Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Milé maminky,
mám doma 4 a půl měsíční holčičku a stále pláčeme. Už jsem přestala i kojit, protože malá byla stále hladová. Těšila jsem se, že s UM se vše zlepší, ale příliš se toho nezměnilo:-/ Jsou chvíle, kdy se malá směje nebo si hrajeme, ale spíše je to o nervy. NEvydrží ani chvilinku sama, pořád ji musím nosit. Pláče i když je napapaná, přebalená a bříško nás netrápí. Všichni radí, abych ji nechala vyplakat, ale to se opravdu nedá. Pláče tak moc vztekle, že je úplně fialová, v křeči a vydrží to do té doby než ji nezvednu. Někdy bohužel ani to nepomůže. Doktorka mi jen popřála pevné nervy:-( Jak dlouho plakali Vaše děti? Nemáte nějaký fígl?
Kup si šátek a nos ji. Pokud si jseš jistá, že žádné potíže typu bolení nemá, tak nejspíš pláče jenom proto, že tě nemá blízko.
@janalin mám pocit jakoby si psal o naší malé…jsou jí také 4 a půl měsíce a tohle u nás trvá tak měsíc…
Po pravdě také už si nevím rady, když si s ní hraju, mám ji položenou na zemi pod hrazdničkou vydrží takhle třeba půl hodinky, ale jakmile si odběhnu třeba jen na WC začne šílený řev. V postýlce je přes den fakt jen minimálně a to když spí a to je u ní tak maximálně 2-3 hodiny. Jinak dělám vše s ní na ruce. Pořídily jsme si i Manducu, ale tam ona také dlouho nevydrží…myslím, že jí nic nebolí, možná že už u ní začínají růst zoubky…
Příspěvek upraven 07.07.14 v 09:36
@janalin nosili jsme do blba, ja pres den, chlap vecer. Hodne jsem chodila ven, v kocarku neplakal. Uz se toci na brisko? Az se bude umet trosku pohybovat, tak to se to urco zlepsi
Zkus satek nebo manducu.
jo…tomu se rika kontantni dite. Ten nas se chtel ko, taktovat i v noci, supr to bylo ![]()
Nosit nosit nosit, kup si šátek nebo ergo. nosítko a měj ji u sebe. Asi chce prostě blízkost. Některá miminka to hold tak mají. Nechat vyřvat je blbost na entou
Na nás v tomhle věku platilo houpací lehátko a povídání…hlavně jsem brala prcka všude s sebou…šla jsem si dělat hlavu, byl v lehátku ve dveřích koupelny a říkala jsem mu, co dělám…u nádobí jsem povídala, co zrovna meju a tak…ted když jsem jinde než on a potřebuje mě, si za mnou doleze a já mu zase povídám, jak věším prádlo a kam to oblečení nosim…prostě a jednoduše jsem za debílka, ale malej si zvyknul a povídání ho vždy uklidní
![]()
Tak to jsme na tom opravdu stejně
…rychle si odskočit a rychle zase zpátky. Zoubky jsem si také chvíli myslela, ale na ty to ještě nevypadá.
@janalin u nás by to právě i na ty zoubky vypadalo, dnes jdeme k dr. tak uvidíme co nám poví
@nunik tak se to také snažím praktikovat, jenže naše malá moc nechce být v lehátku, ale v autosedačce a to zase nechci já, aby v ní byla ![]()
Taky bych to řešila nošením a společným spaním…miminka jsou nastavená, že chtějí být pořád někomu (nejlépe mámě) na blízku. a některá to prostě potřebují víc a některá méně.
v „primitivních“ civilizacích maminky svoje děti prakticky nevytahují z šátku, dokud nejsou znovu těhotné. a ty děti jsou spokojené.
my jsme ze začátku taky hodně nosili i po doma v Manduce, malá spala s námi, někdy i v noci přítel nasazoval Manducu, když měla bolení atd…časem to všechno samo vyšumělo. teď jí bude rok, chce se mazlit a chovat pořád, ale už si umí sama hrát i sama spinkat, do ničeho jsme ji nenutili a nenutíme. snažíme se naslouchat jejím potřebám, když je např. nemocná a chce s námi spát, tak může. když nechce, nemusí. někdy si hraje sama, někdy se mnou…
nejsem pro, dělat dětem otroka, ale nějaké to základní pochopení by tam podle mě mělo být. přece jen 9 měsíců byla u mě a nemůžu ji jen tak ze dne na den vrazit do postýlky a odejít pryč
podle mě, všeho s mírou ![]()
tím samozřejmě nenarážím na tvoji výchovu nebo tak něco…jenom konstatuji
je těžké rozhodovat se, jak dítě povedeš, když ze všech stran slyšíš různé nátlaky, jak se to má a nemá dělat…snažím se naslouchat srdce ![]()
jo a podotýkám, že jsou samozřejmě určitá pravidla, od kterých nepovolím. nemůže si dělat uplně co chce. ale nechávám jí v některých věcech prostor aby se rozhodla sama
Příspěvek upraven 07.07.14 v 09:46
@nunik píše:
Na nás v tomhle věku platilo houpací lehátko a povídání…hlavně jsem brala prcka všude s sebou…šla jsem si dělat hlavu, byl v lehátku ve dveřích koupelny a říkala jsem mu, co dělám…u nádobí jsem povídala, co zrovna meju a tak…ted když jsem jinde než on a potřebuje mě, si za mnou doleze a já mu zase povídám, jak věším prádlo a kam to oblečení nosim…prostě a jednoduše jsem za debílka, ale malej si zvyknul a povídání ho vždy uklidní![]()
@nunik Povídání u nás taky zabralo, nakonec teď ve třech měsících kecá víc on než já ![]()
Adduše…souhlasím s Tebou. Snažím se být trpělivá a mám ji všude v bytě s sebou. Ale někdy přeci jen potřebuji alespoň na chvíli dvě ruce
… vyzkouším ještě víc nosit a říkat si, že to bude lepší. Moc Ti závidím, že už tohle plačtivé období máš za sebou.
@marinka5 tak ta autosedačka je na prd, to jo, ale když v ní bude po chvilkách?
@marinka5 píše:
@janalin u nás by to právě i na ty zoubky vypadalo, dnes jdeme k dr. tak uvidíme co nám poví@nunik tak se to také snažím praktikovat, jenže naše malá moc nechce být v lehátku, ale v autosedačce a to zase nechci já, aby v ní byla
Tak snad to budou už zoubky, vyrostou a bude líp ![]()
@myšák1187 stejnak, když se někdy posloucham a pak přemýšlím nad tím, co mu povídám…snad nebude mít následky
![]()