Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: VíceŘešila bych to s dětskou lékařkou a s dětským psychologem. Pokud se počůrává od doby, kdy to u vás vypadalo na rozvod, tak bych hádala, že to zamávalo s jeho psychikou.
@Kipa22 píše: Více
Mockrát děkuji za názor. Taky si to myslím… K psychologovi jsem ho objednala už před nějakou dobou, termín v březnu. Tak alespoň zatím sháním rady tady. Třeba někdo řešil něco podobného a už může poslat dál rady jejich psychologa. 🙂
Trpěla jsem léta jako dítě nočním pomočováním a nakonec nejlépe zabralo to, že jsem se vymočila před spaním a rodiče mě pak vzbudili třeba v půlnoci/ v jednu hodinu abych si došla. Tím se nám postupně podařilo pomočování zcela odstranit. Ale pokud je to následek psychiky, nevím, zda to bude fungovat. Ale za pokus to stojí.
Mimo jiné jsme měli na lednici papír a na každý den na něm bylo okénko. Tam jsem malovala ráno sluníčko nebo mráček podle toho, jak noc dopadla. Zprvu to byl samý mráček a bylo fajn sledovat, jak se to lepší a přechází to ve sluníčka.
Jestli to příšlo takhle náhle, tak bych zašla k pediatrovi s močí, ať se nejdříve vyloučí případný zánět atd…je spousta věcí co to můžou způsobovat, i třeba neléčené roupy.
Manželovo syn k nám jezdí jednou za 14 dní na víkend, je mu 5 let.. pokaždé totálně počůral postel.. pár víkendu jsem mu to tolerovala, pak jsem dotahla k doktorovi, sice nic nenašel, ale od té doby klid.. Pravděpodobně mne to dělal na schval.. Pravda je ze je dost nevychovaný a 5 letech dost opožděný
@Anonymní píše: Více
Tak to je fajne, že jste mu to tolerovala, to jste fakt hodná maceška
když to tak čtu, tak se asi ani nedivím, že se pomočoval
![]()
U syna tohle nastalo po očkování v 5 letech, trvalo to do 7 let
měl citlivou CNS, dělaly mu špatně i některé běžné léky, byl po nich rozhozený, křičí ze spaní, měl noční děsy…
Syn to měl ve věku 5 let taky, plus byl nespokojený ve školce. On měl nehody i denně. Učitelky už na něj i řvaly. Přikládala jsem to také psychice. A možná to s tím také souviselo. Nicméně se pak ukázaly potíže s ledvinou. A musel i na operaci. Po té operaci to přešlo i v noci. Jen je náchylnější na močák. Kolem těch 6 let chytil i silný zánět ledvin, že podle dr. hrozila i sepse. Teď má tak 1-2× do roka zánět močáku.
V létě mu bude 9.
@Anonymní píše: Více
Tohle děti naschvál nedělají. Syn měl nehody v 5 letech na denní bázi a schválně to nedělal. Dokonce se i za to nenáviděl. Bylo to strašný.
@l.marek85 No kdyby záleželo na mě, tak ho vychovám jedna dvě. Začne mu z nás vojna takovým způsobem, že by z něj bylo vzorné dítě.. naštěstí manžel chce buď trvalou péči, nebo se ho nechce vídat vůbec. Jeho ex ho furt očkuje proti nám a vymývá mu mozek
@Anonymní píše: Více
no vy budete skvělí rodiče koukám oba dva, doufám, že dopadne ta druhá varianta
@Anonymní píše: Více
Příspěvek upraven 09.01.25 v 12:03
Chudák děcko. Už jste měli být u pediatra, jestli tam není zánět, kamínek, potíže s ledvinou. A přeléčit preventivně roupy. Velice často toto dělají. Jsou jen mírně, ale lezou do močáku, dráždí ho a tahají tam infekci. Na psychologa stejně budete čekat, tak zatím vyřešte toto.
@Anonymní píše: Více
Manželovo syn
1.pád Kdo co manželův syn. Jinak bez komentáře ![]()
Ahoj, jdu sem konzultovat problém se synovým nočním pomočováním, který nás doma trápí posledních několik měsíců.
Synovi je čerstvě šest let. Na den se odplenkoval ve svých 19 měsících, na noc o něco později, ale také to bylo docela rychlé. Již léta vydržel bez močení celou noc, popřípadě se vzbudil a šel včas na záchod. Posledních několik měsíců ale má téměř každou noc nehodu. Nevyčurá se kompletně, ale v noci ucvrkne (udělá si skvrnu na pyžamu v rozkroku, ale nepromočí celou postel), což ho vzbudí (bohužel až to), tak jde na záchod, převleče se a vrátí se do postele.
Zkoušeli jsme, aby nepil dvě hodiny před spaním a důsledně dbáme na to, aby se vymočil, než jde do postele. Bez efektu.
Taky mi přišlo, že to souvisí s tím, že se v noci odkopává a prochladne, takže teď spí ještě v plyšovém overalu. Možná to trochu pomohlo, ale nijak zázračně.
Možná příčina: Měli jsme před tím zhruba půlrokem doma s manželem dost neshod (padalo i slovo rozvod), ale po pár měsících se nám to podařilo vyřešit a teď už je to opět dobré… ale je možné, že v něm ta nejistota zůstala. Ač jsme se samozřejmě snažili před ním neříkat nic, co by neměl slyšet, ne vždy se nám to povedlo a musel to pro něj být dost šok – předchozích pět let jeho života jsme měli doma idylku, takže hádky prakticky neznal.
Všechno to ujišťování, že ať se děje cokoliv, máme ho oba rádi, samozřejmě proběhlo.
Za ty noční nehody ho nijak netrestáme, řešíme je citlivě.
Napadlo nás samozřejmě, že to může mít i zdravotní (fyzickou) příčinu, ale protože se to neděje ve dne, spíš si to nemyslím.
Co dělat, má někdo podobnou zkušenost? Děkuji.