Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Složité
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.9.22 22:46
Ono se těžko radí, když je většina příběhu napsaná jednou děsně špatně čitelnou větou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smajlik345
23.9.22 23:06
Velmi zvláštně napsáno, kolikrát slova nedávají smysl.
Ale u tebe jedině se odstěhovat někde sama, najít si koníček a psyhoterapii k tomu.
- Citovat
- Upravit
24.9.22 05:28
@Anonymní píše:
Krásný večer,
Chtěla jsem se poradit požná spíše vymluvit uvidíme mám problém ohledně rodiny je mi do 30 roků před 9 měsíci mi umřel taťka a od té doby se to vleče. Měla jsem ho moc ráda mooc mi chybí vztahy byli napjaté zuřivěc a vše podle něho lásku vyjadřoval penězi a a nikdy neproznal jen jednou že mě má rád ale poslední dobou se choval úžasně 6 let nás nakonec braval všude a dokonce i našel větu která byla má a potom náhle zemřel byla jsem odstěhovana a vrátila jsem se kvůli bratrovem úrazu domů mám komplikované vztahy s bratrem nejsem pro něho dost inteligentní nakonec jsem se vrátila a od té doby bojujeme když se mamka opije je jako malé dítě hlidwj hledej a za všechno můžeš jen přestalo ji všechno bavit leží a kouká někdy se napije ať je to lepší a vždycky říká až ti umře manžel budeme se o tom spolu bavit nikdy mě moc nepodporovala ale vidí to jinak jak já vždycky tikava že nejsem moc chytrá a ani pěkná takže nuda a kdo by to chtěl jen komplivana a k ničemu starám se o celou domácnost pořád vyčítá že nejsem manuálně zručná a že neumím nic opdat na domě a poslední dobou to je každý víkend utíkám do práce protože jinak když spolu mluvíme neskončí dokud nebrecim abych cítila aspoň trochu té bolesti zepry a odešli teď od ní veškeré kamarádky pomáhala jim pár let ale oni už to nemůžou slyšet jen nevím co mám dělat když jsem sní mám pocit že to je jako by byla s taťkou ale když je sama čeká na smrt a žádnou kámošku nemá vůbec nevím jak pracovat s tímhle sama nemám kamarády a už vůbec ne přítele a dokonce nikoho je to smutné ale snažím se stim vyrovnat i v práci trable ale to má úplně každý nebo co znám tak nevím jak dál ani psycholog nepomohl jestli je tu někdo aspoň s podobným příběhem ráda poslechnu měla jsem v životě už hodně smuli nejen obézní rodové takže šikana ale i nakonec bití a potom jsem pochvala člověka s rakovinou tak bolesti jsou dost hluboko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.22 07:47
@Elea9 píše:
Ono se těžko radí, když je většina příběhu napsaná jednou děsně špatně čitelnou větou…
Dá se to nazývat větou? Když tam ani není tečka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Krásný večer,
Chtěla jsem se poradit požná spíše vymluvit uvidíme mám problém ohledně rodiny je mi do 30 roků před 9 měsíci mi umřel taťka a od té doby se to vleče. Měla jsem ho moc ráda mooc mi chybí vztahy byli napjaté zuřivěc a vše podle něho lásku vyjadřoval penězi a a nikdy neproznal jen jednou že mě má rád ale poslední dobou se choval úžasně 6 let nás nakonec braval všude a dokonce i našel větu která byla má a potom náhle zemřel byla jsem odstěhovana a vrátila jsem se kvůli bratrovem úrazu domů mám komplikované vztahy s bratrem nejsem pro něho dost inteligentní nakonec jsem se vrátila a od té doby bojujeme když se mamka opije je jako malé dítě hlidwj hledej a za všechno můžeš jen přestalo ji všechno bavit leží a kouká někdy se napije ať je to lepší a vždycky říká až ti umře manžel budeme se o tom spolu bavit nikdy mě moc nepodporovala ale vidí to jinak jak já vždycky tikava že nejsem moc chytrá a ani pěkná takže nuda a kdo by to chtěl jen komplivana a k ničemu starám se o celou domácnost pořád vyčítá že nejsem manuálně zručná a že neumím nic opdat na domě a poslední dobou to je každý víkend utíkám do práce protože jinak když spolu mluvíme neskončí dokud nebrecim abych cítila aspoň trochu té bolesti zepry a odešli teď od ní veškeré kamarádky pomáhala jim pár let ale oni už to nemůžou slyšet jen nevím co mám dělat když jsem sní mám pocit že to je jako by byla s taťkou ale když je sama čeká na smrt a žádnou kámošku nemá vůbec nevím jak pracovat s tímhle sama nemám kamarády a už vůbec ne přítele a dokonce nikoho je to smutné ale snažím se stim vyrovnat i v práci trable ale to má úplně každý nebo co znám tak nevím jak dál ani psycholog nepomohl jestli je tu někdo aspoň s podobným příběhem ráda poslechnu měla jsem v životě už hodně smuli nejen obézní rodové takže šikana ale i nakonec bití a potom jsem pochvala člověka s rakovinou tak bolesti jsou dost hluboko