Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Skoro tříletý "ničitel" neposlouchá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
11.3.20 09:07
Skoro tříletý "ničitel" neposlouchá
Syn (2 roky a 10 měsíců) mě poslední dobou fakt vytáčí a chtěla bych nezaujatý názor od anonymního davu 
od malička nám dělal radost, je to veselé dítě, furt se směje, pěkně prospíval a rychle se naučil mluvit, řekne všechno. Je roztomilý, tulí se, dokonce je ještě večer kojený. Ale píšu proto, že hlavně venku nebo před ostatními dětmi se chová špatně. Na kroužku mají určité úkoly a on je bojkotuje, háže tam věcma, vysypává různé věci, kterých si všímat zrovna nemá.. směje se tomu. ačkoli jsem hodná a svým způsobem „kontaktní matka“, dostává na zadek za tohle chování. ale je to prd platné. dřív mu bylo jedno, že mu někdo vzal hračku, teď je schopný do druhého dítěte i žduchnout. je o něco větší než ostatní a využívá toho. dělá doma binec, všechny auta jsou u nás vzhůru nohama, protože je shazuje.. jakoby měl v sobě agresi.. jsem ráda že je průbojný, já taková nebyla.. ale nechci, ať se to vymkne.
Taky třeba naše rozhovory venku, on: „chci jít na náměstí“ „tak pojď“ na náměstí: „já nechci na náměstí!!“ (pláč, nechce jít dál, zvedám ho, lehá si na zem…) říkám: „dělej, vstávej!“ on: „já nechci na náměstí!!“… dostává na zadek.. už ho neunesu, má 16 kg.. no nervy moje. Má to někdo podobně? nebo jsem ve výchově selhala? jak byl menší, snažila jsem se na něj neřvat, ani nebyl důvod. Ale teď nevím, jak k němu (hlavně na veřejnosti) přistupovat. Bojím se od něho venku odejít, on za mnou stejně nejde. Na tom kroužku jsou samé hodné děti… jinak je schopný uznat, že zlobil, pak o tom vždy sám mluví. Zatím má metoda je odměna a trest (to je asi špatně), např. když je celý den hodný, večer dostane kinder vajíčko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.3.20 09:21
Nevím jak v kolektivu, ale doma na ničení hraček perfektně zabralo když syn potom musel vzít svoje oblíbené nerozbité auto, dát ho do krabice a společně jsme ho odnesli do sběrného kontejneru pro klokánek, ty rozbité, co nešly opravit jsme vyhodili, od té doby se k hračkám chová v rámci mezí svého věku - je mi jasné že 3-4 lété dítě občas něco neodhadne, ale tenkrát vyloženě cíleně ty hračky ničil. Jinak já syna kolem třetího roku moc mezi děti nebrala, vždycky byl problém, on byl v té době výrazně větší než ostatní a tak ho všichni brali jako staršího a podle toho se k němu i ostatní děti chovaly, on to vnímal tak, že jsou na něj děti zlé a podle toho se choval k nim, buď se jich stranil, nebo, když toho bylo moc začal být agresivní. Ve 4 letech nastoupil do školky a až na jeden incident, kdy nepřiměřeně zareagoval na to že mu holčička z pod nosu vyfoukla hračku, si ho učitelky hodně chválí. Velikostně se taky srovnal s vrstevníky takže začal zapadat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 09:34
Období vzdoru dorazilo.
Jeho mozek dozrál tak, že zjistil, že je samostatná bytost a že může věci nechtít a že to má vliv na okolí. Ještě se k tomu přidá velmi silný vztek, protože najednou se mu při frustraci začne do těla vylívat strašně moc hormonů spojených s tím, že člověk prožívá frustraci co se promění ve vztek.
TO je naprosto normální a je to důležité stádium, v rámci vývoje - potřebuje se naučit že má svou autonomii a že zároveň ale jeho chování ovlivňuje druhé, že může zkusit pomaličku a mírně svoje emoce regulovat.
Základní zádrhel je v otm, že nemá dostatečně vyvinuté abstraktní myšlení, aby něco takového pochopil a ovládl jen rozumem, takže bude věčně testovat co se vlastně děje, věčně slehávat a pokoušet tvou trpělivost.
**
To co potřebuješ je přežít to a nezabít ho. Plus se hodí, aby se v procesu nenauičl, že vztekáním dosáhne toho co chce.
Nefunguje vysvětlování. Cokoliv delšího a složitějšího než jsou dvě jednoduché věci prostě batole nemá nárok pobrat.**
To je to podstatné, co si potřebuješ pamatovat, časem - v řádu měsíců, to přejde.
Jinak moc pěkné texty co konkrétně má smysl dělat najdeš tady - autorkou je dlouholetá dětskýá psycholožka a zasloužilá babička.
https://blog.linkabezpeci.cz/…jeho-rodicu/
https://blog.linkabezpeci.cz/…ekle-batole/
https://blog.linkabezpeci.cz/…u-potrebuje/
https://blog.linkabezpeci.cz/…pravidlo-3z/
https://blog.linkabezpeci.cz/…pravidlo-3p/
https://blog.linkabezpeci.cz/…-neposluchy/
v případě touhy po rozsáhlejším textu, než jsou internetové články, sáhni po
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 09:43
Taky docela bojuju s něčím podobným u svého 3letého. Když dělám jakékoli domácí práce a nemám na něho čas, tak je schopný do hodiny převrátit celý uklizeny dětský pokoj vzhůru nohama, i jakoukoli jinou místnost. Všechno co vidí doslova vyháže na zem. Dřív jsem zkoušela dát mu na zadek, ale to vedlo jedině k tomu, že začal plácat i nás ostatní a k ničemu dobrému to nevedlo. Jediné, co se mi osvědčilo bylo, že jsem si pokaždé musela dát tu práci a stát u něho tak dlouho, dokud to zase nedal do původního stavu. Ze začátku fnukal, utíkal, že to uklízet nebude, ale když jsem si každý den stála za svým a neustupovala, tak se postupně začalo lepsit. Hlavně to neuklizej pořád jenom ty za něj, protože takhle si na to zvykne a tím tuplem uklízet nebude. Dneska má 3 roky a 2 měsíce a začíná se jeho chování celkově lepsit. Trošku se zklidnil, už se mnou chodí i hezky za ručičku, když někam jdeme, přestal i vyřvávat v obchodě, že chce to a tam to. Už prostě ví, že až se zaplatí a přijede domů, tak až pak něco dostane a ne přímo v obchodě. Rok co rok to bude lepší a lepší, jen musíme vydržet a neustupovat jim. Mám 4 děti, tak už jsem taky z toho všeho často doslova psychicky vyplivaná, ale zase si na druhou stranu vždycky řeknu, že co jsem si udělala, to mam… A jsem ráda za to, že je mám…☺️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 09:47
Syn bude mít tři v dubnu, taky je nicitel, „hraje“ si úplně jinak než dcera, pár hraček už zničil. I ta agrese tam je, boucha, fascinuje ho hra na policajty, na želvy ninja, na rytíře (furt by někoho bil, draka zabil mečem, zloděje chytal a trestal apod.). Zatím hodně vysvětluji, v kolektivu při nevhodné chování odchytnu, beru bokem a vysvětlím, příp. vyhrožuji odchodem domu. Věřím, že z toho vyroste. Na zadek dostane jen za agresi vůči starší a to vždy po opakovaných upozornění a neuposlechnuti. Ale vidím na něm, že ještě není moc zralej, dcera v jeho věku byla „dál“, dalo se jí domlouvat, u syna zatim funguje spíš separace, aby se zklidnil a nedivocil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 09:58
To znám velmi dobře, bohužel. U syna hodně pomohlo to, že jsem mu neustále byla za zadkem a kdykoliv se schylovalo k nějakému nevhodnemu chování, hned jsem to zarazila a řekla mu, jak to má. udelat správně. Postupně si tak zafixoval to správné chování, ale trvalo to dlouho a vlastně stále trvá. Má 3 a čtvrt a je to o dost lepší, ale pořád ho nemůžu nechat úplně bez dozoru. U vas bych to zkusila taky. Kdyz haze hrackou, tak.ho vem pryc, aby se k ni nedostal. Pokud chce mít hracku, bude se k.ni chovat tak, jak ma. Dělám to tak doteď u obou synů ve skoro všech situacích. Vždy se dá hračka. sebrat, TV vypnout, z hřiště odejít…prostě pokud se v dané situaci nebo k dané věci nechovají dobře, nebudou ji mít. A myslím, že to funguje docela dobře, určitě líp, než když jsem dřív na ně desetkrát dokola křičela, vás s tím autem nehazeli nebo aby u té televize laskavě seděli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
