Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stále váhám - zklamal
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
8.9.12 18:25
Já bych ho nechala ať se ještě snaží a uvidíš jak dlouho to vydrží. Prostě bych to neuspěchala. Já jsem se taky vrátila do vztahu po tom co jsme se oba museli změnit a teď nám to už pět let klape! Tak hodně štěstí ať se rozhodneš jakkoliv
- Citovat
- Upravit
8.9.12 18:30
Já bych to prozatím nechala tak jak to je, tedy trávit spolu čas, věnovat se společně dítku, ale nechat oddělené bydlení… časem spolu klidně i spát, pokud budete oba chtít a teprve pokud to všechno bude nějakou dobu fungovat, tak uvažovat o stěhování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 18:30
Zdravim! Za me bych to nechala, jak to je. Bohuzel lide se nemeni, aspon ne natrvalo a uplne, znama (pravnicka pres rodinne pravo) mi rikala, jak vetsinou konci lepene vztahy (=spatne). Ja sama se snazim navodit pohodovy vztah s bio-otcem meho rocniho sviste, se kterym jsem se rozesla v tehotenstvi kvuli nezajmu, nulove podpore, pre-zamestnanosti, totalnimu se vyhybani reseni cehokoliv apod. Psycholog nam rekl, ze se uplne mijime a ze muzeme byt rodice, ale partneri uz tezko. Takze asi tak. Drz se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 18:31
Ještě tomu dej chvíli čas, jestli náhodou ta snaha a zlepšení celé situace není pouze dočasné (ale rozhodně to nechci přivolávat!). Pokud bude pořád vše OK i nadále, zkusila bych to ještě jednou… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.12 18:38
Díky za názory, třeba mi trošku pomůžou srovnat si myšlenky v hlavě. Jeho zatím držím v představě, že návrat není možný, prostě všechno skončilo, sama v tom mám pěkný zmatek. Jeho postoj znám… Asi zkusím ještě alespoň pár týdnů vydržet…
- Citovat
- Upravit
8.9.12 18:40
Ahojky, to máš ještě příběh pěkný. Asi bych neviděla problém v tom se k sobě vrátit, pokud o to tedy stojí obě strany. Máte spolu miminko a to za zkoušku stojí, kdykoli zjistíš že to nejde tak to můžete ukončit.
To u mě je to horší, bývalý partner mě opustil a až poté jsem zjistila že jsem přes antikoncepci otěhotněla…no nic méně z rozchodu jsem nebyl srovnaná, protože se partner nezachoval pěkně…jelikož jsem byla zoufalá tak jsem to neustále řešila přes sms a jinak…bohužel to mělo opačný účinek, a on si myslí že jsem to udělala umyslně tím abych si ho k sobě připoutala, přitom to bych neudělala, vím jak to má moje kamarádka a také vím, že miminkem se vztah nedá zachránit. Teď jsme na ostří nože, to co mi napsal mě tak šokovalo že jsem zralá na prášky…už teď jsem se rozhodla že si miminko nechám bez něj, vím že to nebude jednoduché, ale prostě mám strach že už bych děti nikdy mít nemusela. A on mluví jen o potratu, a že jsem hloupá a že to dítě bude chudák…
On nikomu nic neřekl, protože opravdu s tím malým nechce mít nic společného. A já jsem pokládala za slušné a čestné to sdělit jeho rodině, ti mi slíbili že mu nic neřeknou a asi neřekli do dneška…po dnešku co mi napsal to vyznělo jako když mu to řekli a on si to přesně odvodil tak jak jsem čekala, a proto jsem nechtěla aby to věděl že to jeho rodiče vědí…přitom já se jeho rodičům ozvala jen když jsem jim to řekla, a pak oni občas zavolají mě…i jeho přátelé. Ale s těmi přáteli, těm se občas i ozvu já…a je pravdou že to téma teď ještě dost sklouzává k bývalému. Co myslíte mám se všemi utnout komunikaci, a když by se ozvali tak jim říct co mi bývalý řekl (že uháním jeho rodinu a přátele a pláču všem v jeho okruhu na ramínko)? Ale přiznám se plakala sem, nějak sem to nechápala to co se stalo, a nevěřila jsem jeho přátelům když mi o něm psali že to je záletník a že to střídá a že i manželku podváděl…navíc už teď má jinou a scénář je stejný jako se mnou…nejdřív si jí vším možným získává a podřizuje se…
Psal mi i že se mnou nechce mít nic společného, prostě vše v těch všech zprávách hodil na mě…a já teď nevím zda je dobře si mimi nechat, byla jsem rozhodnutá že ano, ale to co mi napsal…vím že mě chce přimět k potratu a že to píše hlavně proto, ale víte jsem dost citlivá holka a prostě vše se mě dotkne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 18:43
Dej tomu čas, ale třeba mu i jemně naznač, že o tom přemýšlíš, je to přece jen chlap 
Někdo prostě potřebuje nůž na krk 
.Hlavně si to užívej, ju?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.12 18:47
@MartinaVALL píše:
Dej tomu čas, ale třeba mu i jemně naznač, že o tom přemýšlíš, je to přece jen chlap
Máš pravdu, asi se nechám ještě rozmazlovat
@Darina K. To je mi líto… My jsme spolu byli celou dobu, na miminko se spolu těšili… A píďovi už budou dva.
- Citovat
- Upravit
8.9.12 19:04
@Anonymní píše:
Máš pravdu, asi se nechám ještě rozmazlovat
@Darina K. To je mi líto… My jsme spolu byli celou dobu, na miminko se spolu těšili… A píďovi už budou dva.
No není to pro mě ani trochu lehké. Myslím že i tato doba je prostě divná a že ty chlapi nemají žádnou zodpovědnost, alespoň o to malé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.12 19:20
@Darina K. píše:
No není to pro mě ani trochu lehké. Myslím že i tato doba je prostě divná a že ty chlapi nemají žádnou zodpovědnost, alespoň o to malé…
Vidíš, ten můj jí měl a má i po rozchodu, ale zase měl jiné mouchy… Dneska aby pana dokonalého lupou pohledal Právě proto nad tím tolik přemýšlím, našla jsem si nevyzrálého kluka, kterého ten rozchod bacil lopatou do hlavy a najednou dospěl. Ale zase na druhou stranu si říkám, co když je to jen dočasné…
- Citovat
- Upravit
8.9.12 19:23
To můj bývalý je mu téměř 30 let…nechápu ho proč to dělá, proč mě tak moc shazuje a ubližuje mi. čeho tím chce dosáhnout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 20:02
To by musel hodne dlouho sekat dobrotu. Ne jen 3 mesice. Jeste vydrz, jestli ma opravdu zajem a jestli se opravdu zmenil tak ti nikam nic neutece.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 20:12
Já bych mu šanci dala. Začal chodit k psychologovi, našel si jinou práci, má zájem…evidentně ten rozchod byl ta rána, kterou potřeboval, aby se probral… Máte spolu dítě, není ti lhostejný, tak bych to zkusila. Můžete spolu začít znovu chodit, a časem se sestěhovat…pokud to nepůjde, odejít můžeš vždycky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 20:42
Moje zkušenost: s ex-přítelem jsme mimi plánovali, oba jsme ho moc chtěli. Vzhledem k jeho věku by člověk řekl, že už snad i bude vědět, co chce, a když se pro něco rozhodne, bude se k tomu stavět čelem. Ve skutečnosti se projevil jako bezohledný, nezodpovědný, líný sobec. Jednoho krásného dne se se mnou z ničeho nic bezdůvodně rozešel a já týden na to zjistila, že jsem těhotná.. Jeho reakce byla, ať jdu na potrat. To bych ovšem nikdy neudělala, jedině snad ze zdravotních důvodů. Takže jsem se rozhodla, že s miminkem a starší dcerou (z předchozího vztahu) zůstaneme samy (už jsem to jednou zvládla). Po nějaké době jsme se náhodou potkali a najednou se chlapec začal snažit a doprošovat, abychom to ještě zkusili. Já samozřejmě nemohla zapomenout na to, jak mě nutil k interrupci, ale po určitém čase, kdy skutečně sekal dobrotu, jsem se, přiznám se, především z racionálního hlediska rozhodla, že mu dám ještě jednu šanci. Jak dlouho myslíte, že to fungovalo? Do doby, než nastal první problém. Měla jsem rizikové těhu. Na všechno jsem byla sama, v ničem mi nepomohl, naopak spíš přidělával starosti a nervy. Ani do porodnice na kontroly mě nedovezl ani jednou, musela jsem žádat příbuzné. Já byla na tom psychicky dost zle, měla jsem opravdu těžký porod a jeho první dotaz po porodu byl: Tak co, bolelo to? Prostě bez komentáře. Po porodu slíbil pomoc v domácnosti a se starší dcerou. Vydrželo mu to den. Poté, co těžce zanedbal mou starší dceru (a já na něj spoléhala), jsem ho vyhodila z bytu (my spolu nebydleli). Dnes je mi bez něj mnohem líp, jsem na všechno sice sama (ale s tím jsem počítala už poté, co mi oznámil své řešení mého těhu), je to těžké hlavně finančně, ale jsem šťastná, že mám dvě krásné holčičky. Jediné, čeho lituji, je, že jsem mu dala tu druhou šanci, protože jsem si mohla ušetřit spoustu času, energie a nervů, kdybych to tehdy neudělala.
Zakladatelce přeji hodně štěstí a správné rozhodnutí. Nejsou všichni chlapi stejní, ale jak již někdo psal a potvrzuji to svou zkušeností, těžko se dá někdo změnit, pokud, tak na velmi krátkou dobu. Taky bych to nechala tak, jak to teď máte. Časem uvidíš, třeba ti dokáže, že za tu šanci opravdu stojí.
Darino K.: stůj si za svým miminkem, poslechni své 
Nejsi sama s tímto osudem, je nás víc a děti jsou ten jediný skutečný důvod, pro který stojí za to žít. Ten dětský úsměv ti nikdo a nic nenahradí a stojí to za to Držím pěsti!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky, omlouvám se za anonym.
Na jednu stranu strašně chci, na druhou se trochu bojím lepeného vztahu a starých kolejí.
S partnerem, otcem našeho syna jsme se rozešli před třemi měsíci. Důvodem bylo lhaní a nedostatek času na rodinu, práce na hranici zákona, pracoval z domova, takže mi jeho nezájem lezl hodně na nervy. Máme za sebou soud, malého mám ve své péči, výživné mi dává velmi slušné, až nadstandartní. Máme každý svůj pronájem.
V čem se změnil náš vztah? Trávíme spolu více času, podnikáme společné výlety a akce, vycházíme si vstříc. Jediné co nás nestaví do role partnerů je to, že spolu nespíme.
Našel si slušnou práci, díky které na nás má najednou čas, psychologa, který mu pomáhá s tím vyrovnat se sám se sebou a přestat lhát, uvědomit si důvody lhaní a eliminovat je. K malému i ke mně se chová perfektně.
Těsně po rozchodu jsem si myslela, že ho opravdu nenávidím a nechci ho ani vidět. Několikrát jsme se ošklivě pohádali, teď už je situace klidnější. Ale poslední dny hodně váhám. Zjistila jsem, že ho opravdu mám ráda, on o nás stále stojí, ani jeden jsme si nikoho nenašli a nehledáme. Navíc spolu máme dítě.
Jak byste se zachovali v mé situaci?
Dali byste mu i přes to jak vás zklamal ještě šanci?
Omlouvám se za zmatenost, nějak se to ve mně pere.