Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vyzvedla jsem dceru po-o a ona a syn jsou poslední dny strašní. Chlap má tento týden noční a dělá přesčasy, tak se potkávají doslova ve dveřích. Barák, zahrada i děti jsou na mně, nestěžuju si, on vydělává. Ale teď jsem děti už seřvala - začnou konat to, o co je prosím 19×, až na po 20 zařvu. Ale jakmile zařvu, tak oba brečí a konají (uklízí hračky, oblíkají se…).
Dcera - 4 roky - teď po mém sprdu plakala a v pláči zakřičela, že tatínek je lepší, s tatínkem je radši a já jsem hnusná.
Snažím se to zahrát do autu, je to dítě a byla aktuálně naštvaná. Táta je na ně mnohem tvrdší, ale 2 týdny se skoro neviděli, tak v něm mají Boha.
Ale strašně moc to zabolelo. Já to pořád nemůžu vydýchat, tak krutě upřímná ke mně nikdy nebyla. Teď se přišla pomazlit, ale vím, že jak přijde tatínek, poletí za ním a dokope mě i bráchu, aby u něj byla první.
Asi je to běžné, jen asi není běžný ten pocit, který mi to vyvolalo. Nechci žárlit na vlastní dceru
Ale co s tím? Přejde to tu malou holčinu, nebo to bude trvat roky, a měla bych řešit svou žárlivost?
Jen to po sobě čtu a znám odpověď…….. ![]()
@HloupýFlop píše:
Vyzvedla jsem dceru po-o a ona a syn jsou poslední dny strašní. Chlap má tento týden noční a dělá přesčasy, tak se potkávají doslova ve dveřích. Barák, zahrada i děti jsou na mně, nestěžuju si, on vydělává. Ale teď jsem děti už seřvala - začnou konat to, o co je prosím 19×, až na po 20 zařvu. Ale jakmile zařvu, tak oba brečí a konají (uklízí hračky, oblíkají se…).Dcera - 4 roky - teď po mém sprdu plakala a v pláči zakřičela, že tatínek je lepší, s tatínkem je radši a já jsem hnusná.
Snažím se to zahrát do autu, je to dítě a byla aktuálně naštvaná. Táta je na ně mnohem tvrdší, ale 2 týdny se skoro neviděli, tak v něm mají Boha.
Ale strašně moc to zabolelo. Já to pořád nemůžu vydýchat, tak krutě upřímná ke mně nikdy nebyla. Teď se přišla pomazlit, ale vím, že jak přijde tatínek, poletí za ním a dokope mě i bráchu, aby u něj byla první.
Asi je to běžné, jen asi není běžný ten pocit, který mi to vyvolalo. Nechci žárlit na vlastní dceru
Jen to po sobě čtu a znám odpověď……..Ale co s tím? Přejde to tu malou holčinu, nebo to bude trvat roky, a měla bych řešit svou žárlivost?
Já si teď vzpomněla na sebe jako malou. To stejné jsem zakřičela na mámu asi v 7mi letech a ještě dodala, že ji nenávidím.
Dnes jako matka si říkám, že to sakra muselo bolet. Úplně si tenkrát pamatuji na ten pocit - byla jsem jen naštvaná a chtěla jsem, aby ona byla taky, nic víc v tom nebylo.
Máma byla ta, co nás vychovávala. Táta se jen vezl a ikdyž miluju oba celým svým srdcem, tak mé díky patří mámě, protože ta ze mě z velké části udělala to, kým jsem.
Vsadím se, že to tvá holčička za 20-30 let bude cítit podobně ![]()
U nás normalka
mě tenhle týden 4 lety řekl, ze mě už nechce vidět a ze chce bydlet u babicky, když sem po něm chtěla, aby došel pěšky ze školky domu
starší syn zas chce byt porad u otce, který mu všechno dovolí. Jako občas to zaboli, ale oni to tak nemysli, proste je to jejich pocit v tu chvíli. Já taky kolikrát rekla mame, ze ji nemám rada, když sme se hádaly nebo mi něco nechtěla dovolit, pravda to samozřejmě není, ale když mě naštvala, tak mi to ujelo
když zas něco třeba zakáže táta, tak jdou za mnou, ze je táta hroznej ![]()
Já mám dvouletou dceru a ta dokonce teď běžela za tatínkem, když se uhodila..
Brečela, bolí, bolí…a já k ní šla a mě oběhla a říkala za tátou..tatínkem.
Tatínek sekal dřevo u špalku všeho nechal a hned k ní běžel.
A to mě neviděla dva dny
..byly na chalupě a já doma nemocná.
Taky mě tj mrzelo
ne že ne, vždycky chce maminku. A teď je na něj jak litá. I když ji vyhubuju, když už něco..tak běží a říká za tátou.
Taky mě to mrzí
ale říkám si, je malá teď prostě tatínkuje. Já sem na druhou stranu strašně ráda, že jsme mladí rodiče a ona vyžaduje oba, hlavně teda, že jeho miluje a on jí na 100% dokáže nahradit mě, byť semnou je podstatně víc času. No. Musíme si zvyknout. ![]()
Příspěvek upraven 08.09.23 v 13:53
Tak mně v 15 tento týden napsala, že nejsem její matka a nechce se mnou žádný vztah (reakce na můj návrh, že zajdem do kavárny a probereme náš problém), dodala pár ostrých nadávek, bydlí už pár dní u tatínka…
takže si ještě pískej, ve školce je to ještě pohoda…
nejde to s ní aktuálně po dobrém ani po zlém, snad se časem uklidní…
@Lucy75 Jo, to jsem jí zrovna chtěla napsat…ať si počká na pubertu, to se teprve dozví věci, které dokáží zabolet a ani puberťáci to nemyslí vážně a doslovně…
@Monchichik mám obavy, že zrovna tahle dcera Ano, bohužel se sešlo více rizikových faktorů.. a navíc na co kouká celé dny na youtube je fakt dno, tam se to u jejích oblíbenců pí-ama a ku-ndama jen hemží, do toho loňský rozvod, neznámé geny..
no, zlatá školka prostě…
ještě že ta druhá (dvojče) je její přesný opak a funguje OK, tak si říkám, že chyba není (jen) v nás, i když jsme jich určitě bohužel udělali dost ![]()
nejvíc bolí slova od těch, které nejvíc milujeme…
@HloupýFlop píše:
Vyzvedla jsem dceru po-o a ona a syn jsou poslední dny strašní. Chlap má tento týden noční a dělá přesčasy, tak se potkávají doslova ve dveřích. Barák, zahrada i děti jsou na mně, nestěžuju si, on vydělává. Ale teď jsem děti už seřvala - začnou konat to, o co je prosím 19×, až na po 20 zařvu. Ale jakmile zařvu, tak oba brečí a konají (uklízí hračky, oblíkají se…).Dcera - 4 roky - teď po mém sprdu plakala a v pláči zakřičela, že tatínek je lepší, s tatínkem je radši a já jsem hnusná.
Snažím se to zahrát do autu, je to dítě a byla aktuálně naštvaná. Táta je na ně mnohem tvrdší, ale 2 týdny se skoro neviděli, tak v něm mají Boha.
Ale strašně moc to zabolelo. Já to pořád nemůžu vydýchat, tak krutě upřímná ke mně nikdy nebyla. Teď se přišla pomazlit, ale vím, že jak přijde tatínek, poletí za ním a dokope mě i bráchu, aby u něj byla první.
Asi je to běžné, jen asi není běžný ten pocit, který mi to vyvolalo. Nechci žárlit na vlastní dceru
Jen to po sobě čtu a znám odpověď……..Ale co s tím? Přejde to tu malou holčinu, nebo to bude trvat roky, a měla bych řešit svou žárlivost?
Jako bych slyšela svojí kamarádku. Tatínek je od rána do večera pryč, je instalatér. Ona je s dětmi, dělá první poslední a jak se tatínek objeví ve dveřích, jako by maminka přestala existovat.
No, je to běžné. Tatínek je pro ně vzácný, s maminkou jsou pořád.
Není to nic výjimečného, takže to hoď za hlavu. Dítě vyjadřuje momentální emoce.
@Lucy75 píše:
@Monchichik mám obavy, že zrovna tahle dcera Ano, bohužel se sešlo více rizikových faktorů.. a navíc na co kouká celé dny na youtube je fakt dno, tam se to u jejích oblíbenců pí-ama a ku-ndama jen hemží, do toho loňský rozvod, neznámé geny..
no, zlatá školka prostě…
ještě že ta druhá (dvojče) je její přesný opak a funguje OK, tak si říkám, že chyba není (jen) v nás, i když jsme jich určitě bohužel udělali dost
nejvíc bolí slova od těch, které nejvíc milujeme…
To se spraví. Mám v okolí víc příběhů kdy v pubertě dcery adorovaly otce, kteří se o ně dosud ani pořádně nestarali, i utíkaly za nimi, matky nešťastné, jedna taky šla k otci i bydlet, matka nejhorší na světě, protože chtěla aby holka chodila do školy místo toho aby lítala s klukama po nocích,. A vydrželo to do doby, kdy se dostaly do prsůseru nebo si nějakým způsobem namlely čumák a pak se rády vrátily k mámě, protože poznaly kdo jim podá pomocnou ruku kdykoli. Jen je třeba přežít ten mezičas. Což není snadný, to je jasný.
@Lucy75 no nemůžeš mít doma dvě pohodové puberťačky…vždycky jedno dítě musí zlobit
…navíc u vás je to složitější, že ani nevíš, co máš ohledně genů čekat…to já jsem v jejich pubertě viděla sama sebe
…umím tnout do živého do dneška…z toho, co tady vždycky píšeš jsem nabyla dojmu, že takovou mámu jako jsi ty, bych brala všemi deseti
…takže musíš jen vydržet, buď na to slečna dcera jednou přijde nebo ne…ty si udělala všechno, co si mohla… ![]()
@Kipa22 Já si pamatuju, když zachrastily klíče ve dveřích a tatínek mezi nimi…
v tu ránu je měl pověšené na noze a maminka naprosto přestala existovat ![]()
Nějak bych rozhodně nebrala vážně to co dítě kor 4 leté říká v afektu.
Moje dítě když ji povolím bonbon tak jsem ta nejhodnější maminka na světě když ji ho nepovolím tak nejsem ![]()
@Anna766 píše:
To se spraví. Mám v okolí víc příběhů kdy v pubertě dcery adorovaly otce, kteří se o ně dosud ani pořádně nestarali, i utíkaly za nimi, matky nešťastné, jedna taky šla k otci i bydlet, matka nejhorší na světě, protože chtěla aby holka chodila do školy místo toho aby lítala s klukama po nocích,. A vydrželo to do doby, kdy se dostaly do prsůseru nebo si nějakým způsobem namlely čumák a pak se rády vrátily k mámě, protože poznaly kdo jim podá pomocnou ruku kdykoli. Jen je třeba přežít ten mezičas. Což není snadný, to je jasný.
@Anna766 celkem přesné
dnes po 8letech školní docházky ex zjišťoval, jak a kde se posílá omluvenka
tak jsem ji poslala já, včetně podkladů, jak má zaplatit obědy ![]()
a kde se podívá na školní prospěch…
nikdy v životě na těch webech nebyl (a asi ani nebude).. ale jasný-aktuálně je nejlepší…
moc si přeju, abychom s ní zas k sobě našly cestu… ale momentálně se nechce bavit.. chtěla jsem po ní pravidla a úklid.. tam má úplně jen svůj vlastní pokoj a povinnosti (bohužel) žádné
což bohužel nezměním i přes mé prosby, aby ji nechali aspoň vynášet koš nebo tak něco… achjono… to je prostě strašně špatně…