Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Studium vs. “život”
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.1.24 20:11
@SAJ rodiče si brali hypotéku a platili 8000 měsíčně. Je pravda, že platy byly nižší. Mamka měla zhruba 15 000 ze zaměstnání, tata 18 000. Ale všeobecně říkali, že cca před těmi 20-30 lety bylo lépe. Já jsem to tolik nezažila, tak nevím. Nicméně dříve hypotéka nebyla podmíněna složením 10% nebo 20%. Teď už to tak je, proto člověk musí mít našetřeno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.24 20:25
@Glee123 píše:
@SAJ rodiče si brali hypotéku a platili 8000 měsíčně. Je pravda, že platy byly nižší. Mamka měla zhruba 15 000 ze zaměstnání, tata 18 000. Ale všeobecně říkali, že cca před těmi 20-30 lety bylo lépe. Já jsem to tolik nezažila, tak nevím. Nicméně dříve hypotéka nebyla podmíněna složením 10% nebo 20%. Teď už to tak je, proto člověk musí mít našetřeno.
Měli tehdy takové ty normální platy a spláceli čtvrtinu svých příjmů. Přepočti si to na dnešní poměry.
Hypotéky se zcela běžně žadatelům zamítaly. Vím, jak jsme to těžce počítali a jak jsme naháněli každou stovku. Stěhovali jsme se během mého třetího těhotenství, po něm bychom už na limity nedosáhli. Éra stoprocentních hypoték přišla až pár let poté a popravdě, vedla k docela riskantmímu chování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.24 20:27
@Glee123 píše:
@SAJ rodiče si brali hypotéku a platili 8000 měsíčně. Je pravda, že platy byly nižší. Mamka měla zhruba 15 000 ze zaměstnání, tata 18 000. Ale všeobecně říkali, že cca před těmi 20-30 lety bylo lépe. Já jsem to tolik nezažila, tak nevím. Nicméně dříve hypotéka nebyla podmíněna složením 10% nebo 20%. Teď už to tak je, proto člověk musí mít našetřeno.
Jo a vaši byli mladí, lidský mozek si to prostě pamatuje růžovější než to bylo. Objektivně vzato a propočítáno třeba nám bylo hůř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.24 20:39
@Glee123 Určitě nejsi sama a věřím, že to tak bude mít i pár dalších holek, jenže třeba o tom nechtějí moc mluvit, bojí se možná odsouzení.
Já s tím taky bojuji, že bych tyto pocity přece ještě neměla mít, že je to špatně.
Ale pomáhá si říct, je NORMÁLNÍ, že někdo chce rodinný život po dvacítce, někdo se chce usadit později.
Tlak z moji rodiny nemám, spíš tlačili a chtěli abych nastoupila na navazující. Prý je Bc. dnes málo. Partnerově rodině je to jedno, říkají, že kdyby se to neplánovaně stalo asi bysme to zvládli nebo spíš museli zvládnout. Co se týče svatby, tak o sobě přítelův taťka mluví jako o tchánovi snad od první chvíle 
a měl narážky na svatbu už po pár měsících 
ale u něj to asi nejde brát vše co říká vážně
Hlavní je hlídat ochranu a chovat se zodpovědně když neberu HA protože při myšlenkách o rodině to prostě svádí na to někdy kašlat 
I přes naše pudy a přání si prostě to dítě nejen mladých rodičů zaslouží být zajištěné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.24 20:41
Zažívala jsem ty samé pocity. Akorát já měla štěstí, že jsem neměla odklad a měla jsem rozum a na brigády se vždy v pravý čas vykašlala, kopla do vrtule a s velkým přemáháním toho magistra krátce po 24 narozeninách dodělala. Hned jsem si našla práci a rok po stanicích už jsem byla těhotná. Doporučuji dodělat školu, po skončení rodičáku za to budeš vděčná, ona se pak ta práce s malými dětmi hledá hledá blbě a takhle si vylepšíš své možnosti… lepší přežívat teď ten 1,5, než potom s dětmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.24 20:47
@SabinHa01 Jojojo, taky neberu HA. Ale brzdí mě hodně ta myšlenka, do čeho bych teď momentálně dítě přivedla. Sice máme velký byt po rekonstrukci, takže by tu mělo vše, ale hračky, oblečení, plínky atd by muselo být z druhé ruky a až bude starší, samozřejmě si bude přát něco navíc, budou Vánoce, narozeniny a tak dále a nechci nikdy dítěti říct: To je moc drahé, vyber si něco levnějšího,.. 
Takže my si popravdě dáváme hodně pozor, aby se to nestalo. ale věřím, že se jednou dočkáme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.24 21:21
@Glee123 píše:
@SabinHa01 Jojojo, taky neberu HA. Ale brzdí mě hodně ta myšlenka, do čeho bych teď momentálně dítě přivedla. Sice máme velký byt po rekonstrukci, takže by tu mělo vše, ale hračky, oblečení, plínky atd by muselo být z druhé ruky a až bude starší, samozřejmě si bude přát něco navíc, budou Vánoce, narozeniny a tak dálea nechci nikdy dítěti říct: To je moc drahé, vyber si něco levnějšího,..
Tohle tě stejně jednou čeká 
nejpozději v pubertě, kdy začne mluvit o nejnovějším modelu Iphonu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.24 21:39
@vedma007 To je mi jasný 
Budou muset na brigádu no, já musela taky, když jsem něco chtěla , ale já spíš za ty peníze živila v pubertě nemocnou mamku, se kterou jsme na to byly samy a sama sebe, takže jsem měla jiné priority než elektroniku a tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
KerrisKate
10.1.24 23:47
@Glee123 píše:
@KerrisKate A na jaké škole? Já jsem na Jihočeské univerzitě v Budějovicích a tam teda vůbec nejde vybrat si čas seminářů nebo přednášek (stalo se tak snad 2× za mých pet let, co tam jsem), natož dny, ty se taky nedají vůbec vybrat, abych si to právě třeba naflákala do 2-3 dnů. Všude jinde to jde a my máme smulu…
To je skoda, ja byla na pajde v Plzni (ZCU), vetsina predmetu mela na vyber alespon z vice terminu, popripade se slo primo s vyucujicimi domluvit. Na fyzice nas bylo jen 5 v rocniku, tak byl individualni pristup. Jako druhou mam biologii, tam taky nebyl problem. Nejhur se slo vzdy domluvit s lidma z pedagogiky a psychologie, tam clovek musel zatnout zuby a nejak proplout a na zkousky si vybrat holt dovolenou ci neplacene volno, zbytek byl velmi vstricny
- Citovat
- Upravit
11.1.24 03:27
@Glee123 píše:
Ahoj,
asi nepřicházím s konkrétním dotazem, spíše se chci vyzpovídat nebo najít někoho, kdo má podobnou zkušenost, a popřípadě, jak se s tím vyrovnal/vyřešil.Jde o to - studuju magisterské studium na vysoké škole. Když jsem nastupovala na bakalářské studium před 4 lety, byla jsem nadšena, neboť od 11 let jsem toužila po tom být učitelkou českého jazyka a já jsem věděla, že studium mě posouvá k mému vysněnému povolání.
Ale teď? Když jsem bakaláře dokončila, necítila jsem takovou tu radost/naplnění z toho, že už jen necelé 2 roky a konečně mám to, co potřebuji k tomu, abych mohla učit. Ja magistra jsem se rozhodla jít především kvůli tlaku rodiny. Hodně jsem to zvažovala, počas bakaláře (protože jsem prodlužovala) jsem si poslední rok našla pofiderni práci na HPP, abych si alespoň něco vydělala a kvůli vedení a přístupu firmy mě ta práce vyždímala. Podotýkám, na začátku jsem tam byla šťastná.
No a díky tomu, že ta práce začínala být šílená, rodina chtěla, ať pokračuju, partner především, tak jsem si řekla, ze půjdu dál - do toho brigádně doučuji děti v jednom centru.
Teď jsem na magistru prvním rokem a přijde mi, že mě ta škola brzdí akorát v tom se nějak životně posunout. Před dvěma lety jsem si našla i konečně partnera, kterého vidím do života. Nikdy jsem nechtěla svatbu, nepremyslela nad bydlením, hypotékou a vše kolem toho, ale čím déle s ním jsem, tím více si představuju, jak to spolu realizujeme.
Před těmi čtyřmi lety jsem jasně věděla, ze chci studovat a chci byt učitelkou, byl to můj největší životní sen. A pořád bych chtěla byt učitelkou, protože učení žáků mě velmi naplňuje a baví. Ale poslední půlrok zjišťuji, že můj největší sen se změnil… už to není kariéra, ale mým největším snem je momentálně svatba a rodina. Od nás ze třídy nikdo na navazující magisterské studium nepokračoval a teď kolem sebe vidim lidi, kteří mají nasetreno plno peněz, někteří si berou hypotéky a spoustu lidí má svatbu a děti,.. není to tak, že chci to, co ostatní, cítím jen takovou prázdnotu a přeju si jen, ať už mám po škole a začnu realizovat život, jaký bych chtěla.
Partner by mě prý klidně už požádal o ruku, ale bydlíme v najmu, který vesměs táhne on, protože má jako jediny z nás stabilní práci, já pouze ty brigády. A sám říkal, ze on teď není schopen našetřit peníze na svatbu nebo na děti. Až dokončím studium, bude mi 26 let a teprve musím jít do práce alespoň na rok, abych si nějaké peníze našetrila a trochu jsme se financne sebrali. Nejsme na tom špatně, ale je to pro oba z výplaty do výplaty, zaplatit důležité věci a tak, ale není možnost šetřit z jedné výplaty a brigády.
A ja si říkám, zda se studiem nedělám chybu. Kdybych třeba zkousla, že můj sen učit nechám ležet a půjdu zkratka do nějaké jiné, relativně fajn práce, tak by se konečně věci začaly hýbat. Jednak bychom na všechno byli dva stejnou měrou a zadruhé by byla možnost si něco našetrit a mohl by se realizovat náš sen rodiny.
Když jsem to partnerovi řekla, byl proti a říkal, ať studium dokoncim, že bych nechtěla celý život být v práci, která by nebyla mým “posláním” jako je to učení, a ze to bude super, ale teď nám nic neutece a mám ten rok a půl vydržet.
Jenže když si představím, že svatbu budeme mít přibližně teda po mem prvním pracovním roce, tak mi bude 27 let, 1. dítě třeba ve 28 a já bych si moc prala děti 2.
Možná Vám teď bude připadat, že mám nějak nalajnovaný život nebo jsem nerozhodná
A tak jsem se chtěla zeptat, jestli touhle krizí někdo procházel, popřípadě, co byste dělali Vy?
Přeji příjemný den
Rozhodně doporučuji dostudovat. Zbývá ti 1,5 roku dřiny, ale pak budeš mít super práci, která tě bude naplňovat a kterou budeš moc dělat až do 70 let. Navíc jako učitelka budeš mít fajn plat a prázdniny. Co by jsi jinak dělala s Bc. titulem z češtiny? Nějakou těžkou manuální práci nebo při troše štěstí a po známosti někde v kanceláři?
Nicméně ti moc dobře rozumím, že už se chceš posunout v životě někam dál. Já budu končit Mgr. učitelství ve 27,5 letech (nebudu psát proč, ani na to nebudu odpovídat, už tak je to prostě těžké a jediné, co si můžu říkat je, že každý máme svoji časovou/životní osu jinou). A taky si říkám, že už bych chtěla být v životě jinde, pracovat, vydělávat, podívat se na místa o kterých jsem vždycky snila, možná svatba… Nevím, přijdu si chvílemi v tom životě úplně zasekaná, ale bez dokončení studia si to neumím představit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Daně - dar, byt, z příjmu
- Autoškola jízdy prosím o radu
- Dcera (15) a přítel Arab
- Legíny lelosi na štíhlé postavě
- Vyvrcholení a problém s nim
Užitečné odkazy
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
