Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Růst druhých stoliček a chování
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.3.26 21:07
@Anonymní píše: Více
hele… tohle je fakt masakr období Teribble twos úplně tě chápu. Mám to doma.
Podle mě se ti jen blbě sešlo víc věcí najednou – lezou mu ty poslední stoličky (a ty umí bolet fakt šíleně) a do toho ten věk kolem dvou let, kdy jim prostě začne „hrabat“ a neumí ty emoce vůbec ukočírovat.
Takže výsledek je přesně to, co popisuješ – vztekání kvůli všemu, házení věcí, dělání bordelu u jídla, hysteráky… a ty máš pocit, že se ti dítě vyměnilo přes noc
Zkus to brát tak, že on to nedělá naschvál. Spíš to prostě nezvládá + ho to bolí. Já bych jen držela jednoduchý hranice – hodí jídlo = konec jídla, hází hračky = hračka pryč. Bez dlouhýho vysvětlování.
A jinak fakt jen přežít tohle je období, kdy si člověk sáhne na dno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.26 21:48
Rostly mi zuby moudrosti v době, kdy jsem měla už plně vyvinutý prefrontální kortex a pamatuju si, že jsem taky nebyla příjemná 
Jestli ho to hodně bolí, nebála bych se dát čípek ať si od toho trochu odpočine/te.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.26 22:53
U první dcery jsem ani nevěděla, že ji nějaké stoličky rostou, ale pamatuju si, že kolem 2 let to bylo fakt extrémně náročné období. Vydržela se vztekat hodinu kvůli každé blbosti.
Teď mladší dceři rostou první stoličky a je to masakr. Už jsme byly v noci i na pohotovosti, protože měla týden rýmu a brečela tak, že jsem si myslela, že má zánět ucha a ony to zuby 
Když se to sejde, tak je to fakt na blázinec…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.26 00:01
Radu nemám, jen tiše soucítím, protože mám podobný kousek doma. Není tolik destruktivní, ale vzteká se neskutečně. Dneska jenom přebalování byl strašlivý boj, kdy jsem ho ve finále musela zaleknout. Záchvaty žárlivosti a bojů se starší ségrou (o místo na židli, o konkrétní nůž na modelínu, o plyšáka, puzzle…) Do toho má ekzémy, hrozně se škrábe po celém těle a nedaří se mi mu vysvětlit, že to nemá dělat, pozornost odvést také ne vždy jde. Situace kdy dostane, co chce, a stejně mu to není dost dobré…
Inu snad to přežijeme bez újmy na zdraví všech zúčastněných.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.3.26 08:42
Holky, jsem ráda, že v tom nejsem sama.. protože už jsem si říkala, že to je smíšenka ADHD, hyperaktivita atd je to šílené.. snažím se večer načerpat síly když usne sklenkou vína 
ale i tak se ráno probouzím vyčerpaná a bez energie zvládnout další den… když se ještě v noci budí a chce DuDu snad 100× za noc. A to už byl skoro bez dudlíka úplně, měl ho jen na usnutí a pak nic. Nurofen zabere na první půlku noci a pak je to stejné
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahojky. Synovi bude za měsíc dva roky. Už je to cca měsíc co měl horečky k přořezávajícím posledním stoličkám. (Každý zub snáší katastrofálně)
Objevili se boule a dlouho jen to. Teď mu to začalo více vystupovat a už jsou někde ostřejší hrany, ale leze hrozně dlouho.
Je to ale cca týden, co jsem z jeho chování absolutně vyčerpaná. Úplně obrátil.
Strašně se vzteká. Něco si usmyslí a prostě to musí bejt jinak je jak kdyby ho řezali.
Doma háže s hračkama agresivně, dětskou vrtačkou “vrtá” do televize, nebo po ní hází bagr. Jídlo vždy jedl vzorně, hezky a sám a teď jak kdyby dělal naschvály. Vezme lžičku s jogurtem a mrskne jí po celém obýváku, takže je to všude… strašně zlobí, opravdu extrémně. Ani nemám sílu přemýšlet nad tím co vše je schopný udělat za celý den. Venku i doma je hysterický, dá si do hlavy, že chce mňam a řve hystericky ňami ňami … no šílený, všechno špatně