Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak předně bych neřešila, ze se dítě chová jinak ve škole a jinak doma. To je úplně normální. Stejně tak je běžný, ze dítě má všechno odpovídá „on si začal“… pokusila bych se získat pohled od spolužáků, jiných učitelů (i když v první třídě většinou maji jednu, ale třeba od druzinarky). Hyperaktivní dítě byste zcela jistě poznali, takže toho bych se asi nebala. Ale nějaký problém tam nejspis bude. Kdyby kluk seděl v lavici, byl zticha a nedělal vůbec nic, tak by učitelka neměla důvod na nej zaměřovat pozornost. Buď jsou poznámky oprávněné a reseni je na vas, nebo má učitelka nějaký důvod, proč ho nemá ráda, pak bych se obrátila třeba na ředitele. Ale napřed to chce zjistit, kde je pravda.
Podobná věc v bledě modrém se děla někomu, koho znám. Nebudu psát detaily kvůli ztotožnění, ale tam to dopadlo tak, že dítě přechází od nového školního roku na novou školu. Taky tam probíhala nejdřív občasná, ke konci už téměř dennodenní komunikace od učitelky, že dítě… No rodina to nedala, i když objektivně dítě nemá diagnózu a přesně jak píšeš, doma se chová standardně.
Paní učitelka má povinnost informovat tě o tom, co se ve škole děje. Teď už nevyřešíš nic, jsou dva dny do prázdnin. Přes prázdniny se to usadí, všichni si odpočinete.
@Anonymní píše: Více
dle mne (původně pedagog, pak asi 15let jen externí), si bohužel učka a tvé dítě nesedli zásadním způsobem ![]()
je mi to líto, ale tvé dítě nemusí mít žádnou diagnozu,
to běžte do PPP (nechte se oficiálně vyšetřit…)
a s dítkem bych probrala přestup na jinou školu.. někdy se tohle stane, že ta interakce je prostě strašná a nesnese se to…
V 2. třídě budou mít stejnou učitelku? Není možné přeřazení do paralelní třídy na stejné škole? Něco podobného probíhalo ve třídě u dcery, učitelka s jedním hochem měla pořád něco, neměla na něj trpělivost, přeřadili ho do vedlejší třídy k mladší učitelce a problémů citelně ubylo.
Zakladatelko, mám totožný problém se synem (4.trida). Učitelka ho nesnáší. Je pravda, že on je nápadný, extrovertní a ona je velmi konzervativní paní před důchodem. Vyloženě ho nemá ráda a má na něj averzi. Taky jsem si před nedávnem už zoufalá, protože to byly neustálé negativní zprávy, co zase udělal. Často se jednalo o naprosté nesmysly. Pak jsem toho už jednoho dne měla dost a napsala jsem jí, že neustálá negativní zpětná vazba je pro mě a pro syna a jeho sebevědomí už nepřijatelná. V kopii jsem to poslala i ředitelce školy. Od té doby už nepíše. Syn na jinou školu přestoupit nechce, má ve třídě kamarády. Zatím zkusí 8G.
@Kousavysvetr díky za zprávu, popravdě už jsem ji chtěla napsat něco v podobném duchu
Asi takhle…Tchánovi mají v péči vnuka. V jejich očích neviňátko. Doma vyšlapuje, ale jak vleze do školy, tak je to „smrad“ nevychovaný. Žádný respekt. Mluví při hodině, směje se, narušuje výuku. Je sprostý, ale fakt dost (detaily ani psát raději nebudu). Vše svádějí na učitelku. U nás tahal kočku za ocas a když jsem ho okřikla, byla jsem hrozná. Je přece malý (5let). Teď v první třídě, má třídní důtku a může za to učitelka, co si na něj chudáčka zasedla. Sáhni si do svědomí a pak to teprve řeš. Pokud ti učitelka píše, že zlobí, tak nejspíš zlobí. Můžeš ho dát jinam, ale je otázka, zda se to zlepší. My matky svých neviňátek chyby nevidíme ![]()
@Anonymní píše: Více
Já to ale opravdu nevidím DOMA a ve škole nejsem!!! Ale že mi učitelka napíše, že mi nevěří a že mě lituje…co s tím mám dělat? Říkám pravdu, tak jak to je
Jejda, vetu, ze ja jsem vyhorela jsem letos slysela od maminky ditete naprosto bez zabran, ktera se pred nim zamyka v loznici. Tak jasne ![]()
Hezký večer, nevím kde začít…
Syn začal v září chodit do první třídy, od začátku mi učitelka píše minimálně každých 14 dní, že syn něco…buď ho někdo vyprovokuje, neadekvátně se zachová…vrátí to nebo si prý začne sám. On zas tvrdí, že ho někdo otravoval. Je to v podstatě pořád dokola. Poslední zprávy byly typu…že on sám někomu ublížil…když se syna zeptám odpovídá, ale on si začal, on mi nadával, já mu to oplatil…už jsem toho měla dost a tak jsem ho objednala k psychologovi. Dnes jsme tam byla poprvé sama…četla jsem ji zprávy od učitelky a celkem se podivovala. Naznačovala, zda si nemyslím že by si na něj zasedli. Já ten pocit mám už delší dobu, ale prostě nevím co s tím mám dělat. Odpoledne to pak vygradovalo, že přišla opět zpráva od učitelky, zda syna nechci objednat do poradny, doslova mi řekla…aspoň bude mít papír třeba na hyperaktivitu…já se teda ohradila a napsala ji…co by se tedy změnilo, když bude mít papír? Ona v podstatě neodpověděla. Jsem z toho všechno zmatená, doma je v pohodě. Je klidný, má ještě starší sestru, které neubližuje. Nikdy jsem nebyla svědkem, že by někomu ubližoval. Nemá tedy moc rád kolektiv vícero dětí, ale vždy si raději hrál v ústraní, ale žádné agrese jsem si nikdy nevšimla. Učitelce jsem napsala, že doma se rozhodne nechová jak píše a ona mi na to odepsala, že mi nevěří a že nás lituje, to mě v podstatě dost odrovnalo. Co mám teď dělat? Zkoušela jsem volat do poradny a tam mi bylo řečeno, že by nás vzali až tak za třičtvrtě roku. Půjdu s ním ještě k té psycholožce, ale co by případně změnilo, když by mě tedy nějakou diagnózu? Já už mám spíš pocit, že změním školu…jinak se dřív nebo později zblázním. Učitelka mi vždycky napíše a já z pozice rodiče a člověka, který tam u toho není, nemohu dělat v podstatě nic.