Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ja pracuji už několik let mezi postiženými a nemocnými lidmi. A to dítě bych si nenechala. Vím,že je strašně těžké se rozhodnout,ale být tělesně postižený a myslet normálně je strašné. Mám sestru ochrnutou na půl těla po mozkové příhodě. Je nešťastná,nikdy už nenajde normálního partnera,stydí se za sebe. Všichni kdo ji neznají na ni koukají divně,špatně mluví a myslí si,že je mentálně postižená. Navíc možná bude odkázán na vaši péči a budete schopni to zvládnout? A co,až tu,vzhledem k vašemu věku,jednou zůstane sám…normálně myslící člověk,třeba odkázány na pomoc druhých,a přijde úplně o vše…
@Anonymní píše:
@tininas Je na tom úplně stejně jako já. Nevíme… Snad nám genetik řekne víc…
Hodně sil na křižovatce života … a jakékoli rozhodnutí uděláte, bude vždy správné.
Moji rodice meli prvniho syna postizeneho DMO. Rozbilo to celou rodinu, z myho taty se stal alkoholik, mama se psychicky zhroutila s nasledky do konce zivota. Bracha se dozil 16cti let, po jeho smrti se rodicum nesmirne ulevilo…Tot nase zkusenost…
Je mi to moc lito. Chapu, ze je to nejtezsi rozhodnuti v zivote. Nejak vlastne nevim co rict. Jen posilam
.
@Anonymní píše:
Moji rodice meli prvniho syna postizeneho DMO. Rozbilo to celou rodinu, z myho taty se stal alkoholik, mama se psychicky zhroutila s nasledky do konce zivota. Bracha se dozil 16cti let, po jeho smrti se rodicum nesmirne ulevilo…Tot nase zkusenost…Je mi to moc lito. Chapu, ze je to nejtezsi rozhodnuti v zivote. Nejak vlastne nevim co rict. Jen posilam.
to je hrozně smutný
takové věci by se dít ani neměly. Doufám, že už vás potká jen dobré ![]()
@smurfka no downíci jsou přesně opak autistů. Sociální inteligence dobrá, klasická inteligence narušená..autíci sociálně v hajzlu, a můžou mít talent na ledascos i přes retardaci…
@Anonymní píše:
Dobré odpoledne. Potřebuji se vypsat a třeba se tu najde někdo, kdo řešil podobnou situaci a podělí se o zkušenost. Čekáme naše vymodlené první dítě. Po mnoha nezdařených IVF pokusech, dvou zamlklých těhotenstvích. Před pár dny jsme se dozvěděli, že na 99% bude dítě velmi těžce fyzicky postižené - křečovité stažení rukou a nohou + koňská noha na obou chodidlech. Možná nebude ani sací a polykací reflex. Intelektově by mělo být dítě zdravé. Za čtrnáct dní jdeme ještě na jeden ultrazvuk a konzultaci s genetikem. A musíme se rozhodnout, co dál. Děsí mě představa, že bychom měli zabít žijící bytost. Ale děsí mě i představa, co všechno dítě pravděpodobně vytrpí po narození - čekala by ho série mnoha operací, kvůli končetinám. Absolutně nevím, co dělat. Nemáte někdo s tímto postižením zkušenost?
zaleží kolik ti je…jestli 40 pochopila bych že si ho necháš… každopadne já bych toho schopna nebyla
je mi tě líto. je jeste sance na potrat a na nejake dalsi oplodneni?
@smurfka tak tak…ale co my víme, k čemu je které zlo dobré..
Úplně upřímně? Já bych na to neměla, šla bych na umělé přerušení. Sousedce se narodil chlapeček co má jednu nožku kratší než druhou, hodně, ta kratší mu sahá ke kolenu té druhé, s operacemi začali, když mu byly tři. Bože, co ten už si vytrpěl a to nebude nikdy v pořádku, jen se snaží to prodloužit tak, aby fungoval s protézkou. A to je jedna nožička kratší, oproti posižení vašeho miminka. Řeči o neinvazivních nebolestivých zásazích se nezakládají moc na reálném základě. Ano, medicína je mocná, ale bolí to a to dost. Navíc, psychicky bude v pořádku a děti ( oni i dospělí, ale ti mají alespoň nějaké zábrany) jsou zlé a kruté, takže ani v kolektivu dětí to nebude mít snadné. Promiň mi to, že to to takhle píšu, je mi to moc líto. Ale ne, já bych ho na svět nepřivedla, pokud bych měla možnost volby.
@terinka4444 jenže něco jinýho je, když kus chybí a něco jinýho je deformace
Úplně uprimne, kdyby uz dalsi těhotenství nevyšla, nepremysleli jste s manzelem, ze byste se stali rodiči nějakého zdravého miminka, co nema rodiče?? To by mi dávalo vetsi smysl… A dalsi vec, v dnešní dobe 40 neni vek. Koukam, jak se cim dal casteji rodi deti matkám k padesátce. Jak se prodlužuje životnost lidi s životní úrovni, tak se prodlužuje i věková hranice reprodukce. Driv by to byla senzace, dneska normalka. Podle me jeste 2-3 roky mate, na dalsi pokusy. A kdyz ne. Nejaky miminko na vas nekde ceka… ![]()
Nevim,to dítě má prognózu několika vad,to podle mě mrzacek.Proste víc vad a syndromu naráz nesvědčí o jeho dobre kondici a otázkou je,jak dlouhý a bolestivý/omezující život by ho čekal.Sla bych rozhodne na potrat,i ve 40 to ještě zkoušet můžete -Sklenaříková nebo Longoria, Basiková otěhotněly ještě později.No nebo adopce apod.Prioadne proste už dítě neřešit-40 let bez nich žiješ,očividně dalších 40 přežijeme taky.Mizna ti to připadá kruté,ale dítě není nárokova položka dle zásluh.Nekdo ho proste nikdy mít nebude.A než mít ve 40 mnohonásobne postižené,to je teda lepší nemít žádné.
@Tarjei píše:
@terinka4444 jenže něco jinýho je, když kus chybí a něco jinýho je deformace
těžká deformace všech 4 končetin, hele, nevím, co je to za diagnózu, ale bezbolestné to nebude.
@hanka.br. píše:
Je to asi hnusný, když to napíšu takhle, ale nejsi nejmladší a když je dítě postižené a odkázané na rodiče, pak by tady měli být pro něj co možná nejdéle. jestli vám příroda dává najevo, že vlastní dítě mít nemáte, možná proto, abyste se udělali šťastné nějaké jiné dítě, které tady už je.
Je to strasne tezke, ale souhlasim s @hanka.br. Posilam hodle sily.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Asi takhle.
Je tam naděje na zlepšení? Nebude dítě trpět nesnesitelnými bolestmi celý život? Nebude totální ležák? Pak bych si ho nechala.
Asi na to koukám jinak, ale díky tomu, že jsem půlku dospívání strávila po nemocnicích a mezi postiženými dětmi v Janských lázních, můžu říct, že dítě se s tím žít naučí. Hůř jsou na tom děti, které onemocní nebo mají úraz až třeba po desátém roce života
Anonymně, nebo prosím smazat.