Spory s bratrem

Napsat příspěvek
Velikost písma:
10078
8.12.22 12:32

Bratr je ubozak, svagrova taky (hodi se k sobe). Snizit kontakt na minimum, poslat do haje. Muj manzel ma starsiho bratra, ktery je taky priserny, tak se vidime vetsinou jednou ročně u jejich matky na 1.svatek vanocni, ja s nim nekomunikuji a je (je to sovinista a zenami pohrda).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4928
8.12.22 12:32

Já na tyhle na Emiminu často popisované konflikty světic a grázlů moc nevěřím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uslava
8.12.22 12:33
@Anonymní píše:
@JancaS84 Je to můj bratr, mám ho ráda…

Potřebuješ trpět viď. Jsi jak ty ženy, co se kvůli pohlavnimu orgánu chlapa nechají triskat na potkani, raději nedají dětem najíst aby měl taťka na automaty, a nevidí neslyší, protože ho miluje. Ty milujes bratra kvůli čemu? Úplně stačí prostá slušnost.

  • Citovat
  • Upravit
602
8.12.22 12:42

Kdyby byl hnusny jen na tebe, tak si toho užívej jak je libo, ale to ti nevadí, ze se obouvají i do tvé dcery a manžela? Už jen kvůli nim bych ho kopla do pr*ele, protože především bys měla mít rada je a ne jeho.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
81728
8.12.22 12:54
@Anonymní píše:
@JancaS84 Je to můj bratr, mám ho ráda…

no super, a za co ho máš ráda? on tě očividně rád nemá a jeho žena také ne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5683
8.12.22 12:54
@MrsNorris píše:
Já na tyhle na Emiminu často popisované konflikty světic a grázlů moc nevěřím.

Ano, je to přímo neuveritelne ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
880
8.12.22 13:00
@Anonymní píše:
@JancaS84 Je to můj bratr, mám ho ráda…

Ale tvůj bratr tebou pohrdá, i tvým manželem a dcerou. S takovým člověkem opravdu nepotrebuješ udržovat vztah. Už jen kvůli dceři bych přerušila kontakt, přece nebude poslouchat, že je méněcenné vnouče. Zasloužil by pár facek.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3870
8.12.22 13:07
@Anonymní píše:
@arinecka No mají strach mu to říct aby se on nebo švagrová neurazili a neposlali je do háje. Bohužel já nemám povahu na to se jen přestat stýkat se svým bratrem… Vím jsem blbá, ale opravdu mi na něm dost záleží.

Připadá mi, že tvůj bratr je silná osobnost, že jí byl již od malička a dokázal s lidmi kolem sebe manipulovat, jak se mu to hodilo. A ty, tvůj manžel i rodiče to jen pasivně přijímáte a pak se tím trápíte. Ta jeho žena bude zřejmě něco podobného, protože přece vrána k vráně sedá. Já bych s ním zatím kontakty nerušila, ale přestala bych si nechat od něho kálet na hlavu. Pokud něco neomaleného řekne, odpověděla bych mu stejnou mincí. Třeba na tu jedinou vnučku bych jim řekla, že pýcha předchází pád, a aby nakonec neměli třeba postižené dítě. Rodičům bych řekla, že tě to mrzí, že nebudou na Štědrý den u vás a u svojí zatím jediné vnučky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
37563
8.12.22 13:16
@Da12 píše:
Připadá mi, že tvůj bratr je silná osobnost, že jí byl již od malička a dokázal s lidmi kolem sebe manipulovat, jak se mu to hodilo. A ty, tvůj manžel i rodiče to jen pasivně přijímáte a pak se tím trápíte. Ta jeho žena bude zřejmě něco podobného, protože přece vrána k vráně sedá. Já bych s ním zatím kontakty nerušila, ale přestala bych si nechat od něho kálet na hlavu. Pokud něco neomaleného řekne, odpověděla bych mu stejnou mincí. Třeba na tu jedinou vnučku bych jim řekla, že pýcha předchází pád, a aby nakonec neměli třeba postižené dítě. Rodičům bych řekla, že tě to mrzí, že nebudou na Štědrý den u vás a u svojí zatím jediné vnučky.

i když se chová jak hov.ado tak „přát“ někomu postižené dítě je trochu přes čáru. Když to pak nakonec bude pravda tak za to bude moc ještě ona, že to přivolala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22542
8.12.22 13:16
@Anonymní píše:
Ahoj, ráda bych se vypovídala ohledně svého vztahu s bratrem, ocenila bych zkušenosti i rady a omlouvám že to bude delší, ale v tuhle chvíli se z toho chci opravdu aspoň vypsat. Mám staršího bratra o 3 roky, bratr mě bohužel nikdy moc nemusel, když jsme byli děti nechtěl si se mnou hrát, dělal si ze mě srandu, vím že to není až tak neobvyklé u sourozenců, ale já jsem z toho byla dost špatná a měla problémy se sebevědomím. Rodiče ho vždy upřednostňovali, museli si jeho lásku kupovat, když byl v pubertě bylo mu vše tolerovano, dokonce i to že při hádce s dědečkem se napřáhoval že mu jednu vrazí. Ke mně takový vůbec nebyli, jsem za to i ráda protože co by ze mě pak vyrostlo že… Jako ano rodiče to byli a jsou i pro mě úžasní, ale nějaké rozdíly pořád pociťují… Když jsem se vdávala, tak se choval hrozně, říkal ať si manžela neberu že nám dělá ostudu že je to jen blbec s učňákem :roll:, že ke mně se vlastně hodí, ale že on chudák bude mít takového švagra za trest. Je možné že to bylo smyšlené jako sranda, i tak mi to ale nebylo příjemné. Když se ženil bratr, měla jsem velkou radost, opravdu jsem za něj byla šťastná, i jsem promlouvala rodičům do duše, protože jim se švagrová ze začátku nelíbila, nebyl mezi nimi žádný konflikt a snažili se jí to nedávat najevo, já se ale bála že to může švagrová nějak vycítit. Když měli svatbu, tak jsme jim s manželem dávali 5 tisíc jako svatební dar. Oni nás ale hrozně ztrapnili, říkali že jsme jim nic dávat nemuseli, že ví že jsme chudáci. Manžel se urazil, ale já ho předčila ať si to tak nebere, že prostě oba takový jsou. Když jsem otěhotněla, tak hned zas měli kecy, jak dítě uživime, postavila jsem se jim, ale hádat jsem se s nimi nechtěla, tak kecy měli pořád, trochu jsem proto omezila kontakt. Po porodu dcery měla švagrová spoustu rád co a jak i když žádné dítě neměla, taky mi pořád shazoval moji postavu, což jsem brala dost špatně. Když dcera trochu vyrostla, tak hned byli zas kecy jak je rozmazlená, protože občas jako každé dítě pozlobí, vzteká se, brečí že potřebuje maminku… Když se rozjel covid, tak nás to s manželem úplně zničilo. Já přišla o brigády, manžel o práci, našel si sice poměrně brzy novou, ale špatně placenou, úspory pomalu docházeli. Navíc manželovi zemřel tatínek, museli jsme přispět určitou částku do pohřbu a začít se trochu po všech stránkách starat o jeho maminku. Jakmile se bratr dozvěděl že manžel přišel o práci, nabídl mu práci v jeho firmě. Manžel to ale odmítl, já jsem mu to měla trochu i za zlé, protože to byla vlastně první hezká věc kterou pro nás chtěl bratr udělat. Před 2 měsíci na narozeninové oslavy tatínka bratr a švagrová oznámili že čekají dítě. Já měla neskutečnou radost, pak ale švagrová řekla něco co mě hodně zamrzelo. Že rodiče budou mít konečně vnouče na které budou pyšní. Řekla to i před dcerou, ta z toho ještě nemám rozum, ale mám strach co bude až bude větší. Navíc si teď bratr usmyslel že u sebe budou mít rodiče na vánoce celý štědrovečerní den, předtím jsme si rodiče vždy střídali od 10 do 18 hodin. Rodiče jsou teď smutní že nebudou s dcerou, ale bojí se bratrovi něco říct.

Prosimte PROC tyhle lidi trpis? Jsi masochistka?
Nech frajirka vasim vypecenym rodicum, kdyz si ho vypestovali :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22542
8.12.22 13:19
@Anonymní píše:
@JancaS84 Je to můj bratr, mám ho ráda…

A on tebe??

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Nelel12
8.12.22 13:20
@Anonymní píše:
Ahoj, ráda bych se vypovídala ohledně svého vztahu s bratrem, ocenila bych zkušenosti i rady a omlouvám že to bude delší, ale v tuhle chvíli se z toho chci opravdu aspoň vypsat. Mám staršího bratra o 3 roky, bratr mě bohužel nikdy moc nemusel, když jsme byli děti nechtěl si se mnou hrát, dělal si ze mě srandu, vím že to není až tak neobvyklé u sourozenců, ale já jsem z toho byla dost špatná a měla problémy se sebevědomím. Rodiče ho vždy upřednostňovali, museli si jeho lásku kupovat, když byl v pubertě bylo mu vše tolerovano, dokonce i to že při hádce s dědečkem se napřáhoval že mu jednu vrazí. Ke mně takový vůbec nebyli, jsem za to i ráda protože co by ze mě pak vyrostlo že… Jako ano rodiče to byli a jsou i pro mě úžasní, ale nějaké rozdíly pořád pociťují… Když jsem se vdávala, tak se choval hrozně, říkal ať si manžela neberu že nám dělá ostudu že je to jen blbec s učňákem :roll:, že ke mně se vlastně hodí, ale že on chudák bude mít takového švagra za trest. Je možné že to bylo smyšlené jako sranda, i tak mi to ale nebylo příjemné. Když se ženil bratr, měla jsem velkou radost, opravdu jsem za něj byla šťastná, i jsem promlouvala rodičům do duše, protože jim se švagrová ze začátku nelíbila, nebyl mezi nimi žádný konflikt a snažili se jí to nedávat najevo, já se ale bála že to může švagrová nějak vycítit. Když měli svatbu, tak jsme jim s manželem dávali 5 tisíc jako svatební dar. Oni nás ale hrozně ztrapnili, říkali že jsme jim nic dávat nemuseli, že ví že jsme chudáci. Manžel se urazil, ale já ho předčila ať si to tak nebere, že prostě oba takový jsou. Když jsem otěhotněla, tak hned zas měli kecy, jak dítě uživime, postavila jsem se jim, ale hádat jsem se s nimi nechtěla, tak kecy měli pořád, trochu jsem proto omezila kontakt. Po porodu dcery měla švagrová spoustu rád co a jak i když žádné dítě neměla, taky mi pořád shazoval moji postavu, což jsem brala dost špatně. Když dcera trochu vyrostla, tak hned byli zas kecy jak je rozmazlená, protože občas jako každé dítě pozlobí, vzteká se, brečí že potřebuje maminku… Když se rozjel covid, tak nás to s manželem úplně zničilo. Já přišla o brigády, manžel o práci, našel si sice poměrně brzy novou, ale špatně placenou, úspory pomalu docházeli. Navíc manželovi zemřel tatínek, museli jsme přispět určitou částku do pohřbu a začít se trochu po všech stránkách starat o jeho maminku. Jakmile se bratr dozvěděl že manžel přišel o práci, nabídl mu práci v jeho firmě. Manžel to ale odmítl, já jsem mu to měla trochu i za zlé, protože to byla vlastně první hezká věc kterou pro nás chtěl bratr udělat. Před 2 měsíci na narozeninové oslavy tatínka bratr a švagrová oznámili že čekají dítě. Já měla neskutečnou radost, pak ale švagrová řekla něco co mě hodně zamrzelo. Že rodiče budou mít konečně vnouče na které budou pyšní. Řekla to i před dcerou, ta z toho ještě nemám rozum, ale mám strach co bude až bude větší. Navíc si teď bratr usmyslel že u sebe budou mít rodiče na vánoce celý štědrovečerní den, předtím jsme si rodiče vždy střídali od 10 do 18 hodin. Rodiče jsou teď smutní že nebudou s dcerou, ale bojí se bratrovi něco říct.

Ja nechápu, co je to v dnešní době za trend. Rodiče se bojí vlastních dětí…a vidím to dost často, jedno dítě si může všechno a druhý?…

A co vy se ho bojíte? Tohle kdyby řekla švagrová mě, tak jí tam vykostím a bylo by mi víš kde, co si řekne bratr. Ona je něco víc? Porodí boha místo dítěte? Nechápu, že držíte pusu, to stejní Vaši a něco neřeknete…

Nevychovaní parchanti oba dva. Tvůj bratr i ta jeho.., ehm… žena.

  • Citovat
  • Upravit
2585
8.12.22 13:57

Zakladatelko, naprosto ti rozumím. Nejlepší bude fakt omezit kontakt. Ukaž, že máš svou hrdost. Chápu, že je to bratr a máš ho ráda, ale dokud neukážeš, že i ty máš „koule“, nebude si tě nikdo vážit ani ty sama sebe a ještě si třeba rozhadas svoji rodinu a bude to ještě horší. Drž se.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9302
8.12.22 15:26
@Anonymní píše:
@arinecka No mají strach mu to říct aby se on nebo švagrová neurazili a neposlali je do háje. Bohužel já nemám povahu na to se jen přestat stýkat se svým bratrem… Vím jsem blbá, ale opravdu mi na něm dost záleží.

Potom nezbývá nic jiného než to trpět :nevim: k vaší škodě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1069
8.12.22 16:38
@Anonymní píše:
@arinecka No mají strach mu to říct aby se on nebo švagrová neurazili a neposlali je do háje. Bohužel já nemám povahu na to se jen přestat stýkat se svým bratrem… Vím jsem blbá, ale opravdu mi na něm dost záleží.

Buď budeš blbá po zbytek života a žrát mu to jako všichni kolem :poblion: a nebo se vzpamatujes, bratra odstřihnes a začneš konečně žít svůj život.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová