Samopotrat a krvácení

4102
23.3.20 07:24

Samo potrat a krvácení

Ahoj…jdu se sem uklidnit, nebo možná se víc vyděsit ????
No nic, k věci ????
6.3 jsem dostala menstruaci. První den špinění, dva dny krvácení a pak zase den špinění. Jenže špinění trvalo dál..bylo hodně tmavé a ne moc. Udělala jsem si na doporučení test a na mě vykoukly dvě čárky.
No nic…špinění neustávalo tak kontola v nemocnici…nikde nic neviděli, hcg 350, za dva dny hcg necelých 600…jenže špinění neustávalo a večer mi bylo divně…tak v noci zase do nemocnice a radši si mě tam nechali na podezření na mimoděložní..
Ovšem druhý den hcg začalo klesat…další den znovu kleslo.. tak mě pustili s tím, že to byl samovolný potrat…
Jenže já špinila dál a dál…hcg v pátek bylo asi 50 a další odběr krve až za 14 dní :roll:
No…a dnes od rána jde ze mě čerstvá krev, sem tam malý kousek něčeho :roll:
Malinko mě bolí v podbřišku…
Otázka zní…mám plašit? Nebo je možné, že se dočišťuju??
Jako už mi to leze na mozek…už 14 dní v kuse špiním, a teď to krvácení (není to uplně silné, spíš jak slabá ms????????‍♀️)…já už nevím kdy plašit a kdy nad tím mávnout rukou ???? už mě to fakt nebaví ????
Máte někdo zkušenosti, že jste po potratu tak dlouho špinily, nebo krvácely??

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
234
23.3.20 07:41

Celkem dlouho to trvalo.. přes těch 14 dní určitě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4102
23.3.20 07:43

@Lennynnel děkuju…já všude čtu, jak to měly za pár dní za sebou a už jsem z toho nervozní :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
234
23.3.20 07:46

@Izzylka tak týden jsem měla i nehorázný bolesti, ty potom ustoupily a zůstalo jen špinění, které postupně sláblo. Přesně si to nepamatuju, ale už jsem z toho byla taky hotová. Neboj, brzy to přejde a pokud by sis nebyla jistá, na kontrolu klidně skoč. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4102
23.3.20 07:55

@Lennynnel no, já jsem hroznej panikář, a tohle mě fakt štve :roll: do teď to bylo prostě jen malé špinění, většinou jen po wc, občas flíček na vložce…a dnes je to prostě jak slabá ms :roll: tak mě to zase rozhodilo :roll: v nemocnici by mě měli už asi za hysterku…a v týhle době se mi tam moc ani nechce… :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
234
23.3.20 08:31

@Izzylka V týhle době jsem věřila svému tělu, že se s tím dokáže vypořádat i bez zásahu lékařů. Naštěstí se povedlo. Pokud bys krvácela hodně a měla třeba i bolesti, tak bych jela. Ale jestli je to jako slabá ms, tak bych byla v klidu

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15280
24.3.20 19:51

Také to mám za sebou....

Zdravím všechny a jdu podpořit! :srdce: :andel:
V 6+3 tt mudr potvrdila srdíčko a KO měla být za 3tydny… když jsem ale přišla a mudr udělala UTZ, a konstatovala, že nevidí srdeční akci :,( a miminko je mrtvé asi už od 7tt.
Pochopitelně mi dala termin na odsátí (vzhledem k tomu, jak byl plod malý, řekla že použije pouze vakupumpu a na kyretáž to nevidí)
Já ale nějak vnitřně cítila, že to zvládnu (mám panický strach z narkózy)
2 týdny jsem čekala a pak se rozhodla vše podpořit babskými radami (svařák s kořením a horká vana) do 2 dnů se to rozjelo a musím říct, že jsem si prožila opravdu muka-od vyloučení plodu, přes placentu a hromady sraženin (velkých jak dlaň) to vše doprovázely silné kontrakce, píchání v podbřišku a obrovská bolest vystřelující do konečníku (toto jsem nezažila ano u porodu)
Pomáhalo mi hluboké dýchání. Představovala jsem si pořád bílé světlo a snažila se nepanikařit a musím říct, že jako zázrakem vše po 4h ustalo a já vyčerpáním a šťastná, že je to je za mnou- usnula.
Předtím mi pomohl velice krásný článek od kočky, která to přesně takto popisuje a dodala mi sílu, tím že to zvládla.
Se všemi tu soucítím (ještě mě čeká KO, zda je vše čisté…)
Cítím se ale tak silná, jako nikdy :andel: :andel: :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15280
24.3.20 19:54

@Lennynnel přesně…take jsem intuitivně vnímala, že to dám. :andel: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
234
24.3.20 20:05

@Tominka
Jsou to opravdu muka, ale potom to člověka asi opravdu posilní :srdce:
Když mi mudr řekla, ze srdíčko nevidí, dost dlouho jsem tomu nevěřila. Nabídla mi zákrok, ten jsem ale odmítla. (I proto, že jsem tomu stále nevěřila) Dala mi papír do nemocnice, kdybych začala hodně krvácet. Tak jsem si ho vzala a jela domů. Byl to taky mazec, hlavně psychický. Až když byl konec, jeli jsme s přítelem na jedno místo, spálili tu hnusnou lékařskou zprávu a rozloučili se. Od té doby mi bylo zase dobře. A po půl roce jsem zjistila, že čekáme miminko. Teď je malé 8m a je zdravá jak řepa.
Takže můj příběh má šťastný konec a přeju ho i ostatním, které potrat postihl :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15280
24.3.20 22:18

@Lennynnel to je úžasný a souzním. Ta příroda není hloupá a naše tělo si umí poradit samo. Jsem o tom přesvědčená.
Já měla obrovský strach z lékařů a šla bych nejradši cestou alternativní… bohužel proto mi hrozí (hrozil-doufam ze KO bude v pořádku) zákrok abych nebojovala a přijala i ty doktory v e chvílích, kdy by pomoct mohli.
Až jsem tu situaci "odevzdala " zvládla jsem potrat sama.
:andel:
Přeji ať je miminko v pořádku a taky že bude :srdce: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4102
25.3.20 07:29

Já jsem už nešťastná z toho krvácení :roll: skoro 14 dní jsem špinila a v pondělí jsem začala zase krvácet..krev s malýma kouskama, tak jsem si řikala, že se třeba jen dočišťuju :nevim: bylo to jak silná menstruace…když mě dr před týdnem pouštěla z nemocnice, řekla, že už není z čeho krvácet, že max jak slabá menstruace…no ale tohle bylo silnější a já už byla fakt zoufalá. Včera už to nebylo tak silné, bylo to fakt slabé a hlavně šla většina při čurání. A dnes je to zatím furt slabší, ale zase s kouskama…já už prostě fakt nevím, co je a není normální…do nemocnice se mi moc nechce, už by na mě asi fakt blbě koukali…ale nemám horečku ani velké bolesti (spíš jen lehčí tlačení v podbřišku)…, tak čekám, co se bude dít…už to chci mít za sebou, to krvácení mě stresuje víc, než to, že jsem o to přišla :roll:
Tak snad nic nezanedbám a nebude z toho zánět nebo něco :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15280
25.3.20 16:52

@Izzylka ono to asi může trvat různě dlouho.
Mudr mi také řekla 2 týdny krvácení.
Pokud nemáš bolesti v podbřišku, tak se to spraví.
Mě na opravdu silnou menstruaci zabíral heřmánkový čaj. Zastavuje krvácení a měla jsem pak slabou MS.
Spíše jde o to, aby v děloze něco nezůstalo…
Držím pěstičky :kytka: :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
234
25.3.20 20:23

Také si myslím, že je to individuální.. já už pak pila pivo, to mi také dělalo dobře :lol: a partner mě také hodně podpořil. Nejlepší by bylo někam vyrazit, na vzduch a míň na vše myslet, ale v tuhle dobu je to asi složitější :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
544
30.3.20 15:18
@Tominka píše:
Zdravím všechny a jdu podpořit! :srdce: :andel:
V 6+3 tt mudr potvrdila srdíčko a KO měla být za 3tydny… když jsem ale přišla a mudr udělala UTZ, a konstatovala, že nevidí srdeční akci :,( a miminko je mrtvé asi už od 7tt.
Pochopitelně mi dala termin na odsátí (vzhledem k tomu, jak byl plod malý, řekla že použije pouze vakupumpu a na kyretáž to nevidí)
Já ale nějak vnitřně cítila, že to zvládnu (mám panický strach z narkózy)
2 týdny jsem čekala a pak se rozhodla vše podpořit babskými radami (svařák s kořením a horká vana) do 2 dnů se to rozjelo a musím říct, že jsem si prožila opravdu muka-od vyloučení plodu, přes placentu a hromady sraženin (velkých jak dlaň) to vše doprovázely silné kontrakce, píchání v podbřišku a obrovská bolest vystřelující do konečníku (toto jsem nezažila ano u porodu)
Pomáhalo mi hluboké dýchání. Představovala jsem si pořád bílé světlo a snažila se nepanikařit a musím říct, že jako zázrakem vše po 4h ustalo a já vyčerpáním a šťastná, že je to je za mnou- usnula.
Předtím mi pomohl velice krásný článek od kočky, která to přesně takto popisuje a dodala mi sílu, tím že to zvládla.
Se všemi tu soucítím (ještě mě čeká KO, zda je vše čisté…)
Cítím se ale tak silná, jako nikdy :andel: :andel: :andel:

Hezky napsané, mám za sebou úplně stejný zážitek a nikdy bych nevěřila že to řeknu, ale bylo to úžasné. Tělo si poradilo i s hlavou, žádné zklamání nebo smutek, jen úplný úžas nad tím, co vše tělo dokáže a tak jak píšeš, cítila jsem se potom strašně silná. Mám pocit že je všechno v pořádku, ulevilo se celému tělu,… Neříkám, kdybych to nezažila nic by se nestalo ale když už jsem to zažít musela, tak jsem ráda, že to probehlo takto.
A taky jsem měla šílene bolesti, můj muž se mnou jel na gynekologii a pak doma říkal, že to bylo jak kdybych rodila a co mě jako tak bolelo když v tom břichu nic není - jako velikostně :zed: :zed: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11.6.20 14:35

@Lennynnel mohu se optat? když jste krvácela/špinila přes 14 dní odešlo vše samo nebo jste musela na zákrok?
dnes je to 16 dní co jsem začala špinit následně krvácet… před 13 ti dny proběhl samovolný potrat a já do dnes špiním a jdou ze mě hnědo červené kousky (už malé, ale jdou) bojím se kyretáže… zítra jdu na kontrolu a myslela jsem, že už to bude za mnou (krvácení/špinění), ale zatím mi nepřijde, že by to mělo skončit… :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty