je ani nechtěla. Představa, že tady bude další člověk, kterého si on nebude všímat, je pro mě strašná.
Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale už jsem to musela ze sebe dostat ven.
- Citovat
- Upravit
27.10.17 19:29
Tak buď se smíříš s tím, že budeš vše obstarávat sama nebo ho vyměníš. Protože lidi se nemění. Za mě je tohle cesta do pekel, nevěřím, že by pomohlo si promluvit. Hypotéka je na tebe?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.17 19:36
Tak když musíš přemýšlet, jestli ho miluješ a děti s ním nechceš, tak se tady asi ani nemusíš ptát, ne? Je to úplně jasný a nevím, k čemu ti takový spolubydlící je dobrý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
