Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj maminky,
mám tu takové téma na diskuzi. Synkovi je 20 měsíců a začínají se množit otázky od okolí ( ale hlavně si tuhle otázku začínám pokládat já sama) - kdy že pořídíme Mikovi sourozence. Já jsem vždycky chtěla mít větší rodinu. Nechci mít doma jedináčka. Přála bych si určitě dvě děti a když by situace dovolila, klidně tři
Jsem takový rodinný tip
Ale mám strašný obavy: jestli se mi z čerstvého miminka a tříletýho synka nerozkočí hlava, jestli zvládnu vychovávat obě děti stejně dobře, jako bych vychovávala jedno, jestli budu mít čas i na moje koníčky ( sport ) - jestli na ně vůbec budu mít pomyšlení
, praktický otázky tipu: jak budu chodit na nákup, jak k doktorce s miminkem, jak to bude večer s ukládáním dětí do postýlky, jak budeme společně ve třech ( když bude tatínek v práci) obědvat, jak budeme chodit na procházky…
Možná se vám to zdá trapný a povrchní, ale z těchhle věcí mám trochu strach. A na druhou stranu bych tak moc ráda další díťátko
A tak se ptám: Vy, co jste po třech letech navázaly hned na další MD, jak jste všechno zvládaly? Pomáhal vám s drobnými ukony tříletý svišť?
Moc děkuju za ( jakékoliv) reakce a přeju krásný červnový den!!!
Ja si myslim, ze je to podobne jak s prvnim. Taky nevis co bude, ale nejak se to zvladne. Pripravit se na to nejde protoze nikdy nevis, jake to.dite bude.
Příspěvek upraven 05.06.14 v 12:49
@Siisule
uplne Te chapa a proto Tve „jak“ jsem pristoupila na dalsi dite az ted malymu bude 5.5let kdyz se druhe narodi a je to akorad, vic malych deti k sobe bych neprezila, nejsem rodinny typ a chtela jsem si prvniho co nejvic uzit a mit na nej cas a to same i na sebe a manzela.
Ale kazda to mame jinak, to zalezi na Tobe jak to citis.
Kdybych musela, tak bych to zvladla-musela bych ale dobrovolne bych to nechtela ![]()
@Siisule Ahoj, moc děkuji za tuto diskuzi
Mé dcerce je taky 20 měsíců a řeším úplně to samé
Stále řeším třeba i kdy začít, protože chci nejdříve shodit nějaká kila. Ale nejvíce se bojím, jak to celé zvládnu, obzvlášť když je malá velmi akční dítě, které se nikde moc nezastaví a vyžaduje hodně pozornosti ![]()
Druhe chces, tak jdi do toho. Zvladnes to stejns, jako prvni. A rezim dne ti nikdo neporadi, kazde dite je jine. Mam mensi vekovy rozdil a slo to. Nemam hlidani a chvili jsem i byla na vse sama, k tomu prace a konicky a jde to. Proste to jit musi ![]()
Mám děti po 20 měsících a vlastně celkem v pohodě. Ale my to tak chtěli a nelitujeme. Je pravda, že mám bezva chlapa, který se dětem opravdu hodně věnuje. To je hrozně indviduální. Pokud se domluvíte, že to tak chcete, zvládnete to.
Holky a můžu se zeptat jak si to organizujete? Jak náročné třeba dítě máte? Já vím, že je blbost si stěžovat při jednom dítěti, ale stejně no ![]()
To ti nikdo neřekne jaké to bude
každé dítě je jiné, my máme skorotrojčata a s nejstarším je od narození víc práce než s dvojčaty ![]()
hlavně zjistíš, že i se dvěma to prostě a jednoduše bude fungovat, tak přeju ať se brzo zadaří a těšíte se na sourozence ![]()
@Turante Hlavne to moc neres dopredu, vsechno se zvladne a najdes si svuj system. A hlavne se ten system prubezne meni, jak deti rostou. Ze zacatku bylo horsi spinkani miminka, starsi uz dopo/odpo nespalo a chtelo ven. Tak holt mimco chrnelo casto v kocare venku a starsi u toho vesele delalo babovky na pisku
a jednu dobu jsem mela pocit, ze porad jen nekoho uspavam a delam jidlo
nj, ale jsou brzy po sobe a jsou partaci, vyhrajou si neskutecne. Plus je bavi porad stejny veci, vylety, divadla atd. Ne jako u deti s vetsim vykovym rozdilem.
Mám první dvě děti od sebe 22 měsíců a ted čekáme třetí (27měsíců od druhého)
myslím, že vše zvládám lépe než s jedním. Naučila jsem se organizovat čas atd. Neumím si představit, že by starší vyrůstal sám, jsou to ted prostě partáci. Do obchodu chodíme spolu a nebo až přijde manžel z práce, tak jeden z nás zajde…neříkám, že je vždy vše v pohodě, někdy jsem na nervy
ale to jsem byla i u prvního
nebála bych se toho..
@Turante No normálně. jen nezvládám moc uklízet. Nebo ne tak, jak bych si představovala. Máme doma čisto, ale pořád hračky venku. Máme dům se zahradou, tak teď jsme většinu času venku, tak je to lepší. Ale v zimě bylo nejhorší to oblékání. A pořád byly někde nějaké hadry
JInak s nimi zvládnu včechno…nákupy, doktory, i knihovnu. Vlastně jsem ani nikdy nepřemýšlela o tom, že by to s 2 dětmi nešlo.
Memu synovi je 10 mesicu a snazime se o druhe:)
Takze myslim ze to zvladnes a klidne bych do toho sla:-)
Mam deti od sebe 31 mesicu… Kdyz se narodila mensi, uz kluk, ktery ma moc rad spolecnost. zacal chodit do skolky, coz vidim jako velkou vyhodu, ale je to pohoda i kdyz je mam oba doma…Druhe dite mi prislo, ze ani moc nepotrebuje nasi pozornost, protoze ji staci bracha, ktereho miluje. A starsi bracha se stal automaticky jejim ochrancem a myslim, ze jak maji maly rozdil vcelku, tak ani nezacal zarlit. Vetsinu veci se mala uci tim, ze odkoukava od bratra, tedy se naplnuji slova meho kamarada, ze staci dobre vychovat prvni dite, pak uz to jde jaksi samspadem…
Uz ted jsou schopni si pohrat sami (4r a 1,5) a maly ji i chvilku pohlida… pokoje a spani - pravda mame vyhodu, ze mame vic mistnosti, ted uz maji i kazdy svuj pokoj, coz je vubec dobry… Nekdy rodice jedinacku argumentuji, ze jim chteji dat vsechno a tak, ale kdyz vidim, jak se ti dva maji radi, jak na sebe davaji pozor uz ted, jak je bracha hrdy, ze ji muze neco naucit a na to, co ona uz dokaze a ona je zas hrda, ze i on neco umi (mluvi o nem cely den
- to je neco, co jedinackum nikdo dat nemuze… takze za me - mit dve deti je vetsi pohoda nez mit jedno…je to dobre i na hlidani, protoze treba maleho v tak malem veku jsme jeste nenechali hlidat treba cely den, ale mala, jak ma brasku u sebe, tak se necha hlidat (teta babicka) bez problemu a my mame cas na sebe a nase konicky s chlapem
A jo maly pomahal, naucila jsem ho i, ze pomaha i tim, ze si sam pohraje, uklidi hracky (ale pomahal i s myckou, vesenim pradla, vozil kocarek na ktery tak tak dosahl, ale hrozne chtel, ze uz je velky, on v podstate s kocarkem skoncil v lete sam a v zime uz ho chtel tlacit, rad ji krmi, zatimco ja chystam jidlo jemu
mel od zacatku k sestricce takovy nezny a ochranitelsky vztah (obcas teda kdyz mu neco bere nabo zbori tak ji vynada, ale jinak trva na tom, ze ji musi davat pusu a pohladit, ackoli k nikomu z nas se tak nechova) taky uz se s ni zacal prat, mala se smeje, ja sice trnu, ale utesuju se, ze aspon nebude holcicka zadna precitlivela princezna - je radost videt je oba stastne v objeti ![]()
Taky jsem si to neuměla představit, ale vcelku to jde, i když je to někdy na palici. Máme syna 3,5roku a dceru 6 měsíců. Že by 3-letý pomáhal s miminem se říct nedá, nicméně někdy, když má náladu, tak ji ukazuje hračky, se kterými si hraje a to se zabaví na chvíli oba, že stihnu uvařit, uklidit nebo tak. Ale nestává se to často. Každopádně syn příchodem nna svět dcery se stal samostatnějším, prostě musel. Už není čas jen pro něj. Musím říct, že se nám naštěstí vyhlo žarlení, ubližování, syn je kliďas a nechá si většinu věcí vysvětlit. No, že ji občas omylem něčim praští nebo ji někam skřípne, tomu se bhužel nedá zabránit. Ona se v něm zřejmě vidí, takže asi 3 týdny co se plazí je mu pořád v patách. Taky teda musím říct, že manžel se dětem hodně věnuje, když dorazí z práce, tak si s nima hraje, takže já pak mám čas něco udělat nebo prostě dát nohy na stůl. Jo, zapomněla jsem zmínit, že syn chodí na dopoledne do školky, na celodenní nám ho nevzali, protože jsem na rodičáku.
No, každopádně chci říct, že zvladnout se to určitě v pohodě dá, je to trošku větší mazec než s jedním dítětem, ale vytvoříš brzy nějaký režim, který bude vyhovovat všem a všechno funguje.
Takže hurááá do toho ![]()