Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Smíšené pocity z prvního těhotenství - bylo neplánované
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.10.19 07:33
První dceru jsem měla ve 22 a druhou v 25. My na to s manželem koukáme tak, že si odbudeme děti brzo a až se naši kamarádi budou mořit na plenkama, prdikama, kojením… Tak my už budeme vysmátí a pomalu se vracet k tomu, co jsi popisovala, protože holky budou velký. Dobře, teď končí to co popisuješ, ale začne něco jiného a také krásného. Uvědomíš si, jak ten čas letí(na dětech je to vidět nejvíc) a na víc jde hromadu věcí podnikat i s dětmi. Když jsme měli jen 1. Dítě, tak jsme někam chodili jen s manželem hodně částo, ale 2 nám nikdo moc hlídat nechce, tak jsme se to naučili zvládat i s dětmi. A světě div se, ono to jde. Dobře výběr restaurace je u nás omezený na ty, kde mají dětský koutek, ale jde to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.19 07:40
Zablbnout s pejkem, sejit se s prateli, jet na vylet-to prece jde i v tehotenstvi, pokud tedy neni extra rizikove. V prvnim tehotenstvi jsem takove pocity nemela, ale po porodu na me padla ta velka zodpovednost.Ted se 2 malymi detmi nekdy vzpominam, jak bylo vse jednoduche a jak jsme predtim meli stihnout vic veci(a to jsem o dost starsi). Pokud budete mit hlidani, tak jde spousta veci delat zase brzo a nebo i s ditetem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.19 07:47
Spoustu věci se dá dělat i s miminkem. Já si zajdu i s přáteli na to vínko. Samozřejmě že ne uplně od miminka… ale jak už byla větší, tatínek pohlídá. Výlety, zablbnout s pejskem…vše se dá zvládnout. Já jela i na plánovaný wellnes s kamarádkama, poprvé kdy měla dcera rok a něco, zvládla to v pohodě s tatínkem, já to nesla malinko hůře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.10.19 08:19
Je to uplne normalni - ja to protivam take, a je mi skoro 40 (prvni tehotenstvi). A pry to maji i zeny, ktere tehotenstvi planovaly a treba dlouho chtely.
Proste neco konci (nebo alespon si da trochu pauzu 
a neco jineho zacina. To zvladnem
- Citovat
- Upravit
7.10.19 08:23
Já čekala první dítě ve 20 a brzo mi to nepřišlo, ono s detma život nekončí. Jasně ten první rok je to chaos, mimčo vyžaduje hodně péče, ale pokud máš partnera, který tě podrží a nenechá všechno na tobě, tak nevidím důvod, proč bys nemohla občas s přáteli na vínko, zaběhat si nebo zajít do fitka, ven se psem, cestovat a poznávat se pak dá i s detma. Já si paradoxně s těma detma užívám všechny výlety a dovolene víc, předtím sem nějak neměla cíl, sama někde chodit a koukat to mě moc nebavilo. Je to jiný život, jde o zvyk, ale za mě je to s detma pestřejší a zábavnější
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.19 08:25
Od 4 měsíců věku dítěte jsem jezdila na výlety, chodila s přáteli na vínko, chodila cvičit i s dítětem na Fitmami, psa nemám, ale není problém vzít kočárek i psa a blbnout se psem, akorát musíte jít dva a dobré je mít kočárek na běhání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
7.10.19 08:28
Vypada to hur, nez nakonec je. Me se poprve (ve 30) strasne styskalo po praci a po kolegach, ted po druhe me ani nehne. Vim, ze mi nic neutece, jeste dalsich 25 let (to jest jeste dele nez dosud) budu hakovat 
Neboj, 25 fakt neni 17 a budes mlada maminka, to je taky fajn
- Citovat
- Upravit
7.10.19 08:35
Hele to je úplně přirozené bát se takové velké změny, kterou sebou založení rodiny nese.
Ty obavy je dobré pozorovat, možná zaznamenat a promyslet, jak by to možná šlo řešit a pak je pustit k vodě. Čím víc pozornosti jim budeš věnovat, tím víc je budeš živit a tím víc budou síli.
Jinak samozřejmě blbnout venku se psem budeš i s dítětem - naopak, pes bude mít radost, že jsi doma, nenecháváš ho přes den samotného a chodíte ven daleko častěji a na delší procházky a mimino bude rádo, stejně tak výlety jak se psem, tak s partnerem, tak s dítětem.
Naopak, čím víc mimino a batole budeš tahat ven, tím zdravější bude. A dokud je v kočáru, tak vůbec nemusíš řešit počasí, prostě ho buď oblíkneš víc a nebo míň. Není špatného počasí, je jen nevhodně oblečený člověk (libovolného věku)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.19 08:54
25 je ideální čas, já tak měla prvního, druhé mám ted s odstupem 6 let a je to taky fajn. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.19 13:23
Přesně vím jak se cítíte. Mě je 18 a čekáme s přítelem mimi😇 moc se na něj těšíme, když už to tak všechno dopadlo, ale taky. Mám teprve maturovat a všechno co k tomu patří😇 a na nějaké cestování můžeme zapomenout… maximálně budeme přebalovat plenky🤷🏼♀️
- Citovat
- Upravit
14.5.22 12:36
Neplánovane těhotenství
Ahoj maminky,
nevim kam pro radu či názor.. Máme s přítelem 2 děti. Jedno z mého předchozího vztahu 7mi letyho kluka a spolu mame 8mi měsíční holčičku, všechno je fajn, ale teď jsme zjistili, že jsem znovu těhotná podle ultrazvuku už jsem prošvihla termín interupce, jenže miminko je neplánovane. Od te doby co jsem se to dozvedela mam depky a furt jen přemýšlím. Pritel i ja jsme se shodli dat mimco k adopci, ale mam z toho smíšené pocity 
. Ale vim, ze dalsi prirustek nezvládnu necítím se na to mit 3 deti a ani finančně to neutahnem. Co rikate na adopci a nejsem zla, kdyz to miminko nechci dekuju za kazdou odpověď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.22 14:08
Já bych to prostě nějak nezvládla…osobně bych s pocitem že někde je moje dítě nedokázala žít…
Příspěvek upraven 14.05.22 v 16:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
14.5.22 14:28
@Denca1996 já osobně bych to nezvládla, ale na druhou stranu. Oficiální cestou žadatele o adopci jsou prověření a můžeš mít jistotu že uděláš nějakou rodinu velmi šťastnou.
- Citovat
- Upravit
14.5.22 18:10
@Denca1996 já mám na adopci kladný názor, uděláš nějakou rodinu velice šťastnou a zajistíš svému dítěti život v dostatku a lásce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
Krátký děložní čípek
- 03.07.26
- Analytička96
Vaginální suchost bolest při sexu
- 26.06.26
- Anonymní
Ahoj všem, chci se svěřit :/ je mi skoro 25let a čekáme s pritelem první miminko
samozřejmě se těším na princeznu ale… poslední dobou mě prepadaji pocity jak je to vše brzy, nebylo to plánované těhotenství ale s pritelem se milujem, vše klape.. jen si říkám, jak před rokem bylo vše jinak.. ze už nebudu moci se jen tak vzít a jit s přáteli na vinko třeba a tak.. víte, opustit ten starý život.. ze jsem toho mohla hodně zažít…teď jsem mohla vstát do práce a pak zacvicit, zablbnout venku s pejskem, sejít se s přáteli nebo na nějaký výlet s mojim..mám pocit, ze jsem zasekla v minulosti 
měli jste to taky tak?