Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No a? My byli zasnoubení taky pěkně dlouho než byla svatba. Tak nos zasnubni prstýnek a svatbu udělejte až budou finance na takovou, jakou si přeješ
Tak nemusíte mít svatbu hned, já bych se do toho nehnala, zníš dost rozumě. Prostě mu řekni, že ano, ale ne teď hned, že se ještě necítíš na to se usadit tak brzy.
Je to na vas, jak to citite
ale rozhodni se podle toho co citis ty, ne podle toho, jak to ma okoli ![]()
Zasnoubení můžete být i roky.
Bylo by hezké si počkat, až budete mít našetřeno a měla jsi svatbu jakou si přeješ. Je to o domluvě. ![]()
A odpověď na další otázku: být ve 20 letech něčí manželka mi přijde naprosto v pořádku.
Vdát se dá stejně dobře nebo stejně blbě ve dvaceti nebo ve čtyřiceti, to bych vůbec neřešila.
Pokud cítíš, že je to ten pravý, nic dalšího bych nebrala jako překážku. Zasnoubeni být můžete klidně dva roky a zatím šetřit na svatbu, jakou by sis představovala.
Jeden můj kamarád se zasnuboval s každou přítelkyní od střední školy. Svobodný je dodnes.
Jinak zakladatleko, zasnoubeni muzete byt klidne pet let a vzit se az pred planovanim rodiny
ja bych byla pysna na to, ze jsem ve dvaceti s pritelem uz sedm let a ze me pozadal o ruku a hrde prstynek nosila ![]()
@Tazvesnice píše:
@PaníBovaryová a dedily slecny prstynek?
jak ho znám, tak ano ![]()
Já jsem se vdávala ve 20, teď je mi 25. Chtěli jsme malou svatbu, tak jsme ji měli. Stála nás komplet do pěti tisíc. Kdybychom chtěli svatbu jinou, tak bychom si ji jinou udělali, ale nejdřív bychom si na ni našetřili. Však zasnoubená můžeš být i léta
Jen je potom otrava odpovídat na otázky typu kdy už do toho konečně praštíte
A pořádně si rozmysli, jak o svém postoji ke svatbě budeš s přítelem mluvit. Mohl by si to vyložit tak, že s ním už nechceš být.
Já se vdávala v 22 letech po 8 letým vztahu, už to je tři roky a nelitujeme ani jeden. Finance na svatbu jsme měli našetřený, něco přispěli moji rodiče, něco manželova mamka, svatba to byla pěkná, když se někdo ptal, co chceme jako svatební dar, řekli jsme příspěvek na svatební cestu, když se neptali, tak jsme si o peníze neříkali… nakonec nám ještě něco zbylo… každopádně zasnoubení můžete být dlouho a taky bych si vyzkoušela společné bydlení
abyste nakonec nebyli překvapení.
Ahojky (anonym z důvodů že je zde i moje mamka).
S mým přítelem jsme spolu již 7 let…začali jsme spolu chodit celkem v mladém věku, ale světe div se, zůstali jsme spolu doteď…jenže nedávno mě přítel požádal o ruku, nevěděla jsem co říct, byla jsem hrozně překvapená, zeptala jsem se ho jestli se nezbláznil, každopádně ho miluju, a proto jsem řekla ano..jenže teď nevím jestli to byl úplně dobrý nápad, svého přítele si jednou chci vzít, ale přijde mi že je na svatbu hrozně brzy, oba jsme teď udělali maturitu, takže teprve půjdeme pracovat a já chci jít na výšku…nevím jak bychom zaplatili svatbu, svatební cestu atd. Přítel říká že to může být na úřadu, ale já si vždy můj svatební den představovala trochu jinak…navíc mi přijde zvláštní být něčí žena, jsem hrozně mladá, většina mých kamarádek ani nemají přítele…co si o tom myslíte vy…já nevím co mám dělat, přeci jen už jsem řekla ano