Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Svatba-nesvatba
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9.10.17 12:49
Taky jsme planovali svatbu a byla jsem z toho na prasky, hlavne kdyz jsem videla, jak narusta pocet hostu.
Nakonec jsme se vzali ve 4 a pak jen vzali rodice na obed a konec a nikdo to neresil.
V pondeli jsme se sli zeptat na matriku na terminy a v sobotu jsme se vzali, pak jsme babickam jen oznamili, ze jsme svoji, jinak jsme to ani nikde neoznamovali a bylo to nejlepsi rozhodnuti.
Je to vase vec, nechapu, proc by se mel kdo urazet, udelali jste kompromis a na ostani se muzes vybodnot, zbytecne se stresovat a delat saska rodině, to bych teda taky nechtela.
Udelejte to tak, jak jste se dohodli s pritelem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 13:00
Pozvi pouze ty které chceš. My nemáme ani oběd a nemám ani v planu bílé šaty, ani podpatky. Výzdoba co dá les a zahrada. Nenech se do ničeho nutit, je to Váš den 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 13:11
Ahoj, opravdu si tu svatbu udelejte po svem. Ja mam stejne trauma ze svateb jako ty: desim se, kdyz nas nekdo pozve na svatbu a vlastni svatba by byla nocni mura, hlavne kvuli tisicum pribuznych, ktere bychom museli pozvat. Takze jsme udelali svatbu ve 4, respektive v 5, byla tam jeste nase 2,5leta dcerka. Akorat jsme to oznamili az 3 roky po svatbe 
Nakonec to vsichni vzali v pohode, az na tchana, ten me ignoruje, coz me vyhovuje 
Ty jsi jeste dobra, ze pozves aspon nejake pribuzne a pak jim udelate grilovacku, co by vic nechteli. My nedelali vubec nic a taky to pribuzenstvo prezilo. Fakt si to udelejte podle sebe, drzim palce at vse dobre dopadne!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 13:20
Ono je úplně jedno, jestli nevěsta chce ledové sochy a plátky okvětních růží na zámku, nebo svatbu alá Harley Dawidson, nebo… prostě je to její přání. Jakéoli. Kdyby to měl být opravdu jen úřední akt se dvěma náhodnými svědky z ulice v kancelářina matrice. Jediná podmínka je, aby s tím souhlasil i snoubenec. Nic víc, nic méně. Páč v manželství budete vy dva, ne tetičky z Prešova. Pro tvůj klid dodám - vždycky, vždycky se najde někdo, komu se to nebude líbit, protože prostě on má vkus a představu jinou. A je to čistě a pouze jeho problém. Tím se vážně nenech stresovat. Ber to jako fakt - a udělejte si to tak, jak si to přejete VY DVA. Jestli nechceš bílé šaty - klidně si vem kalhoty a halenku. KLIDNĚ!!! Jestli chceš klidné posezení bez společenských her - oznam to všem a prostě to tak bude. Včetně povelu personálu, že střepy sbírat nebudete a z talíře taky jíst nehodláte. Že to prostě nechcete. Vy si to zadáváte, vy jste jejich klienti. Tohle totiž žádný zákon nenařizuje - že to tak musí být. Tam je, že před svědky máte oddávajícímu říct ano, že chcete uzavřít manželství, a on pak říct, že tím je manželství uzavřené. O žádných prstýnkách, kytkách, obědech a hrách ani slovo. V klidu, asertivně, s úsměvem - si za tím stůj.
Hele, na mně vystartovali v můj svatební den moje máma, můj táta, a tchýně. Sice dostali pokyny, jak to bude, ale stejně měli snahu to šoupat tak nějak podle těch svých představ. Ne že bych ustoupila - ale řekla jsem jim, že DNESKA to řešit vááážně nebudu a nebudu se s nima hádat ani jim ustupovat. A ať se baví a berou jak to jak to je, nebo… prostě jejich problém. Např. věřící tchýně si představovala aspoň ten křížkovací rituál, že si oba klekneme na nějakou lavici, odříkáme nějaké poděkování, načež dostaneme na čelo křížky (sama ani nevím co přesně chtěla, ale tu lavici nám tam strkala!!!) na což jsem jí řekla, že já pokřtěná ani věřící nejsem a považuju to z mé strany za alibismus a že jsme se na tom s budoucím manželem dohodli. Celý den se pak tvářila kysele, že jsem odmítla, aby její syn dostal od ní požehnání. 
To samé máma, taky něco, cítila se uražena, protože… už si nevybavuji… jo, cukroví ve výslužkách ( 
)… a to já je ani nechtěla, výslužky, na tom trvaly obě matky, že musí být, tak jsem jim kývla, že když je zařídí, tak ať je zařídí… a tchýně je měla jiné, bohatší, a máma se pak musela stydět, že jí to NIKDO neřekl, jak to teda má být… … a táta byl z principu uražen, protože o dva dny dříve byla „brána“ (a setkání kamarádů alá loučení se svobodou) nikoli na jeho domě, ale na našem - už jsme bydleli ve svém, ne „doma“ u mých rodičů… Prostě NELZE se zavděčit všem, aniž bys to měla tak, jak potřebješ a chceš ty. NELZE.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 13:24
Kdybyste nenahlásili termín dopředu, mohli jste to udělat tak, že byste sezvali rodiny příp. kamarády na grilovačku nebo jakoukoliv party třeba na zahradě a jako překvapení by přišel i někdo z úřadu a mimochodem by vás tam oddal - bez šaškáren, bez očekávání zúčastněných, ale v kruhu rodinném. A kdo by nepřijel, měl by smůlu. Kdybychom se s přítelem někdy brali, asi bychom to udělali taky tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 13:35
Ani za boha bych neslevila. Jak říkáš stejně tě pomluví a je to tvoje svatba tak si ji udělej podle svého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 14:12
@Iva575 píše:
Kdybyste nenahlásili termín dopředu, mohli jste to udělat tak, že byste sezvali rodiny příp. kamarády na grilovačku nebo jakoukoliv party třeba na zahradě a jako překvapení by přišel i někdo z úřadu a mimochodem by vás tam oddal - bez šaškáren, bez očekávání zúčastněných, ale v kruhu rodinném. A kdo by nepřijel, měl by smůlu. Kdybychom se s přítelem někdy brali, asi bychom to udělali taky tak.
To by se mi líbilo, nebo udělat tu grilovačku a jen mimochodem říct, dneska ráno jsme vzali.
Ale partner chtěl prostě mít u toho ANO alespoň nejbližší rodinu, a taky nám to vyšlo blbě s tím těhotenstvím, protože v prosinci grilovačku už neuděláme a já chci aby se dítě narodilo už do rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 15:05
Udelejte si svatbu po svem jak chcete vy, nikdo do toho nema co mluvit a motat se, pak muzete udelat treba grilovacku a spojit to s tim. My jsme meli malou svatbu, jen rodina, takze asi nejakych 15 lidi i s nama a bylo to v pohode. Tak jsme to chteli, oba nemame radi davy, takze nam to hodne vyhovovalo. Jednou jsme byli kamosce na svatbe a ta mela 200 lidi a uprime jsem se tam necitila dobre. I presto ze se s kamaradkou zname dobre a dlouho, tak tam jsem nikoho neznala 
jeste ze jsme byli s chlapem spolu jinak bych se tam asi unudila. Ne ze bych se nechtela zapojit, ale kdyz me nikdo nezna, tak se blbe komunikuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.17 15:16
Pridam se k ostatnim. Stujte si za svym. Svatba je vase zalezitost. Tecka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
