Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to smutný
No ale co chceš slyšet? Jestli byl v nějakým afektu, tak se třeba omluví a třeba taky ne, jestli máš strach o dítě, který čekáš jdi k lékaři.
Nevím s čím podnikáte, třeba je to prostě odvětví, který teď nejede, tak s tím na chvilku sekněte, on ať si najde normální práci.
Nebo se sbal a odejdi od něj i s dětma.
to mě mrzí…víš, ale v afektu si lidí řeknou hrozný věci…taky se mi to stává a týká se to i mimča…uvidíš, že to snad brzo přejde…asi jstte pod tlakem a stresem…přeju hodně síly ![]()
ahoj, mysli na miminko, to co tvůj přítel udělal je naprostej hnus všech hnusů..to že nemá práci, nebo má blbý období nebo cokoliv dalšího, nemůže omluvit to, jak se k tobě zachoval. Já si nedokážu představit, že bych s takovým člověkem dál byla..protože v životě přijdou daleko horší věci, než to čím právě procházíte, nedovedu si představit, jak by reagoval příště..je mi z toho smutno..ty máš být v naprosté pohodě a těšit se na miminko..myslím na tebe, aby se to nějak urovnalo, i když za sebe si to nedovedu představit..ale zase nikdo nevidí do vašeho vztahu jen vy dva..opatruj se, myslím na tebe a buď v rámci možností v pohodě
![]()
Myslím,že to řekl v afektu.To si většina lidí nevidí do pusy
Mrzí mě to,hlavně si zajdi k dr. a nech se vyšteřit.
Uvidíš,že přijde a omluví se ![]()
Ta poslední věta je hodně krutá.
Vím, že v afektu člověk řekne ledacos,ale pořád by měl trochu přemýšlet co z té pusy vypustí.
Tohle mi říct manžel, tak má doma zaručeně pár měsíců tichou domácnost.
v afektu jsou občas řečeny i věci, kterých už za pár minut může litovat.
A chlap který má potíže s prací bývá hodně vystresovanej: cítí se pod psa, že nedokáže uživit svou rodinu, je pod tlakem okolí, bojí se…
z toho mohou vzejít velmi těžké situace. Jestli je to ojedinělá záležitost tak bych to nechala být - každý z nás někdy bouchne, i já párkrát řekla příteli věci, za které se nenávidím…
Zkus počkat až se uklidní a hodit s ním řeč, jestli teda není na čase se na celé podnikání vyprdnout a jít dělat „normální“ pravidelně placenou práci (u nás byl stejný problém) a v případě, že na to bude vhodná příležitost mu třeba i říct, že ho chápeš, že tě jeho situace opravdu mrzí, ale zároveň že ti tím co řekl ublížil (ať si to uvědomí, co udělal, on si možná v tu chvíli ani neuvědomil, co vlastně říká)…
samozřejmě pokud se situace nezmění, bude potřeba se zamyslet nad tím, jestli s takovým nezodpovědným náladovým chlapem chceš strávit život.
Měl by se každopádně omluvit.
Chlap někdy neunese, pokud je neúspěšný, ale NIKDY by to neměl svalovat na svojí rodinu. To je pak u mě srab.
Mého přítele dovedlo podníkání až k psychyatrovi, ale nikdy si an mě neotevřel pusu.
Příspěvek upraven 31.01.11 v 16:39
On je právě takhle výbušný dost často.Kvůli každé blbosti.Někdy to jde ustát, ale někdy to opravdu přežene. Dřív jsem ty jeho omluvy brala, ale teď už ne, protože na co mě je jeho omluva, když vím, že brzy zase vyletí.Jsou dny kdy je jak mílius, teší se na miminko a vše je fajn a jsou dny, kdy je takhle hnusný.Fakt nevím jak to řešit.Děkuji Vám za názory.
Anonymní píše:
On je právě takhle výbušný dost často.Kvůli každé blbosti.Někdy to jde ustát, ale někdy to opravdu přežene. Dřív jsem ty jeho omluvy brala, ale teď už ne, protože na co mě je jeho omluva, když vím, že brzy zase vyletí.Jsou dny kdy je jak mílius, teší se na miminko a vše je fajn a jsou dny, kdy je takhle hnusný.Fakt nevím jak to řešit.Děkuji Vám za názory.
Buď se to nauč přijmout, jako jeho povahu, nebo s e sním rozejdi. Nic jiného s tím neuděláš. Měla jsem taky takového chlapa, radši jsem to vyměnila za klid a ticho.
Ahojky.Nejspíš svou situaci neunesl psychicky a je toho na něj moc.Člověk v rozčílení řekne spoustu věcí co by neměl.Nech ho bejt a nevšímej si ho a dělej jak když tam není.Pokud je to chlap co za to stojí,tak přijde sám a omluví se
.Řekl opravdu hnusnou věc
a pokud se neomluví tak bych ho kopla do … ![]()
K dr zajeď co nejdříve!Moc držím palce
Já bych řekla, že to řekl v absolutním afektu. Což ho úplně neomlouvá, protože to bylo fakt příšerné. Musíš ho nechat uklidnit se a pokud možno s ním nic neřeš. Mohl by vypustit z úst ještě větší kraviny. Ono už i tohle možná bude těžké napravit.
Běž k lékaři a nepropadej zkratům(myšlenky na to, že bys šla na potrat).
A ještě jedna věc. Mám pocit, že tvůj přítel není typ na podnikání. Nejde o to, že by nebyl schopný nebo by byl nějaký neumětel. Prostě se jen neumí odprostit od stresu z podnikání. To musí být dané a když to člověk nemá, tak to neznamená, že selhal. Jenže to je chlapům těžké vysvětlit. Ti nejlepší to i pochopí sami a najdou si zaměstnaneckou práci. Jednoho takového znám a po ukončení podnikání nastoupil ve firmě, kde má teď větší plat, než je obvyklé pro obdobná místa v této branži. Tak si ho tam váží. Ale když podnikal, tak byl pernamentně vystresován.
Doufám, že se přítel uklidní a nějak to pořešíte.
Co rekl je hnusne… muj muz taky obcas vypusti reci, ktere me zrani a mrzi, ale nikdy, NIKDY by svuj hnev a frustraci neobratil proti detem
deti jsou nedotknutelne. Chce ti ublizit a vycitat, neni to spravne, nedela se to, ale budiz, ale brat si u toho do huby deti
Pokud me rekne, ze neco se stalo a je to moje vina (i kdyz treba neni) beru to, nekde si to vylit potrebuje, ale vycitat ti, ze s nim mas deti
Asi bych premyslela kam to dal povede… bud se s tim smiris nebo ne a skoncis to.
Vis, taky jsme si prosli financni krizi, a ne malou, byla doba kdy jsem nevedela jestli bude na inkaso… taky jsem mela chlapa podrazdenyho, ale opravdu nikdy by si nevzal deti do huby jak ten tvuj.
Neni to fer vuci tobe ani detem.
Rekni mu co si myslis a jak to citis… asi se prijde omluvit, ale pokud jsou to caste vybuchy
ja tomu svymu uz rekla, ze mi je jedno, ze se omlouva, ze nestojim o omluvy, ale o to, aby dany veci nedelal (a to u nas jde o prkotiny).
nejlepší bude využít jeho „mílius“ dní a důkladně s ním promluvit, že ti to jeho křičení nedělá dobře, a tím spíš že čekáš mimi a jestli by si to nemohl nechat pro sebe, né na plnou pusu , ale dej mu najevo, že na tohle prostě nejsi zvědavá…
můj přítel je taky výbušná povaha, ale pár takových hovorů (cca před šesti lety to došlo až tak daleko, že jsem mu dala nůž na krk, že se buď zklidní, nebo se sbalím a půjdu) a je relativně klid, jako jasně, občas zahysterčí (tak dvakrát do roka), tak já se seberu a jdu pryč, on se uklidní, já se vydýchám a je to zase dobré.
Teď se to stalo zrovna tento víkend, šel s kamarádama do hospy - a ne nebyl opilý, a zřejmě někde potratil nějaké peníze (cca 500), když dorazil domů, tak já mu sto samozřejmě vyčetla a on !slovně! vystartoval (a byl vlastně víc naštvanej na sebe že je ztratil, než na mě že mu něco říkám).
Tak jsem se sebrala a na dvě hodiny šla pryč a jen sem mu napsala sms, že
„já se fakt snažím na tebe nebejt vztekla, ale ty mi moc nepomáháš. Křičet na mě za to, že si po hospodách prošustroval prachy, to je fakt na hlavu padlý. miluju tě, ale někdy tě fakt nechápu.“
za hodinu jsem se vrátila z kávy u kamarádky, on v pohodě, omluvil se, že to přehnal, že mě má moc rád atd., byla to upřímná omluva, a to já beru. A je to v pořádku, vím, že se to zase nebude dloouhou dobu opakovat.
Samozřejmě je opravdu něco jiného přežít občasný výbuch hněvu dvakrát třikrát do roka, nebo dvakrát třikrát do týdne!!!
Dostala jsem dnes od přítele krutou ránu.Píšu raději anonymě.Máme trochu problémy s podnikáním a přítel by si k tomu chtěl najít ještě nějakou práci.Jenže nic kloudného není a tak je furt podrážděný a vzteklý.Čekáme spolu druhé dítě.A dnes ráno tady začal řvát, že si neměl pořizovat děti.Já mu odpověděla, že to jako myslí to co právě čekáme? On mě řekl, že je debil, když si pořizuje děti.Pak na mě ještě řval, že za všechno můžu já, že si tady pos… život a že díky mě je v dluhách.Přitom v dluhách není.Pouze jsme použili peníze, které patří malému do kasičky.Jenže já dělám co můžu.To podnikání stačím vést sama, on kolem toho nemusí dělat skoro nic a přesto na mě takhle řve.Prostě jsou teď blbé měsíce, kdy to dobře nejde, ale on si je díky tomu už dva roky doma.Nemusí nikam vstávat.otom co mě řekl, že za vše můžu já, vzal kluka a odešel ven.Já hrozně brečela a na WC jsem zjistila, že trochu špiním.Zavolala jsem mu to a on mě švihnul s telefonem s tím, že - no a co jako??a za to jako můžu já?? To bolelo. Za chvíli přišel domů a já se ho zeptala jestli chce abych šla na potrat, tak ať mně sežene na to peníze.A on na to řekl " Však krvácíš ne, tak aspoň ušetříš "
