Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Zdravím všechny, mam dilema! Přes rok jsme se snažili s manželem o miminko, které se ne a ne zadarit. Řekli jsme si, že to nebude hrotit a dáme tomu volný průběh, rozhodli jsme se tedy, že si pořídíme pejska, o kterém jste dlouhou dobu přemýšleli, Retrievera! Čas plynul a my konečně našli letos na jaře vhodnou chovnou stanici, kde jsme si štěňátko zarezervovali s tím, že ke krytí dojde pravděpodobně letos na podzim. Jako zázrakem jsem měsíc na to otěhotněla. Teď stojím před rozhodnutím, zda štěně pořídit, či nikoli. Kdyby šlo vše jako po dratkach, štěňátko by bylo k odběru začátkem roku, což je ale měsíc před mým plánovaným porodem. Samozřejmě je mi jasné, že štěně potřebuje pozornost, péči a výcvik, takže by to byl s novorozencem zahul, toho jsem si vědoma. Máte někdo nějaké zkušenosti s touto situaci?
A co budeš dělat v případě, že by miminko mělo na pejska alergii?
Uprimne, ja bych do toho nesla… A to mam psy doma 2 (v dobe narozeni ditete jim budou 3 a 1,5 roku)… A jsem rada, ze je mam jakz takz vychovane, ze se nemusim potykat s tim, ze by doma byly louzicky, trenovat zakladni poslusnost, stresovat se, ze me nebudou poslouchat na prochazce atp…
Chapu, ze zalezi na povaze psa, ale pokud by se mi narodilo mimco, ktere bude narocnejsi, ci ho bude neco trapit, nemela bych na psa dost casu a to by mi proste bylo lito a nebylo to k nemu fer…
Takze pokud mate vybranou chovku a fenu, asi bych pockala az na dalsi kryti ![]()
@Drndadvě ani náhodou. Zbytečné problémy. Počkala bych až dítě bude trošku větší.
Ja bych taky pockala. Jak budes mit mimco, tak se vsechno bude tocit kolem nej a budes rada, ze budes mit cas na sebe.
@Aduš8 píše:
A co budeš dělat v případě, že by miminko mělo na pejska alergii?
To iste, co by robila keby miminko malo alergiu na 6 rocneho psa, co asi? Toto je asi najmensi problem.
Zakladatelka: mali ste uz ty alebo partner psa? Mate skusenosti? Ake zazemie? Ma partner cas sa pripadne venovat stenatu ked ty by si na to s mimcom nemala vobec cas?
Ja by som do toho vo svojich podmienkach a so svojim partnerom sla, ale jednak uz vieme ako na stena, dvak robi partner z domu takze v pripade potreby na minutku postrazi mimco nez ja pustim stena vyvencit na zahradu a hlavne mozem vyhodit stena na zahradu za par sekund a nie s nim behat na rukach cez cely panelak na ulicu kazde 2 hodiny.
Naopak, byvat v byte a mat partnera v praci, tak by to bolo uplne nerealne. Ta predstava na kazde vencenie (kazde 2h) novorodenca (navyze v zime) naobliekat a tahat von aby sa stena vyvencilo, dieta vresti lebo neni cas ho prebalit a nakrmit… Alebo naopak kym prebalujem pred vencenim dieta tak sa mi pes vykadi a vycura doma a uz nikam chodit netreba… to by fakt neslo.
Taky bych do toho nesla. Myslim, ze na zacatek jedno mimino (lidske) uplne staci. ![]()
Nejprve bych se zajela s ditetem a pak si znovu rozmyslela, jestli ho pravdu psa chci. Tohle taky muze s miminem uplne zmenit.
Ono by to ani k tomu steneti nebylo fer, ze by na nej nebyl cas.
@Drndadvě Já bych do toho nešla a štěně bych odložila o rok až dva. Štěně je svým způsobem taky miminko a potřebuje péči, naučit ho na nové prostředí, čůrat venku, základní povely. A až se ti narodí mimi, bude samozřejmě prioritní a péče o pejska půjde bokem. Špatně ho vychovaš a pak s ním mohou být problémy až bude dospělý pes. Hůře se pak bude přeučovat. Gratuluju k těhotenství.
Ani nahodou. Nebudeš mít na stěně absolutně čas. Psa bych si poridila až budou děti aspoň ve škole. Zvlášť větší plemeno.
Příspěvek upraven 02.09.20 v 11:15
Do toho bych nešla. Psy miluju, žiju zájmovou kynologií nejmíň 12 let, mám dost zkušeností (v podstatě jsem vychovala a vycvičila rodičům obě jejich čuby, co si vzali z útulků), vycepovala jsem naši fenu, že poslouchá na slovo - teď mám necelý tři týdny do porodu a jsem šťastná, že té naší střele budou za chvilku tři roky, je vychovaná, rozumná a hlavně jsme všichni i s mužem skvěle sehraní. I tak bude mrňous obrovská změna v našem životě a nedokážu si představit řešit do toho ještě správnou socializaci, hygienu, výchovu a základy výcviku a rozvíjení potenciálu štěněte (plus navazující puberta). ![]()
Zvlášť pokud se jedná o větší a aktivnější plemeno, kterým retrívr bezesporu je. První dva roky jsou podle mě klíčový, pokud chce mít člověk spolehlivýho a spokojenýho psa, musí se mu fakt aktivně věnovat a to prostě s malým miminem jde hodně těžko. S dospělým psem už je to úplně o něčem jiným, i když samozřejmě i tak je pes obrovský závazek a časově náročný kámoš.
Není to rozumné. Az bude dítě starší…mesic na vycvik je málo…kdybyste sehnali nejakeho ted, tak by se to ještě dalo..
A to já jsem psí máma a do tohodle bych zrovna nešla, jako zvládnout se to dá, obzvlášť s retrívrem, ale já si Chci každýho mimouška užít
Lidský nebo psí, je to jedno. Na každý vlastní štěně jsem si brala dovolenou, jednu operaci jsem plánovala tak, abych v období rekonvalascence byla se štěnětem doma. Já bych měla strach, že si nevytvořim láskyplný vztah s tím psem, protože dítě by mělo v péči přednost.