Soužití s partnerovo dítětem

Anonymní
8.4.20 20:26

Soužití s dítětem partnera

Ahoj,
Prosím vy z vás, které nemáte dítě a žijete v domácnosti s partnerem a jeho dítětem (ať pouze víkendy, nebo stridava péče), jak to mezi vámi vypadá? Zapojujete se nebo necháváte vychovávat a starat se primárně otce, rodiče?
Jsem v situaci, kdy přemýšlím o sestěhování s partnerem, který má cca na 14-18 dní v měsíci dítě doma. Jde mi o to, že on si naplánoval, jak z nás bude nová rodina a nějak nedokáže pochopit, že ja na to mám jiný názor. Samozřejmě že ho beru i dítětem, ale sama k nim nemám moc vztah, ani je nemusím a do budoucna neplánuji a tudíž se nechci zapojovat jako náhradní matka, což on by chtěl - společné dovolené, společne 3denni výlety o víkendech, všechno vlastně pouze a jenom dohromady. Když namítám, že na toto nejsem vůbec zvyklá, mám ráda svůj klid a taky pracuji hodně času z domu a že bych si přála ten čas mít trochu vyvazenější i s ním a ne jen dny co hlídáme na 100% a ty zbylé se mnou jen odpočinek. Přestěhováním ztratím úplně chlapa a dostanu otce na plné otáčky? A co když bych chtěla cestovat s ním, s ním na víkend? Přece jen ty děti opravdu nejsou moje silná stránka, nemám s nimi dobře zkušenosti co pak? Dále jsem se s ním bavila o výchově nebo zapojování se, jak to vidí. A jeho názor je buď se budeš zapojovat stoprocentně do všeho, takže i výchova, hraní atd. a budu dbát na tvůj názor nebo si pojedeš svoje a nebudu na tvůj názor brát vůbec zřetel. Já zase namítám, že on je rodič, já se opravdu nechci stát rodičem po průchodu jeho dveřmi. Necítím se na to. :nevim: Samozřejmě že bych jí neignorovala, neříkám že bych si s ní nepohrala nebo netrávila žádný čas, ale nechci se stát hlídačem a druhou matkou, přece jen ten vztah tam není.
Povedlo se vám některým najít vhodnou střední cestu, kdy jste spokojení oba? Mě třeba nenabídl, že bychom to nějak vymysleli, já si to mám prý namyslet, ale jinou než moji úplnou účast nebere a nerozumí tomu. Nerozumí vůbec mým názorům :( je hodně protektivní a snaží se chránit to dítě, ale já pak mám na výběr pouze přizpůsobit se jeho přání nebo rozchod.
Co si o tom myslíte?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
8.4.20 20:28

Teď vidím, že jsem svůj vztah k dětem zmínila až mockrát, až to vyznívá jinak, než jsem chtěla. :?

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
8.4.20 20:29

Prosím anonym. Bude to takové osobní.
Chcete slyšet i názor “dítěte”? Jak to bylo u nás, když jsem žila teda s mamkou a našla si přítele, který se k nám přistěhoval? Jak mě vzal on?

  • Citovat
  • Nahlásit
64555
8.4.20 20:29

Proboha.. Najdi si rychle jiného chlapa.. Jako fakt je to vážně? Má děcko minimálně 14 dní do měsíce doma a ty se na něj budeš xichtit a dělat, že neexistuje? Chudák chlap, chudák děcko.. :( :zed: mějte vztah na dálku nebo jdete od sebe :think:

Příspěvek upraven 08.04.20 v 20:32

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17921
8.4.20 20:30

Ne - rozhodně se k němu nestěhuj.

To že není schopný vůbec přemýšlet že teda při soužití tří lidí je potřeba brát ohled na potřeby všech tří lidí je obrovský zástup gigantických červených vykřičníků.

Máš už teď s tím dítětem nějak navázaný nějaký vztah a nebo jste se ani neviděli a rovnou se máš nastěhovat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33750
8.4.20 20:31
@Anonymní píše:
Ahoj,
Prosím vy z vás, které nemáte dítě a žijete v domácnosti s partnerem a jeho dítětem (ať pouze víkendy, nebo stridava péče), jak to mezi vámi vypadá? Zapojujete se nebo necháváte vychovávat a starat se primárně otce, rodiče?
Jsem v situaci, kdy přemýšlím o sestěhování s partnerem, který má cca na 14-18 dní v měsíci dítě doma. Jde mi o to, že on si naplánoval, jak z nás bude nová rodina a nějak nedokáže pochopit, že ja na to mám jiný názor. Samozřejmě že ho beru i dítětem, ale sama k nim nemám moc vztah, ani je nemusím a do budoucna neplánuji a tudíž se nechci zapojovat jako náhradní matka, což on by chtěl - společné dovolené, společne 3denni výlety o víkendech, všechno vlastně pouze a jenom dohromady. Když namítám, že na toto nejsem vůbec zvyklá, mám ráda svůj klid a taky pracuji hodně času z domu a že bych si přála ten čas mít trochu vyvazenější i s ním a ne jen dny co hlídáme na 100% a ty zbylé se mnou jen odpočinek. Přestěhováním ztratím úplně chlapa a dostanu otce na plné otáčky? A co když bych chtěla cestovat s ním, s ním na víkend? Přece jen ty děti opravdu nejsou moje silná stránka, nemám s nimi dobře zkušenosti co pak? Dále jsem se s ním bavila o výchově nebo zapojování se, jak to vidí. A jeho názor je buď se budeš zapojovat stoprocentně do všeho, takže i výchova, hraní atd. a budu dbát na tvůj názor nebo si pojedeš svoje a nebudu na tvůj názor brát vůbec zřetel. Já zase namítám, že on je rodič, já se opravdu nechci stát rodičem po průchodu jeho dveřmi. Necítím se na to. :nevim: Samozřejmě že bych jí neignorovala, neříkám že bych si s ní nepohrala nebo netrávila žádný čas, ale nechci se stát hlídačem a druhou matkou, přece jen ten vztah tam není.
Povedlo se vám některým najít vhodnou střední cestu, kdy jste spokojení oba? Mě třeba nenabídl, že bychom to nějak vymysleli, já si to mám prý namyslet, ale jinou než moji úplnou účast nebere a nerozumí tomu. Nerozumí vůbec mým názorům :( je hodně protektivní a snaží se chránit to dítě, ale já pak mám na výběr pouze přizpůsobit se jeho přání nebo rozchod.
Co si o tom myslíte?

Mít rád partnerovo dítě není povinnost.Nic nevymyslíte. Košile, tj. vlastní dítě je velmi často blíže ( a tak je to správně) než kabát, což jsi ty. Nesestěhovávat se, být dál ve vztahu.To je oboustranně přijatelný kompromis. Neobětuj se.Jak říká Donald - Amerika na prvním místě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4024
8.4.20 20:34

Souhlas s @Burj Chalifa. :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
8.4.20 20:35
@Anonymní píše:
Prosím anonym. Bude to takové osobní.
Chcete slyšet i názor “dítěte”? Jak to bylo u nás, když jsem žila teda s mamkou a našla si přítele, který se k nám přistěhoval? Jak mě vzal on?

Ano, budu moc ráda za tvůj názor.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
8.4.20 20:37
@martina.se píše:
Proboha.. Najdi si rychle jiného chlapa.. Jako fakt je to vážně? Má děcko minimálně 14 dní do měsíce doma a ty se na něj budeš xichtit a dělat, že neexistuje? Chudák chlap, chudák děcko.. :( :zed: mějte vztah na dálku nebo jdete od sebe :think:Příspěvek upraven 08.04.20 v 20:32

Právě vyloženě toto tam zmiňuji, nevim kde bych psala že se na někoho budu xixhtit? Takto se opravdu nechovám.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
8.4.20 20:38

Já jsem v podobné situaci, jenom máme dítě 2 víkendy v měsíci, takže času pro sebe máme víc než dost. S dítětem vycházím dobře, trávíme spolu čas, hrajeme si, část dovolené trávíme společně. Do výchovy se moc nepletu, jen to, co se mě bezprostředně týká, tak řeším… Nejsem náhradní matka, jenom teta. Přítel má teda v něčem také přehnané nároky, ale to jsme si vysvětlili a snad to pochopil. U vás je blbé to, že máte střídavku, tam už jsou ty nároky na tu novou partnerku přeci jenom vyšší. Kdyby měl partner střídavku, tak bych do toho vztahu nešla. Pokud nejsi vyloženě mateřský typ, tak takové soužití podle mě asi nedáš…Já to chápu, cizí děti taky nemusím…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
8.4.20 20:41
@Burj Chalifa píše:
Mít rád partnerovo dítě není povinnost.Nic nevymyslíte. Košile, tj. vlastní dítě je velmi často blíže ( a tak je to správně) než kabát, což jsi ty. Nesestěhovávat se, být dál ve vztahu.To je oboustranně přijatelný kompromis. Neobětuj se.Jak říká Donald - Amerika na prvním místě.

Ten vztah „na dálku“ trvá už 4 roky, a z vícero důvodu, i z toho důvodu, že bychom chtěli posunout vztah, nad tím vážně přemýšlíme.
Já rozumím, že pro něj je vše a na prvním místě, ale nechci se stát jakousi náhradní matkou, proto hledám různé způsoby, jak žít dohromady, ale být jen partnerkou, ne rodičem.

  • Citovat
  • Nahlásit
6436
8.4.20 20:41
@Anonymní píše:
Ahoj,
Prosím vy z vás, které nemáte dítě a žijete v domácnosti s partnerem a jeho dítětem (ať pouze víkendy, nebo stridava péče), jak to mezi vámi vypadá? Zapojujete se nebo necháváte vychovávat a starat se primárně otce, rodiče?
Jsem v situaci, kdy přemýšlím o sestěhování s partnerem, který má cca na 14-18 dní v měsíci dítě doma. Jde mi o to, že on si naplánoval, jak z nás bude nová rodina a nějak nedokáže pochopit, že ja na to mám jiný názor. Samozřejmě že ho beru i dítětem, ale sama k nim nemám moc vztah, ani je nemusím a do budoucna neplánuji a tudíž se nechci zapojovat jako náhradní matka, což on by chtěl - společné dovolené, společne 3denni výlety o víkendech, všechno vlastně pouze a jenom dohromady. Když namítám, že na toto nejsem vůbec zvyklá, mám ráda svůj klid a taky pracuji hodně času z domu a že bych si přála ten čas mít trochu vyvazenější i s ním a ne jen dny co hlídáme na 100% a ty zbylé se mnou jen odpočinek. Přestěhováním ztratím úplně chlapa a dostanu otce na plné otáčky? A co když bych chtěla cestovat s ním, s ním na víkend? Přece jen ty děti opravdu nejsou moje silná stránka, nemám s nimi dobře zkušenosti co pak? Dále jsem se s ním bavila o výchově nebo zapojování se, jak to vidí. A jeho názor je buď se budeš zapojovat stoprocentně do všeho, takže i výchova, hraní atd. a budu dbát na tvůj názor nebo si pojedeš svoje a nebudu na tvůj názor brát vůbec zřetel. Já zase namítám, že on je rodič, já se opravdu nechci stát rodičem po průchodu jeho dveřmi. Necítím se na to. :nevim: Samozřejmě že bych jí neignorovala, neříkám že bych si s ní nepohrala nebo netrávila žádný čas, ale nechci se stát hlídačem a druhou matkou, přece jen ten vztah tam není.
Povedlo se vám některým najít vhodnou střední cestu, kdy jste spokojení oba? Mě třeba nenabídl, že bychom to nějak vymysleli, já si to mám prý namyslet, ale jinou než moji úplnou účast nebere a nerozumí tomu. Nerozumí vůbec mým názorům :( je hodně protektivní a snaží se chránit to dítě, ale já pak mám na výběr pouze přizpůsobit se jeho přání nebo rozchod.
Co si o tom myslíte?

Nech ho jít a najít si jinou ženu, která ho bude respektovat jako otce a bude brát jeho dítě. Tohle není dlouhodobě udržitelné. Ano, není tvoji povinností mít jeho dítě ráda a starat se, ale z tebe syčí tolik negativ, že to mezi vámi nemůže fungovat. Najdi si bezdětneho. Chudák ta jeho holka, když ji bereš takhle, jako typická macecha.
Jinak já jsem taky macecha, ale mám i své děti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
64555
8.4.20 20:42
@Anonymní píše:
Právě vyloženě toto tam zmiňuji, nevim kde bych psala že se na někoho budu xixhtit? Takto se opravdu nechovám.

Neplánuji, nechci se zapojovat atd.. To je málo? Potřebuješ klid na práci z domova, ale min 14 dní tam bude to dítě.. To asi nebude fungovat.. Takže si dovedu představit, jak to bude vypadat..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6591
8.4.20 20:44

Ne já osobně bych do toho nešla, nechtěla bych víc jak polovinu měsíce žít s nevlastním dítětem, nechtěla bych ho vychovávat, nechtela bych s ním mít strarost.. Mám nevlastní víkendové dítě, které je naprosto skvěle, ale úplně mi to stačí takhle.. Mám svoje děti, které miluju nade vše, pro jiné už láska nezbývá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34490
8.4.20 20:44
@Anonymní píše:
Ahoj,
Prosím vy z vás, které nemáte dítě a žijete v domácnosti s partnerem a jeho dítětem (ať pouze víkendy, nebo stridava péče), jak to mezi vámi vypadá? Zapojujete se nebo necháváte vychovávat a starat se primárně otce, rodiče?
Jsem v situaci, kdy přemýšlím o sestěhování s partnerem, který má cca na 14-18 dní v měsíci dítě doma. Jde mi o to, že on si naplánoval, jak z nás bude nová rodina a nějak nedokáže pochopit, že ja na to mám jiný názor. Samozřejmě že ho beru i dítětem, ale sama k nim nemám moc vztah, ani je nemusím a do budoucna neplánuji a tudíž se nechci zapojovat jako náhradní matka, což on by chtěl - společné dovolené, společne 3denni výlety o víkendech, všechno vlastně pouze a jenom dohromady. Když namítám, že na toto nejsem vůbec zvyklá, mám ráda svůj klid a taky pracuji hodně času z domu a že bych si přála ten čas mít trochu vyvazenější i s ním a ne jen dny co hlídáme na 100% a ty zbylé se mnou jen odpočinek. Přestěhováním ztratím úplně chlapa a dostanu otce na plné otáčky? A co když bych chtěla cestovat s ním, s ním na víkend? Přece jen ty děti opravdu nejsou moje silná stránka, nemám s nimi dobře zkušenosti co pak? Dále jsem se s ním bavila o výchově nebo zapojování se, jak to vidí. A jeho názor je buď se budeš zapojovat stoprocentně do všeho, takže i výchova, hraní atd. a budu dbát na tvůj názor nebo si pojedeš svoje a nebudu na tvůj názor brát vůbec zřetel. Já zase namítám, že on je rodič, já se opravdu nechci stát rodičem po průchodu jeho dveřmi. Necítím se na to. :nevim: Samozřejmě že bych jí neignorovala, neříkám že bych si s ní nepohrala nebo netrávila žádný čas, ale nechci se stát hlídačem a druhou matkou, přece jen ten vztah tam není.
Povedlo se vám některým najít vhodnou střední cestu, kdy jste spokojení oba? Mě třeba nenabídl, že bychom to nějak vymysleli, já si to mám prý namyslet, ale jinou než moji úplnou účast nebere a nerozumí tomu. Nerozumí vůbec mým názorům :( je hodně protektivní a snaží se chránit to dítě, ale já pak mám na výběr pouze přizpůsobit se jeho přání nebo rozchod.
Co si o tom myslíte?

S tvým přístupem si najdi chlapa, co děti neplánuje. Ale hlavně ať žádné nemá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat