Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sebeobětování kvůli dítěti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.3.14 19:17
Zapřít a vydržet s takovým člověkem? To myslíš že je na tom pro dítě něco dobrého? Není 
Je něco jiného zapřít se a vydržet, když už jsou třeba dva lidé spolu dlouho a někdo někoho potká… Ale pokud jeden z rodičů pije, hádá se… tak je opravdu pro dítě mnohem lepší klidný život jen s jedním
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.3.14 19:17
Napíšu ti pohled dítěte - naši spolu byli kvůli dětem a když se konečně rozvedli, byla to úleva. Kdyby to udělali o pár let dřív, myslím, že by se všem ušetřilo dost trápení 
I.
- Citovat
- Upravit
23.3.14 19:17
Ne, nikdy bych se neobetovala a tobě radim nedelej to, to byl hodně velký krok zpátky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.14 19:17
Z pojmu „sebeobětování“ se mi dělá husí kůže. To by nebylo kvůli dítěti, ale kvůli němu. Nikdy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.14 19:18
Jseš rozumná, udělalas určitě dobře. Když si tě chlap neváží, je hrubý, chlastá, nemá cenu si dělat výčitky. Drž se a hlavně se neobviňuj a nech ho tam, kde je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
23.3.14 19:21
Nevracej se, nemá to cenu. Copak chceš, aby v takovém vztahu vyrůstalo tvoje dítě? Co by si do života odneslo? Rodiče se neustále hádají, otec mámu uráží a ponižuje. Myslíš, že je to dobrý vzor pro dítě?
- Citovat
- Upravit
23.3.14 19:24
Určitě bych se k němu nevracela. Vždyť by tím trpělo i to dítě. Myslím si, že lepší pro tebe i to malý je mít klid a pohodu. Vracet se k někomu koho už nemáš ráda by myslím nikam nevedlo a třeba časem potkáš někoho super a malej tím nebude trpět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.14 19:25
V tomhle případě by to asi nebylo to pravý ani pro dítě. sebeobětování se kvůli dítěti, tam si představuju situaci, kdy má ženská hodnýho manžela, který je milující otec, ona se zamiluje jinde, ale kvůli dítěti novou lásku odstřihne, a zůstane s manželem..s tím bych souhlasila to by smysl mělo. ale ne žít s ožralou a agresorem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.14 19:29
Nevracej se, ke zlepseni nikdy nedojde.Ja to zazila, tu sanci jsem dala a akorat jsem to cele prodlouzila o dalsi rok.Ve vysledku me to stalo akorat nervy a trapeni..z toho co pises jasne vyzniva, ze k nemu nechces, tak se toho drz.Dej na svou intuici a pocit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.14 19:29
Jenže to dítě by žilo v dusnu a napětí. Cítilo by, že má neštatnou mámu. Nebylo by spokojené, určitě mu je takhle líp, tomu věř 
EDIT: a pokud by byl schopný se k tobě takhle chovat před ním, tak nad tím už vůbec neuvažuj! 
Příspěvek upraven 23.03.14 v 19:30
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.14 19:32
Jsme na tom hodne stejne, a ne neobetuj se..Sama vis ze to souziti je cesta do pekel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.14 19:33
Vubec! Jediny duvod proc by jsi to udelala je partner, ne dite. Pro dite je lepsi bydlet v pohode nez ve stresu. A dite muze travit hezky cas s otcem, kdyz si ho vezme ven nez byt s nim porad doma a jeste se starat o chlapa, ktery ti nic neda, akorat stres. Vzdyt uz ted jsi z toho vedle, jen kdyz popisujes vas vztah a ne v tomhle jeste zit. Navic svou sanci dostal vickrat a nikde to nevedlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Pěkný večer všem, ráda bych se zeptala maminek, které vychovávají děti samy a rozešly se s jejich otcem, máte někdy pochybnosti, jestli jste se kvůli dětem neměly zapřít a vydržet? Já jsem od otce mého dítěte odešla už když bylo miminko, od počátku je nechtěl, i když jsme si řekli, že miminko ano, jakmile jsem mu to oznámila, stal se z něj někdo koho jsem ani vzdáleně nepoznávala. Začal chlastat, chodit po barech, hernách, vracel se ráno nebo vůbec, když už měl pro mě nějaké slovo, akorát mě kritizoval, nadával mi a hádal se se mnou a stále dokola řval, že dítě nechce. Nakonec jsme se po jedné hádce, když mi hrdina po telefonu řekl, že prostě půjdeme od sebe, rozešli. Po porodu si to rozmyslel a já se s malým vrátila, ale nefungovalo to, v podstatě jsme najeli tam, kde jsme skončili. On to teď vidí jinak (všechno, ani nevidí, co se vlastně všechno stalo, uzavřel to tím, že to nezvládl a já mu musím dát další šanci) a stále mě uhání a vydírá, že spolu máme dítě, že ho nemůžu odstřihnout apod. ale já mu nikdy neřekla, že je nesmí vidět. Vadí mu, že jsem se vrátila domů, ale tady mám prostě náklady na bydlení mnohem nižší a mám tu taky rodinu, která mi občas může vypomoct, i přátele. Jsme teď od sebe asi 200km, ale podotýkám, že sem jezdí i pracovně, tak se zde může zastavit a není to chudák, který by byl hlady do výplaty, protože si koupil jízdenku na autobus, zrovna nedávno si koupil nový mercedes a chlubil se, jak rychle sem umí dojet. Já se k němu nechci vrátit, tolik mi ublížil už během těhotenství a nakonec i v šestinedělí na mě křičel kvůli kravinám (např. udělala jsem kolečko od hrnku na stole a on ho místo mě utřel, ale to jsem přece měla udělat já…). Já si nenechám kálet na hlavu, takže jsem se samozřejmě bránila a pak už jsme se jenom hádali. Když zase začal chodit po hospodách, jednou večer jsem si uvědomila, že je mi to buřt a když jsem ho ráno viděla chrápat opilýho v obýváku, došlo mi, že už k němu kromě odporu nic necítím. Řekla jsem mu, co se děje, že bychom mohli zkusit poradnu, nikdy není chyba jen na jedné straně, tři měsíce se krom dalších hádek a napadání nic nedělo a nakonec jsem se sbalila a po spoustě výhrůžek a ponižování jsem se odstěhovala. Na malý platí, s tím naštěstí problém není, ale pořád do mě hučí a já pořád odolávám, na jednu stranu, ano, máme spolu dítě, ovšem opravdu to znamená sebeobětování a prožití života v nefunkčním vztahu s někým koho už opravdu nemáte rády? Omlouvám se za anonym.