Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše: Více
Ahoj,
přejídání je psychosomatický problém. Jak se cítíš? Co tě tíží? S čím jsi nespokojená?
Přejídání je většinou zajídání něčeho - deprese, strachu, pocitu osamocení, stresu apod. Co je u tebe souštěč?
Je potřeba zařadit i výdej - cvičit. Super je začít s chůzí, alespon 8tis kroků. Taky jsem na nich začínala a ted dám i 15tisíc kroků během dne s přehledem. Nebo pokud je ti příjemnější plavání, tanec, kolo?
Prostě tomu tělu nabídnout ty pozitivní hormony trošku jinak…
Tomuhle se říká emoční zajídání. Dokud nevyřešíš edit. své démony a různé problémy, tak budeš takhle fungovat dál.
Příspěvek upraven 15.06.25 v 10:00
Zakladatelko, jsem na tom podobně a vím, že je to psychický. Jsem v menopauze plus jsem léta na antidepresivech. Na fastfoodu neujíždím, ale mám potřebu být neustále najedená, mít příležitost si něco vzít. Omezování mě hrozně stresuje.
Aha a jak jinak ventilovat stres než jídlem a alkoholem? Nepiju nějak často, ale když si dám nějaký alkohol, potom mi to rozhodí metabolismus tak, že několik dní se přejídání ještě víc než obvykle, i bez toho hodně jim.
Nevím jak si získat vztah ke sportu. Plavat neumím, v běhu nevydržím nic. Nevím jestli kolo? Koloběžka? Chůze? Vím, chce to pohyb.
@Anonymní píše: Více
Vybrala sis ten nejhorsi zpusob. Vis co delas spatne a delas to porad. Venku je krasne, tak misto precpavani se a piti jdi treba na prochazku, na houby, behat. Moznosti je mraky ![]()
@Anonymní píše: Více
Ano, je to psychické, u mě také. Když jsme po mateřské šla brzy do práce, tak to bylo na mě moc, cítila jsem se hrozně přetažená a nejedla jsem ze stresu skoro vůbec. Kila nabraná v těhotenství byla rychle dole a dál jsem hubla. Pak se to nějak samo usadilo, pomohla mi hodně máma. Teď, když mám stres, tak ho také zajídám a musím se vyloženě nutit, abych pořád něco nejedla, hlavně večer. A samozřejmě kila jdou nahoru.
Ta svižná chůze by fakt pro tebe byla ideální. Postupně se můžeš rozběhat.
Proč setrváváš v nespokojeném vztahu?
Co je zdrojem toho přetrvávajíciho stresu?
Je fajn, že se s tím snažíš něco dělat 💐
@Anonymní píše: Více
Nic tě nebaví? Stres se dá dobře balancovat činnostmi, které jsou pro tebe relaxační. U mně je to sport, pobyt v přírodě, čumění na seriály. Hodně dělá návyk. Na jídlo to jde rychle. K přejídání mám taky sklon, ale už jsem se s tím naučila pracovat. Pokud to nezvládáš sama, najdi si terapeuta. Žraní a chlast jsou cesta do pekel.
Příspěvek upraven 15.06.25 v 10:50
@Anonymní píše: Více
kdyz nejsem ve stresu, coz je v podstate jen na dovoleny, jsem na tom o hodne lip. Ale to je proste jen vyjimecne, jinak se dotahnu z prace a zbytek casu odpocivam (a jim). Treba tenhle vikend jsem tak psychicky rozklepana, ze sotva stojim.
Vysoký glykemický index, závislost na cukru, která působí na stejné receptory jako řada drog. Na soli apod. Člověk se přejídá nebo naopak hladoví pro citovou deprivaci a nenaplnění svých potřeb. Pozor na cvičení, ať se to nestrhne v PPP. Pohyb je jinak určitě vhodný pro všechny. Najít si, co tě baví.
Hledat potraviny, kde bílkovina, glykemický index - jednoduché : bílé pečivo, pufované, atd., glutamáty, vynechat rychlá občerstvení…, sledovat kroky a váhu, to tedy zcela nedoporučji, může se ti to vymknout z rukou. Mít se ráda.
Ahoj. Jsem velmi rozezrana a pořád bych něco jedla, např. rohlíky nebo pečivo s pomazánkou. Také často nevydržím a jdu do fastfoodu nebo si kupuji bagety, chlebíčky..je to nejen že drahé, ale i kalorické. Vždy si říkám, jak si radši doma uvařím zdravěji a budu si dělat saláty atd a nemám prostě vůli. Pořád bych jen jedla. Ne, nejsem těhotná ani nemám diabetes ani problémy se štítnou žlázou. Už to mám tak dlouhodobě, několik let.
Nejhorší je to po alkoholu, ani toho nemusím vypit moc a klidně několik dní potom jsem rozezrana ještě víc.
Tak jedine nepit vůbec, ale i tak nevím jak potlačit ty chutě. Dost jsem přibrala, mám 21 kg nadváhy a kynu dál. Jsem jak otesánek, pořád chci jíst a jíst.
Nejsou žádné tablety na potlačení žravosti?