Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Strach, nejistota a výčitky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.6.21 19:06
Strach, nejistota a vycitky
Ahoj damy, tak se k vam doufejme s pribyvajici radosti pridavam. Otehotnela jsem po kratke znamosti s puvodni myslenkou, ze si to necham vzit, protoze jsem si partnerem nebyla jista. Pak se porad a porad odsouvalo se strachem a vycitkami i skrz to, ze za sebou potraty mam a mam slusny vek na prvorodicku (30).
Ted budu preklenovat 3mesic. Ziji v zahranici, pritel je mistni (Rakusan). Nejdriv na mne byl celkem nastvany, ted se spis pomalu „smiruje“. Problem je, ze spolu nebydlime a on momentalne nepracuje., obcas se na mne zatvari jako bych za to mohla, nutila ho do toho a znicila mu zivot. Podobna je i relativne reakce myho okoli. Moc me tohle trapi, samozrejme jsem si do budoucna miminko prala, ale nikoho jsem nutit nechtela. Mam kvuli tomu celkem vycitky a bojim se jak to zvladnu i s rizikem, ze bych mela zustat sama. Horsi je i, ze ja tu nemam zadne zazemi (kamarady, rodinu) a sama bych s materskou tezko vychazela. Hrozne se bojim te budoucnosti a nejsem skrze to ani schopna se poradne tesit. Plus se setkavam jakoby s neprijemnymi reakcemi na ten stav, jsem strasne ospala - kamarad mi vynada, ze si za to muzu sama vyspavanim a jenom to svadim na tehotenstvi, ze si za tu situaci muzu sama, toho chlapa jsem donutila a celkove ode me spoustu lidi zacalo spis davat ruce pryc nez aby mi spise fandili?
Je mi jasne, ze tyto rozvrkocone pocity vychazeji prave z toho nejisteho tehotenstvi, ale ja si proste nemuzu pomoci, moc se v tom utapim s temi vycitkami, ze je to vlasten spatne a ja za to muzu, ale uz jsem si proste v tomto veku nechtela miminko nechat vzit.
Nemely bystep ro mne nejakou radu, jak se skrz to vschopit a zacit byt stastna a v klidu at je i stastne mimco, nemuzu se z tech vycitek vyhrabat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.6.21 20:16
Hele, pomuze Ti nejvic si opravdu pro sebe samou ujasnit, ze to dite chces. U jeho zrozeni jste byli oba. Oba mate sve povinnosti, jejich plneni (z jeho strany) bych si pohlidala, to neni zadna fantasmagorie, na to mas pravo ze zakona i moralni. Ostatni Tvuj zivot neziji, Vase dite vychovavat nebudou, tak at si polibej…
Verim, ze jakmile toto zobrazis ve svem vyrazu, ze Ti daj pokoj s blbyma kecama. Pak bude klid.
Kazdopadne, pokud nechces v Rakousku zit natrvalo, tak bych se presidlila vcas, az bude detatko na svete, tak by Ti mohl otec delat problemy (to teda muze i tak, ale nebude mit tak silnou pozici). Tohle si velmi dobre rozmysli, mozna by bylo fajn konzultovat s Uradem pro mezinarodnepravni ochranu deti (nebo jak se jmenuje), at vis, jak na tom jsi.
Tyhle prakticke veci, jakmile poresis, tak Ti to dal prida na klidu. Drzim palce, at jste a detatkem stastni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.21 20:47
Dekuji za povzbuzeni. Mas pravdu, rejpu se v tom co rikaji ostatni, ale to je proste i naturou a tim, ze to proste neni planovane tehotenstvi.
Kdyz bychom byli s partnerem spolu, urcite bych tu chtela zustat. My si i skvele rozumime, pritahujeme se, jen on si proste asi myslel, ze budu jeho povyrazenicko a osud mu to nejakym zpusobem vymstil. Myslim, ze pokud se vzchopi a okoli uvidi, ze jsme funkcni jen jsme do otho skocili po hlave mohlo byto byt fajn.
Nemam proste jen ten pocit jistoty a povzbuzeni. Ze zacatku me k tomu potratu i dost nutil. Kdyz se ho zeptam jestli se na me zlobi, rekne ze uz je pozde na to se zlobit. Vzdy ma takove vyhybave negativisticke odpovedi z kterych je proste videt, ze to nechce nevybral si to. Myslim, ze tohle se pak proste strasne muze odrazit na tom diteti a takovy zivot bych nikomu neprala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.21 01:59
Ja bych tedy asi presidlila tam, kde mam kamarady, rodinu, nekoho, o koho se muzu oprit. Poslouchat tyhle reci v tehotenstvi je na palici. Vetsinou jsem spis pro zachranu vztahu, ale tady mi neprijde, ze by to melo budoucnost. Jedna vec je byt zaskoceny, nebyt si jisty, i v podstate nechtit dite, ale nutit nekoho k potratu? Ja nevim, byl u toho stejne jako ty, mohl tomu zabranit (pokud se nedostal do nejake lecky) a ted nechce nest nasledky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
aquarian
17.6.21 07:10
@TerezkaSt píše:
Ahoj damy, tak se k vam doufejme s pribyvajici radosti pridavam. Otehotnela jsem po kratke znamosti s puvodni myslenkou, ze si to necham vzit, protoze jsem si partnerem nebyla jista. Pak se porad a porad odsouvalo se strachem a vycitkami i skrz to, ze za sebou potraty mam a mam slusny vek na prvorodicku (30).Ted budu preklenovat 3mesic. Ziji v zahranici, pritel je mistni (Rakusan). Nejdriv na mne byl celkem nastvany, ted se spis pomalu „smiruje“. Problem je, ze spolu nebydlime a on momentalne nepracuje., obcas se na mne zatvari jako bych za to mohla, nutila ho do toho a znicila mu zivot. Podobna je i relativne reakce myho okoli. Moc me tohle trapi, samozrejme jsem si do budoucna miminko prala, ale nikoho jsem nutit nechtela. Mam kvuli tomu celkem vycitky a bojim se jak to zvladnu i s rizikem, ze bych mela zustat sama. Horsi je i, ze ja tu nemam zadne zazemi (kamarady, rodinu) a sama bych s materskou tezko vychazela. Hrozne se bojim te budoucnosti a nejsem skrze to ani schopna se poradne tesit. Plus se setkavam jakoby s neprijemnymi reakcemi na ten stav, jsem strasne ospala - kamarad mi vynada, ze si za to muzu sama vyspavanim a jenom to svadim na tehotenstvi, ze si za tu situaci muzu sama, toho chlapa jsem donutila a celkove ode me spoustu lidi zacalo spis davat ruce pryc nez aby mi spise fandili?
Je mi jasne, ze tyto rozvrkocone pocity vychazeji prave z toho nejisteho tehotenstvi, ale ja si proste nemuzu pomoci, moc se v tom utapim s temi vycitkami, ze je to vlasten spatne a ja za to muzu, ale uz jsem si proste v tomto veku nechtela miminko nechat vzit.
Nemely bystep ro mne nejakou radu, jak se skrz to vschopit a zacit byt stastna a v klidu at je i stastne mimco, nemuzu se z tech vycitek vyhrabat.
S tím těhotenstvím Ti poradit neumím, ale velice doporučuji odjet porodit zpátky do Česka.
Po porodu, pokud by ses chtěla nebo musela vrátit domů, by musel dát otec souhlas s přemístením do jiného státu.
A pokud bys odjela bez jeho souhlasu, návratové řízení je úplně jiné kafe než se bez souhlasu přestěhovat vnitrostátně.
Jak psala @FlorenceF Jenkins podívej se na stránky UMPODu, https://www.umpod.cz
Ale mysli na to, že pokud bys porodila v Rakousku a pak se bez souhlasu přemístila s dítětem do České republiky, tak tenhle úřad bude mít za úkol pomoci prosadit návrat. 
Ze strany otec to poběží podle
https://portal.justiz.gv.at/…fuerung.aspx
a český UMPOD bude mít povinnost jim poskytovat součinnost.
- Citovat
- Upravit
24.6.21 22:20
Ahoj Aquarian,
moc diky za informace. Musim si to poradne precist, ale vzhledem k tomu, ze jsme oba v podstate prihranicnici, bych to asi nevidela tak drasticky, ze by tu mely byt nejake tahanice o tom, kde bude dite vyrustat. Mezitim se tatinek sbira a byli jsme to oznamit rodicum, takze snad se to spis bude vyvijet touto cestou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
