Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Strach a hádky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.2.12 23:22
Zkusila bych, aby si přednastavil nějakou univerzální sms, kterou odešle, až dorazí. Nemusí vymýšlet, co napsat, mluvit do telefonu, zkrátka jen to pošle a vyřízeno. A jinak bych mu do telefonu teda nic nevyčítala, vždyť si musí připadat jak pes na vodítku, stačilo by mi ke štěstí, že to zvedne, řekla bych, že jsem ráda, že dojel a hovor zase ukončila 
Tím, že mu do telefonu vyčítáš, že se neozval sám, akorát způsobíš, že se jednou naštve a jednou ho vypne a co ty doma…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.12 23:26
U nas to mame zas opacne..
Ja som naucena z domu, ze telefonujem az ked sa daco deje.. Ako decka sme chodili na stanovacky, alebo na vylety, kde po telefone ani chyru.. jasne, keby sa daco dialo, tak by sa dal zohnat..ale boli sme zvyknuty z vyletov.. nevolat..
Manzel je zas nauceny, ze akonahle dorazime na dovolenku, alebo z dovolenky domov, alebo aj ked ideme od nich domov, tak zavolame , ze sme vporiadku.. aj manzel mi zavola zo sluzobky, ze uz dorazil…
Jasne, tesim sa, ze zavolal, ale nepotrpim si na to..
pre mna bol dakedy problem zavolat, hlavne v case, ked este neboli mobily, tak musel verit, ze som vporiadku…tak mozno to ma podobne naucene ako ja
Ono sa na tom telefonate nic nezmeni.. moze byt vporiadku a minutu po telefonate sa moze daco stat..
Ae taky nazor mam preto, ze som tak bola vychovana , chapem, ze teba ide roztrhnut od strachu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.12 23:27
o to nejde,že by nevěděl co mi říct, spíš o to,že když má zpoždění tak mi to nezavolá a já se bojím. Dneska jel 30 km 2 a půl hodiny,tak jsem volala,že mám fakt strach co se stalo a on už je napruženýpředem,že to přeháním a že řešil milion dalších věcí a nepřišlo mu důležité mi volat,že nestíhá
- Citovat
- Upravit
10.2.12 23:48
1. ať se pořádně pojistí 
2. když mu voláš, abys zjistila, jestli žije, tak to jen mile zjisti a zavěs („Ahoj, jak to s tebou vypadá? Mám ti už vařit kafe? Za dvě hodiny? Fajn, tak se těším, zatím čau.“) Předpokládám, že nebude volat zpátky, abyste se pohádali. Na med se chytí víc much než na cukr - když budeš do telefonu milá, bude volat rád, když ho pokaždé seřveš, tak se mu volat nebude chtít (klidně na to podvědomě zapomene), to je jak při výcviku psů.
3. když se nedovoláš, nebo nechceš volat, tak si řekni, že by ti informace o případných potížích stejně byla k prdu - na blbý zprávy je času dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.12 23:53
Já Tě chápu, mám to taky. My se s manželem prozváníme, když dorazíme na místo, naučili jsme se to oba, takže je na něj spoleh. Kdyby neprozvonil, taky volám.
S manželem bych si promluvila, aby chápal Tvoje oprávněné obavy, stačí to prozvonění, jemu to zabere vteřinu a Ty budeš v klidu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.12 23:56
když máte hypotéku jste i pojištěný né?U nás to tak muselo být
Jinak mi tvé jednání přijde normální.Taky se bojim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.12 00:03
Já mám taky kolikrát strach o manžela, jenže řeknu si: „No jestli se má něco stát, stane se to a já to nijak neovlivním“.Co jiného můžeš dělat? Kdyby měl nedejbože autonehodu, telefonátem jí nepředejdeš. Akorát ho tím telefonováním naštveš
Co se financí týče, uzavřela bych dobrou pojistku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
11.2.12 00:15
Jestliže to nechápe, myslí si, že ho hlídáš, pak nevím, jak to řešit. Já bych dělala jen to, že kdybych někam jela já, tak bych ho taky nechala v nejistotě, jestli je vše ok. Je fakt, že jsem párkrát slyšela reakci „a k čemu ti to bude, když se neozvu, jak víš, KDE se mi něco stalo?“ - i na tom něco je… Když se neozve, půjdeš ho hledat? Já vím, že je lepší mít jistotu, že dorazil v pořádku, ale zase než se kvůli tomu hádat…
- Citovat
- Upravit
11.2.12 00:57
No nezlob se, ale kdyby se mi manzel měl hlásit po kazdem 30 km přejezdu, tak by mne taky hnal. Že dobre dojel mi hlásí jen z velkych služebních cest, což jsou vetsinou stovky km do zahraničí. S hlášením takovych pidi cest se fakt nedivim, že to chlapa stve, kdyz je to pracovni a určitě musi myslet na 100 jiných veci a urcite pro nej neni prioritní volat domu. Zkus to omezit a manzel at se dobre pojistí, to bude účinnější nez tyto zbytečně strachy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.12 06:21
Tak ja mam taky strach. Ne ze by se mi hlasil po triceti kilometrech, ale pokud vim, ze ma jet od nekud treba tech 30km domu a nejede dlouho, tak mu zavolam. Nekde se zesekne, a zacne podle situace s vymluvama nebo s nejakym utokem,, ja nic do telefonu uz neresim jneom reknu, vhtela jsem vedet, ze jsi ok a bud si treba na Marsu!!! 
A zavesim. Dneska uz to celkem jde, ale na zacatku naseho souziti to pro nej bylo scifi, nebyl zvykly se nikomu hlasit, s rodicema vubec a vztahy mel asi pomerne volnejsi. Jo a hlavne nebyly mobily, tak jsem si kolikrat uzila. Ale ja mam jeste vetsi adrenalin. Manzel jezdi na motorce a to jsou potom nervy, kdyz neda vedet! Ted je uz opravdu celkem naucenej, ale i tak obcas „zapomene“ a to uz jsem malem v blazinci! V loni se jel do Senegalu a dva den se mi neozval. To jsem celou noc nespala, ale vedela jsem ze je zrovna asi v Mauretanii, kde neni roaming a ze by hledal jiny zpusob volani, to nehrozi, ale stejne ten strach je hrozny. Ted je ve Vietnamu, vola kazdy den kolem poledne, tam uz maji vecer a ve stredu nezavolal do dvou, o tak uz jsem zacala sms, volat. No zase nervy. Pak se ozval, to byla uleva. Ja mu tedy uz nenadavam , ale zacnu stylem litosti. Ty vis, jak cekam jenom na tvuj telefon a ja chudinka tady trpim atd. Jeste musim resit veci ve firme, tak mu jeste reknu, jak jsem se potrebovala s necim poradit. Ale driv kdykoliv jsem na nej sla z ostra, i kdyz bylo jasny, ze jsem byla v pravu, tak akorat hadka a ja ve vetsim stresu! Tak jenom abys vedela, ze je to i jinde. Deti mame tri, hypoteku tedy ne, ale zase firmu ve ktere by to bej nej bylo spatne!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.12 07:05
My se s chlapem prozváníme,když dojedeme na místo.A to samé i s rodičema,napíšu sms,že jsme dojeli dobře,když jdeme od nich.Mám o chlapa,hrozný strach pokaždé když odjíždí,tak mu s malým máváme a mě bolí břicho.Jsem ráda,že jsem to chlapa naučila.Ale přiznám se někdy někam spěchám a zapemenu mu dát vědět.On chudák volá a kamarádka nad tím kroutí hlavou a myslí si,že mě chlap sleduje.Jo a když jde do hospody tak mě nezajímá v kolik příjde,ale jestli je ok a neleží někde po cestě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.12 07:08
Zakladatelko zkus to chlapovi nějak vysvětlit,dej mu to třeba přečíst.Ani nevíš jak ti rozumím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.12 07:41
Děkuji za názory.jen teda upřesním že nehysterčím při 30ti km,jel asi 500 km a volali jsme si těsně před cílem, kvůli něčemu a pak se prostě neozval,tak jsem měla strach co se děje. Měl vypnutý mobil a to si můžu tisíckrát říkat,že se mu třeba vybila baterka nebo není signál…Já v dětství musela doma být na minutu přesně a pokud ne byly tresty jako blázen. Nejde mi ani o to,že když dojede tak se ohlásí,to on dělá a je to v pohodě, ale když má zpoždění a ted nemyslím minutové,ale třeba několika hodinové,tak nevím co se děje a jsem ve stresu
- Citovat
- Upravit
11.2.12 08:00
Zakladatelko, naprosto tě chápu…já šílím taky. Jednou jsem volala do firmy, kam měl manžel ve sněhové vánici dorazit (do hor) a nebral mi telefon 
Manžel teda pochopil, že to se mnou asi nebude jednoduché a od té doby volá sám…Já mám teda strach o všechny a pořád, snažím se si to nepřipouštět, někdy je to lepší, někdy horší…Kdo to nezažil a má bezstarostnou povahu, tak to nikdy nepochopí…Vím, že na to pomáhají Bachovy květové esence…byla jsem i na přednášce a přímo pro strach se jedna bylinka užívá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Omlouvám se za anonym,ale trochu se stydím. Mám takový problém.Můj muž celkem často jezdí pryč a já mívám o něj strach. Největší mám z cestování.Vyžaduju aby se mi hlásil,že je v pořádku,když se mi neohlásí tak se neudržím,volám a vynadám mu.Samozřejmě e pohádáme.Každeý z nás to vidí z jiného úhlu,on nechápe,že mám hrůzu z toho,že se třeba naboural,nebo něco,je toho tolik.Já zas neumím vydržet až se ozve sám a plaším.Máme dvě děti, hypotéku,při představě,že by se mu něco stalo,nebo nedej bože jsem o něj přišli se mi všechno svírá. Dříve to celkem toleroval,když tak se omluvil,poslední dobou na to začíná být alergický a vždycky se zhádáme a já pak brečím…
Nevím co s tím