Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No, já to neprožila, ale je chyba, že jsi k tomu svolila. Promluv si otevřeně s manželem, jak jsi to napsala tady. A manžel se k tomu staví jak? Šel by bydlet jinam než kde bydlí jeho rodina? Nebo je podmínka peněz, že všechno bude podle tchána ve stejné dědině? Dobře si rozmyslete než začnete stavět, protože být pod dohledem celé manželovi rodiny by bylo na palici… ![]()
Nešla bych do toho. Pokud vám otec nedal přímo peníze jako dar, ale pokud on určuje kde a co se koupi, tak buď budete podle něj a šoupat nohama, nebo si najdete vlastní bydlení, i kdybych měla být v podnájmu dosmrti.
Ja uz s nim mluvila mockrat, manzel me porad presvedcuje, ze do hospody chodit nebude, ze to bude jako do ted, ale ja i kdyz bych mu verit chtela nejde to.Uz jednou me sklamal a ja jsem clovek, ktery odpousti, ale nezapomina.Do penez nam keca, ale nastesti penezi nedisponuje, vse nam vybira tchyne, maji je na ucte a my se musime ozvat, az potrebujeme. Pripadame si jako maly decka, samozdrejme vse kupujeme spatne. Manzel jinde nechce, nechtel uz ani tenkrat moc, shaneli jsme i jinou lokalitu, ale pozemky drahe tohle se sehnalo pres souseda za relativne dobre penize
To jsem ja zakladatelka, jen ted mrkam, ze jsem vlozila uvodni prispevek anonymne
jsem na mobilu a spatne to vidim ![]()
@nika1988 to mas tak, bud se postavis na vlastni nohy anebo beres penize od rodicu (v tomto pripade manzelovych) a drzis hu.bu… Nemuzes chcit vsechno za nic…
V katastru ta nemovitost (resp. uz nyni ten pozemek) je psano jako SJM na Vas oba, je to tak?
Ze kupujete vsechno spatne, tak zalezi oc konkretne kde, ze… Obcas mam take pocit, kdyz vidim co lide okolo me kupuji za blbiny a v pripade ze jim davam penize ja, bytne primo na tu konkretni vec, me to pomerne nastve
viz prvni veta, bud mas sponzora a soupej nohama (to jde prece i v klidu, treba seztat na nazor, byt jen naoko), nebo se postav na vlastni…
Ja ti povim jen jedno. Z vlastni zkusenosti bych uz nikdy nebydlela ve stejne vesnici jako tchanovci a uz vubec ne s lidmi, jak je popisujes. A to nemluvim jen o nezvanych navstevach, ale hlavne kazdodennim vlivu na vas. Bylo by na roman, co mam za sebou, ale vazne NE. U manzela si to musis prosadit. Jak, to nevim.
Nesla bych do toho. Poslechni svou intuici, radi ti spravne.
Jak píšou holky-buď budete relativně lehce bydlet-odpadá šetření a následné splácení baráčku. Nebo budete muset vynaložit větší úsilí, ael bydlet dle svého.
A je otázka-tchán má peníze, ufinancuje komplet barák, nebudete si muset brát žádný úvěr? A barák bude napsaný i na tebe? Protože logicky by mě víc vycházelo že barák bude jen manžela. A ty tobě bude rodina dávat najevo, že si jen host.
Určitě bych do této „pohodlné“ varianty nešla. Sama bych si pořídla bydlení s manželem, které nám vyhovuje.
Pokud si od nich berete penize, budou vam cely zivot predhazovat, kolik a jak vam dali, vyzadovat vdecnost a jeste bydleni v jedne vsi? To nedate, akorat si tim znicite rodinu…
Kdyz uz nutne musite mit barak, prodejte pozemek a kupte neco starsiho dost daleko od nich…
Byla bych radeji v garsonce nez totok
Nám tchanovci nabídli dokonce postavit si baracek u nich na zahradě. Mají hodně velký pozemek a kus nevyužívají vůbec. S přítelem jsme se ale shodli, ze si pozemek raději koupíme a určitě ne ve stejne dedine. Žijí v okolí Olomouce a my se poohlizime okolo Prahy
raději pozemek prodejte a kupte jinde. Ani peníze bych si od nich nevzala, navíc potom, co bych se o ne musela doprosovat.
Zvážil bych co je lepší varianta. Zda prodat pozemek hned, nebo postavit a prodat barák.
Nerozhodný manžel, který se snaží vycházet s otcem jen kvůli penězům…
Já Ti poradím. Na peníze od rodičů se vykašlete, našetřete si a zařiďte se sami. Budete pořád ve vleku rodičů. Ty se nakonec dozvíš, že Ti tam nepatří ani klika od dveří. Po mojí zkušenosti se soužitím s tchány (jsou už moji bývalí) bych si zajistila vlastní bydlení vlastními silami.
Ale chápu, že nerozhodný manžel se bude těžko stavět proti svým rodičům. Já sama bych to taky asi nedokázala. A nakonec budeš ta špatná Ty, protože ho navádíš… A vidíš správně všechny ty komplikace. Taky bych se bála. Já jsem tenkrát byla naivní a věřila jsem, že to zvládnu. Nezvládla jsem to. ![]()
Já bych pozemek prodala a raději koupila někde jinde menší a nebo si našetřila. A klidně bydlela prozatím v bytě, i několik let. A příště hledala pozemek dál od rodičů. Z mojí zkušenosti je dojezd k rodičům (z obou stran) ideální hodinu autem. Většinou to stačí na to, aby odpadli nečekané návštěvy a zároveň ne moc daleko na to, aby se tam dalo jet když se člověku fakt chce.
Hele, Tvůj chlap je snad dospělej, ne? Tak ví, že pít nemá, tak se snad nenechá ukecat.. ke zbytku? osobně bych do toho nešla, pozemek prodejte a máte klid.
Ahoj holky, prosim o vas pohled na vec, jsem uz hodne zoufala.Mam manzela a dvoulete dite, az na mensi neshody zijeme jako kazda jina rodina. Bydlime uz 8 rokem v malem byte. Manzel pochazi z rodinneho domku a ja pochazim z mesta.Asi pred rokem a pul jsme resili otazku bydleni. Nutno podoktnout, ze manzel ma k dispozici nejake finance(jeho otec dedil a hodla mu nemalou castku poskytnout na bydleni).A to je ten problem. Neustale nam do vseho keca. Nevim jak to napsat ve zkratce, ale proste nas trochu natlacil do novostavby, letos se koupil pozemek a pristi rok chceme zacit.Asi to vyzni blbe, ze nas natlacili, ale manzel je silene nerozhodny.Ja se na to moc netvarila, vidina noveho baraku se mi libi, ale mam silene obavy z lokality.Je to totiz v te same vesnici jako bydli manzelova cela rodina. V te dobe, kdy jsme se rozhodovali, se s tchanem jeste vyjit dalo ale ted se chova jak absolutni ko.ot.Vse delame spatne, nicim se nezavdecime. Manzel se s nim snazi vychazet uz pouze jen kvuli tem penezum co ma dostat. Dalsi vec co mi dela starosti jsou obyvatele teto vesnice. Mladi kluci od rodin, vetsina si ale rada vice popije. Manzel mel v minulosti zdravotni problemy(sklouzl trochu z pitim a uz se vezl)tudiz mam strach, jak to do budoucna dopadne)V te same vesnici totiz bydli i manzeluv bratr, ktery si rad zajde na pivo do hospody a sam mi rekl, ze bude do budoucna potrebovat spolecnika. Proste deb. l.Proste me vsechno stve, mam hrozny obavy z toho jak budeme zit. Vsechno se na me vali, tchan, ktery prudi, kdyz prijedeme posloucham, kde se o vikendu pilo.Asi tady neni nic moc k reseni, jde mi spise o povzbuzeni a pochopeni, protoze se s manzelem neustale na toto tema hadame. Lituji, ze jsem k tomuto kroku dala vubec souhlas, ale tehdy se mi to zdala jako prijatelna varianta. Manzel by do bytu na cely zivot nesel a stavet barak nekde sami by jsme nezvladli.Vim,ze nema cenu resit veci nekolik let dopredu, ale me to vazne trapi. Prosim o nazor nekoho, kdo si neco podobnyho prozil.