Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky, jsem tu nováček, ale potřebuji radu. Jsem v 16t těhotenství a mám 3 letého chlapečka. Můj problém je, že malej má teď období vzdoru
.Maminky určitě znají, vztek v obchodě, na procházce prostě všude. Nejhorší je to, že malej po mě někdy ve vzteku něco hodí, co je po ruce. Když mu dám po ruce, zase něco vezme a mrskne po mě. Před spaním je to to samé, už nevím co dál
.Prožívám to teď hrozně, asi hormony, malého mám strašně ráda
, ale někdy mám strach, aby mi něco neudělal při jeho záchvatech. Děkuji za každou radu.
Jako bych to psala já
jen s tím rozdílem že jsem 37tt a malá po mě nic neháže ale kouše a občas mě plácne rukou
tohle období začalo teprve od ledna takže taky doufám že jí to co nevidět zase přejde protože někdy jsem z ní fakt na prášky
vztekání je naprosto šílené kdekoliv a kdykoliv a já ještě s tim pupkem
ze srandy říkám jak se těšim do porodnice až si od ní odpočinu
doufám v to že po narození sestřičky se to změní ![]()
Období vzdoru se prostě musí jen přetrpět nic jiného není… Já jsem omezila procházky mezi lidi, nakupuje manžel… S malou chodím max na zahradu před barák tam když spustí tak ignoruji a doma když začne tak jí pošlu do pokoje… Malá mi teda ničím neháže kor ne po mě, ale spíš háže se sebou, což je v obchodě nebo někde na ulici problém… Já jsem 32tt a dcera má 2,5r a 16kg takže jí pak někde tahat je očistec… Držím palce a přeji pevné nervy, snad ho to brzy přejde ![]()
Kdyz se vzteká, tak si ho nevsimej. Naše to ma taky, ale ta jen lezi na zemi a ječí. Venku docela sranda. Kdyz začne, proste dělám, ze to nevidím a jdu pryč. Navíc se chce porad chovat a ja jsem v 19tt a rizikový, nesmím nic tahat. Ach jo.
Ale určitě bych ho byt tebou neplacala po ruce ani po zadku. Agrese se agresí nevyřeší… Proste vysvětlovat furt dokola. Taky doufám, ze to brzo přejde úplne. Už je to o něco lepší, tak 3 týdny zpátky ležela na zemi snad co pul hodiny, ted už jen tak dvakrát za den
Nevím jak to u vás probíhá. Ale zkusila bych změnit přístup. Říct třeba „to se mi nelíbí, to mě bolí“ „líbilo by se mi, kdyby si měl radši pohladil“ zkrátka mu říct svoje pocity. Nevím jak na to reauješ, když něco takovýho dělá, ale určitě bych ho neplácala, pak on „plácá“ tebe. To se bude akroát obracet proti tobě.
Ahoj tady zakladatelka, to co psala Jahudka 87 jsem zkoušela domluva u nás nezabírá, když jsem něco říkala, dělal jako, že nic neslyší a šel si hrát a zase to opakoval. Vím, že plácání není dobrý přístup, ale už jsem nevěděla jak dál a aji mě to mrzelo
.
@ajulenka Já bych to řešila kočárem mimo domov. Pouštěla bych z kočárku jen ve chvíli, kdy víš, že si „může dělat, co chce“, kdy prostě nehrozí, že bys ho musela nějak výrazně zničehonic usměrňovat a tak. Nechat vyběhat někde v parku, pak nalákat do kočárku na něco dobrého… (když nebudeš v kočárku, tak dobrota nebude), prostě aby to šlo po dobrém a nemusela jsi se příliš fyzicky namáhat. Je mi jasné, že teď chceš spíš od kočárku odvykat, ale zkus to brát jako přechodnou dobu, na odvykání ještě bude času dost, teď hlavně nesmíš ublížit miminku. Ono je to pro ně náročné, když ta maminka, co je furt nosila, tahala atd, je najednou unavená, nesmí je zvedat… Ty děti to vnímají velmi intenzivně a ten vzdor se pak stupňuje. Doma pomáhají uklidňující činnosti, ale venku je to horší. Znám to taky moc dobře. Drž se a neboj, časem se to uklidní!
@ajulenka ono to vysvětlování nezabere hned napoprvé, musíš porad dokola